Elektřina v ČR: výroba, spotřeba a emise

Elektřina v ČR: výroba, spotřeba a emise

Přehled výroby elektřiny podle zdrojů, souvisejících emisí CO2eq a spotřeby elektřiny podle sektorů. Uhelné zdroje produkují naprostou většinu emisí v rámci české elektroenergetiky.

Jak číst tento graf

  • Předložený graf zobrazuje bilanci české elektroenergetiky za rok 2022. Při pohledu zleva je vidět podíl jednotlivých zdrojů na výrobě elektřiny, ke kterým jsme přiřadili odpovídající množství emisí CO2eq. Na celkové bilanci se na straně výroby podílí také import elektřiny ze zahraničí. Stejně tak strana spotřeby, zobrazená napravo od celkové bilance, se dále dělí na export elektřiny do zahraničí, ztráty a čistou spotřebu, členěnou dle jednotlivých sektorů národního hospodářství.
  • Z grafu je na první pohled patrný nepoměr mezi výrobou a souvisejícími emisemi u uhelných elektráren a tepláren. Ty se na výrobě elektřiny podílejí 44 %, přitom ale produkují na 88 % všech emisí v sektoru elektroenergetiky. Pokud bychom sečetli výrobu uhelných a plynových elektráren, tak se dostáváme na 50 % podíl výroby z fosilních zdrojů, které jsou ale současně odpovědné za 95 % emisí v daném sektoru. Fosilní část české elektroenergetiky tak představuje zdaleka největší zdroj emisí skleníkových plynů v ČR napříč všemi sektory, viz související infografika.
  • Další nepoměr je vidět mezi množstvím elektřiny, která byla v průběhu roku 2022 importována ze zahraničí (16,7 TWh) a elektřinou, která byla naopak exportována do sousedních zemí (30,3 TWh). Vzniklý čistý export (13,6 TWh) je srovnatelný se spotřebou terciárního sektoru spolu s dopravou (dohromady 13,7 TWh). Také je srovnatelný například s roční výrobou tří největších hnědouhelných elektráren v ČR (Chvaletice, Počerady I a Tušimice v roce 2022 dohromady vyrobily 13,1 TWh). Odpovídající emise skleníkových plynů (10,7 Mt CO2eq, viz níže popsaná metodika) jsou pak o něco nižší než emise osobní automobilové dopravy v ČR (11,2 Mt CO2eq v roce 2021). Čistý vývoz elektřiny se navíc od roku 2020 opět zvyšuje.1 Česká republika se obecně řadí mezi přední vývozce elektřiny ve světě, kdy český export předstihuje např. export mnohonásobně větší Čínské lidové republiky.2
  • Koncová (čistá) spotřeba elektřiny, která po roce 2008 zaznamenala mírný propad, od roku 2014 opět stoupala a v posledních pěti letech stagnuje.3 Navzdory tomu v roce 2021 zaznamenala koncová spotřeba nejvyšší hodnotu za celé sledované období od roku 1983. V roce 2022 spotřeba opět klesla, meziročně o 4 %. K největšímu poklesu došlo u domácností (9 % meziročně).
  • Největší podíl na spotřebě má sektor průmyslu (37,1 %), následovaný domácnostmi (26,5 %) a sektorem obchodu, služeb, školství a zdravotnictví (21,9 %).

Použitá metodika a původ dat

  • Pro výpočet emisí jsme použili údaje o hrubé výrobě elektřiny dle jednotlivých typů elektráren, případně použitých paliv, z roční zprávy o provozu české elektrizační soustavy za rok 2022 ERÚ: Roční zpráva o provozu ES ČR 2022. Na základě těchto údajů jsme následně s využitím příslušných koeficientů dle IPCC (IPCC 2014: ANNEX III, Technology-specific Cost and Performance Parameters) vypočítali odpovídající emise. Uvedený zdroj jsme zvolili mimo jiné s ohledem na jednotu a dostupnost dat pro různé typy zdrojů. Podobný postup použili například také autoři projektu ElectricityMap.
  • Za účelem zjednodušení a větší přehlednosti jsme sloučili některá data. Například položka „Vodní elektrárny“ zahrnuje jak výrobu z vodních, tak z vodních přečerpávacích elektráren. Položka „Bioplyn a biomasa“ také zahrnuje spoluspalování biomasy v uhelných elektrárnách apod.
  • Zvolené emisní koeficienty představují střední hodnotu z lifecycle emissions, které v sobě zahrnují i emise spjaté se související infrastrukturou, nutnou k provozu jednotlivých zdrojů. To je důvodem, proč mají v tomto přehledu nenulové emise např. i jaderné elektrárny.
  • Položka „Spotřeba v elektrárnách a ztráty v síti“ v sobě zahrnuje technologickou vlastní spotřebu elektřiny na výrobu elektřiny a tepla (6,8 TWh), spotřebu vodních přečerpávacích elektráren (1,3 TWh), ztráty v přenosové a distribuční soustavě (3,4 TWh) a bilanční rozdíl (0,2 TWh).
  • Jednotlivé kategorie spotřeby jsou rozděleny do příslušných sektorů národního hospodářství podle jejich hlavního kódu CZ-NACE. Detaily k tomuto rozdělení lze nalézt v příslušném výkladovém stanovisku ERÚ (Výkladové stanovisko ERÚ č. 8/2018). Položka „Ostatní“ pak v sobě zahrnuje lokální spotřebu výrobců elektřiny (dodávka do vlastního podniku nebo zařízení).

Poznámky

Související infografiky a studie

Zaujala vás naše práce? Prozkoumejte další související infografiky a studie: