Vývoj světové teplotní anomálie

Vývoj světové teplotní anomálie

Planeta je nyní o 1,2 °C teplejší než v tzv. předindustriálním období, tedy v letech 1850–1900. To je však průměrná hodnota teplotní anomálie pro celou planetu – většina míst na severní polokouli je dnes oproti referenčnímu období teplejší o 2–3 °C.

Ke stažení

Líbí se vám naše infografika? Stáhněte si ji a používejte dál! (Který formát vybrat?)


Podkladová data

Chcete vidět konkrétní čísla? Podívejte se na naši tabulku s daty nebo na původní zdroje.

Naše tabulka s daty Zdrojová data NASA

Sdílení a licence

Všechny naše infografiky jsou k dispozici pro další použití pod licencí CC BY 4.0.

Data, licence a sdílení

Podívejte se na podkladová data nebo infografiku sdílejte. Všechny naše infografiky jsou k dispozici pod licencí CC BY 4.0. Přečtěte si, jak je správně používat a citovat.


Data

Chcete vidět konkrétní čísla? Podívejte se na naši tabulku s daty nebo na původní zdroje.

Naše tabulka s daty Zdrojová data NASA

Sdílení

Co je zobrazeno v grafu

  • Data jsou zpracována z měření 6 300 stanic na souši, měření lodí i plovoucích bójí a vědeckých stanic v Arktidě a Antarktidě.
  • V grafu je znázorněn vývoj teplotní anomálie vzhledem k referenčnímu období 1850–1900, nejde o graf průměrné teploty. Podrobnosti k výpočtu teplotní anomálie níže.

Klíčová fakta

  • Svět se oteplil o cca 1,2 °C. Zatím největší teplotní anomálie (TA) nastala v roce 2016 (roční průměrná teplotní anomálie byla +1,24 °C, přičemž v únoru 2016 dosáhl měsíční průměr TA 1,60 °C).
  • Dvě třetiny oteplení nastaly po roce 1975. Trend oteplování se pohybuje mezi 0,15–0,20 °C za dekádu.
  • Lokální teploty se mění – částečně v předvídatelných cyklech den–noc a léto–zima, částečně nepravidelnými atmosférickými jevy. Ale globální teplota je určena tím, kolik energie přijme Země ve formě záření od Slunce a kolik jej vyzáří do vesmíru. Tato množství se v průběhu času mění jen málo. Množství energie, kterou Země vyzáří ve formě tepelného záření do vesmíru, silně záleží na chemickém složení atmosféry – na koncentracích skleníkových plynů.
  • Oteplení planety o 1 °C je velmi významné, protože i k tak „malé” změně teploty oceánů a souše je nutné obrovské množství energie. Před 20 000 lety vedlo oteplení o 3-4 °C ke konci doby ledové, kdy postupně roztálo zalednění velké části Evropy a Severní Ameriky.

Metoda výpočtu teplotní anomálie

  • Graf znázorňuje světovou teplotní anomálii, nikoliv absolutní teplotu.
  • Světová teplotní anomálie je vypočtena jako vážený průměr místních teplotních anomálií pro jednotlivé měřicí stanice. Vážený průměr koriguje rozdílnou hustotu měřicích stanic v různých místech.
  • Místní teplotní anomálie pro daný den je definována jako rozdíl aktuální denní teploty a průměru teplot pro daný den v referenčním období (tzn. v letech 1850–1900). Místní teplotní anomálie tedy udává, o kolik stupňů je dané místo v daný den teplejší/chladnější než průměrný odpovídající den v referenčním období.
  • Růst teplotní anomálie neznamená, že všechna místa na Zemi se oteplila o 1 °C. Teplota v jednom roce může být například v Evropě o 3 °C vyšší než dlouhodobý průměr, zatímco v Indii o 2 °C nižší než dlouhodobý průměr. Případně teplá zima může být vyvážena studeným létem apod.
  • Původní data z NASA GISS používají referenční období roky 1951-1980. Pro převedení na „pre-industriál“ jsme použili výstupy analýzy teplotních řad ze zprávy IPCC SR15 . Důvodem pro tento převod je, že např. Pařížská dohoda, ale i většina vědeckých publikací, vztahuje hodnoty dosaženého nebo předpokládaného oteplení planety právě k období před průmyslovou revolucí („pre-industriál“). IPCC SR15 pro potřeby vědecké komunity definuje pre-industriální období jako roky 1850-1900. Toto období je zvolené kompromisně - průmyslová revoluce se historicky datuje někdy ke konci osmnáctého století. Před rokem 1850 však existuje málo teplotních záznamů, proto bylo zvoleno období 1850-1900, ve kterém koncentrace skleníkových plynů v atmosféře ještě nebyly příliš ovlivněny spalováním fosilních paliv.

Další poznámky

  • Typicky se místa na souši oteplují rychleji než oceány – v Evropě a severní Asii je trend v rychlosti oteplování asi 2–3x vyšší než trend světové teplotní anomálie, v arktických oblastech je oteplování přibližně 3–4x rychlejší než světový trend.
  • Proč se používá teplotní anomálie místo absolutní průměrné teploty? Důvodů je více, všechny se ale týkají správnosti zpracování dat. Například: teplota typicky závisí na nadmořské výšce a kdybychom přidali do datového souboru několik vysokohorských stanic, průměrná hodnota by poklesla. Teplota planety by tedy závisela na výběru poloh měřicích stanic. To se ale při použití teplotní anomálie neděje.
  • Teplotní anomálie v geograficky blízkých místech bývají podobné. Jinak řečeno, pokud je teplota na Sněžce o 2 °C nižší než dlouhodobý průměr, je teplota v Praze typicky přibližně o 2 °C nižší také. Když bude mít měřicí stanice na Sněžce výpadek, výslednou teplotní anomálii to neovlivní, ale výslednou průměrnou teplotu ano.

Související infografiky a studie

Zaujala vás tato infografika? Prozkoumejte další související infografiky a studie: