Obavy mladých protestujících jsou opodstatněné

Celý text článku

Po celém světě dnes můžeme vidět mládež vytrvale demonstrující za ochranu zemského klimatu a další otázky, jež jsou zásadní pro budoucí prosperitu lidské civilizace.¹² Jako vědci a badatelé, kteří v nedávné době iniciovali podobné dopisy na národní úrovni, vyzýváme nyní své kolegy ze všech vědních disciplín po celém světě k podpoře mladých lidí žádajících účinnou ochranu klimatu.³ Prohlašujeme, že jejich obavy jsou opodstatněné a opírají se o dosud nejlepší a nejpřesnější vědecké poznatky. Dosavadní způsoby ochrany klimatu a biosféry jsou naprosto nedostačující.

Téměř všechny země světa podepsaly a ratifikovaly Pařížskou dohodu z roku 2015, v níž se v souladu s mezinárodním právem zavázaly udržet globální oteplování výrazně pod hranicí 2 °C (oproti předindustriální úrovni) a usilovat o omezení oteplování do 1,5 °C.⁴ Vědecká obec došla k jasnému závěru, že globální oteplení o 2 °C by oproti 1,5 °C mělo podstatně vyšší klimatické dopady, a to dokonce s rizikem, že některé by mohly být již nevratné.⁵ Vzhledem k nerovnoměrné intenzitě většiny dopadů v různých částech světa by navíc oteplení o 2 °C dále výrazně zvětšilo dnes existující rozdíly mezi těmito částmi světa.⁵

Je velmi důležité okamžitě začít s rychlým snižováním emisí CO₂ a ostatních skleníkových plynů. Dopad klimatické krize, která lidstvo v budoucnosti čeká, bude vycházet z našich kumulativních emisí – pokud je rychle snížíme dnes, významně tím omezíme jejich negativní důsledky v budoucnu. Z nedávného odhadu Mezivládního panelu o změně klimatu (IPCC) například plyne, že snížení emisí CO₂ na polovinu do roku 2030 (vzhledem k hodnotám z roku 2010) a dosažení celkové uhlíkové neutrality roku 2050 (zároveň se snížením emisí ostatních skleníkových plynů) dává lidstvu 50% šanci udržet oteplování pod 1,5 °C.⁵ Vzhledem k tomu, že země s rozvinutou ekonomikou v historii vyprodukovaly více emisí (a měly z nich větší užitek) než země méně rozvinuté, mají dnes morální odpovědnost dosáhnout tohoto přechodu rychleji než zbytek světa.⁴⁶

Již dnes máme k dispozici nejrůznější technologická, společenská i přírodní řešení tohoto problému. Mladí protestující oprávněně požadují jejich použití a dosažení dlouhodobě udržitelné společnosti.⁷ Bez odvážných a přesně zacílených kroků je budoucnost této generace kriticky ohrožena. Není již možné čekat, až dospějí a sami převezmou politickou moc.

Klíčovou odpovědností dnešních politiků je vytvořit včas podmínky, jež tyto zásadní změny umožní. Vytvořit podmínky, v nichž jednání nepoškozující klimatický systém a vedoucí k udržitelnosti bude jednoduché a levné, zatímco jednání, které tento systém poškozuje, bude drahé a nevyplatí se – např. efektivně zdanit a regulovat CO₂, ukončit dotace podporující jednání a produkty, jež klima poškozují, nastavit přísnější standardy efektivity, podporovat sociální inovace a přímo investovat velký objem prostředků do energetiky obnovitelných zdrojů, provést elektrifikaci mezi jednotlivými sektory, rozvinout infrastrukturu veřejné dopravy a snažit se o snižování spotřeby. Dosažení společensky spravedlivého rozložení nákladů a přínosů těchto změn bude vyžadovat soustředěnou pozornost, nicméně je možné, a především nutné to udělat.⁸

Současná obrovská, zespodu jdoucí vlna mobilizace² studentského klimatického hnutí (Fridays for Future a další hnutí) ukazuje, že mladí lidé situaci chápou. My jako vědci s nimi souhlasíme a podporujeme jejich požadavky na rychlou a zásadní změnu. Chápeme jako svou společenskou, morální i akademickou povinnost říci velmi jasně: pouze pokud bude lidstvo jednat rychle a rozhodně, dokážeme globální oteplování omezit a budeme schopni zastavit probíhající masové vymírání živočišných a rostlinných druhů, zachovat podmínky potřebné k produkci potravin a umožnit kvalitní život a prosperitu generace současné i těch budoucích. Právě toho chtějí mladí lidé svými protesty dosáhnout a zasluhují si náš respekt a plnou podporu.

Z českých vědců se k této výzvě přidávají

• doc. Dominik Heger, Ph.D. (Ústav Chemie, PřF MU, Brno)

• Mgr. et Mgr. Marek Vácha, Ph.D. (Ústavu etiky a humanitních studií LF UK)

• doc. Mgr. Bohuslav Binka, Ph.D. (Katedra environmentálních studií FSS MU)

• Ing. Jiří Dlouhý (Centrum pro otázky životního prostředí UK)

• Mgr. Alexander Ač, Ph.D. (Centrum výzkumu globální změny AV ČR)

• Mgr. Tomáš Chabada (Katedra environmentálních studií FSS MU)

• Mgr. Lukáš Kala, Ph.D. (Botanický ústav AV ČR)

• Mgr. Věra Kollárová, Ph.D. (Ústav fyzikálního inženýrství, VUT, Brno)

• PHDr. Jan Krajhanzl, Ph.D. (Katedra enviromentálních studií FSS MU)

• prof. RNDr. Bedřich Moldan, CSc., dr.h.c. (Centrum pro otázky životního prostředí UK)

• Tomáš Šolomek, Ph.D. (Department of Chemistry, University of Basel, Switzerland)

• doc. Jan Weinzettel, Ph.D. (Centrum pro otázky životního prostředí, UK)

• Mgr. Ondřej Mikula, Ph.D. (Ústav biologie obratlovců AV ČR)

• Pavel Müller, Ph.D. (Centre National de la Recherche Scientifique, Gif-sur-Yvette, Francie)

• prof. Mgr. Ing. Jan Frouz, CSc. (ředitel Centra pro otázky životního prostředí, UK)

• Bc. Laura Henderson (Centrum pro otázky životního prostředí, UK)

• MVDr. Oldřich Tomášek, Ph.D. (Ústav biologie obratlovců AV ČR)

• doc. Mgr. Adam Dubroka, Ph.D. (Ústav fyziky kondenzovaných látek, MU)

• Mgr. Robert Černý, Ph.D. (Katedra zoologie, PřF UK)

• prof. RNDr. Michal Horsák, Ph.D. (Ústav botaniky a zoologie, MU)

• Mgr. Jan Sychra, Ph.D. (Ústav botaniky a zoologie, MU)

• Mgr. Jan Roleček, Ph.D. (Botanický ústav AV ČR)

• Mgr. Alena Fornůsková. Ph.D. (Ústav biologie obratlovců AV ČR)

• Mgr. Kamil Vlček, Ph.D. (Fyziologicky ústav AV ČR)

---

Reference