Očekávané klimatické podmínky v ČR

Studie poskytuje zatím nejpřesnější odpověď na otázku “Jak moc se v ČR oteplí a jak se změní množství a rozložení srážek během 21.století?“ na základě vyhodnocení ansámblu několika desítek globálních a regionálních klimatických modelů.

Hlavní závěry

  • Ať už se budou emise skleníkových plynů vyvíjet jakkoli, v České republice se do roku 2050 s nejvyšší pravděpodobností oteplí nejméně o další 2 °C ve srovnání se současností (tedy vzhledem k průměru let 1981-2010). Do roku 2050 totiž volba emisního scénáře nehraje podstatnou roli kvůli setrvačnosti klimatického systému a opožděné reakci na již vypuštěné emise. K výraznějšímu rozcházení jednotlivých výsledků emisních scénářů dochází až po roce 2050.
  • Pokud lidstvo emise skleníkových plynů do roku 2050 zásadně neomezí, ke konci tohoto století pak lze očekávat oteplení o 3 až 6 °C oproti současnosti. (emisní scénář RCP8.5)
  • Zvýšení průměrné teploty se nejvíce projeví zvýšením minimálních teplot během zimy a jara. “Teplotní minima porostou téměř dvakrát rychleji v porovnání s teplotními maximy.” Vyšší teploty v zimě způsobí, že místo sněžení prší nebo sníh dřív roztaje. Nižší množství sněhových srážek je u nás přitom již dnes jednou z příčin vysychání zásob podzemních vod.
  • V létě porostou počty tzv. tropických dnů, kdy maximální teplota dosáhne alespoň 30 °C. Nejhorší emisní scénář RCP8.5 by znamenal na konci století průměrně 30 tropických dnů za rok (v letech 1981–2010 bylo průměrně 8 tropických dnů za rok). Extrémní teploty vedou ke zvýšenému odparu vody z krajiny, což je jednou z hlavních příčin současného sucha.
  • Předpověď vývoje srážkových úhrnů je méně jistá než vývoj teplot. Do konce století lze očekávat stagnaci nebo pouze mírný nárůst množství srážek (o zhruba 10 %). Případné zvýšení celkových ročních úhrnů bude způsobeno především nárůstem srážek během zimy, jara a podzimu. Během léta by naopak množství srážek mělo klesat, což bude mít nepříznivý dopad na výskyt sucha.
  • “Počet dní se srážkami nad 1 mm se příliš nezmění. Počet dní se srážkami většími než 20 mm v budoucnu dále poroste.” To znamená, že více srážek bude ve formě intenzivních nebo přívalových dešťů.
  • Nejmenší nárůst srážek, či jejich pokles, je očekáván na jižní Moravě. “To by vzhledem k tomu, že jde o nejteplejší oblast České republiky, vedlo k výraznému snížení dostupnosti vláhy a zásadnímu zhoršení zemědělské produkce v této oblasti.”

Předpoklady a metodologie

  • Zpráva vychází z  RCP (emisních scénářů) IPCC (RCP2.6, 4.5, 8.5), na jejichž základě jsou namodelovány konkrétní dopady změn klimatu na území ČR pomocí simulací z projektu Euro-CORDEX.
  • Studie vyhodnocuje výsledky ansámblu 27 globálních (GCM) klimatických modelů a 19 regionálních (RCM) modelů s horizontálním rozlišením 12,5km. Dohromady tedy studie posuzuje přes sto modelových simulací budoucího vývoje klimatických charakteristik. Z těchto dat pak vyvozuje tzv. minimální očekávatelnou změnu a střední hodnoty změn klimatických parametrů.
  • Modely byly ověřeny pomocí historických měření z meteorologických stanic ČHMÚ , na jehož datech byla provedena kontrola kvality – detekce chyb měření, testování homogenity, případná homogenizace časových řad atp.

Poznámky o zpracovateli

  • CzechGlobe je součástí Akademie věd ČR. Předmětem výzkumu jsou zejména vývoj klimatu a jeho budoucí scénáře, uhlíkový cyklus a dopady měnících se podmínek na produkci a biologickou rozmanitost ekosystémů a dopady na rozvoj a chování společnosti.
  • Studie vznikla v rámci projektu SustES, jehož cílem je popsat „národní adaptační strategie pro zajištění udržitelnosti ekosystémových služeb a zvláště pak potravinové bezpečnosti v podmínkách probíhajících klimatických i socioekonomických změn.“