Obavy mladých protestujících jsou opodstatněné

V časopise Science vyšel na jaře 2019 článek, v němž více než 3000 světových vědců a akademiků vyjádřilo podporu hnutím za záchranu klimatu. Samotný text článku je krátký, ale jeho příloha obsahuje 51 stran plných podpisů vědců z celého světa.

Hlavní závěry

V textu článku vědci mimo jiné říkají:

  • "Vyzýváme nyní své kolegy ze všech vědních disciplín po celém světě k podpoře mladých lidí žádajících účinnou ochranu klimatu. Prohlašujeme, že jejich obavy jsou opodstatněné a opírají se o dosud nejlepší a nejpřesnější vědecké poznatky. Dosavadní způsoby ochrany klimatu a biosféry jsou naprosto nedostačující."
  • "Chápeme jako svou společenskou, morální i akademickou povinnost říci velmi jasně: pouze pokud bude lidstvo jednat rychle a rozhodně, dokážeme globální oteplování omezit a budeme schopni zastavit probíhající masové vymírání živočišných a rostlinných druhů, zachovat podmínky potřebné k produkci potravin a umožnit kvalitní život a prosperitu generace současné i těch budoucích. Právě toho chtějí mladí lidé svými protesty dosáhnout a zasluhují si náš respekt a plnou podporu."

Celý text článku

Po celém světě dnes můžeme vidět mládež vytrvale demonstrující za ochranu zemského klimatu a další otázky, jež jsou zásadní pro budoucí prosperitu lidské civilizace.1 2 Jako vědci a badatelé, kteří v nedávné době iniciovali podobné dopisy na národní úrovni, vyzýváme nyní své kolegy ze všech vědních disciplín po celém světě k podpoře mladých lidí žádajících účinnou ochranu klimatu.3 Prohlašujeme, že jejich obavy jsou opodstatněné a opírají se o dosud nejlepší a nejpřesnější vědecké poznatky. Dosavadní způsoby ochrany klimatu a biosféry jsou naprosto nedostačující.

Téměř všechny země světa podepsaly a ratifikovaly Pařížskou dohodu z roku 2015, v níž se v souladu s mezinárodním právem zavázaly udržet globální oteplování výrazně pod hranicí 2 °C (oproti předindustriální úrovni) a usilovat o omezení oteplování do 1,5 °C.4 Vědecká obec došla k jasnému závěru, že globální oteplení o 2 °C by oproti 1,5 °C mělo podstatně vyšší klimatické dopady, a to dokonce s rizikem, že některé by mohly být již nevratné.5 Vzhledem k nerovnoměrné intenzitě většiny dopadů v různých částech světa by navíc oteplení o 2 °C dále výrazně zvětšilo dnes existující rozdíly mezi těmito částmi světa.5

Je velmi důležité okamžitě začít s rychlým snižováním emisí CO2 a ostatních skleníkových plynů. Dopad klimatické krize, která lidstvo v budoucnosti čeká, bude vycházet z našich kumulativních emisí – pokud je rychle snížíme dnes, významně tím omezíme jejich negativní důsledky v budoucnu. Z nedávného odhadu Mezivládního panelu o změně klimatu (IPCC) například plyne, že snížení emisí CO2 na polovinu do roku 2030 (vzhledem k hodnotám z roku 2010) a dosažení celkové uhlíkové neutrality roku 2050 (zároveň se snížením emisí ostatních skleníkových plynů) dává lidstvu 50% šanci udržet oteplování pod 1,5 °C.5 Vzhledem k tomu, že země s rozvinutou ekonomikou v historii vyprodukovaly více emisí (a měly z nich větší užitek) než země méně rozvinuté, mají dnes morální odpovědnost dosáhnout tohoto přechodu rychleji než zbytek světa.4 6

Již dnes máme k dispozici nejrůznější technologická, společenská i přírodní řešení tohoto problému. Mladí protestující oprávněně požadují jejich použití a dosažení dlouhodobě udržitelné společnosti.7 Bez odvážných a přesně zacílených kroků je budoucnost této generace kriticky ohrožena. Není již možné čekat, až dospějí a sami převezmou politickou moc.

Klíčovou odpovědností dnešních politiků je vytvořit včas podmínky, jež tyto zásadní změny umožní. Vytvořit podmínky, v nichž jednání nepoškozující klimatický systém a vedoucí k udržitelnosti bude jednoduché a levné, zatímco jednání, které tento systém poškozuje, bude drahé a nevyplatí se – např. efektivně zdanit a regulovat CO2, ukončit dotace podporující jednání a produkty, jež klima poškozují, nastavit přísnější standardy efektivity, podporovat sociální inovace a přímo investovat velký objem prostředků do energetiky obnovitelných zdrojů, provést elektrifikaci mezi jednotlivými sektory, rozvinout infrastrukturu veřejné dopravy a snažit se o snižování spotřeby. Dosažení společensky spravedlivého rozložení nákladů a přínosů těchto změn bude vyžadovat soustředěnou pozornost, nicméně je možné, a především nutné to udělat.8

Současná obrovská, zespodu jdoucí vlna mobilizace2 studentského klimatického hnutí (Fridays for Future a další hnutí) ukazuje, že mladí lidé situaci chápou. My jako vědci s nimi souhlasíme a podporujeme jejich požadavky na rychlou a zásadní změnu. Chápeme jako svou společenskou, morální i akademickou povinnost říci velmi jasně: pouze pokud bude lidstvo jednat rychle a rozhodně, dokážeme globální oteplování omezit a budeme schopni zastavit probíhající masové vymírání živočišných a rostlinných druhů, zachovat podmínky potřebné k produkci potravin a umožnit kvalitní život a prosperitu generace současné i těch budoucích. Právě toho chtějí mladí lidé svými protesty dosáhnout a zasluhují si náš respekt a plnou podporu.

Je možné se přidat k podpisu této výzvy?

Český seznam

Pro zobrazení vašeho podpisu na této stránce, prosím pošlete email na adresu scientistsforfuture@faktaoklimatu.cz, který bude obsahovat vaše jméno včetně titulů, název instituce, na které působíte a webstránku, která ukazuje vaši příslušnost k dané organizaci. Email prosím pošlete z adresy, která odpovídá vaší instituci. Podpisy budeme aktualizovat jednou za týden.

Podepsat českou verzi
Mezinárodní seznam

Pro přidání vašeho podpisu na mezinárodní seznam Scientists for Future (který zde nezobrazujeme) vyplňte formulář na jejich stránkách.

Podepsat mezinárodní verzi


Z Českých vědců se k této výzvě přidávají

  • doc. Dominik Heger, Ph.D. (Ústav Chemie, PřF MU, Brno)

  • Mgr. et Mgr. Marek Vácha, Ph.D. (Ústavu etiky a humanitních studií LF UK)

  • doc. Mgr. Bohuslav Binka, Ph.D. (Katedra environmentálních studií FSS MU)

  • Ing. Jiří Dlouhý (Centrum pro otázky životního prostředí UK)

  • Mgr. Alexander Ač, Ph.D. (Centrum výzkumu globální změny AV ČR)

  • Mgr. Tomáš Chabada (Katedra environmentálních studií FSS MU)

  • Mgr. Lukáš Kala, Ph.D. (Botanický ústav AV ČR)

  • Mgr. Věra Kollárová, Ph.D. (Ústav fyzikálního inženýrství, VUT, Brno)

  • PHDr. Jan Krajhanzl, Ph.D. (Katedra enviromentálních studií FSS MU)

  • prof. RNDr. Bedřich Moldan, CSc., dr.h.c. (Centrum pro otázky životního prostředí UK)

  • Tomáš Šolomek, Ph.D. (Department of Chemistry, University of Basel, Switzerland)

  • doc. Jan Weinzettel, Ph.D. (Centrum pro otázky životního prostředí, UK)

  • Mgr. Ondřej Mikula, Ph.D. (Ústav biologie obratlovců AV ČR)

  • Pavel Müller, Ph.D. (Centre National de la Recherche Scientifique, Gif-sur-Yvette, Francie)

  • prof. Mgr. Ing. Jan Frouz, CSc. (ředitel Centra pro otázky životního prostředí, UK)

  • Bc. Laura Henderson (Centrum pro otázky životního prostředí, UK)

  • MVDr. Oldřich Tomášek, Ph.D. (Ústav biologie obratlovců AV ČR)

  • doc. Mgr. Adam Dubroka, Ph.D. (Ústav fyziky kondenzovaných látek, MU)

  • Mgr. Robert Černý, Ph.D. (Katedra zoologie, PřF UK)

  • prof. RNDr. Michal Horsák, Ph.D. (Ústav botaniky a zoologie, MU)

  • Mgr. Jan Sychra, Ph.D. (Ústav botaniky a zoologie, MU)

  • Mgr. Jan Roleček, Ph.D. (Botanický ústav AV ČR)


Reference

  1. M. Warren, “Thousands of scientists are backing the kids striking for climate change”, Nature 567, str. 291–292 (2019). 

  2. “Pictures from youth climate strikes around the world”, The New York Times (2019).  2

  3. Prosím podpořte náš otevřený dopis podpisem na www.scientistsforfuture.org/international/

  4. United Nations Framework Convention on Climate Change, “Decision 1/CP.21: Adoption of the Paris Agreement” (Paris, France, 2015).  2

  5. IPCC, “Summary for policymakers: Global warming of 1.5 °C — An IPCC Special Report on the impacts of global warming of 1.5 °C above pre-industrial levels and related global greenhouse gas emission pathways, in the context of strengthening the global response to the threat of climate change, sustainable development, and efforts to eradicate poverty”, editoři V. Masson-Delmotte et al., IPCC, World Meteorological Organization, United Nations Environment Programme (Geneva, Switzerland, 2018).  2 3

  6. C. Kolstad et al., “Climate Change 2014 – Mitigation of Climate Change: Contribution of Working Group III to the Fifth Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change”, editoři O. Edenhofer et al. (Cambridge University Press, Cambridge, UK, 2014). 

  7. Fridays for Future

  8. IPCC, “Climate Change 2014: Synthesis Report: Contribution of Working Groups I, II and III to the Fifth Assessment Report of the Intergovernmental Panel on Climate Change”, editoři jádro tímu, R. K. Pachauri, L. A. Meyer (IPCC, Geneva, Switzerland, 2014)