Zdroj:
Unsplash
Autor:
Appolinary Kalashnikova
Licence:
Unsplash License

Co navrhuje plán REPowerEU a jak se dotýká Česka?

Invaze Ruska na Ukrajinu v roce 2022 naplno ukázala, že energetická i klimatická krize mají společného jmenovatele: fosilní paliva. Zároveň je zřejmé, že na cestě ke klimatické neutralitě nemůže Evropa dále v tak velké míře spoléhat na fosilní plyn coby přechodné řešení. Současnou krizi je však možné vnímat i jako příležitost k přechodu na čisté zdroje energie, k investicím do energetické účinnosti a úspor a také k zajištění větší evropské a národní energetické soběstačnosti a bezpečnosti. Tyto změny současně povedou ke snížení emisí skleníkových plynů a naplnění závazků Pařížské dohody.

Jak změnil konflikt na Ukrajině energeticko-klimatickou politiku EU?

Zelená dohoda pro Evropu

Obsah a cíle Zelené dohody přibližujeme v samostatném textu.

V květnu 2022, tři měsíce po začátku ruské invaze na Ukrajinu, představila Evropská komise plán REPowerEU s cílem zbavit EU závislosti na fosilních palivech z Ruska a akcelerovat energetické úspory a rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Doplnila tak stávající energeticko-klimatický rámec tvořený Zelenou dohodou pro Evropu (European Green Deal, EGD) a balíčkem legislativních návrhů Fit for 55, jehož ambicí je snížit emise skleníkových plynů v EU o 55 % do roku 2030 v porovnání s rokem 1990.

V lednu 2023 byl pak představen Průmyslový plán Zelené dohody (Green Deal Industrial Plan), který s REPowerEU souvisí sice nepřímo, ale vzhledem k aktuální situaci stojí za to jej zmínit také. Jeho cílem je podpořit inovace v evropském průmyslu směrem ke klimaticky neutrálním technologiím a posílit konkurenceschopnost evropských firem na globálním trhu.1 Předvídatelné investiční prostředí, které bude produkovat čisté technologie, významně urychlí rozvoj čisté energetiky.

Jaké jsou cíle REPowerEU?

Pro ukončení závislosti EU na fosilních palivech z Ruska vytyčil plán REPowerEU tři hlavní cíle:

  1. Dodávky zdrojů energie z dalších zemí
    Cílem je snížit závislost na dodávkách fosilních paliv z Ruska. V krátkodobém horizontu jde především o posílení infrastruktury pro přepravu a skladování zkapalněného zemního plynu (liquified natural gas, LNG), v dlouhodobém pak o rozvoj vodíkové infrastruktury.
  2. Úspory energie a energetická účinnost
    Plán se zaměřuje především na systémová řešení a legislativní ukotvení vyšších cílů v oblasti energetických úspor.2 Zmiňuje však také možnosti, jak mohou svou spotřebu energie snižovat i jednotlivci.3
  3. Rozvoj obnovitelných zdrojů energie
    Klíčovou součástí plánu je navýšit podíl OZE ve všech sektorech energetiky, tedy ve výrobě elektřiny, vytápění i dopravě. Kromě rozvoje solární a větrné energie (a to jak na celostátní, tak na komunitní úrovni4), tepelných čerpadel a ukládání energie jde též o snahu posílit roli vodíku a biometanu.5

V letech 2023 a 2024 probíhá v celé EU aktualizace vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu (National Energy and Climate Plans, NECPs). Jde o klíčové strategické dokumenty, ve kterých jednotlivé členské státy představují, jak bude vypadat jejich energeticko-klimatická politika v následující dekádě. Potřebu jejich revize přitom vyvolala právě nová geopolitická a energetická realita ovlivněná především konfliktem na Ukrajině. Členské státy by měly svoje NECPs upravit tak, aby tuto novou realitu odrážely a zároveň byly v souladu s ambicemi REPowerEU.6

Plán REPowerEU jako takový není právně závazný, navrhuje ale vznik nové legislativy nebo úpravy stávajících zákonů – zde jde především o navýšení cílů ve směrnici o obnovitelných zdrojích energie (Renewable Energy Directive, RED) a směrnici o energetické účinnosti (Energy Efficiency Directive, EED), jejichž revize je součástí balíčku Fit for 55.

Pokud jde o podíl OZE na konečné spotřebě energie, navrhuje REPowerEU dosáhnout 45 % v roce 2030 v celé EU (oproti původnímu návrhu v balíčku Fit for 55, kde to bylo 40 %). V říjnu 2023 členské státy společně s Evropským parlamentem přijaly kompromis ve výši 42,5 %.7

V oblasti energetických úspor (energetické účinnosti) navrhuje REPowerEU snížení spotřeby energie o dalších 13 % v roce 2030 (původní návrh v balíčku Fit for 55 počítal s 9 %) v porovnání s poklesem, který pro rok 2030 modeloval referenční scénář Evropské komise z roku 2020. V září 2023 členské státy společně s Parlamentem přijaly kompromis ve výši 11,7 %.

Co znamená REPowerEU pro Česko?

Rozvoj obnovitelné energie v Česku do roku 2030

Ve studii se podrobněji věnujeme možnostem transformace české energetiky.

Stejně jako ostatní členské státy EU by i Česko mělo záměry REPowerEU promítnout do své národní strategie a přijímaných opatření. Konkrétní vnitrostátní cíle (např. podíl OZE na konečné spotřebě energie nebo energetické úspory) si každý členský stát stanovuje sám podle svých možností. Zároveň však musí přispívat k plnění celounijních cílů. Vnitrostátní cíle by měly být explicitně uvedeny ve strategických dokumentech. Kromě již zmíněné revize NECP8, jehož současná verze je z roku 2019, probíhá v Česku také revize Státní energetické koncepce (SEK) a Politiky ochrany klimatu (POK).9 Aktualizace všech tří dokumentů vychází ze společných východisek schválených vládou ČR – ta mj. zmiňují záměr ukončit před rokem 2030 využívání fosilních paliv z Ruska a přispět tak k plnění cílů REPowerEU. Součástí REPowerEU jsou i nové finanční prostředky, které mají realizaci modernizačních opatření v energetice podpořit – Česko díky tomu získá dalších 17,5 mld. Kč prostřednictvím Národního plánu obnovy.10

Prozatímní cíle stanovené v návrhu NECP počítají s podílem OZE na konečné spotřebě energie ve výši 30 % (zatímco Evropská komise doporučuje alespoň 33 %). V případě energetické účinnosti pak uvažují konečnou spotřebou energie v roce 2030 ve výši 846 petajoulů.

Poznámky a zdroje

Tento text vychází ze studie zpracované Fakty o klimatu, jejímž zadavatelem byl TOPAZ, z.s. Zahrnuje už ale i další vývoj jednání o balíčku REPowerEU.

  1. Unijní Průmyslový plán Zelené dohody vznikl i jako reakce na čínskou a americkou podporu (v USA tzv. Inflation Reduction Act) domácích výrobců zelených technologií. ↩︎

  2. Jde především o legislativní ukotvení vyšších cílů v oblasti energetické účinnosti (směrnice o energetické účinnosti) a snížení energetické náročnosti budov (směrnice o energetické účinnosti budov). ↩︎

  3. Evropská komise společně s IEA vydala v dubnu 2022 devítibodový návod, jak může každý člověk uspořit energii – například vytápěním na nižší teplotu, častějším využíváním hromadné dopravy apod. ↩︎

  4. REPowerEU obsahuje i solární strategii. Jejím cílem je, aby v každém městě nad 10 000 obyvatel vznikla do roku 2025 alespoň jedna energetická komunita. ↩︎

  5. Podpora je zaměřena především na vodík vyrobený z obnovitelných zdrojů (tzv. zelený vodík) a biometan. Ambicí Evropské komise je do roku 2030 v EU vyrábět 10 mil. tun zeleného vodíku (a stejné množství vodíku dovážet ze třetích zemí) a dále pak v EU vyrábět 35 miliard m3 biometanu ročně. ↩︎

  6. Instrukce pro revizi NECPs obsahuje sdělení Komise. To explicitně říká: „Zvláštní pozornost by měla být věnována obnovitelným zdrojům energie, energetické účinnosti, energetické bezpečnosti a omezování emisí skleníkových plynů.“ ↩︎

  7. V minulosti platná směrnice z roku 2018 obsahovala cíl ve výši 32 %. ↩︎

  8. Prozatímní návrh NECP je k dispozici na stránkách ministerstva průmyslu a obchodu. K jeho finalizaci by mělo dojít v červnu 2024. ↩︎

  9. Na rozdíl od NECP vyhlíží SEK i POK dál do budoucna, za horizont roku 2030. Současná SEK je z roku 2015, POK z roku 2017. ↩︎

  10. Jde o plán reforem a investic, který je financován v rámci tzv. Nástroje pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Facility), kdy si EU ke svému rozpočtu půjčila další prostředky k oživení ekonomiky po pandemii koronaviru. ↩︎