Zdroj:
Stromová alej
Autor:
Niels Weiss
Licence:
Unsplash licence
Díl série
Uhlíkové offsety

I. Co jsou uhlíkové offsety?

editace:
Jiří Lněnička
ilustrace:
Marcel Otruba
konzultace:
Jana Smolíková, CI2

Velký boom zažívá v posledních letech trh s tzv. uhlíkovými offsety, pomocí nichž chtějí firmy (v Česku i ve světě) kompenzovat své emise skleníkových plynů. Objem vynaložených prostředků se dnes pohybuje v miliardách amerických dolarů, kompenzované emise se uvádějí ve stovkách megatun CO2. Co tedy uhlíkové offsety jsou a nakolik je tento nástroj klíčový při řešení vlastní uhlíkové stopy?

Představme si situaci, kdy se firma či organizace chce z nějakého důvodu prezentovat jako klimaticky či uhlíkově neutrální. Zároveň už vyčerpala všechny možnosti, jak snížit svou uhlíkovou stopu. Může ještě něco dělat? Ano – kompenzovat své emise nákupem uhlíkových offsetů (1 offset odpovídá 1 tuně CO2eq). Jak to funguje?

Uhlíkové offsety (nebo také kredity) jsou obchodovatelné jednotky, díky nimž mohou jednotlivci, firmy nebo státy částečně kompenzovat svou uhlíkovou stopu, kterou už nedokáží snížit jiným způsobem. Každý offset je vždy vázán na projekt či aktivitu, která uhlík (resp. oxid uhličitý) buď z atmosféry odstraňuje (tzv. removal offsets, např. výsadba stromů) nebo zabraňuje jeho vypouštění (tzv. avoidance offsets, např. výstavba nových elektráren využívajících obnovitelné zdroje).

Jde o dohodu mezi dvěma či více stranami: kupujícím, realizátorem aktivity a případně nezávislým auditorem/garantem. Kupující zaplatí za offset,1 aby snížil svou uhlíkovou stopu, realizátor slibuje, že tyto prostředky využije na offsetové aktivity, které povedou k odstranění emisí z atmosféry nebo zabrání jejich vypouštění. Nezávislý auditor poté posuzuje, nakolik jsou realizátorovy sliby skutečně naplňovány.

Diagram znázorňující fungování offsetů. Na levé straně diagramu se nachází kupujicí, jenž skrze garanta uprostřed zaplatí realizátorovi offsetového projektu vpravo. Garant kontroluje správné provedení projektu a poskytuje certifikát kupujícímu.

Základní rámec pro uhlíkové offsety.

Konkrétní podoba offsetových aktivit může být různá. Například:

  • farmář slíbí, že změní způsob hospodaření na své půdě tak, aby v sobě hromadila více organické hmoty, a tedy více uhlíku
  • organizace slíbí, že zakoupí určitou plochu lesa a zabrání tak možnému vykácení (a tím i uvolnění CO2, k němuž dochází při těžbě a zpracování dřeva)
  • firma slíbí, že vybaví obyvatele subsaharské Afriky efektivními plynovými vařiči, které sníží emise vznikající během vaření při pálení dřeva, odpadů apod.

Z hlediska snižování uhlíkové stopy představují offsety spíše doplňkový nástroj, přesto hrají svou důležitou úlohu, například v kompenzování emisí z odvětví, která je těžké dekarbonizovat, jako je třeba výroba cementu. Může to být rovněž způsob, jak emise „odložit“ na později (a získat tak čas na vývoj potřebných technologií) nebo jak přírodě pomoci nastartovat ozdravné procesy. Tržní prostředí navíc pomáhá zajistit, že budou dostupné prostředky využity efektivně.

S jakými typy offsetů se lze setkat?

Příklady různých offsetových aktivit přibližuje schéma níže. Aktivity jsou rozděleny podle toho, zda uhlík z atmosféry odstraňují nebo zabraňují jeho vypouštění, a dále jakým způsobem je odstraněný uhlík uložen. Může totiž jít o uložení krátkodobé (obvykle díky přírodním procesům), kde existuje větší riziko zpětného uvolnění uhlíku do atmosféry (například když les zničí požár), nebo o dlouhodobé uložení s využitím technologií, které jsou na zpětné uvolnění uhlíku méně náchylné (například ukládání hluboko do geologických vrstev).

Diagram ilustrující rozdělení typů offsetů do dvou skupin: offsety odstraňující oxid uhličity z atmosféry (např. obnova lesů a ekosystémů, přímé zachytávání nebo zvětrávání) a offsety zabraňující budoucímu vypouštění oxidu uhličitého (např. úspornější plynové vařice nebo obnovitelné zdroje energie).

Dvě základní kategorie uhlíkových offsetů a několik konkrétních příkladů offsetových aktivit.

Zdroje a poznámky

  1. Cena za 1 offset se může lišit podle konkrétního projektu – v Česku to může být 700 Kč, ale i 4000 Kč. ↩︎

Související infografiky a studie

Zaujala vás naše práce? Prozkoumejte další související infografiky a studie: