Emise skleníkových plynů ČR (detailní)

Emise skleníkových plynů ČR (detailní)

Rozložení celkových emisí skleníkových plynů (v tunách CO2 ekvivalentu) v ČR za rok 2016 v jednotlivých sektorech lidské činnosti. Roční objem emisí České republiky je 130,35 mil. tun. V přepočtu na obyvatele to je 12,3 t CO2eq na obyvatele.

Data, licence a sdílení

Podívejte se na podkladová data nebo infografiku sdílejte. Všechny naše infografiky jsou k dispozici pod licencí CC BY 4.0.

Ke stažení

Líbí se vám naše infografika? Stáhněte si ji a používejte dál!


Podkladová data

Chcete vidět konkrétní čísla? Stáhněte si náš zpracovaný dataset, nebo ten původní, ze kterého vycházíme.

Naše zpracovaná data

Sdílení a licence

Všechny naše infografiky jsou k dispozici pro další použití pod licencí CC BY 4.0.

Jak číst tento graf a co znamenají jednotlivé sektory?

  • Všechny hodnoty emisí uvádíme v jednotkách CO2eq .
  • Roční objem emisí České republiky je 131,31 mil. tun (údaj z roku 2016). V přepočtu na obyvatele to je 12,44 t CO2eq/obyvatele.
  • V grafu jsou zobrazeny antropogenní emise CO2 a N2O, CH4, HFC, PFC, SF6, NF3 ( Antropogenní skleníkové plyny ) vyjádřené jako CO2 ekvivalent. Jednotka CO2 ekvivalent zohledňuje dlouhodobý efekt skleníkových plynů v atmosféře a převádí je na množství CO2, které by mělo stejný efekt. Více viz článek Global warming potential.
  • Energetika: Největší podíl CO2 ze všech sektorů má energetika, 54,45 milionů tun (41,5 % celkových emisí, 5  160 kg CO2eq na obyvatele ročně). Emise v energetice pochází především ze spalování hnědého uhlí v elektrárnách (33,6 milionů tun, resp. 25,8 % celkových ročních emisí) a dále z tepláren (20,85 mil. tun, či 11 % celkových emisí ročně) a výroby a úpravy paliv (6.39 mil. tun, resp. 4.8% celkových emisí ). Největším jednotlivým emitentem CO2 je hnědouhelná elektrárna Počerady, která ročně vyprodukuje 5,84 mil. tun CO2, což je 4,48 % celkových emisí České republiky. Dvě největší české hnědouhelné elektrárny Počerady a Tušimice vyprodukují ročně téměř tolik emisí CO2, jak veškerá osobní automobilová doprava. Emise skleníkových plynů původem z energetiky je možné snížit energetickými úsporami a rozvojem obnovitelných a nízkouhlíkových zdrojů energie.
  • Doprava: 19,41 mil. tun CO2, (14,8 % celkových emisí, tj. 1840 kg CO2eq na obyvatele ročně). Osobní automobilová doprava vyprodukuje 10,86 mil. tun CO2 (8,33 %) ročně, zatímco nákladní a autobusová doprava je zodpovědná za 7,16 mil. tun CO2 (5,5 %). Vlaková doprava je v grafu započtena, ale je příliš malá na to, aby se zobrazila (305 tisíc tun CO2eq, což je 0,2 % celkových ročních emisí). Emise z letecké dopravy jsou 0,96 mil. tun tun CO2 (0,7 %, 90 kg na obyvatele ročně) a odpovídá emisím vyprodukovaným lety z letišť v ČR. Je tedy pravděpodobně podhodnocený (mnoho Čechů létá z Vídně či Bratislavy) a neodpovídá zcela množství emisí, které Češi způsobí (typicky např. let českého člověka do New Yorku s přestupem v Amsterdamu se započítá do zobrazených emisí jen jako Praha–Amsterdam, zatímco emise z letu Amsterdam–New York se započtou Nizozemí). Není také započítáno, že emise vypuštěné vysoko v atmosféře mají přibližně dvojnásobný efekt. Snížit emise z dopravy je možné přechodem na nízkouhlíková paliva (např. na elektrickou energii, biometan nebo vodík), zvýšením podílu vlakové a autobusové dopravy a snížením nutnosti přepravy (což může znamenat třeba bydlet blíže práci).
  • Průmyslové procesy: 15,22 mil. tun CO2 (11,6 % celkových emisí České republiky, tj. 1440 kg CO2eq na obyvatele ročně). Emise z průmyslových procesů, při kterých dochází k uvolňování skleníkových plynů do atmosféry jinak než spalováním fosilních paliv – výroba cementu, výroba železa a oceli apod. Konkrétní roční údaje jednotlivých položek: výroba cementu a jiných minerálů 2,81 Mt (2,16 %); chemický průmysl 1,52 Mt (1,17 %); výroba oceli a jiných kovů 7,31 Mt (5,61 %); plyny pro chlazení a klimatizaci 3,09 Mt (2,37 %).
  • Spalování v průmyslu: 9,4 mil. tun CO2 (7,2 % celkových emisí, tedy 890 kg CO2eq na obyvatele ročně). Emise, které pochází ze spalování fosilních paliv pro potřeby průmyslu, typicky když je při výrobě potřeba něco zahřívat (destilace, sušení, tavení apod.).
  • Domácnosti a instituce: 13,55 mil. tun CO2 (10,3 % celkových emisí, tedy 1 280 kg CO2eq na obyvatele ročně). Jde o topení a ohřev vody (pokud energie není dodávána z teplárny), vaření apod.
  • Odpadové hospodářství: 5.56 mil. tun CO2eq ročně (4,2 % celkových emisí, 530 kg CO2eq na obyvatele ročně). Emise z odpadového hospodářství produkují především skládky odpadu, ze kterých do atmosféry uniká metan, který vzniká rozkladem biologicky rozložitelného materiálu v tělese skládky. Řešením je zákaz skládkování využitelných odpadů po vzoru většiny zemí EU a využití biologicky rozložitelných odpadů k produkci biometanu pro užití namísto zemního plynu například v dopravě.
  • Zemědělství: 8,52 mil. tun CO2eq (6,5 % celkových emisí, 810 kg CO2eq na obyvatele ročně). Emise v zemědělství pochází především z chovu hospodářských zvířat (4,5 mil. tun) v podobě emisí metanu a také z obdělávání půdy a s tím spojenými emisemi N2O (3,6 mil. tun CO2eq). Omezení emisí metanu ze zemědělství by pomohlo menší množství chovaného dobytka (snížení spotřeby hovězího masa a mléčných výrobků), správné nakládání se statkovými hnojivy (například jejich stabilizací v bioplynových stanicích) a méně intenzivní hnojení průmyslovými hnojivy.

Poznámky k datům o emisích

  • Data o emisích poskytují Eurostatu jednotlivé země EU – tedy data za Českou republiku reportovala přímo Česká republika.
  • Data za rok 2016 jsme vybrali proto, že pro daný rok máme i data ze systému emisních povolenek a můžeme tedy kombinovat data za stejný rok.
  • Údaje odpovídají emisím vyprodukovaným v dané zemi – ovšem vzhledem k vývozu a dovozu zboží nemusejí odpovídat emisím vzniklých ze spotřeby v dané zemi. ČR například do dalších zemí EU vyváží elektřinu, ocel, automobily apod a dováží zboží z jiných zemí EU nebo z Číny. Zahrnutí letecké dopravy je podobně problematické - zobrazený příspěvek letecké dopravy odpovídá emisím vyprodukovaným lety z letišť v ČR. Je tedy pravděpodobně podhodnocený (mnoho Čechů létá z Vídně či Bratislavy) a neodpovídá zcela množství emisí, které Češi způsobí (typicky např. let českého člověka do New Yorku s přestupem v Amsterdamu se započítá do zobrazených emisí jen jako Praha-Amsterdam, zatímco emise z letu Amsterdam-New York se započtou Nizozemí). Není také započítáno, že emise vypuštěné vysoko v atmosféře mají přibližně dvojnásobný efekt.

Související infografiky

Zaujala vás tato infografika? Zde je přehled souvisejících infografik: