Emise skleníkových plynů ČR

Emise skleníkových plynů ČR

Rozložení celkových emisí skleníkových plynů (v tunách CO2 ekvivalentu) v ČR za jeden rok v jednotlivých sektorech lidské činnosti. Roční objem emisí České republiky je 129,39 mil. tun (údaj z roku 2018). V přepočtu na obyvatele to je 12,19 t CO2eq/obyvatele.

Obsah

Jak číst tento graf?

Všechny hodnoty v grafu jsou antropogenní emise skleníkových plynů CO2, N2O, CH4, HFC, PFC, SF6, NF3 vyjádřené jako CO2eq. Jednotka CO2 ekvivalent zohledňuje dlouhodobý efekt skleníkových plynů v atmosféře a převádí je na množství CO2, které by mělo stejný efekt. Více viz článek Global warming potential

Roční objem emisí České republiky je 129,39 mil. tun CO2eq (údaj z roku 2018). V přepočtu na obyvatele to je 12,19 t CO2eq/obyvatele.

Co znamenají jednotlivé sektory?

  • Energetika: 51,07 milionů tun CO2 (39,5 % celkových emisí, 4 810 kg CO2eq na obyvatele ročně). Emise v energetice pochází především ze spalování hnědého uhlí v elektrárnách, z výroby tepla a výroby paliv. Emise skleníkových plynů pocházející z energetiky je možné snížit energetickými úsporami a rozvojem obnovitelných a nízkouhlíkových zdrojů energie.
  • Doprava: 20,3 mil. tun CO2 (15,7 % celkových emisí, 1 910 kg CO2eq na obyvatele ročně). Emise pocházejí hlavně z osobní a nákladní automobilové dopravy. Vlaková doprava je v grafu započtena, ale její příspěvek je příliš malý na to, aby se zobrazil. Příspěvek letecké dopravy odpovídá emisím vyprodukovaným z letů z letišť v ČR. Je tedy pravděpodobně podhodnocený (mnoho Čechů létá z Vídně či Bratislavy) a neodpovídá zcela množství emisí, které Češi způsobí (typicky např. let českého člověka do New Yorku s přestupem v Amsterdamu se započítá do zobrazených emisí jen jako Praha–Amsterdam, zatímco emise z letu Amsterdam–New York se započtou Nizozemí). Není také započítáno, že emise vypuštěné vysoko v atmosféře mají přibližně dvojnásobný efekt. Snížit emise z dopravy je možné přechodem na nízkouhlíková paliva (např. na elektřinu, biometan nebo vodík), zvýšením podílu vlakové a autobusové dopravy a snížením nutnosti přepravy jako takové (což může znamenat třeba bydlet blíže práci).
  • Průmyslové procesy: 16,26 mil. tun CO2 (12,6 % celkových emisí, 1 530 kg CO2eq na obyvatele ročně). Emise z průmyslových procesů, při kterých dochází k uvolňování skleníkových plynů do atmosféry jinak než spalováním fosilních paliv – patří sem například výroba cementu, výroba železa a oceli apod.
  • Spalování v průmyslu: 9,96 mil. tun CO2 (7,7 % celkových emisí, tedy 940 kg CO2eq na obyvatele ročně). Jedná se o emise, které pochází ze spalování fosilních paliv pro potřeby průmyslu, typicky když je při výrobě potřeba něco zahřívat (destilace, sušení, tavení apod.).
  • Spalování v domácnostech, institucích a zemědělství: 13,15 mil. tun CO2 (10,2 % celkových emisí, tedy 1240 kg CO2eq na obyvatele ročně). Jde o topení a ohřev vody (pokud energie není dodávána z teplárny), vaření apod. Také sem patří spalování pohonných hmot v zemědělství a lesnictví.
  • Odpadové hospodářství: 5,7 mil. tun CO2eq ročně (4,4 % celkových emisí, 540 kg CO2eq na obyvatele ročně). Emise z odpadového hospodářství produkují především skládky odpadu, ze kterých do atmosféry uniká metan, který vzniká rozkladem biologicky rozložitelného materiálu v tělese skládky. Řešením je zákaz skládkování využitelných odpadů po vzoru většiny zemí EU a využití biologicky rozložitelných odpadů k produkci biometanu pro užití namísto zemního plynu například v dopravě.
  • Zemědělství: 8,61 mil. tun CO2eq (6,7 % celkových emisí, 810 kg CO2eq na obyvatele ročně). Emise v zemědělství pochází především z chovu hospodářských zvířat (4,1 mil. tun) v podobě emisí metanu a také z obdělávání půdy a s tím spojenými emisemi N2O (4,23 mil. tun CO2eq). K omezení emisí metanu ze zemědělství by pomohlo snížení počtu chovaného dobytka (a s tím související snížení spotřeby hovězího masa a mléčných výrobků), správné nakládání se statkovými hnojivy (například jejich stabilizací v bioplynových stanicích) a méně intenzivní hnojení průmyslovými hnojivy.

Pro snadnější možnost srovnávání emisí napříč státy EU vynecháváme kategorii lesnictví a využití půdy (která bývá označována LULUCF podle anglického Land use, land use change, forestry). Díky ukládání uhlíku v zeleni má totiž tato kategorie ve většině států EU záporné emise, což komplikuje vizualizaci. Sektor LULUCF se také často ze srovnávání vynechává, protože jednak obsahuje vysokou nejistotu v datech, neboť záporné hodnoty mohou zakrývat strukturální emise z energetiky, průmyslu a zemědělství, a jednak je tento sektor náchylnější na výkyvy v čase. Právě v Česku jsme v posledních letech svědky výrazného výkyvu kvůli masivní těžbě dřeva při kůrovcové kalamitě. Za rok 2018 byly podle odhadů emise v tomto sektoru kladné ve výši 5,8 Mt CO2eq.

Poznámky k datům o emisích

Emisní inventura poskytovaná Eurostatem využívá formát a strukturu dat CRF (Common Reporting Format). Veškerá metodika k výpočtům a reportingu je na stránkách národního programu inventarizace emisí (NGGIP - national greenhouse gas inventory programme) a je závazná pro všechny státy UNFCCC. Data o emisích poskytují Eurostatu jednotlivé země EU – data za Českou republiku sestavuje ČHMÚ, podílí se na tom ovšem více českých institucí.

Údaje odpovídají emisím vyprodukovaným v dané zemi, avšak vzhledem k vývozu a dovozu zboží nemusejí odpovídat emisím vzniklých ze spotřeby v dané zemi. ČR například do dalších zemí EU vyváží elektřinu, ocel, automobily apod. a dováží zboží z jiných zemí EU nebo z Číny. Zahrnutí letecké dopravy je podobně problematické - zobrazený příspěvek letecké dopravy odpovídá emisím vyprodukovaným lety z letišť v ČR. Je tedy pravděpodobně podhodnocený (mnoho Čechů létá z Vídně či Bratislavy) a neodpovídá zcela množství emisí, které Češi způsobí (typicky např. let českého člověka do New Yorku s přestupem v Amsterdamu se započítá do zobrazených emisí jen jako Praha-Amsterdam, zatímco emise z letu Amsterdam-New York se započtou Nizozemí). Není také započítáno, že emise vypuštěné vysoko v atmosféře mají přibližně dvojnásobný efekt.