Analýza

Rozvoj obnovitelné
energie v Česku
do roku 2030

pro posílení bezpečnosti
a plnění klimatických cílů EU
Fakta o klimatu Frank Bold
Jan Krčál , Fakta o klimatu
Laura Otýpková, Frank Bold
Kateřina Kolouchová , Fakta o klimatu
sazba a grafická úprava:
Marcel Otruba
vizualizace:
Kristína Pšorn Zákopčanová , Kateřina Kolouchová

Tato analýza zkoumá možnosti rozvoje obnovitelné energie v Česku. Ten je jednak klíčový pro dekarbonizaci naší společnosti a jednak snižuje naši závislost na fosilních palivech a tím posiluje naši energetickou bezpečnost a chrání nás před budoucími výkyvy v cenách energií. Podle strategie REPowerEU a návazné unijní legislativy stojí Česko před výzvou – do roku 2030 využití obnovitelné energie zdvojnásobit.

Co navrhuje strategie REPowerEU?

Pro snížení závislosti na fosilních palivech z Ruska a zvýšení energetické bezpečnosti představila Evropská komise (EK) v květnu 2022 strategii REPowerEU.

Ta mimo jiné posiluje cíle aktuálně projednávaného legislativního balíčku Fit for 55 a navrhuje:

  • navýšit podíl obnovitelných zdrojů (OZE) na spotřebě energie v EU v roce 2030 na 45 %
  • snížit spotřebu energie (= zvýšit energetickou účinnost) o dalších 13 % do roku 2030 v porovnání se spotřebou referenčního scénáře EK pro rok 2030 Jednotlivé členské země EU si stanovují své vlastní cíle v rámci Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu (National Energy and Climate Plan, NECP). Aktualizace tohoto plánu se v Česku právě připravuje, přičemž tento dokument by měl ambice REPowerEU reflektovat. Na realizaci svého NECP má Česko k dispozici velké množství finančních prostředků z evropských fondů.

Můžeme mít v roce 2030 v Česku dvakrát více obnovitelné energie než dnes?

Ano, možné to je. V současné době je podíl obnovitelné energie na celkové spotřebě ČR cca 17 %, přičemž naprostá většina této energie pochází z různých forem biomasy.

Za adekvátní příspěvek ČR ke klimaticko‐energetickým cílům EU považuje tato studie podíl obnovitelné energie do roku 2030 v rozmezí 32–35 % a zároveň vykresluje podrobný scénář, jak tohoto podílu dosáhnout.

Klíčové nástroje k dosažení dvojnásobného podílu OZE
Zdroj: Fakta o klimatu

Zcela klíčový je pro Česko rozvoj solární a větrné energetiky, která je dnes celosvětově nejlevnějším zdrojem elektřiny a kromě toho má u nás mnohonásobně větší potenciál, než jaký dosud využíváme. Podpora a rozvoj těchto zdrojů je v současnosti hlavním směrem transformace energetik také v ostatních zemích Evropy a jinde ve světě.

Vedle postupné změny energetického mixu v ČR jsou neméně důležitá i opatření ke zvýšení energetické účinnosti (hlavně „zateplování“, výrazně vyšší využití tepelných čerpadel a rozvoj elektromobility).

Využívání udržitelné biomasy, například dřevního a zemědělského odpadu, hraje v dalším rozvoji obnovitelné energie jen doplňkovou roli – jednoduše proto, že biomasa je a bude omezený zdroj.

Z podrobné analýzy možností solární a větrné energetiky plynou dva hlavní závěry:

  • Výroba elektřiny ze slunce a větru může i v českých podmínkách pokrýt podstatnou část spotřeby. Do roku 2030 lze takto zvýšit výrobu obnovitelné elektřiny až o 20 TWh ročně, aniž by to ohrožovalo bezpečnost dodávek elektřiny. Proměnlivou výrobu z OZE mohou zpočátku jako dosud doplňovat řiditelné uhelné a plynové elektrárny. V dalších etapách dekarbonizace pak budou tyto fosilní zdroje postupně nahrazovány zdroji nízkoemisními (např. efektivní kogenerací z biomasy), elektřina ze slunce a větru se bude více ukládat do baterií a klíčový bude též strategický rozvoj flexibility spotřeby.
  • S výrazným rozvojem solární energetiky se bude postupně snižovat hodnota takto vyrobené elektřiny. Tím bude klesat návratnost investic do solární energetiky. Z dlouhodobého hlediska je proto zásadní významně rozvíjet také větrnou energetiku, která bude tímto jevem trpět méně.

Jaké kroky pomohou rozvoji solární a větrné energetiky v ČR?

V Česku dnes potřebujeme odstranit řadu bariér a připravit regulatorní prostředí a infrastrukturu, především v následujících oblastech:

1. Promyšlená strategie

Bez strategie vše včetně legislativy stagnuje. Energetická politika ČR potřebuje jasný směr, vytyčený strategickými dokumenty.

  • Česko nutně potřebuje promyšlenou a ambiciózní Státní energetickou koncepci (SEK) a NECP.
  • Česko má možnost ovlivnit podobu projednávaných směrnic RED III a RED IV (Renewable Energy Directives) o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů.

2. Svižné povolovací procesy

Povolovací procesy pro stavbu větrných elektráren v ČR dnes mohou trvat i víc než 7 let. V takovém prostředí není možné projít úspěšnou transformací.

  • Česko potřebuje definovat „go‐to zóny“ pro rozvoj různých druhů OZE.
  • Snadnější alternativou „go‐to zón“ je promítnout cíle pro větrnou energetiku do národní úrovně územního plánování.

3. Distribuční síť, která jde s dobou

Současná infrastruktura v ČR není na potřebný nárůst podílu obnovitelných zdrojů připravena. Žadatelé o připojení často narážejí na nedostatečnou kapacitu sítě.

  • Česko potřebuje dostupné informace o aktuálních možnostech sítě a také investice do jejího posilování.
  • Energetický trh se musí otevřít novým hráčům, kteří budou zajišťovat lokální spotřebu a poskytovat služby flexibility.

4. Chytrá energetika

Česká energetika je založena na velkých zdrojích a silné centralizaci. Tomu odpovídají i zákony, které zatím vůbec neznají některé moderní instituty, jež jsou pro energetickou transformaci potřebné.

  • Česko potřebuje rychle transponovat tzv. Zimní balíček evropských předpisů a umožnit vznik energetických společenství a vhodných podmínek pro akumulaci a agregaci.
  • Je třeba urychlit roll‐out chytrého měření a všem účastníkům na trhu zajistit rovný přístup k datům.