Krajina a ekosystémy

Krajina a ekosystémy
Krajina a ekosystémy

Existence lidstva závisí na zdravé krajině. Tedy takové, kde je dostatek vody, kde nechybí pestrá vegetace a kde je doma bezpočet druhů živočichů. Zdravá a rozmanitá krajina nás všechny živí a zároveň vytváří prostředí, kde se dá příjemně žít.

Změna klimatu má na přírodu významný dopad. Bude-li oteplování pokračovat, pravděpodobně dojde k překročení bodů zlomu u některých velkých ekosystémů, jako jsou korálové útesy nebo deštné pralesy, což v těchto ekosystémech způsobí nevratné změny a může to vést až k jejich zániku, s významnými důsledky také pro člověka. Zastavení změny klimatu a lepší péče o krajinu, která zvýší její schopnost adaptace na měnící se podmínky, je proto zásadní nejen pro přírodu, ale i pro lidstvo.

Krajina a ekosystémy

25 %

savců na Zemi ohroženo vyhubením

1,5 °C

oteplení, které nepřežije naprostá většina korálů

53 %

půdy v ČR je kriticky ohroženo erozí

40 %

českých podzemních vod má nadlimitní množství pesticidů

V kostce #

Zdraví krajiny ohrožuje jak přímý vliv lidské činnosti, tak dopady změny klimatu. Co se s přírodou kolem nás děje a co s tím můžeme dělat?

Klimatická změna je jednou z pěti příčin ubývání biodiverzity. Dále se na něm podílí nadměrná exploatace (tedy lov ptáků, savců a intenzivní rybolov), šíření nepůvodních druhů do míst, kde dříve nebyly, ubývání biotopů za účelem rozšiřování polí a plantáží a také znečištění prostředí způsobené používáním velkého množství pesticidů a umělých hnojiv.

Každý ekosystém má svůj „bod zlomu“, tedy moment, kdy začne být změna přírodních podmínek natolik významná, že už ji tento ekosystém není schopen dále zvládat a „zlomí se“ – podobně jako větev stromu při příliš velkém zatížení. Zatímco oteplení o 1,5 °C bude fatální „jen“ pro většinu korálových útesů v oceánech, hranicí 2 °C se již blížíme pravděpodobným bodům zlomu u mnoha velkých ekosystémů na naší planetě, jako jsou například severské jehličnaté lesy.

Naše lesy chřadnou v důsledku špatného stavu lesní půdy, ale také kvůli nevhodnému lesnímu hospodaření, jež po dlouhou dobu kladlo ekonomický zájem nad přírodu. Klimatická změna je třetí faktor, který situaci dále zhoršuje – otepluje se, voda se více odpařuje, mění se charakter srážek, a les je tak ještě zranitelnější, mimo jiné i vůči škůdcům, s nimiž si dříve uměl poradit lépe. Kůrovcové kalamity nejsou ničím novým, lesy však nikdy nebyly tak málo odolné, jako jsou v důsledku uvedených faktorů dnes, a proto kalamity neprobíhaly v takovém rozsahu – jen v letech 2016–2020 byla v ČR vytěžena plocha jehličnatého lesa odpovídající obdélníku o rozměrech 56×26 km.

Lesy #

Lesy pokrývají 36,8 % území ČR. V důsledku klimatické změny, preferování monokultur jehličnanů v minulosti a špatného stavu lesní půdy jsou dnes české lesy jednak zranitelné vůči škůdcům (například kůrovci) a jednak mají nízkou schopnost adaptace na měnící se podmínky, jako je rostoucí průměrná roční teplota, změny v rozložení srážek a podobně.

Situaci je možné zlepšit změnami ve způsobu hospodaření – například pestřejší skladbou dřevin a vysazováním druhů, které budou méně citlivé na sucho a vyšší teploty než smrky, či šetrnější těžbou. Důležité však budou i legislativní kroky, jež například umožní efektivně regulovat stavy zvěře, a také finanční podpora lesnictví ze strany státu.

Je velmi pravděpodobné, že v důsledku změn klimatu budou v ČR na konci 21. století smrky už jen v nejvyšších horských polohách, jinde prakticky zmizí nebo se budou vyskytovat ojediněle. I ve středních a nižších polohách můžeme mít zdravé a odolné lesy, musí se však změnit jejich skladba – dařit se bude zejména dřevinám, které budou odolnější vůči suchu a nárůstu teplot (dub, buk).

Zdravé lesy určitě ano. V důsledku kůrovcové kalamity však v současnosti české lesy nejenže emise nesnižují, ale naopak jich velké množství samy vytvářejí – do půdy, která zůstane odkrytá na slunci po kalamitní těžbě a vysychá, se žádný uhlík neukládá, naopak se z ní uvolňuje do atmosféry. Množství emisí z našich lesů bylo v roce 2019 už srovnatelné s množstvím, které vyprodukuje veškerá osobní automobilová doprava v Česku.

Biodiverzita #

Příroda dnes rychle přichází o svou pestrost a mnoho druhů navždy mizí. Jen v živočišné říši je nyní vyhubením více či méně ohrožena zhruba 1/7 všech ptáků, 1/4 savců, 1/3 plazů, 1/3 paryb (žraloků a rejnoků) a 2/3 obojživelníků. K tomu, abychom tomuto chudnutí živého světa zabránili, bude ovšem nutné udělat víc než jen chránit malé kousky přírody v rezervacích – musíme vrátit život a pestrost i na pole, louky, do lesů, řek nebo rybníků v krajině, kde žijeme a často intenzivně hospodaříme. Velmi důležité přitom bude vnímat krajinné návaznosti (dívat se na krajinu jako na celek) a umět přemýšlet v delších časových úsecích, než je několik nejbližších let.

Ano. Všechny hlavní faktory spojené se současným ubýváním biodiverzity jsou důsledkem aktivity člověka. Což je dobrá zpráva v tom smyslu, že záleží do velké míry na nás, zda se tento negativní trend podaří zvrátit. Více v textu Proč příroda tak rychle přichází o svou rozmanitost?.

Snad nejohroženější skupinou jsou polní ptáci, jejichž populace se rychle zmenšují: mizí skřivani a luční konipasové, sýčci či chocholouši patří mezi kriticky ohrožené. Ubývá také různých druhů motýlů a hmyzu.

Pokud průměrná globální teplota stoupne o 1,5 °C, zmizí 70–90 % korálových útesů, při oteplení o 2 °C pak nepřežijí již téměř žádní teplovodní koráli. Ti přitom vytvářejí podmínky pro život nejméně čtvrtiny všech známých mořských druhů (z hlediska druhové pestrosti překonávají i tropické deštné pralesy) a na jejich existenci závisí obživa přinejmenším půl miliardy lidí.

Zdravá krajina #

Zdravá krajina vypadá jako pestrá mozaika. Nenajdeme v ní obrovské lány s jedinou plodinou, které jsou jinak téměř bez života. Není to krajina s holými kopci, jež zbyly po jehličnatých lesích, s řekami v betonových korytech, krajina bez obojživelníků, ryb, hmyzu či ptáků. Díky této pestrosti je to i krajina odolná – dokáže se dobře vyrovnávat s různými změnami, včetně těch klimatických. A zároveň je to pro nás dlouhodobě jediná záruka obživy: kde je vyschlá či degradovaná půda nebo kde chybí opylovači, nemůže být kvalitní a hojná úroda.

K takové zdravé a odolné krajině můžeme dospět. Změny však vyžadují dobrou vůli hospodařit s ohledem na přírodu a současně musejí zemědělcům a lesníkům dávat smysl i ekonomicky. Klíčová je v tom promyšlená pomoc ze strany státu, který stanoví jasná kritéria pro dotace a šetrné hospodaření.

Série: Uhlíkové offsety #

Díky uhlíkovým offsetům mohou jednotlivci, firmy nebo státy částečně kompenzovat svou uhlíkovou stopu, kterou už nedokáží snížit jiným způsobem. Jaké typy offsetů existují, jak fungují a jaké jsou s nimi spojené problémy?