Slovník pojmů

Stručný přehled nejčastěji používaných hesel a zkratek s krátkým vysvětlením či komentářem.


Adaptace

Proces přizpůsobení se dopadům klimatických změn a snaha o snížení způsobených škod. Příklady současných adaptačních opatření jsou například protipovodňové zábrany, změny pěstovaných plodin nebo přesídlení do výše položených oblastí, které nebudou postiženy zvyšováním hladiny oceánů. Některé očekávané dopady klimatických změn, jako například silnější hurikány nebo rozšíření tropických nemocí, umožňují jen minimální prevenci a zvládání škod jimi způsobených bude nákladné.


Antropogenní skleníkové plyny

V současnosti mají státy vázané UNFCCCKjótským protokolem povinnost inventarizovat emise 7 skleníkových plynů [ghgprotocol.org]: antropogenní CO2 (oxid uhličitý), CH4 (metan), N2O (oxid dusný), PFCs (zcela fluorované uhlovodíky), HFCs (částečně fluorované uhlovodíky), SF6 (fluorid sírový) a NF3 (fluorid dusitý), což jsou plyny, které přispívají velkou mírou ke skleníkovému efektu (viz CO2eq níže).


Citlivost klimatu

Citlivost klimatu (z angl. “climate sensitivity”) udává, o kolik stupňů Celsia se zvýší průměrná globální teplota vzduchu, pokud dojde ke zdvojnásobení koncentrace skleníkových plynů v atmosféře. Klimatologické modely předpovídají hodnoty citlivosti v intervalu 2–4,5 °C s nejpravděpodobnější hodnotou 3 °C. To znamená, že při zvýšení koncentrace na dvojnásobek předindustriální hodnoty (z 280 ppm na 560 ppm) můžeme očekávat nárůst průměrné globální teploty o 3 °C – s tím, že oteplení bude spolehlivě o alespoň 2 °C a nemůžeme vyloučit zvýšení teploty až o 4,5 °C. Koncentrace CO2 v roce 2019 byly 411 ppm a hodnoty 560 ppm bude v případě scénáře RCP8.5 (bez omezování emisí) dosaženo zhruba v roce 2050. Podrobnější diskusi důvodů, které fundamentálně znemožňují zpřesnit interval odhadu, nabízí přehledové články Knutti & Hegerl, 2008Knutti, Rugenstein & Hegerl, 2017. V obecné rovině se jedná o odezvu klimatického systému na změny v radiačním působení (z angl. “radiative forcing”), podrobnou diskusi konceptu citlivosti klimatu z pohledu různých časových škál obsahuje en.wikipedia.


CO2eq (CO2 ekvivalent)

Množství CO2, které by mělo ekvivalentní příspěvek ke skleníkovému jevu atmosféry jako množství příslušného jiného skleníkového plynu za nějakou standardizovanou dobu (typicky 100 let) – konkrétně je to množství příslušného plynu × GWP koeficient. Např. pro metan je to hodnota cca 28 [IPCC (strana 714)], což se dá číst jako „1t CH4 má ekvivalentní příspěvek ke skleníkovému jevu atmosféry jako 28t CO2“. Zjednodušeně řečeno, metan je 28krát silnější skleníkový plyn, než CO2. Zde na faktaoklimatu.cz, pokud to dostupná data a jejich správné zpracování umožňují, upřednostňujeme CO2eq, protože umožňuje dívat se na problematiku globálních změn klimatu komplexněji a přesněji.


ČHMÚ (Český hydrometeorologický ústav)

Ústřední státní orgán České republiky pro obory kvality ovzduší, meteorologie, klimatologie či hydrologie. Mimo jiné je zodpovědný za provoz výstražné služby včetně Státního varovného a regulačního systému. Kromě provozu staničních sítí a zajišťování odborných služeb se zabývá také vědecko-výzkumnou činností v oblastech zájmu [cs.wikipedia].


Emisní intenzita ekonomiky

Intenzita emisí skleníkových plynů v hospodářství je definovaná jako poměr mezi emisemi CO2eq a HDP dané ekonomiky. HDP se zpravidla vyjadřuje pomocí parity kupní síly, kdy jsou zohledněny různé cenové hladiny v jednotlivých zemích. K emisím skleníkových plynů dochází při hospodářské aktivitě, emisní intenzitu lze tedy chápat jako ukazatel efektivity nebo čistoty dané ekonomiky vzhledem k množství vypouštěných skleníkových plynů. Zpravidla se udává v kg CO2eq na $ HDP, mezi státy s nejnižší a nejvyšší emisní intenzitou jsou až desetinásobné rozdíly.


Externalita

Externalita představuje vedlejší, nezamýšlený efekt hospodářské činnosti. Tento efekt může být pozitivní nebo negativní, pak hovoříme o pozitivní či negativní externalitě. Příkladem negativní externality je například továrna vypouštějící toxický odpad do řeky nebo auta uvolňující splodiny s negativním dopadem na zdraví obyvatel měst. Příkladem pozitivní externality je včelař, jehož včely přispívají k vyšší úrodě zemědělců v okolí, nebo firma, která uvolní svůj software jako open source. Externalita představuje mimotržní dopady, kde nedochází k žádné kompenzaci - například továrna vypouštějící odpad neplatí okolním obyvatelům, kteří již nemohou řeku využívat. Klimatické změny lze považovat za negativní externalitu s globálním dopadem.


Hackathon (Klimatický hackathon)

Hackathon je akce, při níž skupina lidí pracuje intenzívně na nějakém konkrétním projektu, v případě ‚klimatonu‘ jde o spojení slov klimamarathon. Používáme tyto termíny pro označení našich pracovních setkání, kde ve vícero lidech děláme společně větší změny a sdílíme novinky o projektu.


IPCC (The Intergovernmental Panel on Climate Change)

Mezivládní panel pro změny klimatu je vědecký orgán založen v roce 1988 k vyhodnocování rizik změny klimatu, potvrzen Valným shromážděním OSN rezolucí 43/53. Posláním IPCC je je poskytovat komplexní vědecké posouzení současných vědeckých, technických a sociálně-ekonomických informací z celého světa o nebezpečí klimatických změn způsobených lidskou činností, o jejich potenciálních environmentálních a sociálně-ekonomických důsledcích a o možnostech přizpůsobení se těmto důsledkům nebo o možnostech zmírnění jejich účinků. IPCC představuje mezinárodně uznávanou autoritu v oblasti klimatických změn, vytváří zprávy, které jsou dohodou předních klimatologů a konsensu zúčastněných vlád. To poskytuje směrodatné politické poradenství s dalekosáhlými důsledky pro ekonomiku a životní styl [cs.wikipedia].


Mitigace

Opatření zaměřená na zmírnění klimatické změny, tedy především na snižování emisí skleníkových plynů (tedy nejen CO2, ale i metanu, N2O a dalších). Příkladem mitigačních opatření je uhlíková daň, využívání obnovitelných zdrojů energie, elektrifikace dopravy nebo zalesňování.


NASA (National Aeronautics and Space Administration)

NASA je americká vládní agentura zodpovědná za americký kosmický program, všeobecný výzkum v oblasti letectví a lepší porozumění Zemi [en.wikipedia].


ppm (parts per million)

Počet částic v milionu, podobně jako procenta (per cento) znamená počet ve stovce a promile (per mīlle) znamená počet v tisíci, ppm je počet v miliónu, tedy 1ppm = 1 desetitisícina procenta. Příklad: koncentrace 400 ppm CO2 odpovídá 0,4 ‰ nebo 0,04 % a znamená, že v jednom milionu molekul vzduchu je 400 molekul CO2.


RCP (Representative Concentration Pathway)

Reprezentativní směry vývoje koncentrací jsou různé scénáře vývoje koncentrací skleníkových plynů. Jsou označeny podle přibližného celkového radiačního působení v roce 2100 v porovnání s rokem 1750, tedy např. scénář RCP2.6 znamená 2,6 W/m2[en.wikipedia]


Uhelný phase-out

Na výrobu elektřiny vyprodukují uhelné elektrárny téměř dvakrát více emisí CO2 než plynové elektrárny a téměř stonásobně více než obnovitelné zdroje nebo jaderné elektrárny. Uhelný phase-out označuje odstavení uhelných elektráren a jejich nahrazení zdroji elektřiny s nižšími emisemi.


Uhlíková neutralita

Stav, kdy jsou veškeré vypouštěné emise uhlíku (tzv. skleníkové plyny) eliminovány přírodními či technologickými procesy. Pokud máme udržet úroveň globálního oteplení pod 1,5–2 °C, musí rozvinuté země dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. Praktická opatření směřující ke snížení vypouštěných emisí zahrnují zejména přechod na obnovitelné zdroje energie a zvyšování energetické účinnosti. Pro lepší představu, v roce 2017 bylo vyprodukováno 37,1 gigatun emisí CO2, přičemž přírodními procesy jich bylo z atmosféry odstraněno jen mezi 9,5 a 11 gigatunami CO2 (výše odhadu pochází z článku Uhlíková neutralita ). Technologie pohlcování skleníkových plynů zatím nemají na dosažení uhlíkové neutrality podstatný dopad.


W a Wh (kW, MW… a kWh, MWh…) (watt, watthodina a jejich násobky)

V našem kontextu se s watty (a jejich násobky) setkáváme nejčastěji v rámci energetiky, typicky výkonu elektráren. Příklad: výkon hnědouhelné elektrárny Chvaletice je 820 MW (1 MW = milión W) a za rok vyrobí zhruba 3500 GWh elektřiny [cs.wikipedia]. Jedna standardní LED „žárovka“ má příkon kolem 9 W, její klasický starý ekvivalent s žhaveným vláknem cca 60 W – pokud ji necháte svítit hodinu, spotřebujete cca 9 (resp. 60) Wh (watthodin) energie. Čistá spotřeba elektřiny v domácnostech ČR je cca 1,4 MWh/os./rok [Český statistický úřad].