Výroba elektřiny
v Česku bez uhlí

Česko vyrábí zhruba 40 % elektřiny a 50 % tepla z uhlí, které je však kvůli své vysoké emisní intenzitě významně ekonomicky ohroženo systémem zpoplatnění emisí. Studie zkoumá důsledky případného zdražení emisní povolenky a následného odstavování uhelných elektráren na základě ekonomických faktorů. Provedené modelování se zaměřuje na otázky spojené s bezpečností dodávek elektřiny, s importní bilancí a s cenami silové elektřiny v Česku.

Současná situace v evropské a české energetice

Evropská energetika prochází rychlou transformací. Protože evropská energetika z velké části funguje v decentralizovaném tržním prostředí, její transformaci určují hlavně ekonomické faktory. Klíčovou roli tedy hraje nastavení trhu, a v rámci něj pak zejména systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS). Uhelné elektrárny mají oproti jiným zdrojům elektřiny vysokou emisní intenzitu, a tudíž na ně cena emisních povolenek dopadá výrazněji. Důsledkem případného zvýšení cen emisních povolenek by proto byla nižší konkurenceschopnost uhelných elektráren a jejich postupné odstavování.

Pro Česko transformace energetiky tedy znamená v první řadě ukončení výroby elektřiny a tepla z uhlí. Z uhlí se v Česku nyní vyrábí zhruba 40 % elektřiny a 50 % tepla. Tento úkol se týká i jiných zemí – v EU dosud hraje uhelná energetika významnou roli v Polsku, Německu, Bulharsku a Slovinsku. V průměru celé EU však výroba elektřiny z uhlí za posledních 20 let klesla asi o 60 % a řada zemí uhelné elektrárny zcela uzavřela.

Uzavírání uhelných elektráren a tepláren v Česku a vliv nových zdrojů na trh s elektřinou otevírají řadu otázek souvisejících s bezpečností dodávek elektřiny, s dopady cen elektřiny na konkurenceschopnost českých podniků a obecněji prosperitu Česka nebo s důsledky uzavření uhelných dolů.

Otázky, na které se studie zaměřuje

Pro hledání odpovědi na tyto otázky studie srovnává několik scénářů možného budoucího vývoje a v nich sleduje tři zásadní parametry: (1) z jakých zdrojů se bude v Česku vyrábět elektřina, (2) jak se promění toky v evropské síti a česká importní bilance a (3) zda bude v Česku dostatek elektřiny. Analýza je založena na vlastním optimalizačním modelu propojené evropské elektrizační soustavy, který v hodinovém rozlišení hledá co nejlevnější provoz soustavy, čímž simuluje chování evropského trhu s elektřinou.

Co vyplývá z modelování

Výsledky z modelových scénářů lze rozdělit podle hlavních otázek:

Čtyři hlavní doporučení pro další rozvoj české energetiky

Studie na základě modelování i na základě dalších studií a analýz identifikuje čtyři klíčkové oblasti rozvoje pro českou energetiku v dalších 5 letech:

Rozvoj větrných a solárních elektráren

Zejména zkrátit povolovací procesy pro výstavbu větrných elektráren a nastavit vhodné módy podpory obnovitelných zdrojů. To umožní rychle nahradit část elektřiny z fosilních zdrojů.

Rozvoj flexibility, akumulace a sítí

Pro integraci OZE je třeba hlavně (1) rozvíjet flexibilitu spotřeby a akumulaci, které umožní lépe využít nadbytky výroby obnovitelné elektřiny, a (2) posilovat kapacitu sítí, aby zvládly připojit a přenést elektřinu z více obnovitelných zdrojů.

Rozvoj řiditelných zdrojů elektřiny

Hlavně urychlit výstavbu nových kogeneračních zdrojů, které umožní dokončit odchod od uhlí.

Teplárenství ale nemůže spoléhat jen na plynovou kogeneraci. Energeticky úsporné renovace budov, velká tepelná čerpadla, biomasa nebo akumulace tepla mohou dále významně snížit provozní náklady i emise.

Také je potřeba nastavit ekonomické podmínky, aby mohl vzniknout dostatek špičkových zdrojů elektřiny.

Dočasné udržení části uhelné energetiky

Pro koordinovaný odchod od uhlí může být potřebné udržet v provozu uhelné teplárny a související těžbu uhlí, dokud nebudou k dispozici nové zdroje tepla.

Naopak zvažovaná legislativní opatření pro udržení uhelných elektráren by byla zbytečně drahá a v rozporu s právem EU. Je třeba urychleně najít náhradní řešení všech typů podpůrných služeb, které dnes uhelné elektrárny poskytují.