Zdroj:
Flickr UN DRR
Autor:
Yves Nevens
Licence:
Copyright: © Belspo / Nevens
Explainer

Co jsou zprávy IPCC a jak vznikají?

Vždy jednou za několik let vychází tzv. Hodnotící zpráva IPCC, zásadní dokument v oblasti dosavadního výzkumu klimatické změny. Skládá se z několika částí, které jsou zveřejňovány postupně. Co tyto reporty obsahují, kdo je sestavuje a jaké „novinky“ v nich najdeme?

Ve stručnosti lze říct, že Hodnotící zpráva IPCC (Assessment Report, AR) je podrobný výtah a posouzení přezkoumané a publikované vědecké literatury, která se zabývá změnami klimatu. Nejedná se tedy o samostatný výzkum a uvozovky u slova „novinky“ jsou použity zcela záměrně, neboť zpráva (vzhledem ke svému rozsahu) zahrnuje pouze výsledky výzkumu zveřejněné do uzávěrky – u nejnovější zprávy z let 2021–2022 jsou to studie publikované do prosince 2019.

Výjimečnost Hodnotící zprávy IPCC oproti jiným textům věnovaným klimatické změně spočívá v tom, že je výsledkem spolupráce předních světových klimatologů s vládními experty (zástupci jednotlivých zemí), a poskytuje tak informace, jež jsou z vědeckého hlediska správné a zároveň jsou srozumitelné politikům, kteří potom mohou na jejich základě dělat zásadní rozhodnutí.

Mezinárodní úsilí věnované ochraně klimatu

Podívejte se i na infografiku dalších klíčových událostí.

Zprávu sestavuje Mezivládní panel pro změnu klimatu (The Intergovernmental Panel on Climate Change, IPCC), založený v roce 1988, u jehož kolébky stály dvě významné mezinárodní instituce: Světová meteorologická organizace (WMO) a Program OSN pro životní prostředí (UNEP). Celkem bylo zatím publikováno šest zpráv, první v roce 1990, poslední (AR6) v letech 2021–2022. Všechny dosud zveřejněné reporty jsou v angličtině volně k dispozici na webových stránkách IPCC v sekci REPORTS.

Jak probíhá příprava Hodnotící zprávy?

Jak už bylo zmíněno výše, Hodnotící zpráva pouze shrnuje a vyhodnocuje dosavadní publikovaný výzkum. Metaforicky řečeno je to podobné, jako když se vyrábí destilát: sesbíráme ovoce, z něj vybereme to nejlepší, které splňuje všechna stanovená kritéria, a poté destilujeme. IPCC tedy nepřináší žádné nové ingredience (neplodí ovoce) – pouze destiluje esenci z toho, co je momentálně k dispozici. Což ovšem není jednoduchý proces a vyžaduje to expertní znalosti a také čas.

Přípravě Hodnotící zprávy vždy předchází vědecký výzkum zaměřený na oblast klimatické změny, který probíhá v mnoha zemích světa. Zároveň s tím dochází také k jeho přezkoumávání a ověřování. Ukázat si to můžeme třeba na příkladu klimatických modelů: vylepšování těchto modelů nespočívá pouze v jejich pouštění na rychlejších počítačích – nové modely zahrnují také procesy, které ty dřívější neobsahovaly (například podrobnější modelování pohybu ledovců). Aby byl nový klimatický model uznán jako relevantní, musí projít velmi podrobným testováním, kdy se zkouší, zda dokáže replikovat klima v minulosti a současnosti. Pokud by nebyl schopen dostatečně dobře replikovat současné klima, jak bychom mohli brát jeho předpovědi vážně? Teprve když projde tímto testováním, lze jeho předpovědi zařadit do databáze možností dalšího vývoje klimatu a publikovat je ve vědeckých časopisech. Podobný proces recenzí a ověřování správnosti výsledků probíhá ve všech oblastech klimatologie. A teprve takto ověřené výsledky jsou pak základem pro Hodnotící zprávu IPCC. Zde je stručný popis jednotlivých fází jejího vzniku:

  1. Osnovu připraví experti delegovaní členskými státy (panel IPCC). Panel jako celek se na ní musí shodnout, přičemž má také možnost navrhovat doplnění a úpravy.
  2. Po schválení osnovy následuje proces výběru autorů, kteří budou zprávu psát – jména autorů předkládá oficiální zástupce každé země (při přípravě nejnovější zprávy byli za ČR nominováni tři experti z českých výzkumných institucí). Z celkového počtu navržených pak vedení IPCC vybere podle přísných kritérií přibližně desetinu, která se bude na sestavení Hodnotící zprávy skutečně podílet.
  3. Je připraven návrh textu a následuje první a druhé kolo připomínkového řízení se zapracováním odborných připomínek.
  4. Je vytvořena druhá verze textu a opět proběhne zapracování odborných připomínek.
  5. Vzniká finální znění zprávy a spolu s ním Shrnutí pro politické představitele. Teprve (a pouze) v této části vstupují do připomínkového řízení také úředníci a politici, kteří mají možnost Shrnutí rovněž posoudit a dát k němu zpětnou vazbu.
  6. Konečné znění zprávy a Shrnutí je poté předloženo panelu ke schválení.

Kdo jsou zástupci jednotlivých zemí a jak jsou nominováni?

Přestože název může vzbuzovat dojem, že se jedná o politický orgán, ve skutečnosti je IPCC panelem složeným z vědců a expertů ze 195 zemí světa. Jednotlivé členské země mají v panelu své odborné zástupce (každá jednoho, bez ohledu na svou velikost), za ČR je to v současné době RNDr. Radim Tolasz, Ph.D., klimatolog z Českého hydrometeorologického ústavu.

Koho která země nominuje (v ČR o tom rozhoduje ministr životního prostředí jako zástupce vlády – IPCC je mezivládní panel), záleží čistě na jejím rozhodnutí. Z jednotlivých zástupců je vždy jednou za čtyři roky zvoleno vedení, což jsou jediné volby v rámci fungování IPCC. Volení zástupci navíc musí předložit životopis a prohlášení o střetu zájmů, které podléhá kontrole.

Z čeho se Hodnotící zpráva IPCC skládá?

Každý report má celkem čtyři oddíly označené podle pracovních skupin, které je připravují:

  • WG1Fyzikální základy (The Physical Science Basis) – připravuje Pracovní skupina I (Working Group I, WG1); publikováno v srpnu 2021
  • WG2Dopady, adaptace a zranitelnost (Impacts, Adaptation, and Vulnerability) – připravuje Pracovní skupina II; publikováno v únoru 2022
  • WG3Mitigace (Mitigation of Climate Change) – připravuje Pracovní skupina III; publikováno v dubnu 2022
  • Souhrnná zpráva (Synthesis Report) – zveřejněna jako poslední, vychází z obsahu předchozích tří oddílů; publikace na podzim 2022

První tři oddíly mají každý přes 1000 stran. Takový text je podrobným shrnutím vědeckých poznatků, pro čtenáře mimo vědeckou komunitu jsou ale důležitější zkrácená shrnutí jednotlivých oddílů:

  • Shrnutí pro politické představitele (Summary for Policy Makers; velmi stručný rozcestník k dalším informacím, který má posloužit především základní orientaci, cca 30 stran)
  • Delší shrnutí (Technical Summary; shrnuje klíčové body celé zprávy – co je nového apod., cca 70–100 stran)

Co nového přináší Šestá hodnotící zpráva?

V srpnu 2021 vyšel první oddíl AR6 (Fyzikální základy), další dva oddíly byly publikovány na jaře 2022. Vydání Souhrnné zprávy: podzim 2022. Spíše než zásadní objevy či změny přinesla AR6 zpřesnění dosavadních poznatků a odhadů budoucího vývoje. Díky tomu máme teď například mnohem jasnější představu:

  • o probíhajících změnách klimatu a možných scénářích dalšího vývoje – např. přesnější odhad vzestupu hladiny moří a oceánů do konce tohoto století a ve stoletích následujících
  • o citlivosti klimatu na rostoucí koncentrace skleníkových plynů, extrémních projevech počasí a o tom, jak tyto projevy souvisejí s lidskou činností
  • o lokálních důsledcích klimatických změn a o tom, jaká rizika v dané oblasti tyto změny přinášejí (součástí zprávy bude interaktivní regionální atlas)

Na první části Šesté hodnotící zprávy se podílelo celkem 234 autorů1, kteří se museli v připomínkovém řízení vypořádat s téměř 80 000 komentáři. Text obsahuje více než 14 000 citací vědeckých prací.

Oddíl zprávy připravovaný Pracovní skupinou II se zaměřuje na zranitelnost systémů (přírodních, socio-ekonomických), pozitivní a negativní důsledky klimatických změn a možnosti adaptace na tyto změny. V oddíle třetím (Pracovní skupina III) se pak dočteme o zmírnění dopadů (mitigaci) klimatických změn a najdeme zde zhodnocení účinnosti různých metod využívaných ke snižování emisí skleníkových plynů a odstraňování těchto plynů z atmosféry.

Jak zpráva souvisí s mezinárodními klimatickými konferencemi COP?

První část AR6 vyšla ještě před klimatickou konferencí COP26, která proběhla od 31. října do 12. listopadu ve skotském Glasgow. Vlády jednotlivých zemí na ní prezentovaly své nové či revidované plány na snižování emisí a jednaly o mezinárodní spolupráci v oblasti investic, podpory a společné legislativy. Nakolik přijedou vládní představitelé na klimatické summity připraveni, záleží vždy do velké míry také na tom, jak jsou komunikovány hlavní body Hodnotících zpráv IPCC a jak s nimi jsou obeznámeni vědci, podnikatelé, novináři, místní politici i široká veřejnost.

Zdroje a další odkazy

  • Jako základní zdroj pro tento explainer posloužil text Jak funguje IPCC? od klimatologa RNDr. Radima Tolasze, Ph.D.
  • Podrobněji o výběru autorů, posuzované literatuře a schvalovacích procesech viz Oficiální web IPCC.
  • Údaje o počtech autorů a počtech zpracovaných připomínek zprávy AR6 vychází z Sixth Assessment Report Fact Sheet.

České překlady shrnutí ke zprávám AR6

České překlady shrnutí ke starším zprávám AR5

Další odkazy a poznámky


Související infografiky a studie

Zaujala vás naše práce? Prozkoumejte další související infografiky a studie: