Proč je oteplení o více než 1,5 °C problém? [2/3]

Komentáře a technické poznámky

• Plné texty z infografiky, podrobné citace a odkazy na zdroje, které sloužily jako podklady, najdete v tabulce naše zpracovaná data
• Základní přehled o bodech zlomu poskytuje článek Tipping elements in Earth‘s climate system z roku 2008 (včetně podrobnější diskuse o matematických aspektech bodů zlomu). Pro podrobnější pochopení dynamického chování jednotlivých systémů je vhodné číst články, na které tento souhrnný článek odkazuje, nebo na které odkazují další kompilační studie (např. IPCC SR15).
• Podrobné vysvětlení významu hranice 1,5 °C a diskusi rozdílných dopadů při oteplení o 1,5 °C, 2 °C a více najdete v třetí kapitole zprávy IPCC SR15 z roku 2018. Zpráva dále uvádí, že při radikálním snížení emisí skleníkových plynů je možné nárůstu teploty nad 1,5 °C vzhledem k předindustriálnímu období zabránit. Zároveň ale také tvrdí, že dosavadní závazky jednotlivých států v rámci Pařížské dohody nestačí ani na dosažení cíle 2 °C.
• Plná citace Pařížské dohody zní: „Cílem této dohody je zlepšit globální reakci na hrozby změny klimatu mimo jiné pomocí udržení nárůstu průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a úsilí o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí…“ (viz český překlad Pařížské dohody)
• Výběr zobrazených bodů zlomu. Z bodů zlomu, které se uvádí v článcích, jsme se rozhodli některé nezařadit (Marine methane clathrates, Ocean anoxia, Antarctic ozone a Antarctic bottom water formation) buď kvůli nízké současné úrovni pochopení dynamiky daného systému nebo proto, že novější výzkum ukazuje, že daný systém je patrně stabilnější, než se předpovídalo. Naopak jsme se rozhodli zařadit Vlny veder a Horské ledovce, přestože striktně řečeno nejde o velké systémy (large tipping elements), protože mají významný a představitelný dopad na život lidí i ekosystémů.
• Jako zdroj pro části textů, které mají vysvětlující charakter (např. rozloha tajgy, velikost Grónského ledovce) a neobsahují tvrzení o bodech zlomu, jsme použili anglickou Wikipedii. V češtině by se tyto obecné informace daly najít třeba v učebnicích – pro anglickou Wikipedii jsme se v tomto případě rozhodli proto, že je k dispozici online, jde o jednotný zdroj pro tento typ informací a ve většině případů je kvalitně ozdrojovaná.
• Tipping point a tipping element. V angličtině pojem tipping element znamená systém (kryosférický, klimatický, nebo ekosystém), který „se může zlomit“ – tedy přejít do kvalitativně výrazně odlišného stavu. Pojem tipping point pak označuje hranici, při které tento zlom pravděpodobně nastane (nebo matematicky přesněji, interval parametru, zpravidla teploty). Pro účely této grafiky píšeme prostě o bodech zlomu a vhodné české pojmenování necháváme na lingvistech.

Další zdroje o bodech zlomu

• V listopadu 2019 uveřejnil časopis Nature článek o bodech zlomu a možnosti kaskádového spuštění: Climate tipping points.
• Souhrnný vysvětlující článek portálu Carbon Brief uvádí podrobná vysvětlení a komentáře k jednotlivým bodům zlomu.