Extrémy počasí
a klimatická změna

Změna klimatu způsobená člověkem vede k tomu, že extrémní meteorologické události jako vlny veder, silné přívalové deště, bouře či období sucha jsou v mnoha oblastech světa stále častější a intenzivnější. To ovšem neznamená, že pravděpodobnost výskytu stoupá u všech extrémních událostí — a navíc se v některých částech světa změny projevují více, jinde méně. V každém případě mají tyto události často významné dopady na společnost: ztráta úrody či zemědělské půdy, zničení majetku, vážné narušení ekonomiky, ztráty na životech apod. Když k něčemu takovému dojde, veřejnost se zpravidla začne ptát po příčinách. A stále častěji se objevuje otázka: "Byla tato událost způsobena změnou klimatu?".

Smyslem této publikace je pomoci novinářům se v tomto tématu zorientovat. Text nejprve představuje vědeckou metodu zvanou „atribuce extrémních událostí“, pomocí níž lze určit, do jaké míry můžeme (či nemůžeme) danou meteorologickou událost přisoudit (atribuovat) klimatické změně. Dále zde najdete také tvrzení, která je možné kdykoli použít pro některé typy extrémních projevů počasí, jež veřejnost momentálně zajímají, a to i tehdy, když zrovna na toto téma neprobíhá žádný konkrétní výzkum. Tato tvrzení se opírají o nejnovější zprávy mezivládního panelu IPCC a aktuální poznatky, které vycházejí ze studií zaměřených na extrémní události v poslední době. Na konci publikace je pak stručný přehled všech extrémních meteorologických jevů a shrnutí toho nejdůležitějšího, co je u každého z nich potřeba komunikovat.

Média a zpravodajské agentury se při informování o extrémních meteorologických jevech často dopouštějí tří chyb: ignorují změnu klimatu jako příčinu události nebo připisují událost změně klimatu, aniž by toto tvrzení podložily důkazy, a nebo uvádějí klimatickou změnu jako jedinou příčinu extrémní meteorologické události.

Částečně je tomu tak proto, že otázka, zda byla nějaká událost způsobena změnou klimatu, zní logicky, je ale vlastně položená nesprávně. Pokud například silný kuřák onemocní rakovinou plic, také neřekneme, že cigarety mu přivodily rakovinu — můžeme však říci, že v důsledku poškození způsobeného cigaretami je u něj pravděpodobnost vzniku tohoto onemocnění vyšší. Stejně tak změna klimatu nemůže zapříčinit určitou extrémní událost (ve smyslu „příčina“ vede k „následku“), protože všechny meteorologické události mají více příčin a svou roli hraje i náhoda — počasí je do určité míry chaotické.

Změna klimatu nicméně může mít vliv na to, jak pravděpodobná a jak intenzivní určitá událost je, a tedy i jaký dopad má na osoby, majetek a přírodu. Novináři, jejichž úkolem je po proběhlé katastrofě uspokojit zájem veřejnosti, proto musí vědět, jak se na ní klimatická změna podílela. Pomocí atribuce extrémních událostí jim věda může poskytnout odpověď.

Až donedávna se vědci spojování jednotlivých událostí se změnou klimatu většinou vyhýbali. Místo toho poukazovali na obecný trend a říkali, že daná událost může být něčím, co budeme v budoucnu zažívat ve větší míře. Změna klimatu však zásadně ovlivňuje počasí už po celá desetiletí a vědci o této souvislosti dnes už konečně začínají mluvit více. V posledních letech byly vyvinuty metody, které umožňují zjistit vazbu extrémní události ke klimatické změně a vypočítat, o kolik v důsledku globálního oteplování stoupla či klesla pravděpodobnost výskytu či intenzita této události.

Odpověď je pokaždé jiná: záleží na lokalitě, ročním období, na typu události a také na její intenzitě, délce a rozsahu. Ne všechny extrémní meteorologické jevy jsou v důsledku změny klimatu častější a horší — u některých se může pravděpodobnost výskytu snížit nebo může zůstat víceméně stejná. Určitá novinářská obezřetnost nehledat souvislosti tam, kde nejsou, je proto oprávněná.

Cílem této publikace je pomoci novinářům, aby mohli o extrémních meteorologických jevech přinášet přesné informace a správně je zasazovat do kontextu globálního oteplování. Jinými slovy: jak nejlépe informovat své publikum o vlivu změny klimatu na extrémní projevy počasí, které zažíváme stále častěji, aniž bychom tuto vazbu přeceňovali (nebo naopak podceňovali)?

Za touto publikací stojí organizace World Weather Attribution. S laskavým souhlasem autorů tohoto textu a s finanční podporou České asociace pojišťoven jsme ji přeložili do češtiny a doplnili českým kontextem.