Rešerše: Atribuce nedávných extrémních událostí

Klimatická změna způsobila, že sezóna požárů s takto závažnými následky je minimálně 7× pravděpodobnější.

Extrémnější projevy počasí umožňujícího vznik a šíření požárů (tzv. „fire weather“) jsou spojené především se zvýšením teploty a snížením vlhkosti. V roce 2023 byly jejich dopady navíc umocněny neobvykle nízkými srážkami.

Takto intenzivní vlna veder v jarních měsících by bez změny klimatu byla téměř nemožná (statistický výskyt jednou za 40 000 let). I v současném klimatu by srovnatelná událost měla nastat docela vzácně (jednou za 400 let). Klimatická změna tedy zvýšila šanci, že přijde podobná vlna veder na daném území 100násobně.

Pravděpodobnost, že nastane srovnatelná událost, je minimálně 10× větší než bez klimatické změny. Ve světě, který by byl o 1,2 °C chladnější, by naměřené maximální teploty byly na mnoha místech nemožné.

Takto vysoké teploty jsou v uvedených oblastech nemožné bez efektu klimatické změny.

Dokonce i v dnešní době jde o velmi vzácnou událost, která by měla v průměru nastat jednou za tisíc let. Ovšem při oteplení o dalších 0,8 °C (při zachování současné úrovně emisí se tak stane ve 40. letech 21. století) přijdou podobné vlny veder jednou za 5 až 10 let.

Suché podmínky pozorované v roce 2022 by se na začátku 20. století vyskytovaly s menší pravděpodobností. Konkrétně ve střední a západní Evropě vzrostla pravděpodobnost sucha v kořenové vrstvě půdy 3–4×, v povrchové vrstvě půdy dokonce 5–6×. Hlavním důvodem je mnohem častější výskyt vysokých teplot.

Podobně suchá léta můžeme v současném klimatu očekávat zhruba jednou za dvacet let.

Zatímco v tzv. dlouhém období dešťů spadlo ve zkoumané periodě méně srážek, krátké období dešťů vykazuje opačný trend a má srážek více. Pokud je uvažujeme dohromady, celkové množství srážek zůstává stejné.

Extrémní sucho je tedy způsobené především vyššími teplotami, které vedou k vyššímu výparu z půdy. Klimatická změna stojí za tím, že podobná sucha jsou nyní v důsledku vyšších teplot 100× pravděpodobnější.

Ke zvýšení intenzity či pravděpodobnosti tohoto extrému počasí klimatická změna výrazně nepřispěla. Významným faktorem by se stala teprve v případě, že by globální teplota stoupla o 2 °C v porovnání s dobou před průmyslovou revolucí.

Je zřejmé, že klimatická změna měla na tuto událost vliv, ačkoliv jeho vyčíslení je v širokém rozsahu. Zkoumaný region je poměrně velký, tudíž se pro současné metody atribučních studií jednalo o výzvu na hranici jejich možností.

V důsledku změny klimatu se v daném regionu zvýšil maximální denní úhrn srážek v letní sezóně o 3–19 %. Podobný nárůst je vidět také u srážek dvoudenních. Pravděpodobnost výskytu takovéto události se v porovnání s předindustriálním klimatem zvýšila 1,2–9×.

Záplavy byly přímým důsledkem extrémních monzunových srážek v průběhu léta 2022 (v rámci celého Pákistánu 3násobek obvyklého srpnového úhrnu, v provinciích Sindh a Balúčistán dokonce 7 a 8násobek). Většina modelů a pozorování ukazuje, že maximální 5denní srážkový úhrn v této oblasti vzrostl kvůli změně klimatu až o 50 %.

K ničivým následkům povodní výrazně přispěl další lidský faktor – např. blízkost sídel a infrastruktury k záplavovým územím, politická a ekonomická nestabilita nebo zastaralý systém managementu vodních toků.

Přestože bez změny klimatu by dubnové teploty byly zřejmě ještě nižší, tak velké škody na plodinách by nezpůsobily – vegetační období by totiž začínalo později. Globální oteplení zvýšilo pravděpodobnost výskytu této události o 20–120 %.

Vliv klimatické změny je v tomto případě nejasný. Podobně nízké teploty nejsou v regionu jihovýchodní Evropy zcela neobvyklé a vyskytují se v průměru jednou za 35 let.

Kvůli velké variabilitě počasí to nelze tvrdit s naprostou jistotou, ale výsledky studie naznačují, že v polovině 20. století by při podobné vlně mrazů bylo o něco chladněji.

Klimatická změna jednoznačně vedla k nárůstu srážek během povodní. Extrémní dvoudenní úhrn srážek z bouře Imelda je nyní 1,6× až 2,6× pravděpodobnější než beze změny.

S častějšími a silnějšími záplavami, zejména v pobřežních oblastech, souvisí také zvýšená hladina moří.

V tomto případě změna klimatu nejspíše nehrála roli a obdobné bouře nejsou v jejím důsledku častější.