Rešerše: Požáry vegetace a jejich souvislosti s klimatickou změnou

Jako požáry vegetace, nebo také přírodní požáry (*wildfires/bushfires*), se označují nekontrolované požáry lesů, křovin nebo suché trávy, které vzplály ve volné přírodě (např. zapálením bleskem) nebo byly úmyslně či neúmyslně založeny lidmi. Na světě je požáry ročně postižena plocha okolo 4 milionů km2, ale charakter požárů je velmi různý v různých oblastech. V afrických savanách a stepích Asie a Jižní Ameriky jde především o rozsáhlé požáry suché trávy, v lesích Severní Ameriky a Sibiře o požáry hustých jehličnatých lesů, v tropických oblastech pak o vypalování deštného pralesa. V České republice, zejména vzhledem k hustotě osídlení a charakteru krajiny, nedosahují požáry vegetace tak velkých rozsahů jako v jiných evropských zemích. V ČR jsou typicky postiženy desítky hektarů ročně, ve Francii nebo Švédsku se postižená plocha pohybuje v řádu desítek tisíc hektarů za rok. Ukazuje se, že v souvislosti s klimatickou změnou roste riziko vzniku požárů prakticky ve všech částech světa.

Aktuální data

Název zdroje Instituce Popis
FireRisk.cz CzechGlobe

Aktuální předpověď rizika výskytu přírodních požárů v ČR. Aktualizováno denně.

Aktuální data o požárech v EU COPERNICUS

Aktuální data o spálené ploše pro jednotlivé země EU a srovnání s předchozími roky. Data pocházejí z družicových sledování. Aktualizováno týdně.

Studie

Název Zdroj Popis Rok vydání
Global and Regional Trends and Drivers of Fire Under Climate Change Reviews of Geophysics

Článek analyzuje data o požárech v jednotlivých regionech i globálně. Klíčová zjištění: frekvence počasí vhodného k šíření požárů roste (v pozorovaných trendech délky požární sezóny) a v důsledku klimatické změny se očekává další růst. Spálená plocha v některých oblastech roste (východní Sibiř, Severní Amerika), jinde klesá (africké savany, stepi Jižní Ameriky a Asie), přičemž globálně spálená plocha klesá. Článek rozebírá faktory, které ovlivňují množství spálené plochy v jednotlivých oblastech.

2022
A human-driven decline in global burned area Science

Článek analyzuje dlouhodobé trendy v parametrech požárů vegetace. Klíčová zjištění: mezi lety 1998 a 2015 se plocha ročně spálená požáry vegetace zmenšila téměř o čtvrtinu. Pokles je koncentrován v savanách a v oblastech s nižším zápojem korun stromů, naopak v oblastech s vyšším zápojem korun je pozorován růst spálené plochy. Hlavními faktory v redukci spálené plochy jsou rozšiřování obdělávané plochy a intenzifikace zemědělství.

2017
Wildfires in EU, 2020 Copernicus

Přehled požárního rizika a emisí CO2 z požárů pro rok 2020. Z dat vyplývá, že se roční emise z požárů vegetace v zemích EU typicky pohybují okolo 4–10 Mt CO2.

2020
Metodika: adaptační opatření v rizikových oblastech výskytu požárů vegetace CzechGlobe

Metodika formuluje odstupňovaná adaptační a mitigační opatření ke zmírnění požárního rizika a šíření požáru v lesích a na zemědělské půdě. Jako protipožární opatření v lesích metodika uvádí například budování protipožárních pásů zpomalujících šíření požárů nebo pásů z hůře hořlavých dřevin (lípy, javory, jasan, olše); snižování množství snadno zápalného materiálu v lesích; rozčlenění souvislých jehličnatých komplexů; dobudování a údržbu přístupových komunikací a zdrojů vody pro hašení požárů.

2020
Požár v Hřensku 2022, analýza faktorů. ČHMÚ, projekt Perun

Podrobný rozbor faktorů, které hrály roli ve vzniku a vývoji požáru v Hřensku (2022).

2022
Trendy požárního počasí v ČR CzechGlobe, Firerisk.cz

Krátký přehled pozorovaných trendů a hlavních faktorů ovlivňujících riziko výskytu požárů.

2020
Climate change driven changes of vegetation fires in the Czech Republic Theoretical and Applied Climatology

Analýza faktorů stojících za pozorovaným růstem frekvence požárů vegetace v ČR. Jako hlavní příčina vychází růst hodnot FWI (Fire Weather Index), nedostatek vlhkosti v půdě a zvýšený výskyt vln veder, tedy projevy klimatické změny.

2021

Související infografiky a studie

Zaujala vás naše práce? Prozkoumejte další související infografiky a studie: