Adaptační strategie České republiky

Adaptační strategie České republiky

Adaptační strategie České republiky je dokument shrnující dopady změny klimatu na život v České republice a navrhuje adaptační opatření jejichž cílem je zmírnění dopadů změny klimatu. Naše infografika poskytuje shrnutí nejdůležitějších aspektů národní adaptační strategie, odkazuje na zdroje mapující dopady jednotlivých projevý změny klimatu, ukazuje příklady již existujících opatření.

Ke stažení

Líbí se vám naše infografika? Stáhněte si ji a používejte dál! (Který formát vybrat?)


Podkladová data

Chcete vidět konkrétní čísla? Podívejte se na naši tabulku s daty nebo na původní zdroje.

Strategie ČR

Sdílení a licence

Všechny naše infografiky jsou k dispozici pro další použití pod licencí CC BY 4.0.

Data, licence a sdílení

Podívejte se na podkladová data nebo infografiku sdílejte. Všechny naše infografiky jsou k dispozici pod licencí CC BY 4.0. Přečtěte si, jak je správně používat a citovat.


Data

Chcete vidět konkrétní čísla? Podívejte se na naši tabulku s daty nebo na původní zdroje.

Strategie ČR

Sdílení

Shrnutí

Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR je dokument definující adaptační strategii České republiky (ASČR), závazný pro zastupitele územně samosprávných celků (kraje, města, obce, …). Dokument obsahuje analýzu dopadů, adaptačních opatření, souvisejících legislativních a ekonomických aspektů pro oblasti, ve kterých se očekávají zásadní dopady změny klimatu například v zemědělství nebo v lesním hospodářství.

Kromě jednotlivých resortů vlády se na vypracování a revizi dokumentu podíleli Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), Univerzita Karlova a Akademie věd ČR.

Národní adaptační strategie ČR (2015) vychází z Adaptační strategie Evropské unie (2013) a je součástí Politiky ochrany klimatu v ČR (2017–2030). Implementačním dokumentem Národní adaptační strategie ČR je Národním akční plán adaptace na změnu klimatu (NAP AZK, 2017). Počínaje rokem 2019 bude ve čtyřletých cyklech probíhat vyhodnocení zavedených opatření. Vývoj indikátorů, na jejichž základě bude vyhodnocení provedeno, je možno sledovat v Informačním Systému Statistiky a Reportingu (ISSaR) agentury CENIA.

Cílem naší infografiky je přinést přehled dopadů změny klimatu a navrhovaných adaptačních opatření. V doprovodném textu uvádíme příklady již provedených adaptačních opatření a ekonomických nástrojů použitelných pro jejich realizaci. Dále zde naleznete odkazy na webové portály mapující jednotlivé dopady změny.

Motivace adaptačních opatření

Cílem jednotlivých adaptačních opatření je zmírnit dopady projevů změny klimatu na jednotlivé oblasti lidské činnosti (lesní a vodní hospodářství, zemědělství, atd.). Dobrým příkladem je zadržování vody v krajině. Adaptačním opatřením je v tomto případě budování tůní, revitalizace koryt potoků či budování slepých ramen řek. Tato opatření zvyšují schopnost krajiny udržovat vodu, a tím tak lépe čelit extrémním projevům klimatu (například suchu). Pozitivním efektem tohoto opatření může být i vznik nových biotopů v okolí stabilních vodních toků nebo snížení rizika povodní. Výsledkem adaptačního opatření je následné snížení škod napáchaných suchem či povodněmi. Adaptační opatření v jednotlivých oblastech, stejně jako dopady změny klimatu na dané oblasti jsou popsány v dalším textu.

Financování a ekonomické aspekty

Adaptační strategie nedoporučuje zavádět nové ekonomické nástroje pro podporu realizace adaptačních opatření. Spíše by se mělo využít těch stávajících, které již do určité míry k adaptaci na změnu klimatu slouží. Při využití nástrojů a jejich případné úpravě je nutné zvážit, zda má daný nástroj působit motivačně (např. dotace na výstavbu zelených budov), nebo zda má sloužit pouze jako zdroj příjmů (např. zpoplatnění ekosystémových služeb a emisí). Přestože adaptační opatření znamenají náklady navíc, očekává se se, že jejich zavedení bude mít pozitivní dlouhodobý vliv. Například v zemědělství dosáhly škody způsobené projevy změny klimatu za rok 2017 výše téměř 7,7 mld. Kč.

Financování adaptační strategie probíhá formou evropských a národních dotačních programů.

Aktuální seznam všech dostupných dotačních programů naleznete na stránkách Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK).

Realizace

Příprava, plánování a realizace adaptačních opatření probíhá na úrovni samosprávných celků, což do celého procesu vnáší řadu institucionálních bariér. Studie publikovaná časopisem Urbanismus a územní rozvoj tyto bariéry mapuje a navrhuje jak způsoby jejich minimalizace. Za zdroj inspirace lze považovat projekty v rámci každoročně udělovaného ocenění Adapterra Awards, či seznam již realizovaných projektů na stránkách Ministerstva životního prostředí.

Lesní hospodářství

  • Dopady
    Dopady změny klimatu na lesní hospodářství jsou spojené především se suchem a extrémními projevy počasí. Sucho snižuje přirozenou obranyschopnost lesních porostů vůči různým druhům škůdců a silnému větru, zároveň zvyšuje riziko lesních požárů. Celá situace je komplikována složením lesních porostů v Česku, které neodpovídá stavu, ve kterém je obranyschopnost zaručena přirozenými mechanismy. Tyto dopady zásadním způsobem ovlivňují mimo jiné i produkci dřeva v ČR (ASČR str. 26).
    Aktuální přehled druhového a věkového složení lesů v Česku naleznete v systému ISSaR.
  • Opatření
    Adaptační opatření pro lesní hospodářství spočívají především v pěstování druhově rozmanitých lesů, přirozeně odolných vůči projevům změny klimatu. Důležitým bodem je i zachování původních rostlinných a živočišných druhů. Dále je nutno klást důraz na lesní hospodaření bližší přírodě, například šetrnější těžbu (ASČR str. 26–29).
  • Ekonomické aspekty
    Realizace adaptačních opatření bude respektovat ekonomické cíle lesního hospodářství (zásadu zachování konkurenceschopnosti). Obecně lze ale očekávat, že zvýšené náklady na šetrnější těžbu a dopravu dříví budou kompenzovány nižšími náklady na obnovu a výchovu mladých lesních porostů. Pokud navíc dojde díky realizaci navržených opatření ke snížení objemu nahodilých, kalamitních těžeb, přispěje vyšší rovnoměrnost a stabilita dodávek dříví k prosperitě lesního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu (ASČR str. 79).
  • Inspirace
    Cílem projektu Česko sází budoucnost je do pěti let vysázet 10 milionů stromů mimo les.

Zemědělství

  • Dopady
    Změna klimatu ovlivňuje různými mechanismy stabilitu zemědělské produkce. Dochází k posunu hlavního vegetačního období na začátek března a celkovému zvýšení teploty, což je potenciálně přínosné, v budoucnosti bude možné pěstovat na našem území teplomilnějších plodiny. Riziko spočívá v častějším výskytem ranních mrazíků, a suchých období v letních měsících a výskytem extrémních srážek. Ranní mrazíky mohou mít devastující účinky například na některé druhy ovocných stromů. Letní sucha budou ovlivňovat především oblasti střední a jižní Moravy, středních a severozápadních Čech, dolního a středního Polabí a Povltaví, které jsou klíčové pro zemědělskou produkci ČR. Extrémní srážky podporují erozi půdy (ASČR str. 30–31).
    Aktuální přehled využití půdy v ČR mapuje agentura CENIA. Informace o nasycení půdy vláhou a stav půdního sucha naleznete na webu Intersucho.
  • Opatření
    Společným jmenovatelem adaptačních opatření v zemědělství je dobré plánování. Nezbytnou podmínkou zemědělství v budoucnosti musí být udržitelné využití půdy a dodávání organické hmoty. Dále je důležité zavádět opatření pro zadržování vody a opatření zamezující půdní erozi. Mezi adaptační opatření patří i pěstování a šlechtění odolných zemědělských plodin a využívání současných technologií a znalostí pro optimalizaci produkce (ASČR str. 31–35).
  • Ekonomické aspekty
    Zemědělství trpí vlivem projevů změny klimatu zvýšenou nejistotou dosažení předpokládané produkce, a zvýšení nákladů (ASČR str. 31).
  • Inspirace
    Podle Jiřího Musila ze společnosti Agdata, českého dodavatele technologií pro chytré zemědělství, šetří digitalizace zemědělství zhruba 50 % člověkohodin měsíčně. To například pro malou farmu může znamenat náklady na jednu mzdu.

Vodní hospodářství

  • Dopady
    V souvislosti s narůstající průměrnou teplotou dochází k nárůstu vypařování vody z krajiny a vodních ploch, zároveň dochází k častějšímu výskytu extrémních srážkových událostí. Citelným dopadem změny klimatu na vodní hospodářství je stav sněhové pokrývky, která přirozeným způsobem akumuluje vodu. Tání sněhu se posouvá směrem do zimy a voda poté chybí v pozdních letních a podzimních měsících. Celkově dochází k poklesu zásob podzemní vody (ASČR str. 36–37). Portál Naše voda sleduje aktuální dění týkající se vody v krajině, vodovodů a kanalizací, atd.
  • Opatření
    Adaptační opatření se zde zabývají především zadržováním vody v krajině, podporou vsakování dešťové vody, snížení spotřeby pitné vody a plánování s ohledem na sucho a povodně. Zadržování vody v krajině má být podpořeno revitalizací vodních toků a existujících vodních biotopů, dále pak budováním biotopů nových, například tůní, nebo slepých ramen potoků a řek. Opatření pro podporu vsakování zahrnují budování vsakovacích ploch ve městech, zároveň je zde kladen důraz na oddělení dešťové vody od kanalizace a její pozdější využití (ASČR str. 37–43).
  • Ekonomické aspekty
    Celkově jsou ve vodním hospodářství náklady na kompenzaci škod způsobených klimatickou změnou výrazně vyšší, než náklady na plánovaná systémová opatření. Předpokládaná roční výše finančních prostředků pro systémová adaptační opatření je 4,2 mld. Kč, zatímco průměrný roční podíl státu na náhradách škod způsobených povodněmi je odhadován na 8,5 mld. Kč (období mezi roky 1990 a 2010). Stát se navíc podílí například i na kompenzaci dopadů sucha v zemědělství (ASČR str. 87). Pro regulaci a financování adaptačních opatření lze využít již existujících ekonomických nástrojů, jako například platby za odebrané množství podzemní vody, nebo platby za vypouštění odpadních vod (ASČR str. 81).
  • Inspirace
    Kozmická ptačí luka na Hlučínsku byla v 70. letech srovnána a odvodněna z důvodu lepšího obhospodařovávání. Po obnově původní říční krajiny, jejíž přestavba započala v roce 2014, jsou zde dnes k nalezení opět tůně, pestré kvetoucí louky a navrátivší ptáci, obojživelníci a chráněné rostliny.

Města (Urbanizovaná krajina)

  • Dopady
    Městské prostředí je nejvíce ovlivněno projevy sucha, zvyšujících se průměrných teplot a výskytem dní s extrémními tropickými teplotami. Těmto projevům zde navíc chybí protiváha v podobě odpařování vláhy a umocňuje je zvýšené pohlcování a akumulace tepla. V důsledku toho může být ohroženo zdraví obyvatelstva letních měsících. V budoucnosti může docházet k závažným problémům spojeným se sníženou dostupností a kvalitou vody (ASČR str. 44).
  • Opatření
    Potenciál k adaptaci na změnu klimatu ve městech leží především ve výstavbě a renovaci energeticky šetrných budov. Dalším prvkem adaptace je nakládání s dešťovou vodou, zde národní adaptační strategie počítá s budováním travnatých ploch pro vsakování vody, oddělení dešťové vody od kanalizace a zdrojů znečištění (ASČR str. 45–49).
  • Ekonomické aspekty
    Ekonomická analýza zde zahrnuje pouze renovaci energeticky úsporných budov, která je adaptačním i mitigačním opatřením zároveň. Předpokládá se, že státní investiční podpora těchto renovací se státu vrací na daních přijmu firem, zaměstnanců, na nevyplacených dávkách v nezaměstnanosti atd. Očekává se, že na 1 mld. Kč investovaných připadá 0,97–1,21 mld. Kč, které se vrátí do veřejných rozpočtů, zároveň dojde k indukci růstu HDP (ASČR str. 80).
  • Inspirace
    Město Chrudim se adaptaci na projevy změny klimatu, zejména na sucho, věnuje již několik let. Iniciativa bývalého starosty vyústila v celou řadu realizovaných adaptačních opatření a přečkala i změnu politické reprezentace města.
    Rodinný dům ve vnitrobloku na pražské Letné se stal jedním z vítězů prvního ročníku soutěže Adapterra Awards. Jedná se o pasivní budovu, jejíž střechu pokrývá vegetace, která slouží jako mokřadní čistírna odpadní vody.

Biodiverzita a ekosystémové služby

  • Dopady
    Ekosystémy jsou obecně citlivé na změny okolních podmínek, zároveň je jejich odolnost úměrná biodiverzitě. Vedle zásahů člověka je tedy ovlivňuje právě změna klimatu. Například změna průměrné roční teploty může vést k vymizení určitých druhů rostlin, nebo živočichů. Protikladem jsou zde invazivní druhy rostlin a živočichů, které jsou odolné vůči změnám klimatu, mohou se nekontrolovaně šířit a zaujmout v ekosystému místo původních druhů. Tím však dochází k oslabení ekosystému a může dojít i k degradaci některých ekosystémových služeb (ASČR str. 50–51).
  • Opatření
    Pro zachování původních druhů a ekosystémů je třeba zlepšit dlouhodobé plánování. Je třeba omezit zásahy do krajiny, které štěpí jednotlivé ekosystémy a zároveň propojovat ekosystémy rozštěpené dřívější činností. V rámci adaptace je rovněž důležité omezit činnosti zvýhodňující invazivní druhy a provádět pravidelné monitorování těchto druhů (ASČR str. 51–54).
  • Ekonomické aspekty
    Vyhodnocení ekonomických aspektů v tomto sektoru je v současné době obtížné vzhledem k absenci prostředků vhodných pro stanovení hodnoty biodiverzity a ekosystémových služeb (ASČR str. 88. V budoucnosti je ale pravděpodobný scénář přechodu k zpoplatnění některých služeb, které příroda doposud poskytovala “zdarma”, například opylování, nebo zachytávání CO2 (ASČR str. 84).
  • Inspirace
    Vlčí a Rysí hlídky jsou skupiny speciálně vyškolených dobrovolných spolupracovníků Hnutí DUHA, které každou zimu monitorují terén v Beskydech a na Šumavě. Mají odradit myslivce a pytláky od ilegálního lovu, a také monitorovat pohyb velkých šelem.
    Platba za ekosystémové služby (PES) má v současné době úspěch v Mexiku.

Zdraví a hygiena

  • Dopady
    Zdraví a hygiena mohou být ovlivněny extrémními teplotami a s nimi souvisejícím, zvýšeným výskytem hmyzu, roztočů, infekčních nemocí. V důsledku sucha poté může docházet k migraci obyvatelstva. Vliv sucha se může projevit v povrchových zdrojích kontaminací bakteriálního a virového původu, kontaminací pitné vody pesticidy a dusičnany s dopady na zdraví, a snižováním zásob surové vody.
    Předpokládaný vliv změny klimatu se odráží i v kvalitě vnitrozemských sladkovodních nádrží ve spojitosti se zdravotním rizikem vod využívaných pro rekreaci (ASČR str. 55).
  • Opatření
    Národní adaptační strategie doporučuje prevenci infekčních a neinfekčních chorob, zajištění dostatečné zdravotnické infrastruktury a informování obyvatel o rizicích a prevenci (ASČR str. 55–57).
  • Ekonomické aspekty
    Stát každoročně vynaloží jednotky milionů korun na osvětu obyvatelstva, prevenci a monitorování zoonóz (ASČR str. 80).
  • Inspirace
    Interaktivní mapa výskytu infikovaných klíšťat. Zobrazená data pocházejí z více než 12 000 analyzovaných vzorků ze soukromé laboratoře. V mapě lze vybrat riziko infekce při napadení (klíšťová encefalitida, borelióza, apod.) a to pro jednotlivé roky, nebo jako predikci do budoucna.

Cestovní ruch

  • Dopady
    Projevy změny klimatu mohou na jedné straně snížit atraktivitu jednotlivých turistických destinací například vlivem úbytku sněhové pokrývky, zároveň zde lze očekávat zvýšený výskyt a šíření infekčních nemocí.Zvýšení teplot a postupné ubývání srážek v zimním období zhoršuje podmínky pro zimní rekreaci, zkracuje zimní sezónu, posouvá lyžařské areály s vhodnými podmínkami do vyšších nadmořských výšek, případně zvyšuje požadavky na vodní zdroje, což může vést k zvýšení konfliktů se zájmy ochrany přírody a jinými veřejnými zájmy (ASČR str. 58).
  • Opatření
    Důraz adaptačních opatření je kladen zejména na osvětu všech účastníků cestovního ruchu. Každý účastník by měl být motivován ke zvážení důsledků svého jednání (ASČR str. 58–59).
  • Ekonomické aspekty
    Některé pesimistické prognózy předvídají, že alpské rezorty by mohly do roku 2099 přijít až o 70 % sněhu.
    I u optimistického scénáře vývoje klimatu lze předpokládat, že k hlavním zasaženým územím by patřily právě oblasti soustředěného cestovního ruchu (ASČR str. 87). Takový scénář by měl velmi negativní důsledky pro české podnikatele a firmy závislé na zimní turistice.

Doprava

  • Dopady
    Česká republika hraje významnou roli tranzitní země jak v dopravě silniční, tak i železniční. Vlivem extrémních projevů počasí, může dojít k dočasnému omezení průjezdnosti některých tahů. Vodní doprava je navíc vzhledem k poloze ČR provozována na krátkých splavných úsecích některý řek, na kterých vlivem sucha dochází k omezení splavnosti některých úseků (ASČR str. 60).
  • Opatření
    Adaptační opatření v oblasti dopravy by se měla zaměřit především na dlouhodobé plánování. Cílem je především zajistit provoz vzhledem k extrémním projevům počasí. Výzkum nových technologií by měl být zaměřen na odolnost konstrukcí vůči výkyvům teplot, přívalovým vodám, námraze, vysokým teplotám, atd. Klimatizace a vytápění vozidel městské veřejné dopravy by měla být optimalizována s ohledem na předpokádané změny teplot (ASČR str. 60–62).
  • Ekonomické aspekty
    Z ekonomického hlediska jsou adaptační opatření v oblasti dopravy především příležitostí k investicím do výzkumu a vývoje nových technologií (ASČR str. 86).
  • Inspirace
    Dopravní podnik Ostrava jako první v České republice koncem roku 2018 zahájil provoz elektrobusů s technologií „opportunity charging“, která umožňuje ultrarychlé dobíjení, a to během 1 minuty na další hodinu provozu. DPO zároveň plánuje mít vozový park bez dieselových motorů do konce roku 2020.

Průmysl a energetika

  • Dopady
    Změna klimatu se v oblasti průmyslu a energetiky projevuje zejména ohrožením stability kritické infrastruktury. Například sucho ovlivňuje výrobu vodních elektráren, zároveň však může snižovat chladící kapacitu tepelných elektráren a snížení objemu vody v akumulačních nádržích přečerpávacích elektráren (ASČR str. 63).
  • Opatření
    Adaptace průmyslu a energetiky spočívá v zajištění dostatčné produkce elektřiny pro kritickou infrastukturu státu i v případě extrémních projevů počasí. Příkladem může být zajištění dostatečných zásob a alternativních dodavatelů paliv dovážených pro výrobu elektřiny a tepla, nebo zajištění fungování přenosových sítě i při výpadku jednotlivých prvků. Současně je třeba optimalizovat výrobní procesy zejména s ohledem na spotřebu vody (ASČR str. 63–65).
  • Ekonomické aspekty
    V této oblasti existuje celá řada existujících mechanismů získávání financí pro zavádění adaptačních opatření, například daně z pevných paliv, zemního plynu, nebo elektřiny. Dále pak zpoplatnění emisí CO2 (ASČR str. 83–84). Náklady pro podnikatelský sektor plynou zejména z nutnosti implementace prvků kritické infrastruktury, například havarijní plány, bezpečnostní a monitorovací systemy (ASČR str. 86).
  • Inspirace
    Obec Mikolajice na Opavsku jako první využívá mikroelektrárnu Wave, která je podle tvůrců prvním zařízením svého druhu na světě. Jde o automatický kotel na biomasu, jenž kromě tepla produkuje i elektřinu.
    Jako topivo využívá elektrárna dřevěné pelety, ale po úpravách jí nevadí ani štěpka horší kvality. Zařízení, které dosahuje tepelného výkonu až 50 kW, dokáže fungovat i nezávisle na distribuční síti a v případě výpadku elektrické energie je schopno fungovat v takzvaném off gridu a zásobovat obecní budovy (obecní úřad, hasičská zbrojnice a prodejna potravin), elektřinou po dobu minimálně 12 hodin.

Mimořádné události a ochrana obyvatelstva

  • Dopady
    V důsledku změny klimatu dochází k nárůstu intenzity i četnosti extrémních meteorologických jevů, dlouhodobého sucha, povodní, lesních požárů, ohrožení energetické soustavy a související migrace obyvatel (ASČR str. 66).
  • Opatření
    V rámci adaptačních opatření dopručuje národní adaptační strategie podporovat a vyvýjet systémy predikce a varování před mimořádnými událostmi. Prioritou by mělo být zajištění vhodného krizového scénáře pro ochranu obyvatelstva i životního prostředí (ASČR str. 66–69).
  • Inspirace
    Průkopníky v oblasti mimořádných událostí a ochrany obyvatelstva je v tuzemsku platforma Mobilní rozhlas pro efektivní komunikaci samospráv s občany a aplikace Záchranka, která umožňuje v krizových situacích rychlým způsobem kontaktovat záchranáře. Obě aplikace spadají pod Systém digitálního varování obyvatelstva (SDVO) a  jsou podřízeny složkám krizového řízení a ochrany obyvatel.