Srovnání mitigačních opatření

Srovnání mitigačních opatření

Čtyři mitigační opatření (uhlíková daň, obchod s emisními povolenkami, poplatky a příspěvky a regulace) jsou porovnány na základě sedmi kritérií. Zpráva Mezinárodního měnového fondu ukazuje, že nejúčinnějším opatřením jsou uhlíková daň a obchodování s emisními povolenkami.

Opatření ke zmírnění klimatické změny

Mezinárodní měnový fond v roce 2019 publikoval studii, ve které hodnotí čtyři různé nástroje, pomocí nichž vlády mohou snižovat emise skleníkových plynů, a tak přispívat ke zmírnění klimatické změny. Infografika porovnává tyto nástroje v sedmi vybraných kritériích a ukazuje, že nejefektivnější jsou opatření zpoplatňující uhlíkové emise – uhlíková daň, následovaná systémy pro obchodování s emisními povolenkami.

Popis jednotlivých nástrojů

  • Uhlíková daň: daňové zatížení producentů fosilních paliv podle celkového obsahu uhlíku.
  • Obchod s emisními povolenkami: firmy mohou vypouštět skleníkové plyny, pouze pokud mají povolení v odpovídající výši emisí. Celkové množství emisních povolenek je stanoveno vládou, firmy s nimi mohou volně obchodovat.
  • Poplatky a příspěvky: produkty a aktivity s nadprůměrnými emisemi jsou zatíženy poplatkem, produkty a aktivity s podprůměrnými emisemi obdrží příspěvek. Opatření se doporučuje zavádět jako příjmově neutrální, tzn. příspěvky jsou vypláceny z vybraných poplatků.
  • Regulace: například standardy pro emise motorových vozidel a pro účinnost elektrických spotřebičů nebo stanovený minimální podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Popis kritérií

  • Rozsah opatření: jaké množství aktivit a produktů přispívajících k emisím skleníkových plynů bude opatřením ovlivněno. Širší rozsah snižuje emise účinněji.
  • Tržní mechanismus: tržní opatření převádějí informaci o emisích skleníkových plynů do ceny. Z ekonomického pohledu jsou ceny klíčovým mechanismem zprostředkujícím informace v ekonomii. Pokud spotřebitelé mají o něco zájem, pak vyšší poptávka vede k vyšší ceně, vyšší cena k vyšším ziskům výrobců a dodavatelů a následně ke vstupu nových firem do odvětví. Podobně vyšší cena na straně nabídky vede k nižšímu zájmu zákazníků. Pokud bude cena produktů a služeb odrážet produkci skleníkových plynů při jejich uvedení na trh, firmy i domácnosti budou přirozeně motivovány ke snížení emisí.
  • Projev opatření v praxi: do jaké míry se mohou firmy a lidé rozhodnout, jakým způsobem emise sníží. V případě regulací je možnost rozhodování zachována jen v rámci dílčích oblastí nebo jsou některé produkty a aktivity zcela zakázány (či naopak přikázány) vládou. Oproti tomu uhlíková daň pouze zvyšuje cenu aktivit vedoucích k emisím skleníkových plynů a firmy a lidé mají plnou svobodu, jakým způsobem budou šetřit – zdali sníží spotřebu energií, nebo přejdou na efektivnější technologie, apod. Větší svoboda pro rozhodování firem a jednotlivců znamená nalezení efektivnějšího způsobu snížení emisí.
  • Přijatelnost dopadu na ceny energií: některá opatření mohou vést k vyššímu nárůstu cen energií a v takovém případě lze očekávat silnější opozici proti zavedení daného opatření. Vhodnou implementací je možné negativní dopady na nízkopříjmové skupiny obyvatel kompenzovat.
  • Předvídatelnost cen: do jaké míry lze předvídat budoucí ceny energií (a případně dalších produktů ovlivněných opatřením). Stabilnější a předvídatelnější prostředí je lepší pro firmy i domácnosti.
  • Příjem do státního rozpočtu: některá opatření přináší peníze do rozpočtu a vláda může využít takto vybranou částku ke snížení jiných daní, ke kompenzaci některých negativních dopadů opatření nebo k podpoře investic do čistších technologií.
  • Administrativní zátěž: zdali jsou potřeba nové administrativní kapacity pro zavedení opatření.

Doplňující komentáře

  • Široký rozsah, tržní mechanismus a možnost samostatného rozhodování firem a jednotlivců jsou klíčová kritéria pro efektivní snížení emisí skleníkových plynů.
  • Regulace a standardy zpravidla vyloučí některé aktivity či produkty – například auta s příliš vysokými emisemi, avšak neovlivní míru využívání ostatních aut. Oproti tomu tržní mechanismy mohou vést také ke snížení míry využívání vozidel přispívajících k emisím skleníkových plynů.
  • Konkrétní implementace je důležitá, vhodným nastavením parametrů opatření lze zpravidla kompenzovat některé nevýhody. Zavedení méně účinných opatření je výrazně lepší než nezavedení žádných opatření.
  • Účinnost všech opatření může být dále posílena mezinárodní spoluprací a podporou investic do čistých technologií.

Další zdroje