Rešerše: Zachytávání, ukládání a využití uhlíku

Think tank zaměřený na problematiku CCS. Je složený z národních vlád, soukromých firem, nadnárodních korporací, výzkumných a neziskových organizací. Mezi hlavní cíle organizace patří informování o aktuálních poznatcích, budování narativu ohledně prospěšnosti CCS a zároveň směrování investic do této oblasti.

Reprezentuje a podporuje CCS projekty v Evropě. Spolupracuje s Evropskou komisí a napomáhá členským státům snižovat emise. Mezi členy patří organizace, které přímo staví či operují CCS projekty v Evropě. Cílem je vytvořit prostor pro sdílení know-how a budování povědomí o existujících CCS projektech.

Projekt, který má za cíl přispět k rozvoji CCS v oblasti střední a východní Evropy ve státech V4, Baltských zemích, Slovinsku, Chorvatsku, Rumunsku a na Ukrajině. Do projektu je zapojeno i Norsko. Věnuje se zmapování stavu CCS v zemích střední a východní Evropy, vytváření národních plánů, budování spolupráce mezi místními aktéry a podpoře implementace CCS plánů.

Norská nezisková organizace s přesahem do EU a Ruska, která má za cíl čelit klimatickým výzvám. Identifikuje a prosazuje udržitelná řešení prostřednictvím spolupráce se státy, privátním sektorem, neziskovými organizacemi a obecně s těmi, kdo rozhodují o budoucnosti klimatu. Cílem je skloubit environmentální a sociální prospěšnost s finanční udržitelností. Bellona patřila mezi první neziskové organizace, které začaly propagovat CCS jako nutné a prospěšné řešení, bez kterého nelze splnit aktuální klimatické cíle.

Švýcarská firma, která je v současnosti provozovatelem největšího zařízení pro DAC na světě, jenž se nachází na Islandu. Climeworks nabízí možnost jednotlivcům i firmám zakoupit odstranění CO₂ ze vzduchu.

Mezinárodní klimatická iniciativa, která má za cíl rozvoj technologií CCS prostřednictvím budování povědomí. Prosazuje právní, ekonomické, regulační a institucionální kroky vedoucí k rozvoji CCS. Mezi členy patří státy EU, USA, Čína, Indie, Brazílie a mnoho dalších zemí reprezentujících 60 % světové populace a 80 % globálních emisí.

Islandský DAC projekt spojující několik světových univerzit a výzkumných center s energetickou firmou Reykjavík Energy. Vzhledem k využití geotermální energie dostupné na Islandu jde o projekt s jednou z nejnižších cen za odstranění tuny CO₂.

Energetická firma, která je v současnosti součástí některých z největších projektů v oblasti BECCS a konverze elektráren využívajících uhlí na spalování biomasy. V současnosti je ovšem jedním z největších emitentů CO₂ ve Velké Británii. Firma má plán stát se uhlíkově negativní do roku 2030.

Přehledová zpráva o CCUS v energetické tranzici. Zpráva analyzuje technologickou připravenost napříč CCUS hodnotovým řetězcem. Autoři konstatují, že dosažení uhlíkové neutrality bude v podstatě nemožné bez CCUS. Dle zprávy bude pro dosažení klimatické neutrality v roce 2070 nutné odstraňovat 10,4 gigatun CO₂ ročně a CCUS bude představovat 15 % kumulativního snížení emisí. Je zdůrazněno, že CCUS umožňuje snižování emisí z existující energetické infrastruktury a obtížně transformovatelných průmyslových sektorů. Analyzuje možnost využití CCUS pro výrobu nízkouhlíkového vodíku. V rámci zprávy jsou popsány globální možnosti ukládání zachyceného CO₂. Dále jsou nabídnuty kroky, jak CCUS podpořit jakožto klíčovou součást klimatické neutrality.

Dokument mapující stav CCS v roce 2021. Obsahuje souhrnný přehled a kategorizaci existujících a budovaných CCS projektů. Poskytuje přehled o CCS v národních klimatických plánech. Prezentuje regionální přehledy zaměřené na severní Ameriku, asijsko-pacifický region, Evropu a sousedící regiony a na státy Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu. CCS je v rámci dokumentu propojeno s tématy financování, mezinárodními sítěmi, průmyslem, produkcí vodíku a tématikou ESG.

Zpráva analyzuje potřebné investice na rozvoj CCS. Zaměřuje se zejména na roli privátního sektoru a představuje nutné zdroje a metody financování. Obsahuje sadu doporučení pro státy, jak investice podpořit. Klíčové je zjištění, že na dosažení Sustainable Development Scenario Mezinárodní energetické agentury (IEA) bude zapotřebí investovat 650–1 280 miliard amerických dolarů.

Přehledová studie představující chemicko-fyzikální poznatky a technologický pokrok CCS. Studie představuje různé metody CCS společně s jejich finančními náklady. Studie dále pojednává o možnostech geologického ukládání CO₂. Je zde přítomný přehled možností využití CO₂ například při produkci paliv či v chemickém a potravinářském průmyslu.

Dokument předkládá roadmapu pro rozvoj CCS v ČR. Představuje situaci v EU a mapuje stav CCS v české legislativě, strategiích a současné místní zkušenosti, které dle autorů jsou na nízké úrovni a neodpovídají možnému potenciálu. Roadmapa představuje kroky na rozvoj CCS, které jsou děleny do kategorií výzkumu a inovací, regulačního a politického rámce, zapojení stakeholderů a šíření know-how. Roadmapa zohledňuje sociální aspekty a veřejnou podporu. Obsahuje doporučení, která lze vykonat v nejbližší době.

Zpráva o aktuálním stavu a vývoji CCUS v Evropě. Analyzuje Zelenou dohodu pro Evropu a klimatické právo EU v kontextu CCUS. CCUS je prezentováno jako jediný proveditelný způsob, jak redukovat emise v sektorech jako je například výroba cementu. Zpráva analyzuje vliv ceny uhlíku v rámci EU ETS, změny v průmyslové politice EU, CCUS jako zdroje energie, návaznost na produkci vodíku či rozvoj transportu a ukládání CO₂ jako služby. Představeny jsou bariéry pro CCUS a možné způsoby, jak je překonat.

Přehledová zpráva o aktuálním stavu a budoucích scénářích vývoje DAC s návazností na klimatickou neutralitu. Podle scénáře IEA bude nutné přes DAC zachytávat 85 megatun CO₂ do roku 2030 a 980 megatun CO₂ v roce 2050 ve srovnání s dnešními 0,01 megatuny CO₂. Zpráva představuje bariéry a příležitosti, společně s potřebami pro budoucí vývoj. Je přítomný přehled různých metod DAC a mapování odlišných ekonomických výhledů v různých regionech. Autoři představují šest priorit, které by pomohly dalšímu rozvoji.

Studie o BECCS, která je dle autorů klíčová technologie pro dosažení klimatických cílů EU. Je analyzována proveditelnost BECCS z technického, ekonomického i environmentálního hlediska. Dále je analyzována výroba elektřiny a tepla. Dochází k závěru, že BECCS může být důležitým energetickým zdrojem vyvažujícím obnovitelné zdroje, a může tvořit alternativu k plynovým či jaderným elektrárnám. Zároveň upozorňuje na nutnost udržitelného zdroje biomasy.

Studie o využití BECCS v průmyslovém sektoru. Součástí je přehled literatury poukazující na bariéry aplikace BECCS v průmyslu. V rámci modelů počítajících s cenou odstranění tuny CO₂ pod 100 euro se ukazuje velký potenciál pro redukci emisí napříč průmyslovými sektory. U výroby železa, oceli, vodíku a papíru existuje možnost celkových negativních emisí.

Studie poskytuje přehled o monitoringu pro ukládání CO₂ v geologických formacích v oceánech a mořích. Rozebírá rizika úniků CO₂ v různých fázích jako je transport či ukládání. Největší riziko vidí v únicích z potrubí. Studie poukazuje na malé riziko a dopad úniků. Studie apeluje na vytvoření systému monitoringu pro tyto události a nabízí několik doporučení pro minimalizaci rizik.

Autoři provádí analýzu současných a potenciálních cen CCS. Poukazují na to, že ceny se liší dle metody CCS a mají potenciál klesat. Autoři tvrdí, že pro některé průmysly jde o nejlevnější způsob, jak snižovat své emise a že CCS je nutné pro klimatickou neutralitu. U DAC se cena pohybuje mezi 134–342 americkými dolaru za odstraněnou tunu CO₂, u výroby elektřiny je rozmezí 50–100 dolarů, u výroby cementu 60–120 dolarů, zatímco u výroby železa a oceli se pohybuje v rozmezí 40–100 dolarů za tunu CO₂.

Studie popisující provoz zařízení na DAC. Vychází z pilotního projektu a popisuje technologické specifikace daného zařízení. V rámci studie se objevuje analýza ceny, která se pohybuje v rozmezí 94–232 amerických dolarů, což je podstatně méně než v předchozích studiích. Výzkumníci jsou zaměstnanci daného DAC provozu.

Studie představuje různé metody integrace kreditů za CCS do systému obchodování s emisními povolenkami EU ETS. Rozebírá ekonomické, politické a právní bariéry integrace CCS kreditů do systému EU ETS. Zároveň představuje argumenty pro nutnost této integrace. Studie poukazuje na možnosti této integrace pro rozvoj CCS technologií a zaměřuje se na BECCS a DAC jako nejvhodnější kandidáty pro začlenění do systému EU ETS.

Studie o možnosti výroby vodíku ze zemního plynu a biometanu s využitím CCS. Klíčové je zjištění, že v kombinaci s CCS se může produkce vodíku z plynu blížit z hlediska emisní zátěže produkci vodíku z obnovitelných zdrojů, zatímco produkce vodíku z biometanu skýtá možnosti negativních emisí.

Technologická roadmapa CCS s cílem pomoci členským státům Carbon Sequestration Leadership Forum implementovat nutné kroky pro rozvoj CCS do svých národních strategií. Dokument mapuje klíčové kroky v oblasti zachytávání, transportace, uchovávání a využití CO₂ a dává doporučení co mají jednotlivé členské státy či regiony dělat.

Dokument představuje rizika spoléhání se na technologie negativních emisí jako BECCS. Závěr je, že spoléhání se na budoucí snížení emisí přes CCS může zpomalovat snižování dnešních emisí. Je zdůrazněno riziko toho, že technologie negativních emisí se nakonec ukážou být neproveditelné na potřebné škále či jejich použití bude mít negativní sociální a ekologické důsledky.

Studie identifikuje potenciál greenwashingu v oblasti CCUS. Ukazuje hlavní potenciální způsoby, kterým mohou projekty CCUS být prezentovány jako více ekologické, než ve skutečnosti jsou. Studie poskytuje sadu doporučení, která by měla zajistit, že dopad technologií CCUS bude pozitivní a nedojde ke greenwashingu.

Představeno je šest hlavních problémů BECCS. Je kritizován předpoklad, že bioenergie je uhlíkově neutrální. Dále je kritizováno ohrožení biodiverzity a snížení potravinové bezpečnosti vzhledem k prostorovým nárokům pěstování biomasy potřebné ke škálovatelnosti BECCS. Zmíněny jsou zároveň nároky na vodu a možnost prodlužování životnosti fosilní infrastruktury vzhledem k očekávanému využití BECCS v budoucnosti.

Studie analyzuje individuální, geografické a informační faktory, které ovlivňují vnímání CCS veřejností. Porovnává pět zemí a jejich míru akceptace. Studie řeší, jak lze zvýšit podporu pro tyto projekty. Ukazuje, že CCS je kontroverzní technologie a že míra ochoty se liší podle toho, zda jde pouze o CCS nebo CCUS, jak je téma rámováno, a to zda se mluví i o nákladech.

Studie představuje výzkumné priority pro rozvoj BECCS, které je viděno jako jedna z nejslibnějších technologií pro mitigaci změny klimatu a dosažení klimatické neutrality. V rámci studie je poukázáno na mezery ve výzkumu týkajícího se BECCS zejména z hlediska vlivu na udržitelnost a využívání půdy. Podle autorů je možné tyto nejistoty a další bariéry k rozvoji BECCS do budoucna vyřešit a studie předkládá několik klíčových doporučení.

Interaktivní mapa ukazující aktuální i plánované CCS projekty po celém světě. Mapa ukazuje projekty zachycující více než 500 000 tun CO₂ ročně. Ovšem obsahuje i menší zařízení, pokud se jedná například o významné pilotní projekty.

Interaktivní mapa zobrazující aktuální i plánované CCS projekty v USA, Evropě a na Blízkém východě. Projekty jsou kategorizovány podle velikosti a typu.

Interaktivní mapa, která má za cíl být katalogem pro hodnocení možností geologického ukládání CO₂ po celém světě.