Co je Fit for 55

Co je Fit for 55

Fit for 55 je balíček legislativních návrhů Evropské komise, které mají vést k 55% snížení evropských emisí skleníkových plynů do roku 2030 v porovnání s rokem 1990. Tento cíl je mezikrokem k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, ke kterému se Evropská unie právně zavázala.

Co je obsahem jednotlivých opatření v balíčku Fit for 55?

V související infografice stručně rozebíráme obsah jednotlivých legislativních návrhů z balíčku.

Fit for 55, balíček legislativních návrhů, který podporuje snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 oproti roku 1990, byl Evropskou komisí představen v červenci 2021. Balíček obsahuje jak návrhy upravující stávající směrnice či nařízení, tak úplně nové legislativní návrhy, přičemž se zaměřuje na oblasti, jako je obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), uhlíkové vyrovnání na hranicích, energetiku a paliva či využívání půdy a lesnictví. V neposlední řadě pak přináší podpůrná opatření, jejichž cílem je učinit transformaci sociálně spravedlivější. Navrhovaná opatření by měla přinést nové příležitosti pro investice, inovace a tvorbu pracovních míst.1

Některé legislativní návrhy balíčku byly již schváleny (např. reforma systému obchodování s emisními povolenkami) a vstoupily v platnost, přičemž jejich významná část byla dojednaná za českého předsednictví Radě EU,2 které probíhalo v druhé polovině roku 2022. Některé stále čeká jejich projednání v Evropském parlamentu a Radě Evropské unie, tedy s účastí ministrů vlád členských zemí a národních pracovních skupin. Očekává se, že by vyjednávání o finální podobě legislativy mohla trvat až do roku 2024.3

Kontext vzniku

Fit for 55 je součástí širší strategie Evropské unie (EU) k dosažení uhlíkové (klimatické) neutrality do roku 2050 známé jako Zelená dohoda pro Evropu (European Green Deal). Zelená dohoda byla představena Evropskou komisí v roce 2019, načež byla v roce 2020 odsouhlasena členskými zeměmi. V létě 2021 pak nabyl účinnosti Evropský právní rámec pro klima, známý též jako Evropský klimatický zákon (European Climate Law), který činí dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 právně závazným. Součástí tohoto zákona je i střednědobý cíl, který EU zavazuje ke snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 oproti roku 1990, přičemž jeho dosažení má zajistit právě balíček Fit for 55 (volně přeloženo jako „připraveni pro 55 %“).

Pro udržení globálního oteplení pod hranicí 1,5 °C vzhledem k předindustriálnímu období je potřeba do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů na polovinu celosvětově, nejen v rámci EU. Evropská unie (EU-27, bez Spojeného království) se v roce 2020 na těchto emisích podílela 7,5 %. V absolutních číslech země EU v témže roce vyprodukovaly 2,6 miliardy tun emisí CO2, čímž se zařadily na třetí místo za Čínu a USA.4

Ač Evropskou unii i svět čeká patrně největší transformace hospodářství a společnosti v historii, podle dat Eurobarometru z roku 2021 vnímá většina občanů EU (93 %) změnu klimatu jako závažný problém. V Česku je to 85 %. Zároveň 90 % Evropanů a 87 % Čechů souhlasí s výrokem: „Měli bychom snížit emise skleníkových plynů na minimum a zároveň kompenzovat zbývající emise například rozšířením zalesněné plochy, aby se hospodářství EU stalo do roku 2050 klimaticky neutrálním.“5

Principy

Navrhovanými opatřeními v balíčku Fit for 55 prostupují následující principy:

  • Přiměřenost a účinnost opatření – navrhovaná opatření jsou založena na tržních mechanismech i regulacích.

  • Znečišťovatel platí – firmy nesou náklady emisí, které produkují, což je motivuje k zavádění čistých technologií. Tento princip podporuje zejména systém obchodování s emisními povolenkami. Pro více informací o emisních povolenkách doporučujeme náš text.

  • Solidarita – cílená a systematická podpora skupin obyvatel, které mohou být opatřeními nepřiměřeně zasaženy (např. zdražováním energií, ztrátou zaměstnání apod.).

Konkrétní návrhy opatření

Jak fungují evropské emisní povolenky?

V článku popisujeme kontext vzniku a účel obchodování s emisnimí povolenkami.

Jednotlivá navrhovaná opatření lze rozdělit do tří skupin. První skupinu tvoří tzv. tržní mechanismy, které zahrnují zejména evropský systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), kde Komise navrhuje zahrnutí dalších odvětví (námořní dopravy, silniční dopravy a budov), rozšíření povolenek v oblasti letecké dopravy a rychlejší snižování množství povolenek v oběhu. Zároveň Komise stanovuje, že všechny výnosy z povolenek budou členské státy povinny použít na opatření související se změnou klimatu (dosud šlo o 50 %). Dále Komise navrhuje zavedení mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (Carbon Border Adjustment Mechanism, CBAM), který by měl zajistit zpoplatnění vysokouhlíkových dovozů. To se má týkat zejména například cementu nebo oceli tak, aby dovozci ze třetích zemí byli zatíženi stejnými poplatky za emise jako výrobci v EU. Tyto dovozy aktuálně tvoří 2 % všech dovozů. Dovozci do EU by si tedy museli zakoupit certifikáty podle emisní náročnosti komodit (pokud je již neuhradili ve třetí zemi). Zmíněná opatření reflektují princip znečišťovatel platí.

Další sada opatření spadá pod cíle a regulace, které zahrnují revizi stávající směrnice o obnovitelných zdrojích energie, kdy by mělo dojít k navýšení jejich požadovaného podílu na výrobě energie na 40 % do roku 2030, a směrnice o energetické účinnosti, která upravuje cíl snížit spotřebu primární energie oproti očekávaným hodnotám v roce 2030 na 39 %. Další návrhy zahrnují přísnější emisní předpisy pro osobní automobily a dodávky, budování nové infrastruktury pro alternativní palivainiciativy pro udržitelnější letecká palivačistší námořní paliva. Součástí balíčku je rovněž revize nařízení o sdílení úsilí, která navyšuje cíl snížení emisí v sektorech mimo systém EU ETS o 40 % do roku 2030 oproti roku 2005. Dále se návrhy týkají lesní strategie EUrevize nařízení o využívání půdy a lesnictví. Podrobnější vhled do lesní strategie EU nabízí náš text. V prosinci 2021 Komise představila návrhy zaměřující se na energetickou náročnost budov, snižování v metanu v energeticevnitřní trh s plyny z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem.

Třetí skupinu návrhů tvoří podpůrná opatření. K zajištění sociálně spravedlivé a solidární transformace Komise navrhuje vznik nového Sociálního klimatického fondu, jehož prostředky budou namířeny ke skupinám obyvatel, které budou z důsledku transformace hospodářství zranitelnější. Část příjmů fondu bude tvořena výnosy z obchodování s emisními povolenkami, část budou tvořit příspěvky členských zemí. Solidarita je namířena i směrem k zemím s vyšší závislostí na fosilních palivech a nižším HDP, pro které budou k dispozici prostředky z posíleného Modernizačního a Inovačního fondu.

Jak uvádí Komise,1 legislativní návrhy vychází z analýzy posouzení dopadů, která ukazuje, že „přílišné spoléhání na posílené regulační politiky by vedlo ke zbytečně vysoké ekonomické zátěži, zatímco samotné stanovování cen uhlíku by neodstranilo přetrvávající selhání trhu a netržní překážky.“ Proto je balíček tvořen kombinací tržních mechanismů i regulací a zároveň nezbytných podpůrných opatření. Návrhy ve většině případů neobsahují jednu konkrétní technologii, ale zpravidla podporují paletu několika technologií, případně stanovují pouze cíl a způsob jeho dosažení nechávají volný.

Níže uvádíme přehled opatření včetně odkazů na poslední verzi legislativního aktu (někde jde o již schválenou podobu, někde o návrh, který se stále projednáváná nebo na projednání čeká):

Tržní mechanismy

Emisní povolenky

Další tržní mechanismy

Cíle a regulace

Závazky pro snižování emisí (v sektorech nezatížených tržními mechanismy)

Energetika

Energetická účinnost

Doprava

Krajina a ekosystémy

Podpůrná opatření

Pro více informací o jednotlivých opatřeních přejděte na naši infografiku Fit for 55: přehled opatření.

Zdroje a poznámky

Na koho se dále obrátit

Uvádíme některé z expertů a expertek, kteří se balíčkem Fit for 55 zabývají:

Kateřina Davidová, Centrum pro dopravu a energetiku
Štěpán Vizi, Centrum pro dopravu a energetiku
Michal Hrubý, International Sustainable Finance Centre
Tomáš Jungwirth, Asociace pro mezinárodní otázky

Zdroje

  1. „Fit for 55“: plnění klimatického cíle EU pro rok 2030 na cestě ke klimatické neutralitě ↩︎ ↩︎2

  2. Předsednictví Česka Radě Evropské unie ↩︎

  3. Carbon Brief: Q&A: How ‘Fit for 55’ reforms will help EU meet its climate goals ↩︎

  4. Our World in Data: CO2 emissions by region ↩︎

  5. Eurobarometr 2021. Procento těch, co vnímají změnu klimatu jako závažný problém zahrnuje respondenty, kteří ji vnímají jako velmi nebo dost závažný problém. Procento souhlasících s výrokem zahrnuje respondenty, kteří s ním rozhodně nebos spíše souhlasí. ↩︎

  6. Následující opatření jsou součástí jedné směrnice: revize stávajícího systému EU ETS, jeho rozšíření na námořní dopravu, vznik nového systému EU ETS 2 pro silniční dopravu a budovy a posílení Modernizačního a Inovačního fondu. ↩︎ ↩︎2

  7. V březnu 2023 došlo mezi Parlament, Radou EU a Komisí k prozatímní dohodě o podobě směrnice, přičemž se očekává, že by měla brzy vstoupit v platnost. ↩︎

  8. V březnu 2023 došlo mezi Parlament, Radou EU a Komisí k prozatímní dohodě o podobě směrnice, přičemž se očekává, že by měla brzy vstoupit v platnost. ↩︎