Obsah
Co je obsahem jednotlivých opatření v balíčku Fit for 55?
V související infografice stručně rozebíráme obsah jednotlivých legislativních návrhů z balíčku.
Fit for 55, balíček legislativních návrhů, který podporuje snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 oproti roku 1990, byl Evropskou komisí představen v červenci 2021. Balíček obsahuje jak návrhy upravující stávající směrnice či nařízení, tak úplně nové legislativní návrhy, přičemž se zaměřuje na oblasti, jako je obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), uhlíkové vyrovnání na hranicích, energetiku a paliva či využívání půdy a lesnictví. V neposlední řadě pak přináší podpůrná opatření, jejichž cílem je učinit transformaci sociálně spravedlivější. Navrhovaná opatření by měla přinést nové příležitosti pro investice, inovace a tvorbu pracovních míst.1
Většina legislativních návrhů balíčku byla již schválena (např. reforma systému obchodování s emisními povolenkami) a vstoupila v platnost, přičemž jejich významná část byla dojednaná za českého předsednictví Radě EU2, které probíhalo v druhé polovině roku 2022. Některé stále čeká jejich projednání v Evropském parlamentu a Radě Evropské unie, tedy s účastí ministrů vlád členských zemí a národních pracovních skupin.3
Kontext vzniku
Fit for 55 je součástí širší strategie Evropské unie (EU) k dosažení uhlíkové (klimatické) neutrality do roku 2050 známé jako Zelená dohoda pro Evropu (European Green Deal). Zelená dohoda byla představena Evropskou komisí v roce 2019, načež byla v roce 2020 odsouhlasena členskými zeměmi. V létě 2021 pak nabyl účinnosti Evropský právní rámec pro klima, známý též jako Evropský klimatický zákon (European Climate Law), který činí dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050 právně závazným. Součástí tohoto zákona je i střednědobý cíl, který EU zavazuje ke snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 oproti roku 1990, přičemž jeho dosažení má zajistit právě balíček Fit for 55 (volně přeloženo jako „připraveni pro 55 %“).
Pro udržení globálního oteplení pod hranicí 1,5 °C vzhledem k předindustriálnímu období je potřeba do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů na polovinu celosvětově, nejen v rámci EU. Evropská unie (EU-27, bez Spojeného království) se v roce 2020 na těchto emisích podílela 7,5 %. V absolutních číslech země EU v témže roce vyprodukovaly 2,6 miliardy tun emisí CO2, čímž se zařadily na třetí místo za Čínu a USA.4
Ač Evropskou unii i svět čeká patrně největší transformace hospodářství a společnosti v historii, podle dat Eurobarometru z roku 2021 vnímá většina občanů EU (93 %) změnu klimatu jako závažný problém. V Česku je to 85 %. Zároveň 90 % Evropanů a 87 % Čechů souhlasí s výrokem: „Měli bychom snížit emise skleníkových plynů na minimum a zároveň kompenzovat zbývající emise například rozšířením zalesněné plochy, aby se hospodářství EU stalo do roku 2050 klimaticky neutrálním.“5
Principy
Navrhovanými opatřeními v balíčku Fit for 55 prostupují následující principy:
-
Přiměřenost a účinnost opatření – navrhovaná opatření jsou založena na tržních mechanismech i regulacích.
-
Znečišťovatel platí – firmy nesou náklady emisí, které produkují, což je motivuje k zavádění čistých technologií. Tento princip podporuje zejména systém obchodování s emisními povolenkami. Pro více informací o emisních povolenkách doporučujeme náš text.
-
Solidarita – cílená a systematická podpora skupin obyvatel, které mohou být opatřeními nepřiměřeně zasaženy (např. zdražováním energií, ztrátou zaměstnání apod.).
Konkrétní návrhy opatření
Jak fungují evropské emisní povolenky?
V článku popisujeme kontext vzniku a účel obchodování s emisnimí povolenkami.
Jednotlivá navrhovaná opatření lze rozdělit do tří skupin. První skupinu tvoří tzv. tržní mechanismy, které zahrnují zejména evropský systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), kde Komise navrhuje zahrnutí dalších odvětví (námořní dopravy, silniční dopravy a budov), rozšíření povolenek v oblasti letecké dopravy a rychlejší snižování množství povolenek v oběhu. Zároveň Komise stanovuje, že všechny výnosy z povolenek budou členské státy povinny použít na opatření související se změnou klimatu (dosud šlo o 50 %). Dále Komise navrhuje zavedení mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (Carbon Border Adjustment Mechanism, CBAM), který by měl zajistit zpoplatnění vysokouhlíkových dovozů. To se má týkat zejména například cementu nebo oceli tak, aby dovozci ze třetích zemí byli zatíženi stejnými poplatky za emise jako výrobci v EU. Tyto dovozy aktuálně tvoří 2 % všech dovozů. Dovozci do EU by si tedy museli zakoupit certifikáty podle emisní náročnosti komodit (pokud je již neuhradili ve třetí zemi). Zmíněná opatření reflektují princip znečišťovatel platí.
Další sada opatření spadá pod cíle a regulace, které zahrnují revizi stávající směrnice o obnovitelných zdrojích energie, kdy by mělo dojít k navýšení jejich požadovaného podílu na výrobě energie na 40 % do roku 2030, a směrnice o energetické účinnosti, která upravuje cíl snížit spotřebu primární energie oproti očekávaným hodnotám v roce 2030 na 39 %. Další návrhy zahrnují přísnější emisní předpisy pro osobní automobily a dodávky, budování nové infrastruktury pro alternativní paliva a iniciativy pro udržitelnější letecká paliva a čistší námořní paliva. Součástí balíčku je rovněž revize nařízení o sdílení úsilí, která navyšuje cíl snížení emisí v sektorech mimo systém EU ETS o 40 % do roku 2030 oproti roku 2005. Dále se návrhy týkají lesní strategie EU a revize nařízení o využívání půdy a lesnictví. Podrobnější vhled do lesní strategie EU nabízí náš text. V prosinci 2021 Komise představila návrhy zaměřující se na energetickou náročnost budov, snižování v metanu v energetice a vnitřní trh s plyny z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem.
Třetí skupinu návrhů tvoří podpůrná opatření. K zajištění sociálně spravedlivé a solidární transformace Komise navrhuje vznik nového Sociálního klimatického fondu, jehož prostředky budou namířeny ke skupinám obyvatel, které budou z důsledku transformace hospodářství zranitelnější. Část příjmů fondu bude tvořena výnosy z obchodování s emisními povolenkami, část budou tvořit příspěvky členských zemí. Solidarita je namířena i směrem k zemím s vyšší závislostí na fosilních palivech a nižším HDP, pro které budou k dispozici prostředky z posíleného Modernizačního a Inovačního fondu.
Jak uvádí Komise,1 legislativní návrhy vychází z analýzy posouzení dopadů, která ukazuje, že „přílišné spoléhání na posílené regulační politiky by vedlo ke zbytečně vysoké ekonomické zátěži, zatímco samotné stanovování cen uhlíku by neodstranilo přetrvávající selhání trhu a netržní překážky.“ Proto je balíček tvořen kombinací tržních mechanismů i regulací a zároveň nezbytných podpůrných opatření. Návrhy ve většině případů neobsahují jednu konkrétní technologii, ale zpravidla podporují paletu několika technologií, případně stanovují pouze cíl a způsob jeho dosažení nechávají volný.
Níže uvádíme přehled opatření včetně odkazů na poslední verzi legislativního aktu (někde jde o již schválenou podobu, někde o návrh, který se stále projednáváná nebo na projednání čeká):
Tržní mechanismy
Emisní povolenky
-
Revize obchodování s emisními povolenkami (European Emissions Trading System, EU ETS), včetně zahrnutí námořní dopravy do stávajícího systému a vznik nového systému pro silniční dopravu a budovy (tzv. EU ETS 2)6
Další tržní mechanismy
-
Uhlíkové vyrovnání na hranicích (Carbon Border Adjustment Mechanism, CBAM)
-
Revize směrnice o zdanění energie (Energy Taxation Directive, ETD)
Cíle a regulace
Závazky pro snižování emisí (v sektorech nezatížených tržními mechanismy)
Energetika
-
Revize směrnice o obnovitelných zdrojích (Renewable Energy Directive, RED)
-
Revize o snižování emisí metanu v odvětví energetiky a o změně nařízení (EU) 2019/9427
-
Revize nařízení o vnitřním trhu s plyny z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem
-
Revize směrnice o společných pravidlech pro vnitřní trh s plyny z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem8
Energetická účinnost
-
Revize směrnice o energetické účinnosti (Energy Efficiency Directive, EED)
-
Revize směrnice o energetické náročnosti budov (Energy Performance of Buildings Directive, EPBD)9
Doprava
Krajina a ekosystémy
Podpůrná opatření
-
Posílení Modernizačního a Inovačního fondu6
Pro více informací o jednotlivých opatřeních přejděte na naši infografiku Fit for 55: přehled opatření.
Zdroje a poznámky
-
„Fit for 55“: plnění klimatického cíle EU pro rok 2030 na cestě ke klimatické neutralitě ↩︎ ↩︎2
-
Carbon Brief: Q&A: How ‘Fit for 55’ reforms will help EU meet its climate goals ↩︎
-
Our World in Data: CO2 emissions by region ↩︎
-
Eurobarometr 2021. Procento těch, co vnímají změnu klimatu jako závažný problém zahrnuje respondenty, kteří ji vnímají jako velmi nebo dost závažný problém. Procento souhlasících s výrokem zahrnuje respondenty, kteří s ním rozhodně nebos spíše souhlasí. ↩︎
-
Následující opatření jsou součástí jedné směrnice: revize stávajícího systému EU ETS, jeho rozšíření na námořní dopravu, vznik nového systému EU ETS 2 pro silniční dopravu a budovy a posílení Modernizačního a Inovačního fondu. ↩︎ ↩︎2
-
V listopadu 2023 došlo mezi Parlamentem, Radou EU a Komisí k prozatímní dohodě o podobě směrnice. ↩︎
-
V listopadu 2023 došlo mezi Parlamentem, Radou EU a Komisí k prozatímní dohodě o podobě směrnice. ↩︎
-
V prosinci 2023 došlo mezi Parlamentem, Radou EU a Komisí k prozatímní dohodě o podobě směrnice. ↩︎
Související infografiky a studie
Zaujala vás naše práce? Prozkoumejte další související infografiky a studie: