Lesnatost v přírodních lesních oblastech

Lesnatost v přírodních lesních oblastech

Lesy v ČR pokrývají 36,8 % celkové plochy. Nejvyšší lesnatost najdeme v okrajových pohořích, nejnižší je v Polabí a nížinných úvalech.

Na našem území se nachází přibližně 2,9 milionů hektarů lesů. Kdybychom je všechny umístili na jednu plochu, pokrývaly by čtverec o hraně 170 km. Většina lesů je ale rozdrobena do mnohem menších celků. Pro lepší představu může posloužit tato mapa ukazující míru zalesnění v přírodních lesních oblastech, případně mapa lesnatosti jednotlivých krajů.

Lesnatost v krajích

Nejlesnatější kraje ČR jsou Karlovarský (49,4 %) a Liberecký (47,8 %).

Kde jsou v Česku lesy?

Většina lesů ČR je rozdrobena do menších celků.

Co je na mapě zobrazeno?

  • Lesnatost v přírodních lesních oblastech v ČR, tedy podíl lesní porostní půdy na celkové rozloze jednotlivých oblastí.
  • Mezi území s největší lesnatostí patří horské oblasti: Krkonoše, Moravskoslezské Beskydy, Hrubý Jeseník, Šumava či Jizerské hory mají lesnatosti vyšší než 70%. Vysoké lesnatosti mají i menší lesní oblasti, kde většinu území pokrývá CHKO nebo vojenský újezd (Lužická vrchovina, Novohradské hory nebo Brdská vrchovina).
  • Nejméně lesnatá jsou území Hornomoravského a Dolnomoravského úvalu, dále pak Polabí a Předkrušnohorská pánev.

Vymezení pojmů a metodické poznámky

  • Les – v tomto textu a mapě vycházíme z definice lesa podle Organizace pro výživu a zemědělství (FAO),1 která se používá v rámci Národní inventarizace lesů (NIL). Chápeme zde les jako souvislý porost jehličnatých nebo listnatých stromů, který je charakteristický svým druhovým složením a vlastním mikroklimatem.2
  • Přírodní lesní oblasti (PLO) – vymezená souvislá území s obdobnými růstovými podmínkami pro les, například podobné klima, složení půdy a terén. Jednotlivých PLO je celkem 41 a jsou rozděleny především z hospodářských a administrativních důvodů. Mezi výstupy, které jsou pro jednotlivé PLO zpracovávány, patří Oblastní plány rozvoje lesů (OPRL), které fungují jako metodický nástroj lesnické politiky (stát může jejich prostřednictvím řídit, jak se v lesích hospodaří).
  • Data pocházejí z Národní inventarizace lesů (NIL), což je nezávislé šetření o stavů lesů ČR, prováděné formou terénních šetření na tzv. inventarizačních plochách, a poskytuje detailní data o stavu lesních porostů včetně zastoupení dřevin, škodách a obnově nebo o množství ležícího odumřelého dřeva a pařezů. Data Národní inventarizace lesů zpracovává Ústav pro hospodářskou úpravu lesa (ÚHÚL).
  • Data pocházejí ze šetření, které probíhalo už v letech 2011–2015. K letošnímu roku se data o lesnatosti v Česku příliš nezměnila, protože i dočasně odlesněný pozemek (například kalamitní holina) je stále považován za les.2 Data za roky 2016–2020 zatím nebyly publikovány.

V čem spočívají nesrovnalosti v datech o lesích?

V českém prostředí se často vyskytují mírně odlišné údaje o celkové ploše lesů. Například ve zprávách o stavu lesa se jako celková plocha lesů uvádí 2,6 milionu hektarů, zatímco Národní inventarizace lesů uvádí plochu o 300 000 hektarů vyšší, tedy 2,9 milionu. Co způsobuje tento rozdíl? Data ve zprávách o stavu lesa nebo data Českého statistického úřadu evidují pozemky určené k plnění funkce lesa (tzv. PUPFL) v katastru nemovitostí – a data o objemu těžeb či druhovém zastoupení získávají od jednotlivých subjektů, které na pozemcích hospodaří. Národní inventarizace lesů naproti tomu vychází ze statisticky zpracovaných terénních průzkumů a jako les klasifikuje i porosty, které v katastru nemovitostí jako PUPFL zařazeny nejsou, splňují však definici lesa podle FAO1 (například náletové dřeviny na neobdělávaných pozemcích).

Poznámky

  • CHKO Labské pískovce, CHKO Lužické hory a NP České Švýcarsko, jejichž lesy jsou tvrdě postiženy kůrovcovou kalamitou, spadají do PLO Lužická pískovcová vrchovina. Přestože má tedy tato oblast jednu z nejvyšších lesnatostí v Česku, dnes tu na mnoha místech najdeme jen (převážně) jehličnaté souše. Zdejší lesy byly ponechány, aby si s kůrovcem poradily samy, některé části se již začínají pomalu přirozeně obnovovat.
  1. FAO (Food and Agriculture organization of the United Nations), používá následující definici: Les představují pozemky s plochou větší než 0,5 ha s celkovým zápojem stromů o výšce alespoň 5 m dosahujícím 10 %. Dále jako les označuje pozemky se stromy schopnými dosáhnout výšky 5 m a zápoje 10 % na daném stanovišti. Do kategorie les se neřadí porosty s šířkou menší než 20 m (liniové porosty) a pozemky s převážně zemědělským nebo městským využitím. Dále do kategorie les nepatří větší vodní plochy a větší zpevněné cesty. Do kategorie les se však řadí pozemky, které jsou dočasně odlesněné (holé seče, kalamitní holiny, požářiště apod.), tedy pozemky, u nichž existuje předpoklad budoucího dosažení požadovaných 10 % zápoje stromů s výškou alespoň 5 m. ↩︎ ↩︎2

  2. V rámci NIL je za les považován také dočasně odlesněný pozemek, tzn. holé seče nebo kalamitní holiny. Tato definice nezohledňuje, jak je pozemek veden v katastru nemovitostí (a vzniká tak nesrovnalost oproti datům z ČSÚ) ani jak pestrý je místní ekosystém (takže jako les označuje i hustě sázenou smrkovou monokulturu bez jakéhokoliv podrostu). ↩︎ ↩︎2