Lesnatost v přírodních lesních oblastech

Na našem území se nachází přibližně 2,9 milionů hektarů lesů. Kdybychom je všechny umístili na jednu plochu, pokrývaly by čtverec o hraně 170 km. Většina lesů je ale rozdrobena do mnohem menších celků. Pro lepší představu může posloužit tato mapa ukazující míru zalesnění v přírodních lesních oblastech, případně mapa lesnatosti jednotlivých krajů.

Co je na mapě zobrazeno?

• Lesnatost v přírodních lesních oblastech v ČR, tedy podíl lesní porostní půdy na celkové rozloze jednotlivých oblastí.
• Mezi území s největší lesnatostí patří horské oblasti: Krkonoše, Moravskoslezské Beskydy, Hrubý Jeseník, Šumava či Jizerské hory mají lesnatosti vyšší než 70%. Vysoké lesnatosti mají i menší lesní oblasti, kde většinu území pokrývá CHKO nebo vojenský újezd (Lužická vrchovina, Novohradské hory nebo Brdská vrchovina).
• Nejméně lesnatá jsou území Hornomoravského a Dolnomoravského úvalu, dále pak Polabí a Předkrušnohorská pánev.

Vymezení pojmů a metodické poznámky

• Les – v tomto textu a mapě vycházíme z definice lesa podle Organizace pro výživu a zemědělství (FAO),¹ která se používá v rámci Národní inventarizace lesů (NIL). Chápeme zde les jako souvislý porost jehličnatých nebo listnatých stromů, který je charakteristický svým druhovým složením a vlastním mikroklimatem.²
• Přírodní lesní oblasti (PLO) – vymezená souvislá území s obdobnými růstovými podmínkami pro les, například podobné klima, složení půdy a terén. Jednotlivých PLO je celkem 41 a jsou rozděleny především z hospodářských a administrativních důvodů. Mezi výstupy, které jsou pro jednotlivé PLO zpracovávány, patří Oblastní plány rozvoje lesů (OPRL), které fungují jako metodický nástroj lesnické politiky (stát může jejich prostřednictvím řídit, jak se v lesích hospodaří).
• Data pocházejí z Národní inventarizace lesů (NIL), což je nezávislé šetření o stavů lesů ČR, prováděné formou terénních šetření na tzv. inventarizačních plochách, a poskytuje detailní data o stavu lesních porostů včetně zastoupení dřevin, škodách a obnově nebo o množství ležícího odumřelého dřeva a pařezů. Data Národní inventarizace lesů zpracovává Ústav pro hospodářskou úpravu lesa (ÚHÚL).
• Data pocházejí ze šetření, které probíhalo už v letech 2011–2015. K letošnímu roku se data o lesnatosti v Česku příliš nezměnila, protože i dočasně odlesněný pozemek (například kalamitní holina) je stále považován za les.² Data za roky 2016–2020 zatím nebyly publikovány.

V čem spočívají nesrovnalosti v datech o lesích?

V českém prostředí se často vyskytují mírně odlišné údaje o celkové ploše lesů. Například ve zprávách o stavu lesa se jako celková plocha lesů uvádí 2,6 milionu hektarů, zatímco Národní inventarizace lesů uvádí plochu o 300 000 hektarů vyšší, tedy 2,9 milionu. Co způsobuje tento rozdíl? Data ve zprávách o stavu lesa nebo data Českého statistického úřadu evidují pozemky určené k plnění funkce lesa (tzv. PUPFL) v katastru nemovitostí – a data o objemu těžeb či druhovém zastoupení získávají od jednotlivých subjektů, které na pozemcích hospodaří. Národní inventarizace lesů naproti tomu vychází ze statisticky zpracovaných terénních průzkumů a jako les klasifikuje i porosty, které v katastru nemovitostí jako PUPFL zařazeny nejsou, splňují však definici lesa podle FAO¹ (například náletové dřeviny na neobdělávaných pozemcích).

Poznámky

• CHKO Labské pískovce, CHKO Lužické hory a NP České Švýcarsko, jejichž lesy jsou tvrdě postiženy kůrovcovou kalamitou, spadají do PLO Lužická pískovcová vrchovina. Přestože má tedy tato oblast jednu z nejvyšších lesnatostí v Česku, dnes tu na mnoha místech najdeme jen (převážně) jehličnaté souše. Zdejší lesy byly ponechány, aby si s kůrovcem poradily samy, některé části se již začínají pomalu přirozeně obnovovat.