Kde jsou v Česku lesy?

Kde jsou v Česku lesy?

Lesy v ČR pokrývají 36,8 % celkové plochy. Nejvyšší lesnatost najdeme v okrajových pohořích, nejnižší je v Polabí a nížinných úvalech.

Na našem území se nachází přibližně 2,9 milionů hektarů lesů. Kdybychom je všechny umístili na jednu plochu, pokrývaly by čtverec o hraně 170 km. Většina lesů je ale rozdrobena do mnohem menších celků, jak je vidět v této mapě. Pro představu o průměrné míře zalesnění v různých regionech ČR může posloužit tato mapa zalesnění v přírodních lesních oblastech, případně mapa lesnatosti jednotlivých krajů.

Lesnatost v krajích

Nejlesnatější kraje ČR jsou Karlovarský (49,4 %) a Liberecký (47,8 %).

Lesnatost v přírodních lesních oblastech

Mezi území ČR s největší lesnatostí patří horské oblasti.

Vymezení pojmů a metodické poznámky

  • Les – Pro vytvoření této mapy jsme použili data Corine Land Cover z dálkového průzkumu země družicemi Sentinel. V mapách lesnatosti v přírodních lesních oblastech nebo lesnatosti v krajích vycházíme z dat Národní inventarizace lesů (NIL) a definice lesa podle Organizace pro výživu a zemědělství (FAO)1. Tato definice považuje za les souvislý porost jehličnatých nebo listnatých stromů. Není přitom rozhodující, jak je pozemek veden v katastru nemovitostí (a vzniká tak nesrovnalost oproti datům z ČSÚ) ani jak pestrý je místní ekosystém (takže jako les označuje i hustě sázenou smrkovou monokulturu bez jakéhokoliv podrostu). V rámci NIL je za les považován také dočasně odlesněný pozemek, tzn. holé seče nebo kalamitní holiny, tedy pozemky, u kterých existuje předpoklad budoucího zalesnění.

Další data a souvislosti

  • V rámci Evropské unie patří Česká republika k lesnatějším zemím. Její lesnatost 36,8 % je sice menší než evropský průměr (43,5 %), toto číslo ovšem významně zvedají nejvíce lesnaté státy, především skandinávské země (Finsko 76,2 %, Švédsko 74,5 %). Nejméně lesů je na Maltě – nacházejí se na pouhých 1,7 % území. Švédsko mělo v roce 2020 největší plochu lesů ze všech států: 30,3 milionů hektarů, což je více než desetinásobek rozlohy lesů v Česku.2
  • Pralesů a přírodních lesních porostů, které patří k nejbohatším ekosystémům,3 je u nás naopak jen zlomek: jejich rozloha je menší než 1000 ha, tedy méně než 0,03 % celkové rozlohy lesů v ČR (v EU jsou to cca 3 % zalesněné půdy, což je sice pořád málo, ale o dva řády výše než v Česku4). Lesy v České republice jsou hospodářsky pozměněné v takové míře jako snad v žádné evropské zemi se srovnatelným (či vyšším) zalesněním.5
  • Na mapě je na první pohled patrná velká fragmentárnost lesů v ČR a až na několik výjimek v horských oblastech zde prakticky nemáme souvislé velké lesní plochy. To představuje pro lesní ekosystémy, které jsou často v těsném sousedství sídel či obklopeny velkými lány agrární krajiny, zásadní výzvu – vyšší míru znečištění, hluku a světelného smogu, používání hnojiv či pesticidů, které zamořují půdu a přispívají k její degradaci, ale také nedostatek úkrytů pro zvěř, méně tůněk a dalších drobných zdrojů vody. Tato krajinná diskontinuita ztěžuje podmínky především teritoriálním a přirozeně migrujícím druhům – ale i dalším druhům, které patří mezi ohrožené, značně komplikuje možnost včas se přesunout do příznivějšího prostředí, kde mají větší šanci přežít. Také šelmy, které hrají v lesním ekosystému důležitou úlohu, potřebují větší lesní plochy a nízkou hustotu osídlení a v Česku to nemají snadné – zvláště pak s postupující kůrovcovou kalamitou, která k rozdrobenosti našich lesů v nemalé míře přispívá. Nedostatek krajinných návazností ostatně komplikuje práci i vlastníkům a lesním hospodářům: izolovaný les uprostřed polí se mnohem hůře obnovuje, obhospodařuje i těží.
  • Podobnou rozdrobenost lesů v ČR najdeme i z hlediska vlastnické struktury: na 300 000 lidí v Česku vlastní kus lesa do výměry 50 hektarů.6 Vlastnické struktuře lesů v ČR bude věnována samostatná infografika.

Zdroje a poznámky

  1. FAO (Food and Agriculture organization of the United Nations), používá následující definici: Les představují pozemky s plochou větší než 0,5 ha s celkovým zápojem stromů o výšce alespoň 5 m dosahujícím 10 %. Dále jako les označuje pozemky se stromy schopnými dosáhnout výšky 5 m a zápoje 10 % na daném stanovišti. Do kategorie les se neřadí porosty s šířkou menší než 20 m (liniové porosty) a pozemky s převážně zemědělským nebo městským využitím. Dále do kategorie les nepatří větší vodní plochy a větší zpevněné cesty. Do kategorie les se však řadí pozemky, které jsou dočasně odlesněné (holé seče, kalamitní holiny, požářiště apod.), tedy pozemky, u nichž existuje předpoklad budoucího dosažení požadovaných 10 % zápoje stromů s výškou alespoň 5 m. ↩︎

  2. https://ec.europa.eu/eurostat/documents/3217494/12069644/KS-FK-20-001-EN-N.pdf/a7439b01-671b-80ce-85e4-4d803c44340a?t=1608139005821 ↩︎

  3. V lesních ekosystémech po celém světě najdeme desítky tisíc druhů stromů, žije zde 75 % druhů ptáků, 80 % druhů obojživelníků a téměř 70 % druhů savců. https://www.fao.org/3/ca8642en/CA8642EN.pdf ↩︎

  4. Nová Lesní strategie EU do roku 2030↩︎

  5. Višňák, R.: Les v hodině dvanácté (2009), s. 271. ISBN 978-80-88699-19-4 ↩︎

  6. Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Lesy v Česku [online]. c2021 [citováno 6. 12. 2021]. Dostupný z: https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Lesy_v_%C4%8Cesku&oldid=20502362 ↩︎