Kde jsou v Česku lesy?

Na našem území se nachází přibližně 2,9 milionů hektarů lesů. Kdybychom je všechny umístili na jednu plochu, pokrývaly by čtverec o hraně 170 km. Většina lesů je ale rozdrobena do mnohem menších celků, jak je vidět v této mapě. Pro představu o průměrné míře zalesnění v různých regionech ČR může posloužit tato mapa zalesnění v přírodních lesních oblastech, případně mapa lesnatosti jednotlivých krajů.

Vymezení pojmů a metodické poznámky

• Les – Pro vytvoření této mapy jsme použili data Corine Land Cover z dálkového průzkumu země družicemi Sentinel. V mapách lesnatosti v přírodních lesních oblastech nebo lesnatosti v krajích vycházíme z dat Národní inventarizace lesů (NIL) a definice lesa podle Organizace pro výživu a zemědělství (FAO)¹. Tato definice považuje za les souvislý porost jehličnatých nebo listnatých stromů. Není přitom rozhodující, jak je pozemek veden v katastru nemovitostí (a vzniká tak nesrovnalost oproti datům z ČSÚ) ani jak pestrý je místní ekosystém (takže jako les označuje i hustě sázenou smrkovou monokulturu bez jakéhokoliv podrostu). V rámci NIL je za les považován také dočasně odlesněný pozemek, tzn. holé seče nebo kalamitní holiny, tedy pozemky, u kterých existuje předpoklad budoucího zalesnění.

Další data a souvislosti

• V rámci Evropské unie patří Česká republika k lesnatějším zemím. Její lesnatost 36,8 % je sice menší než evropský průměr (43,5 %), toto číslo ovšem významně zvedají nejvíce lesnaté státy, především skandinávské země (Finsko 76,2 %, Švédsko 74,5 %). Nejméně lesů je na Maltě – nacházejí se na pouhých 1,7 % území. Švédsko mělo v roce 2020 největší plochu lesů ze všech států: 30,3 milionů hektarů, což je více než desetinásobek rozlohy lesů v Česku.²
• Pralesů a přírodních lesních porostů, které patří k nejbohatším ekosystémům,³ je u nás naopak jen zlomek: jejich rozloha je menší než 1000 ha, tedy méně než 0,03 % celkové rozlohy lesů v ČR (v EU jsou to cca 3 % zalesněné půdy, což je sice pořád málo, ale o dva řády výše než v Česku⁴). Lesy v České republice jsou hospodářsky pozměněné v takové míře jako snad v žádné evropské zemi se srovnatelným (či vyšším) zalesněním.⁵
• Na mapě je na první pohled patrná velká fragmentárnost lesů v ČR a až na několik výjimek v horských oblastech zde prakticky nemáme souvislé velké lesní plochy. To představuje pro lesní ekosystémy, které jsou často v těsném sousedství sídel či obklopeny velkými lány agrární krajiny, zásadní výzvu – vyšší míru znečištění, hluku a světelného smogu, používání hnojiv či pesticidů, které zamořují půdu a přispívají k její degradaci, ale také nedostatek úkrytů pro zvěř, méně tůněk a dalších drobných zdrojů vody. Tato krajinná diskontinuita ztěžuje podmínky především teritoriálním a přirozeně migrujícím druhům – ale i dalším druhům, které patří mezi ohrožené, značně komplikuje možnost včas se přesunout do příznivějšího prostředí, kde mají větší šanci přežít. Také šelmy, které hrají v lesním ekosystému důležitou úlohu, potřebují větší lesní plochy a nízkou hustotu osídlení a v Česku to nemají snadné – zvláště pak s postupující kůrovcovou kalamitou, která k rozdrobenosti našich lesů v nemalé míře přispívá. Nedostatek krajinných návazností ostatně komplikuje práci i vlastníkům a lesním hospodářům: izolovaný les uprostřed polí se mnohem hůře obnovuje, obhospodařuje i těží.
• Podobnou rozdrobenost lesů v ČR najdeme i z hlediska vlastnické struktury: na 300 000 lidí v Česku vlastní kus lesa do výměry 50 hektarů.⁶ Vlastnické struktuře lesů v ČR bude věnována samostatná infografika.

Zdroje a poznámky