Rešerše: Uhlík v půdě

• Ukládání uhlíku do půdy a jeho vliv na mitigaci klimatické změny
• Faktory ovlivňující množství uhlíku v půdě
• Vliv globálního oteplování na množství uhlíku v půdě
• Schopnost půdy vázat uhlík a vhodné postupy sekvestrace
• Měření množství uhlíku v půdě
• Organický uhlík v půdě
• Anorganický uhlík v půdě
• Iniciativa 4 per mille Soils for Food Security and Climate

Ukládání uhlíku do půdy a jeho vliv na mitigaci klimatické změny

V následujících studiích lze najít základní informace o ukládání (sekvestraci) uhlíku do půdy a přehled metod, které je možné k ukládání využívat.

Carbon sequestration in soil. Lal et al., 2015

Current Opinion in Environmental Sustainability

• Základní přehled informací o sekvestraci uhlíku do půdy (stručný popis procesu, stabilizační mechanismy, představení některých opatření a praktických postupů atd.)
• Stručný popis dalších ekosystémových a ekonomických benefitů souvisejících se sekvestrací uhlíku do půdy

Role of soil carbon in natural climate solutions. Bossio et al., 2020

Nature Sustainability

• Analýza tzv. dvanácti opatření blízkých přírodě (Natural Climate Solutions – NCS), podporujících ukládání a uchovávání uhlíku v půdě – pro každé opatření je vyčíslen jeho mitigační potenciál v roce 2030 (v GtCO₂eq ročně), ve třech různých úrovních finanční náročnosti
• Návaznost na Griscom et al., 2017

Grassland management impacts on soil carbon stocks. A new synthesis. Conant et al., 2017

Ecological Applications

• Kontext: v půdě na pastvinách se celosvětově nachází o cca 50 % více organického uhlíku než v lesní půdě
• Metaanalýza vlivu různých způsobů obhospodařování pastvin na množství organického uhlíku (SOC) v půdě: přeměna orné půdy na pastvinu, přeměna přirozeného ekosystému na pastvinu, využití žížal, hnojení, vypalování, pastva, (trvalý) travní porost, rekultivace
• Přeměnou orné půdy na pastvinu je možné zvýšit množství SOC o 40 %

Farming with crops and rocks to address global climate, food and soil security. Beerling et al., 2018

Nature Plants

• Základní představení metody enhanced weathering (urychlené zvětrávání), při které se do půdy přidávají křemičité horniny (studie se věnuje hlavně bazaltu), jež reagují s CO₂ a vznikají stabilnější formy uhlíku a další produkty
• Zkoumání pozitivních účinků této metody na půdu a zemědělskou produkci; potřeba dalšího výzkumu

Biochar in climate change mitigation. Lehmann et al., 2021

Nature Geoscience

• Podrobný přehled možností využití biouhlu v mitigaci klimatické změny
• Vysvětlení, jak biouhel v půdě funguje (chemické mechanismy)
• Výhody využití biouhlu (pyrolyzované biomasy):
  • Oproti surové biomase odolnější vůči rozkladu a uvolňování skleníkových plynů
  • Podpora růstu rostlin
  • Snížení mineralizace organického uhlíku nacházejícího se v půdě
  • Možnost zachytávání a ukládání (carbon capture and storage) látek vznikajících při pyrolýze

The Carbon Sequestration Potential of Regenerative Farming Practices in South Carolina, USA. Kanne & Kloot, 2019

American Journal of Climate Change

• Zkoumání pozitivního vlivu metod využívaných v regenerativním zemědělství (zejména přínos krycích plodin) na celkové zdraví půdy a zvyšování množství organického uhlíku v půdě

Studie/článek	Zdroj	Shrnutí
Carbon sequestration in soil. Lal et al., 2015	Current Opinion in Environmental Sustainability	Základní přehled informací o sekvestraci uhlíku do půdy (stručný popis procesu, stabilizační mechanismy, představení některých opatření a praktických postupů atd.) Stručný popis dalších ekosystémových a ekonomických benefitů souvisejících se sekvestrací uhlíku do půdy
Role of soil carbon in natural climate solutions. Bossio et al., 2020	Nature Sustainability	Analýza tzv. dvanácti opatření blízkých přírodě (Natural Climate Solutions – NCS), podporujících ukládání a uchovávání uhlíku v půdě – pro každé opatření je vyčíslen jeho mitigační potenciál v roce 2030 (v GtCO2eq ročně), ve třech různých úrovních finanční náročnosti Návaznost na Griscom et al., 2017
Grassland management impacts on soil carbon stocks. A new synthesis. Conant et al., 2017	Ecological Applications	Kontext: v půdě na pastvinách se celosvětově nachází o cca 50 % více organického uhlíku než v lesní půdě Metaanalýza vlivu různých způsobů obhospodařování pastvin na množství organického uhlíku (SOC) v půdě: přeměna orné půdy na pastvinu, přeměna přirozeného ekosystému na pastvinu, využití žížal, hnojení, vypalování, pastva, (trvalý) travní porost, rekultivace Přeměnou orné půdy na pastvinu je možné zvýšit množství SOC o 40 %
Farming with crops and rocks to address global climate, food and soil security. Beerling et al., 2018	Nature Plants	Základní představení metody enhanced weathering (urychlené zvětrávání), při které se do půdy přidávají křemičité horniny (studie se věnuje hlavně bazaltu), jež reagují s CO2 a vznikají stabilnější formy uhlíku a další produkty Zkoumání pozitivních účinků této metody na půdu a zemědělskou produkci; potřeba dalšího výzkumu
Biochar in climate change mitigation. Lehmann et al., 2021	Nature Geoscience	Podrobný přehled možností využití biouhlu v mitigaci klimatické změny Vysvětlení, jak biouhel v půdě funguje (chemické mechanismy) Výhody využití biouhlu (pyrolyzované biomasy): Oproti surové biomase odolnější vůči rozkladu a uvolňování skleníkových plynů Podpora růstu rostlin Snížení mineralizace organického uhlíku nacházejícího se v půdě Možnost zachytávání a ukládání (carbon capture and storage) látek vznikajících při pyrolýze
The Carbon Sequestration Potential of Regenerative Farming Practices in South Carolina, USA. Kanne & Kloot, 2019	American Journal of Climate Change	Zkoumání pozitivního vlivu metod využívaných v regenerativním zemědělství (zejména přínos krycích plodin) na celkové zdraví půdy a zvyšování množství organického uhlíku v půdě

Faktory ovlivňující množství uhlíku v půdě

Tyto studie se zabývají množstvím uhlíku v půdě a faktory, které mohou toto množství ovlivňovat (např. typ půdy, množství srážek, klimatické podmínky či způsob hospodaření).

Global Soil Organic Carbon Map

FAO

• Interaktivní mapa poskytující informace o množství organického uhlíku (SOC) v půdě v různých částech světa

Total carbon and nitrogen in the soils of the world. Batjes, 2014

European Journal of Soil Science

• Přehled o množství organického uhlíku v 26 hlavních typech půdy (rozdělených do 106 podtypů) ve čtyřech různých hloubkách půdního profilu (0–30 cm, 0–50 cm, 0–100 cm, 0–200 cm)
• Přehled o množství dusíku a poměru uhlík a dusíku v hlavních typech půdy (ve třech různých hloubkách půdního profilu)
• Data vhodné kombinovat s mapou FAO Soil map of the world
• Odhadovaný celkový podíl organického i anorganického uhlíku v půdě celého světa: 2157–2293 Pg (petagramů, tj. 2157–2293 miliard tun) v horních 100 cm půdy

A global meta-analysis of soil organic carbon in the Anthropocene. Beillouin et al., 2023

Nature Communications

• Metaanalýza faktorů ovlivňujících množství organického uhlíku v půdě
• Zkoumané faktory:
  • Změna ve využití půdy (LUC, Land-Use Change, např. přeměna lesa na pastvinu či přeměna močálu na ornou půdu)
  • Způsob zacházení s půdou (např. orba, hnojení, obnova močálů)
  • Klimatická změna (přímé vlivy jako např. oteplování, nepřímé vlivy jako např. požáry)
• LUC jako nejsilnější faktor, mající pozitivní i negativní vliv
• Interaktivní graf

Studie/článek	Zdroj	Shrnutí
Global Soil Organic Carbon Map	FAO	Interaktivní mapa poskytující informace o množství organického uhlíku (SOC) v půdě v různých částech světa
Total carbon and nitrogen in the soils of the world. Batjes, 2014	European Journal of Soil Science	Přehled o množství organického uhlíku v 26 hlavních typech půdy (rozdělených do 106 podtypů) ve čtyřech různých hloubkách půdního profilu (0–30 cm, 0–50 cm, 0–100 cm, 0–200 cm) Přehled o množství dusíku a poměru uhlík a dusíku v hlavních typech půdy (ve třech různých hloubkách půdního profilu) Data vhodné kombinovat s mapou FAO Soil map of the world Odhadovaný celkový podíl organického i anorganického uhlíku v půdě celého světa: 2157–2293 Pg (petagramů, tj. 2157–2293 miliard tun) v horních 100 cm půdy
A global meta-analysis of soil organic carbon in the Anthropocene. Beillouin et al., 2023	Nature Communications	Metaanalýza faktorů ovlivňujících množství organického uhlíku v půdě Zkoumané faktory: Změna ve využití půdy (LUC, Land-Use Change, např. přeměna lesa na pastvinu či přeměna močálu na ornou půdu) Způsob zacházení s půdou (např. orba, hnojení, obnova močálů) Klimatická změna (přímé vlivy jako např. oteplování, nepřímé vlivy jako např. požáry) LUC jako nejsilnější faktor, mající pozitivní i negativní vliv Interaktivní graf

Vliv globálního oteplování na množství uhlíku v půdě

Při modelování scénářů nebo výpočtu sekvestračního potenciálu ekosystémů je důležité brát v úvahu různé související procesy, např. pozitivní zpětnou vazbu mezi globálním oteplováním a dynamikou půdního uhlíku. Tomuto výzkumu se věnují následující studie.

Five years of whole-soil warming led to loss of subsoil carbon stocks and increased CO2 efflux. Soong et al., 2021

Science Advances

• Terénní experiment v jehličnatém lese mírného pásma – potvrzení pozitivní zpětné vazby mezi klimatickou změnou a dynamikou uhlíku (a dusíku) v hlubších vrstvách půdy (>20 cm hluboko)
• Několik možných vysvětlení úbytku uhlíku (a dusíku) v půdě vlivem oteplování

Global soil profiles indicate depth-dependent soil carbon losses under a warmer climate. Wang et al. 2022

Nature Communications

• Pozitivní zpětná vazba mezi oteplováním a uvolňováním půdního uhlíku, přičemž vrchní vrstvy půdy (0–0,3 m) reagují citlivěji než vrstvy hlubší – oteplení o 1 °C = ztráta přibližně 6 % z původních zásob uhlíku v horních vrstvách půdy
• Vliv na množství uvolněného uhlíku mají tyto faktory:
  • zejména původní zásoba uhlíku, míra oteplení a množství srážek
  • typ biomu – největší ztráty lze očekávat v oblasti severské tajgy, v případě tundry se naopak očekává nárůst sekvestračního potenciálu (díky většímu množství vegetace, jemuž oteplování poskytne vhodné podmínky)

Studie/článek	Zdroj	Shrnutí
Five years of whole-soil warming led to loss of subsoil carbon stocks and increased CO2 efflux. Soong et al., 2021	Science Advances	Terénní experiment v jehličnatém lese mírného pásma – potvrzení pozitivní zpětné vazby mezi klimatickou změnou a dynamikou uhlíku (a dusíku) v hlubších vrstvách půdy (>20 cm hluboko) Několik možných vysvětlení úbytku uhlíku (a dusíku) v půdě vlivem oteplování
Global soil profiles indicate depth-dependent soil carbon losses under a warmer climate. Wang et al. 2022	Nature Communications	Pozitivní zpětná vazba mezi oteplováním a uvolňováním půdního uhlíku, přičemž vrchní vrstvy půdy (0–0,3 m) reagují citlivěji než vrstvy hlubší – oteplení o 1 °C = ztráta přibližně 6 % z původních zásob uhlíku v horních vrstvách půdy Vliv na množství uvolněného uhlíku mají tyto faktory: zejména původní zásoba uhlíku, míra oteplení a množství srážek typ biomu – největší ztráty lze očekávat v oblasti severské tajgy, v případě tundry se naopak očekává nárůst sekvestračního potenciálu (díky většímu množství vegetace, jemuž oteplování poskytne vhodné podmínky)

Schopnost půdy vázat uhlík a vhodné postupy sekvestrace

Tyto studie se zaměřují na schopnost různých typů půd uchovávat uhlík. Tato schopnost není neomezená a ovlivňuje ji řada faktorů.

Global stocks and capacity of mineral-associated soil organic carbon. Georgiou et al., 2022

Nature Communications

• Studie mapuje:
  1. světové zásoby organického uhlíku vázaného na minerály
  2. kapacitu půd pro dlouhodobé uložení uhlíku
  3. nasycení půd uhlíkem vázaným na minerály
• Celosvětová kapacita půd pro vázání uhlíku na minerály: 4 596 Pg (petagramů, tj. miliard tun) uhlíku (± 453 Pg) do hloubky 1 m; celkové nasycení půd: 38–42 %. Na změnu v množství takto vázaného uhlíku mají vliv klimatické podmínky a způsob hospodaření

Soil carbon debt of 12,000 years of human land use. Sanderman et al., 2017

PNAS

• Rekonstrukce historického množství organického uhlíku v půdě – výrazné změny jeho zásob vlivem zemědělských postupů (pěstování plodin a pastvy); přehled světových lokalit s největšími ztrátami půdního uhlíku
• Upozornění – ani při zavedení nejlepších postupů hospodaření s půdou nelze obnovit zásoby organického uhlíku na původní úroveň
• Možný základ pro výběr lokalit vhodných pro obnovu půdního uhlíku

Soil carbon storage informed by particulate and mineral-associated organic matter. Cotrufo at al., 2019

Nature Geoscience

• Výzkum zaměřený na stav půdy na evropských pastvinách a v lesích
• Pastviny: v půdní organické hmotě (SOM) dominuje typ uhlíku vázaný na minerály MAOM-C (dělení podle Lavallee et al, 2019), který v půdě zůstává dlouho, jeho sekvestrace je ale náročná na množství dusíku a půda může dosáhnout své maximální sekvestrační kapacity
• Lesy: schopné sekvestrovat více uhlíku, ten je zde však uložen v méně trvalé formě pevných organických částic (POM)

Studie/článek	Zdroj	Shrnutí
Global stocks and capacity of mineral-associated soil organic carbon. Georgiou et al., 2022	Nature Communications	Studie mapuje: světové zásoby organického uhlíku vázaného na minerály kapacitu půd pro dlouhodobé uložení uhlíku nasycení půd uhlíkem vázaným na minerály Celosvětová kapacita půd pro vázání uhlíku na minerály: 4 596 Pg (petagramů, tj. miliard tun) uhlíku (± 453 Pg) do hloubky 1 m; celkové nasycení půd: 38–42 %. Na změnu v množství takto vázaného uhlíku mají vliv klimatické podmínky a způsob hospodaření
Soil carbon debt of 12,000 years of human land use. Sanderman et al., 2017	PNAS	Rekonstrukce historického množství organického uhlíku v půdě – výrazné změny jeho zásob vlivem zemědělských postupů (pěstování plodin a pastvy); přehled světových lokalit s největšími ztrátami půdního uhlíku Upozornění – ani při zavedení nejlepších postupů hospodaření s půdou nelze obnovit zásoby organického uhlíku na původní úroveň Možný základ pro výběr lokalit vhodných pro obnovu půdního uhlíku
Soil carbon storage informed by particulate and mineral-associated organic matter. Cotrufo at al., 2019	Nature Geoscience	Výzkum zaměřený na stav půdy na evropských pastvinách a v lesích Pastviny: v půdní organické hmotě (SOM) dominuje typ uhlíku vázaný na minerály MAOM-C (dělení podle Lavallee et al, 2019), který v půdě zůstává dlouho, jeho sekvestrace je ale náročná na množství dusíku a půda může dosáhnout své maximální sekvestrační kapacity Lesy: schopné sekvestrovat více uhlíku, ten je zde však uložen v méně trvalé formě pevných organických částic (POM)

Měření množství uhlíku v půdě

Tyto studie poskytují přehled různých metod, které se využívají k měření množství uhlíku v půdě. Přesnost a opakovatelnost měření je klíčová například při posuzování efektivity offsetových projektů.

Comparisons of Three Methods for Organic and Inorganic Carbon in Calcareous Soils of Northwestern China. Wang et al., 2012

Plos One

• Představení a porovnání tří metod laboratorního měření půdního uhlíku (organického i anorganického)

Data driven approach on in-situ soil carbon measurement. Acharya et al., 2020

Carbon Management

• Přehled několika metod měření půdního uhlíku a) v laboratorních podmínkách, b) in situ (přímo na místě) a c) na základě dálkového pozorování (drony, satelity), včetně výhod a nevýhod každé metody
• Možnosti využití umělé inteligence (AI) v předpovídání množství uhlíku v půdě na základě některých vlastností půdy (např. barva, vlhkost, hustota) – metoda s potenciálem velkoplošného využití

Laser-induced breakdown spectroscopy (LIBS) to measure quantitatively soil carbon with emphasis on soil organic carbon. A review. Senesi & Senesi, 2016

Analytica Chimica Acta

• Základní popis metody LIBS a jejího využití při měření uhlíku v půdě: hlavní principy, historický vývoj metody, výhody a nevýhody
• Výhody LIBS oproti dvěma nejčastěji používaným metodám měření uhlíku v půdě (dry combustion a wet combustion):
  1. nevyžaduje žádnou předchozí přípravu vzorku
  2. nenarušuje půdu
  3. měření je jednoduché a rychlé, což umožňuje provést velký počet měření v krátké době
  4. využívá malé přenosné zařízení, které lze snadno využít k měření in situ
• Podle autorů vzbuzuje tato metoda ze všech nových způsobů měření největší zájem

Studie/článek	Zdroj	Shrnutí
Comparisons of Three Methods for Organic and Inorganic Carbon in Calcareous Soils of Northwestern China. Wang et al., 2012	Plos One	Představení a porovnání tří metod laboratorního měření půdního uhlíku (organického i anorganického)
Data driven approach on in-situ soil carbon measurement. Acharya et al., 2020	Carbon Management	Přehled několika metod měření půdního uhlíku a) v laboratorních podmínkách, b) in situ (přímo na místě) a c) na základě dálkového pozorování (drony, satelity), včetně výhod a nevýhod každé metody Možnosti využití umělé inteligence (AI) v předpovídání množství uhlíku v půdě na základě některých vlastností půdy (např. barva, vlhkost, hustota) – metoda s potenciálem velkoplošného využití
Laser-induced breakdown spectroscopy (LIBS) to measure quantitatively soil carbon with emphasis on soil organic carbon. A review. Senesi & Senesi, 2016	Analytica Chimica Acta	Základní popis metody LIBS a jejího využití při měření uhlíku v půdě: hlavní principy, historický vývoj metody, výhody a nevýhody Výhody LIBS oproti dvěma nejčastěji používaným metodám měření uhlíku v půdě (dry combustion a wet combustion): nevyžaduje žádnou předchozí přípravu vzorku nenarušuje půdu měření je jednoduché a rychlé, což umožňuje provést velký počet měření v krátké době využívá malé přenosné zařízení, které lze snadno využít k měření in situ Podle autorů vzbuzuje tato metoda ze všech nových způsobů měření největší zájem

Organický uhlík v půdě

Studie představuje dva hlavní typy organického uhlíku v půdě – toto rozdělení je důležité pro pochopení dynamiky půdních procesů a aplikaci vhodných metod sekvestrace.

Conceptualizing soil organic matter into particulate and mineral-associated forms to address global change in the 21st century. Lavallee et al., 2019

Global Change Biology

• Dělení půdní organické hmoty (jejíž podstatnou složkou je právě uhlík) na organickou hmotu ve formě pevných organických částic (particulate organic matter, POM) a na organické částice vázané na minerály (mineral-associated organic matter, MAOM)
• Přehledné shrnutí rozdílných vlastností POM a MAOM (např. poločas rozpadu, možnost nasycení)

Studie/článek	Zdroj	Shrnutí
Conceptualizing soil organic matter into particulate and mineral-associated forms to address global change in the 21st century. Lavallee et al., 2019	Global Change Biology	Dělení půdní organické hmoty (jejíž podstatnou složkou je právě uhlík) na organickou hmotu ve formě pevných organických částic (particulate organic matter, POM) a na organické částice vázané na minerály (mineral-associated organic matter, MAOM) Přehledné shrnutí rozdílných vlastností POM a MAOM (např. poločas rozpadu, možnost nasycení)

Anorganický uhlík v půdě

Tyto studie představují základní úvod do tématu anorganického uhlíku v půdě (soil inorganic carbon, SIC), kterému je věnována mnohem menší pozornost než výzkumu organického uhlíku v půdě (soil organic carbon, SOC). Světové zásoby SIC jsou menší než zásoby SOC, jsou však považovány za stabilnější a studie ukazují významný vliv anorganického půdního uhlíku na globální uhlíkový cyklus.

A review on the possible factors influencing soil inorganic carbon under elevated CO2. Ferdush at al., 2021

CATENA

• Informace umožňující pochopení dynamiky anorganického uhlíku v půdě (SIC) – další výzkum je ale nutný
• Přehled dalších prací zabývajících se SIC
• Přírodní a antropogenní faktory ovlivňující množství SIC při zvýšené koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře

Effects of land-use change on soil inorganic carbon. A meta-analysis. An et al., 2019

Geoderma

• Metaanalýza zaměřená na vliv změn ve využívání půdy (Land Use Change – LUC) na SIC v suchých a polosuchých oblastech světa
• Hlavní zjištění z hlediska vlivu na množství SIC:
  • přeměna travnatých ploch na zemědělskou půdu – pozitivní vliv
  • přeměna zemědělské půdy na travnaté plochy – negativní vliv
  • zalesňování písčitých oblastí – silně pozitivní vliv
  • zalesňování travnatých ploch a zemědělské půdy – slabě negativní vliv
• Diskuze o možných faktorech ovlivňujících množství SIC

Inorganic carbon losses by soil acidification jeopardize global efforts on carbon sequestration and climate change mitigation. Raza, 2021

Journal of Cleaner Production

• Přehledová studie zaměřující se na okyselování (acidifikaci) zemědělských půd a jeho nezanedbatelný dopad na množství SIC v půdě
• Obecné informace k okyselování půd, ale také konkrétní čísla (ztráty SIC), přehled dalších procesů souvisejících s poklesem SIC (snižování kvality půdy, zhoršená dostupnost minerálů pro rostliny, snadnější uvolňování těžkých kovů, které jsou toxické pro rostliny atd.) a navrhované zemědělské postupy, které by pomohly acidifikaci snížit

Studie/článek	Zdroj	Shrnutí
A review on the possible factors influencing soil inorganic carbon under elevated CO2. Ferdush at al., 2021	CATENA	Informace umožňující pochopení dynamiky anorganického uhlíku v půdě (SIC) – další výzkum je ale nutný Přehled dalších prací zabývajících se SIC Přírodní a antropogenní faktory ovlivňující množství SIC při zvýšené koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře
Effects of land-use change on soil inorganic carbon. A meta-analysis. An et al., 2019	Geoderma	Metaanalýza zaměřená na vliv změn ve využívání půdy (Land Use Change – LUC) na SIC v suchých a polosuchých oblastech světa Hlavní zjištění z hlediska vlivu na množství SIC: přeměna travnatých ploch na zemědělskou půdu – pozitivní vliv přeměna zemědělské půdy na travnaté plochy – negativní vliv zalesňování písčitých oblastí – silně pozitivní vliv zalesňování travnatých ploch a zemědělské půdy – slabě negativní vliv Diskuze o možných faktorech ovlivňujících množství SIC
Inorganic carbon losses by soil acidification jeopardize global efforts on carbon sequestration and climate change mitigation. Raza, 2021	Journal of Cleaner Production	Přehledová studie zaměřující se na okyselování (acidifikaci) zemědělských půd a jeho nezanedbatelný dopad na množství SIC v půdě Obecné informace k okyselování půd, ale také konkrétní čísla (ztráty SIC), přehled dalších procesů souvisejících s poklesem SIC (snižování kvality půdy, zhoršená dostupnost minerálů pro rostliny, snadnější uvolňování těžkých kovů, které jsou toxické pro rostliny atd.) a navrhované zemědělské postupy, které by pomohly acidifikaci snížit

Iniciativa 4 per mille Soils for Food Security and Climate

Tyto studie poskytují základní informace o iniciativě 4 per mille a zkoumají reálné využití jejích návrhů v praxi.

The 4p1000 initiative. Opportunities, limitations and challenges for implementing soil organic carbon sequestration as a sustainable development strategy. Rumpel, 2020

Ambio

• Základní informace o iniciativě 4p1000 představené na summitu COP21 v Paříži (2015)
• Cíl iniciativy: každoročně zvyšovat podíl půdní organické hmoty o 0,4 %
• Kritika iniciativy, biofyzikální a socioekonomické bariéry sekvestrace organického uhlíku
• Potenciál iniciativy budovat spolupráci napříč různými obory a sektory (na lokální i globální úrovni)

Soil Carbon 4 per Mille. Minasny et al., 2017

Geoderma

• Analýza situace ve 20 regionech světa a otázka, zda je pro daný region reálné cíl iniciativy naplnit
• Závěr: při využívání nejlepších možných postupů lze tohoto cíle dosáhnout celosvětově

Studie/článek	Zdroj	Shrnutí
The 4p1000 initiative. Opportunities, limitations and challenges for implementing soil organic carbon sequestration as a sustainable development strategy. Rumpel, 2020	Ambio	Základní informace o iniciativě 4p1000 představené na summitu COP21 v Paříži (2015) Cíl iniciativy: každoročně zvyšovat podíl půdní organické hmoty o 0,4 % Kritika iniciativy, biofyzikální a socioekonomické bariéry sekvestrace organického uhlíku Potenciál iniciativy budovat spolupráci napříč různými obory a sektory (na lokální i globální úrovni)
Soil Carbon 4 per Mille. Minasny et al., 2017	Geoderma	Analýza situace ve 20 regionech světa a otázka, zda je pro daný region reálné cíl iniciativy naplnit Závěr: při využívání nejlepších možných postupů lze tohoto cíle dosáhnout celosvětově

Související infografiky a studie

Zaujala vás naše práce? Prozkoumejte další související infografiky a studie: