Odchod velkých tepláren v Česku od uhlí

Interaktivní přehled

Tento přehled ukazuje stav odchodu od uhlí velkých teplárenských soustav v Česku. Ty dohromady zásobují přes milion českých domácností, což jsou skoro tři čtvrtiny všech domácností vytápěných dálkovým teplem. Naprostá většina z nich buď od uhlí už odešla nebo odchod od uhlí připravuje.

Poslední aktualizace dat: 5. 10. 2026

Odchod od uhlí skoro všechny velké teplárny připravují (nebo už dokončily)

Nejasný odchod od uhlí

4 soustavy

65 000 domácností

Odchod od uhlí probíhá

18 soustav

740 000 domácností

Odchod od uhlí dokončen

13 soustav

270 000 domácností

Není zde všechno

Pro přehlednost zde nejsou zobrazeny menší teplárny v ETS 1 (19 soustav a 40 000 domácností) ani malé teplárny a výtopny mimo systém ETS 1, kterých jsou dohromady stovky a které zásobují teplem 380 000 domácností.

Dotace na transformaci tepláren

Investiční podpora 101 miliard Kč z Modernizačního fondu a k tomu provozní podpora pro 2 889 MWe výkonu nových teplárenských zdrojů.

Odkud pochází data a další metodika

Tato rešerše je založena na celé řadě datových zdrojů (včetně ručního dohledávání veřejných informací).

Seznam teplárenských celků

Primárním zdrojem pro seznam zařízení je registr ETS 1. Ten obsahuje lokality, na kterých je alespoň jeden zdroj s výkonem nad 20 MWt. Zařízení z tohoto registru jsou ručně sloučena do smysluplných větších teplárenských celků (každý takový celek je buď propojený rozvodnou sítí nebo jeho zařízení mají jednoho vlastníka a dodávají teplo do stejného města). K celkům jsou ručně přidané údaje o zařízeních pro energetické využití odpadu (prozatím mimo ETS 1).

Pro přehlednost jsou zde jen větší teplárenské celky, které dodávají teplo alespoň do 6 000 domácností nebo mají roční emise vyšší než 200 000 t CO₂ (a nebo mají přidělenu alespoň miliardovou dotaci z Modernizačního fondu). Kompletní seznam všech celků a jednotlivých zařízení obsahuje naše tabulka s daty.

Údaje o teplárnách

Počet domácností odebírajících teplo z daného teplárenského celku je založený na veřejných datech ze Sčítání lidí, domů a bytů 2021. Pro každý celek byl do rešerše ručně doplněn seznam zásobovaných oblastí (obcí či městských částí). Pro každou takovou oblast je v datech ze sčítání odhadnutý počet domácností, které zde byly v roce 2021 zásobované dálkovým teplem. Jde tedy o několik let starý statistický odhad, nemusí přesně odpovídat současné realitě. Zobrazen je celkový součet zaokrouhlený na celé tisíce.
Emise skleníkových plynů pocházejí z tabulky ověřených emisí z registru ETS 1, jde o data za rok 2024. Teplárny vyrábí v různé míře také elektřinu, teplem často zásobují i průmyslové podniky. Emise skleníkových plynů uvedené v tomto přehledu jsou celkové emise příslušných zařízení, nejen ty související s výrobou tepla pro domácnosti.
Dotace z Modernizačního fondu (program HEAT) jsou založené na veřejných datech od SFŽP, provozní dotace KVET pak na veřejných tabulkách (2024/01, 2024/02 a 2025/01) od Ministerstva průmyslu a obchodu (v obou případech s ručním přiřazením k teplárenským celkům).
Popis transformace teplárenských celků a jejich celkový stav stejně jako jejich vlastník a současná skladba paliv i ta plánovaná v budoucnu jsou údaje založené na veřejných informacích: mediálních výstupech, webu vlastíka, žádostech EIA, dokumentaci IPPC, apod.
Paliva jsou u teplárenských celků seřazená podle jejich odhadovaném podílu na mixu (v roce 2025). Jako doplňková jsou označena ta paliva, která podle našich odhadů tvoří méně než 15 % mixu. Ve všech případech ovšem jde o relativně hrubé odhady, protože přesné údaje o palivovém mixu tepláren nejsou veřejně dostupné.

Kompletní data najdete v doprovodné tabulce. V ručně shromážděných údajích samozřejmě mohou být chyby či nepřesnosti. Ty prosíme hlaste na info@faktaoklimatu.cz, včetně odkazu na veřejný aktuální zdroj dat, který uvádí opravený údaj.

stav odchodu od uhlí

Dokončený odchod

Probíhající odchod

Nejasný odchod

Elektrárna Mělník, ZEVO Malešice a další zdroje

Praha – pravý břeh Vltavy

Odchod od uhlí do roku 2030

V lokalitě Mělník má do roku 2029 vzniknout první blok na zemní plyn s paroplynovým cyklem (280 MWe, s dotací z ModFondu), a do roku 2030 druhý větší blok s výkonem 650 MWe (oba mají provozní podporu, byť ten druhý jen na 520 MWe výkonu). Kromě toho má už do roku 2028 vzniknout nové zařízení na energetické využití odpadu a později také sada tepelných čerpadel na využití odpadního tepla (oboje s dotací z ModFondu). Zdroje doplní záložní plynová kotelna.

Většinový vlastník:
Skupina ČEZ, hlavní město Praha

Vytápěné domácnosti: 250 000; 51 % domácností; Praha na pravém břehu řeky (+ Praha 7), Mělník, Neratovice, Horní Počaply

Emise skleníkových plynů: 1,7 Mt CO⁠₂⁠eq; ZEVO Malešice je (zatím) mimo systém ETS1, takže jde o neúplné údaje.

V současnosti využívá

hnědé uhlí

Vedlejší paliva:
zemní plyn komunální odpad

Plánuje využívat

zemní plyn komunální odpad

Vedlejší paliva:
odpadní teplo

Zařízení dle integrovaného povolení (IPPC)

Dotace z Mod. fondu: 22 738 mil. Kč; + provozní podpora pro 930 MWe; Plynový zdroj
9 123 mil. Kč; Paroplynový zdroj Mělník
7 259 mil. Kč; ZEVO Mělník
5 362 mil. Kč (4 % vyplaceno); Tepelné napaječe
78 mil. Kč (91 % vyplaceno); Tepelné napaječe
68 mil. Kč (100 % vyplaceno); Potrubní trasy
33 mil. Kč (57 % vyplaceno); Rozvody
24 mil. Kč; Chemická úpravna vody v Teplárně Malešice
92 mil. Kč; Tepelná čerpadla I. etapa
575 mil. Kč; Tepelná čerpadla II. etapa
112 mil. Kč; Rekonstrukce rozvodů
11 mil. Kč
Provozní podpora KVET: Zemní plyn (od 12/2030)
650 MWe; Zemní plyn (od 01/2029)
280 MWe

Elektrárna Třebovice a Teplárna Přívoz

Ostrava

Odchod od uhlí do roku 2030

V současné době stále hlavně uhelná elektrárna Třebovice chystá přechod na zemní plyn. Nyní je v procesu přívod vysokotlakého plynového potrubí do hlavního areálu. Soustava také získala provozní podporu na plynové kogenerační zdroje o celkovém výkonu 179 MWe. Kromě zemního plynu se zvažují i další zdroje, ale zatím pro to nejsou konkrétní plány. Menší Teplárna Přívoz přešla na zemní plyn v roce 2022. Současně také odebírá koksárenský plyn z nedaleké koksovny Svoboda (společnosti OKK Koksovny).

Většinový vlastník:
Veolia

Vytápěné domácnosti: 96 000; 73 % domácností; Ostrava (kromě části Vítkovice)

Emise skleníkových plynů: 0,73 Mt CO⁠₂⁠eq

V současnosti využívá

černé uhlí

Vedlejší paliva:
zemní plyn koksárenský plyn

Plánuje využívat

zemní plyn

Vedlejší paliva:
koksárenský plyn

Zařízení dle integrovaného povolení (IPPC)

Dotace z Mod. fondu: 7 857 mil. Kč; + provozní podpora pro 179 MWe; Plynový zdroj, tepelná čerpadla
7 432 mil. Kč; Plynový zdroj
104 mil. Kč (68 % vyplaceno); Plynový zdroj
50 mil. Kč; Plynový zdroj
98 mil. Kč; Modernizace SZT
172 mil. Kč
Provozní podpora KVET: Zemní plyn (od 12/2029)
100 MWe; Zemní plyn (od 11/2030)
62 MWe; Zemní plyn (od 12/2029)
12 MWe; Zemní plyn (od 12/2030)
5 MWe

Teplárny Brno a SAKO Brno

Brno

Bez uhlí

Teplárny Brno přestaly spalovat uhlí již v roce 1996. Většina tepla pochází ze spalování ze zemního plynu a komunálního odpadu, biomasa tvoří doplňkové palivo. Nyní je také ve výstavbě nový kotel na biomasu (dotace ModFond), a chystá se výstavba horkovodu z Dukovan.

Většinový vlastník:
město Brno

Vytápěné domácnosti: 94 000; 51 % domácností; Brno

Emise skleníkových plynů: 0,18 Mt CO⁠₂⁠eq; Emise zahrnují i dnes samostatnou výtopnu FN Brno, která bude nahrazena rozvodem Tepláren Brno.

V současnosti využívá

zemní plyn komunální odpad

Vedlejší paliva:
biomasa

Plánuje využívat

jaderné teplo komunální odpad

Vedlejší paliva:
biomasa zemní plyn

Zařízení dle integrovaného povolení (IPPC)

Dotace z Mod. fondu: 15 296 mil. Kč; Horkovod Dukovany–Brno
10 598 mil. Kč; Biomasa
1 661 mil. Kč (85 % vyplaceno); ZEVO
2 848 mil. Kč; Rekostrukce rozvodů: Špitálka
29 mil. Kč; Rekostrukce rozvodů: Přízova
9 mil. Kč; Rekostrukce rozvodů: Nádražní
6 mil. Kč; Rekostrukce rozvodů: Bělohorská
43 mil. Kč; Rekostrukce rozvodů: Benešova
9 mil. Kč; Rekostrukce rozvodů: Šedova
18 mil. Kč; Rekostrukce rozvodů: Jezuitská
9 mil. Kč; Rekostrukce rozvodů: Dvořákova
15 mil. Kč; Rekostrukce rozvodů: Stavební
16 mil. Kč; Rekostrukce rozvodů: Cejl
29 mil. Kč; Rekostrukce rozvodů: Česká
7 mil. Kč

menší zdroje

Praha – levý břeh Vltavy

Bez uhlí

Sada lokálních soustav (obzvláště na velkých sídlištích) už dlouho vytápěných plynem. Na levém břehu Vltavy by v Praze do roku 2030 mohla vzniknout velká tepelná čerpadla využívající odpadní teplo z čistírny odpadních vod (částečně by mohla zásobovat také oblasti dnes zásobované z Mělníka).

Většinový vlastník:
Veolia

Vytápěné domácnosti: 63 000; 41 % domácností; Praha na levém břehu řeky (bez Prahy 7)

Emise skleníkových plynů: 0,064 Mt CO⁠₂⁠eq; Jde o neúplné údaje. Většina výroby je v menších zdrojích mimo ETS1, tedy skutečné emise jsou výrazně vyšší.

V současnosti využívá

zemní plyn

Plánuje využívat

zemní plyn odpadní teplo

Zařízení dle integrovaného povolení (IPPC)

Teplárna Veleslavín

Žádné dotace z Modern. fondu: 0 Kč; + provozní podpora pro 5 MW
Provozní podpora KVET: Zemní plyn (od 12/2030)
5 MWe

Elektrárna Opatovice

Opatovice

Odchod od uhlí do roku 2029

Uhelné bloky mají nahradit až 4 nové plynové zdroje (s paroplynovým cyklem) a dále nové zařízení pro energetické využití odpadu (všechno podpořeno z ModFondu). Diskutuje se také o výstavbě zdrojů na biomasu.

Většinový vlastník:
EPH

Vytápěné domácnosti: 60 000; 62 % domácností; Pardubice, Hradec Králové, Lázně Bohdaneč, Opatovice nad Labem, Chrudim, Čeperka, Rybitví

Emise skleníkových plynů: 0,79 Mt CO⁠₂⁠eq

V současnosti využívá

hnědé uhlí

Plánuje využívat

zemní plyn komunální odpad

Vedlejší paliva:
biomasa

Zařízení dle integrovaného povolení (IPPC)

Elektrárna Opatovice - výroba a dodávka elektřiny a tepla

Dotace z Mod. fondu: 10 258 mil. Kč; + provozní podpora pro 390 MWe; ZEVO
4 032 mil. Kč; Plynový zdroj
1 974 mil. Kč; Paroplynový zdroj
1 567 mil. Kč; Paroplynový zdroj
1 557 mil. Kč; Paroplynový zdroj
1 129 mil. Kč
Provozní podpora KVET: Zemní plyn (od 08/2029)
390 MWe

Plzeňská teplárenská

Plzeň

Odchod od uhlí do roku 2028

Postupný odklon od uhlí už probíhá delší dobu - v roce 2010 by kolaudován čistě biomasový kotel a v roce 2019 zařízení na energetické využití odpadu. V roce 2022 byl přestavěn uhelný kotel K6 na spalování až 80 % biomasy. Teplárna plánuje odejít od uhlí cca do roku 2028. Součástí plánu je postavit dva nové paroplynové zdroje (podpořeno ModFond, jeden z nich s provozní podporou) a kotel K6 upravit na 100% spalování biomasy.

Většinový vlastník:
město Plzeň

Vytápěné domácnosti: 50 000; 61 % domácností; Plzeň

Emise skleníkových plynů: 0,39 Mt CO⁠₂⁠eq

V současnosti využívá

hnědé uhlí biomasa

Vedlejší paliva:
komunální odpad

Plánuje využívat

zemní plyn biomasa

Vedlejší paliva:
komunální odpad

Zařízení dle integrovaného povolení (IPPC)

Dotace z Mod. fondu: 3 278 mil. Kč; + provozní podpora pro 297 MWe; Paroplynový zdroj
1 930 mil. Kč; Paroplynový zdroj, biomasa
1 264 mil. Kč; Rozvody I. etapa
20 mil. Kč; Rozvody II. etapa
64 mil. Kč
Provozní podpora KVET: Zemní plyn, biomasa (od 06/2029)
200 MWe; Zemní plyn (od 01/2029)
97 MWe

Teplárna Karviná a Teplárna ČSA

Karviná

Odchod od uhlí do roku 2029

Bývalá teplárna dolu ČSA přestavena na spalování zemního plynu. Uhelná teplárna Karviná plánuje obměnu uhelných kotlů za multipalivový kotel (TAP a biomasa) a plynové kotle. Soustavu doplní sada plynových kogeneračních jednotek v různých lokalitách, všechny zmíněné zdroje jsou podpořeny z ModFondu. Druhá fáze (výměna posledních čtyř uhelných kotlů) má být dokončena do roku 2029.

Většinový vlastník:
Veolia

Vytápěné domácnosti: 49 000; 86 % domácností; Havířov, Karviná

V současnosti využívá

zemní plyn černé uhlí

Plánuje využívat

TAP biomasa zemní plyn

Zařízení dle integrovaného povolení (IPPC)

Dotace z Mod. fondu: 5 352 mil. Kč; + provozní podpora pro 50 MWe; Multipalivový kotel, plynový zdroj
5 017 mil. Kč; Plynový zdroj
189 mil. Kč (96 % vyplaceno); Plynový zdroj
67 mil. Kč; Modernizace SZT
79 mil. Kč
Provozní podpora KVET: Zemní plyn (od 12/2029)
15 MWe; Zemní plyn (od 11/2030)
12 MWe; Zemní plyn (od 11/2030)
12 MWe; Zemní plyn (od 06/2030)
4 MWe; Zemní plyn (od 06/2030)
4 MWe; Zemní plyn (od 02/2028)
2 MWe

Teplárna Komořany

Komořany

Odchod od uhlí do roku 2030

Stále primárně uhelná teplárna, která využívá spalování biomasy v jednom přestavěném kotli. Společnost má v plánu do roku 2027 výstavbu velkého zařízení pro energetické využití komunálního odpadu a dvou paroplynových bloků (oba projekty podpořeny z ModFondu, ZEVO je ve výstavbě).

Většinový vlastník:
EPH

Vytápěné domácnosti: 36 000; 83 % domácností; Most, Litvínov, Meziboří

Emise skleníkových plynů: 0,32 Mt CO⁠₂⁠eq

V současnosti využívá

hnědé uhlí biomasa

Plánuje využívat

zemní plyn komunální odpad biomasa

Zařízení dle integrovaného povolení (IPPC)

Teplárna Komořany - kogenerační zdroj

Dotace z Mod. fondu: 5 456 mil. Kč; + provozní podpora pro 209 MWe; ZEVO
2 575 mil. Kč (32 % vyplaceno); Paroplynový zdroj
1 472 mil. Kč; Paroplynový zdroj
1 409 mil. Kč
Provozní podpora KVET: Zemní plyn (od 06/2029)
206 MWe; Zemní plyn (od 07/2030)
2 MWe; Zemní plyn (od 08/2030)
2 MWe

Teplárna České Budějovice

České Budějovice

Odchod od uhlí do roku 2029

Transformace uhelné teplárny probíhá v plném proudu. V roce 2023 byl dokončen horkovod z Temelína a dále byl jeden kotel na uhlí přestavěn na spalování 100% biomasy. Úplný odchod od uhlí se očeká v roce 2029, kdy bude v provozu nové zařízení na energetické využití odpadu Vráto. To teprve v červenci 2025 dostalo stavební povolení (podpořeno z ModFondu). Skladbu zdrojů doplní také nový plynový zdroj. který získal provozní podporu.

Většinový vlastník:
město České Budějovice

Vytápěné domácnosti: 33 000; 40 % domácností; České Budějovice

Emise skleníkových plynů: 0,17 Mt CO⁠₂⁠eq

V současnosti využívá

biomasa hnědé uhlí jaderné teplo

Vedlejší paliva:
zemní plyn

Plánuje využívat

biomasa jaderné teplo komunální odpad

Vedlejší paliva:
zemní plyn

Zařízení dle integrovaného povolení (IPPC)

Dotace z Mod. fondu: 4 972 mil. Kč; + provozní podpora pro 10 MWe; Biomasa
329 mil. Kč (100 % vyplaceno); ZEVO
4 560 mil. Kč; Propoj Jírovcova - Nové Vráto
74 mil. Kč; Horkovody pro Rožnov
9 mil. Kč
Provozní podpora KVET: Zemní plyn (od 12/2030)
10 MWe

Teplárna Trmice a kotel ve Střekově

Ústí nad Labem

Odchod od uhlí do roku 2029

V Trmicích je ve výstavbě nový kotel na biomasu (projekt podpořen z ModFondu) a blok na zemní plyn s paroplynovým cyklem (podpořený provozní podporou). Ve Střekově původní provozovatel soustavy nebyl schopen odchodu od uhlí. Po dohodě s městem zásobování teplem převzal ČEZ, který v roce 2025 zprovoznil novou plynovou kotelnu.

Většinový vlastník:
Skupina ČEZ

Vytápěné domácnosti: 31 000; 71 % domácností; Trmice, Ústí nad Labem

Emise skleníkových plynů: 0,49 Mt CO⁠₂⁠eq

V současnosti využívá

hnědé uhlí

Vedlejší paliva:
zemní plyn

Plánuje využívat

zemní plyn biomasa

Zařízení dle integrovaného povolení (IPPC)

Dotace z Mod. fondu: 5 429 mil. Kč; + provozní podpora pro 184 MWe; Biomasa
750 mil. Kč; Plynový zdroj
4 576 mil. Kč; Rekonstrukce rozvodů Skřivánek
31 mil. Kč; Rekonstrukce rozvodů Vnější Město
72 mil. Kč
Provozní podpora KVET: Zemní plyn (od 04/2027)
1 MWe; Zemní plyn (od 12/2030)
183 MWe

Teplárna Olomouc

Olomouc

Odchod od uhlí do roku 2028

V roce 2023 byl jeden uhelný kotel přestavěn na zemní plyn (podpořeno ModFondem), stejně jako 2 menší mazutové kotle. Dále byla rekonstruována část rozvodů (z parních do horkovodních). Druhý a poslední uhelný kotel se od roku 2024 používá jen jako záložní. Společnost má v plánu ho přestavět na multipalivový kotel (TAP a biomasa, také s podporou ModFondu). Kromě toho teplárna plánuje postavit další plynový zdroj (s provozní podporou i podporou z ModFondu).

Většinový vlastník:
Veolia

Vytápěné domácnosti: 28 000; 56 % domácností; Olomouc

Emise skleníkových plynů: 0,25 Mt CO⁠₂⁠eq

V současnosti využívá

zemní plyn biomasa hnědé uhlí

Plánuje využívat

zemní plyn biomasa TAP

Zařízení dle integrovaného povolení (IPPC)

Dotace z Mod. fondu: 2 576 mil. Kč; + provozní podpora pro 15 MWe; Multipalivový kotel, plynový zdroj
2 506 mil. Kč; Plynový zdroj
62 mil. Kč (100 % vyplaceno); Modernizace SZT
8 mil. Kč
Provozní podpora KVET: Zemní plyn (od 12/2029)
15 MWe

Elektrárna Prunéřov

Prunéřov

Odchod od uhlí (v teple) do roku 2028

V plánu je výstavba biomasové kotelny o výkonu 35 MWt a účinné kogenerační plynové jednotky o výkonu 45 MWt. (Oba projekty podpořeny z ModFondu, plynové jednotky mají navíc i provozní podporu). V rámci dekarbonizace by tyto nové zdroje měly nahradit i Elektrárnu Tušimice jako zdroj tepla pro Kadaň (horkovodní propoj by měl být hotový během roku 2027).

Většinový vlastník:
Skupina ČEZ

Vytápěné domácnosti: 27 000; 74 % domácností; Chomutov, Jirkov, Klášterec nad Ohří

Emise skleníkových plynů: Zařízení produkuje řádově více elektřiny než tepla, souhrnné emise v rámci ETS 1 tak nejsou vypovídající.

V současnosti využívá

hnědé uhlí

Plánuje využívat

biomasa zemní plyn

Zařízení dle integrovaného povolení (IPPC)

Elektrárny Prunéřov – Výroba a dodávka elektrické energie a tepla

Dotace z Mod. fondu: 2 656 mil. Kč; + provozní podpora pro 50 MWe; Biomasa, plynový zdroj
1 779 mil. Kč; Biomasa
723 mil. Kč; Tepelný napaječ pro Kadaň
149 mil. Kč; Rekonstrukce části rozvodů Klášterec nad Ohří
5 mil. Kč
Provozní podpora KVET: Zemní plyn (od 03/2028)
50 MWe

Teplárna Kladno

Kladno

Připravují se plány odchodu od uhlí

Naprostá většina tepla v současnosti pochází ze spalování hnědého uhlí. V únoru 2026 vlastník oznámil, že na konci března 2026 ukončí výrobu tepla. Město se nakonec s teplárnou dohodlo na pokračování dodávek tepla z uhelné elektrárny až do roku 2028. Město v mezičase připravuje výstavbu vlastní plynové kotelny (doplněné elektrokotli a kogenerační jednotkou). Sev.en ovšem v dubnu dostal přidělenou provozní dotaci na nový plynový kogenerační zdroj o výkonu 39 MWe, tedy přesná vlastnická struktura budoucího zásobování Kladna teplem zatím není zcela jasná.

Většinový vlastník:
Sev.en

Vytápěné domácnosti: 20 000; 64 % domácností; Kladno

Emise skleníkových plynů: 1,4 Mt CO⁠₂⁠eq

V současnosti využívá

hnědé uhlí

Vedlejší paliva:
biomasa TAP

Plánuje využívat

zemní plyn

Zařízení dle integrovaného povolení (IPPC)

Elektrárna Kladno včetně podpůrných objektů a provozů

Žádné dotace z Modern. fondu: 0 Kč; + provozní podpora pro 39 MW
Provozní podpora KVET: Zemní plyn (od 12/2030)
39 MWe

Elektrárna Ledvice

Ledvice

Odchod od uhlí (v teple) plánován

Připravuje se biomasová kotelna (podořena z ModFondu), která bude v 2. etapě dekarbonizce pravděpodobně doplněna dalším zdrojem. Jako záložní a špičkovací zdroj slouží současná plynová kotelna (131 MWt).

Většinový vlastník:
Skupina ČEZ

Vytápěné domácnosti: 19 000; 62 % domácností; Teplice, Bílina, Ledvice; + průmyslová zóna Ledvice

Emise skleníkových plynů: Zařízení produkuje řádově více elektřiny než tepla, souhrnné emise v rámci ETS 1 tak nejsou vypovídající.

V současnosti využívá

hnědé uhlí

Vedlejší paliva:
zemní plyn

Plánuje využívat

biomasa zemní plyn

Zařízení dle integrovaného povolení (IPPC)

Elektrárna Ledvice, zařízení pro výrobu elektrické energie a tepla

Dotace z Mod. fondu: 499 mil. Kč; Biomasa
499 mil. Kč

Teplárna Zlín

Zlín

Nejasný odchod od uhlí

Teplárna provozuje dva uhelné kotle, ve kterých se v rostoucím objemu spoluspaluje biomasa (do 20 % paliva) a také kotle na zemní plyn. V roce 2021 získala dotaci z programu HEAT na výstavbu nového plynového kotle, který by nahradil jeden z uhelných kotlů, tuto stavbu ovšem zatím nezrealizovala. Na plynové zdroje získala v roce 2026 také provozní podporu, měly by být hotové do roku 2030. Kromě toho teplárna zvažuje spalování TAP. O datu úplného odchodu od uhlí nejsou věrohodné veřejné informace.

Většinový vlastník:
Sev.en

Vytápěné domácnosti: 18 000; 56 % domácností; Zlín

Emise skleníkových plynů: 0,15 Mt CO⁠₂⁠eq

V současnosti využívá

hnědé uhlí zemní plyn

Vedlejší paliva:
biomasa

Plánuje využívat

??? zemní plyn

Zařízení dle integrovaného povolení (IPPC)

fluidní kotel K31, fluidní kotel K32, plynové kotle K21, K22 a skládku stabilizátu

Dotace z Mod. fondu: 46 mil. Kč; + provozní podpora pro 51 MWe; Plynový zdroj
31 mil. Kč; Modernizace SZTE v Teplárně Zlín
15 mil. Kč
Provozní podpora KVET: Zemní plyn (od 12/2030)
51 MWe

Teplárna Frýdek-Místek

Frýdek-Místek

Bez uhlí

V roce 2024 byl nahrazen uhelný blok novým biomasovým kotlem (na štěpku). Biomasa tvoří asi 60 % palivového mixu. Dalším zdrojem je zemní plyn. Soustavu doplní v roce 2030 kogerenační jednotka (podpořená provozní podporou).

Většinový vlastník:
Veolia

Vytápěné domácnosti: 18 000; 72 % domácností; Frýdek-Místek

Emise skleníkových plynů: 0,035 Mt CO⁠₂⁠eq; Nový zdroj na biomasu byl dostavěn v polovině roku 2024, na emisích za rok 2024 se tedy ještě zcela neprojevil.

V současnosti využívá

biomasa zemní plyn

Plánuje využívat

biomasa zemní plyn

Zařízení dle integrovaného povolení (IPPC)

Teplárna Frýdek-Místek

Dotace z Mod. fondu: 420 mil. Kč; + provozní podpora pro 6 MWe; Biomasa
375 mil. Kč; Modernizace SZT
45 mil. Kč
Provozní podpora KVET: Zemní plyn (od 12/2030)
6 MWe

Teplárna a PPC Vřesová

Vřesová

Připravují se plány odchodu od uhlí

Společnost postupně připravuje transformační plány a diskutuje je s dotčenými obcemi. V roce 2026 získala dotaci z ModFondu na výstavbu biomasového zdroje. Dále pro zásobování teplem plánuje využít záložní plynovou kotelnu a elektrokotel a také modernizovat rozvody tepla. Stále ovšem tyto plány nejsou prezentovány jako finální a o přesném směřování této soustavy tak rozhodnou další měsíce.

Většinový vlastník:
SUAS

Vytápěné domácnosti: 15 000; 54 % domácností; Karlovy Vary, Chodov, Nové Sedlo, Nejdek, Vintířov, Nová Role

Emise skleníkových plynů: 0,81 Mt CO⁠₂⁠eq

V současnosti využívá

hnědé uhlí zemní plyn

Plánuje využívat

biomasa

Vedlejší paliva:
zemní plyn

Zařízení dle integrovaného povolení (IPPC)

Zpracovatelská část Vřesová

Dotace z Mod. fondu: 250 mil. Kč; Biomasa
250 mil. Kč

Elektrárna Dětmarovice

Dětmarovice

Bez uhlí

Elektrárna na černé uhlí byla odstavena ke konci topné sezóny na jaře 2025. Dodávky tepla zatím provizorně zajišťuje záložní a špičková plynová kotelna o výkonu 18MWt. Do roku 2026 mají být v provozu další, účinnější zdroje: 8MWt biomasová kotelna a dvě kogenerační jednotky o výkonu 12MWe (oba projekty podpořeny z ModFondu, kogenerační jednotky mají navíc provozní podporu). Kromě toho je v plánu výstavba druhé záložní a špičkové plynové kotelny o výkonu 3x9 MWt.

Většinový vlastník:
Skupina ČEZ

Vytápěné domácnosti: 14 000; 66 % domácností; Bohumín, Orlová

Emise skleníkových plynů: 0,59 Mt CO⁠₂⁠eq

V současnosti využívá

zemní plyn

Plánuje využívat

zemní plyn biomasa

Zařízení dle integrovaného povolení (IPPC)

Elektrárna Dětmarovice, zařízení pro výrobu elektrické energie a tepla

Dotace z Mod. fondu: 577 mil. Kč; + provozní podpora pro 24 MWe; Plynový zdroj
368 mil. Kč (91 % vyplaceno); Biomasa
111 mil. Kč (66 % vyplaceno); Plynový zdroj
98 mil. Kč
Provozní podpora KVET: Zemní plyn (od 03/2027)
24 MWe

ŠKO-ENERGO – Teplárna Mladá Boleslav

Mladá Boleslav

Odchod od uhlí do roku 2027

Kotle na uhlí budou v teplárně nahrazeny za kotle na biomasu (projekt podpořen z ModFondu, ve výstavbě).

Většinový vlastník:
Škoda Auto

Vytápěné domácnosti: 14 000; 62 % domácností; Mladá Boleslav, Kosmonosy, Řepov; + dále vytápí areál automobilky Škoda Auto

Emise skleníkových plynů: 0,36 Mt CO⁠₂⁠eq

V současnosti využívá

hnědé uhlí

Vedlejší paliva:
biomasa zemní plyn

Plánuje využívat

biomasa

Vedlejší paliva:
zemní plyn

Zařízení dle integrovaného povolení (IPPC)

Teplárna ŠKO-ENERGO

Dotace z Mod. fondu: 2 189 mil. Kč; Biomasa
2 180 mil. Kč (38 % vyplaceno); Rozvody závod Česana
9 mil. Kč

Teplárna Přerov

Přerov

Bez uhlí

Od roku 2022 se zde místo uhlí spaluje odpad (a z části také biomasa). Mezi lety 2018 – 2021 také proběhla rekonstrukce tepelné sítě s 15km nových horkovodů.

Většinový vlastník:
Veolia

Vytápěné domácnosti: 14 000; 71 % domácností; Přerov

Emise skleníkových plynů: 0,014 Mt CO⁠₂⁠eq

V současnosti využívá

TAP biomasa

Plánuje využívat

TAP biomasa

Zařízení dle integrovaného povolení (IPPC)

Teplárna Přerov - zařízení pro kogeneraci tepla a elektrické energie

Dotace z Mod. fondu: 409 mil. Kč; Biomasa
368 mil. Kč (100 % vyplaceno); Modernizace SZT
41 mil. Kč

Teplárna Liberec a ZEVO Termizo

Liberec

Bez uhlí

Od roku 1999 pochází většina výrobeného tepla ze spalovny odpadu. Další teplo pochází ze zdrojů na zemní plyn, mazut dnes tvoří jen asi 2 % palivového mixu. Mezi lety 2018 a 2025 probíhala postupná rekonstrukce tepelné sítě (výměna parovodů za horkovody), což výrazně snižuje tepelné ztráty. Teplárna má v plánu také vybudovat bioplynovou stanici na zpracování organického odpadu z Liberecka (bez konkrétního termínu).

Většinový vlastník:
ENETIQA

Vytápěné domácnosti: 14 000; 28 % domácností; Liberec

Emise skleníkových plynů: 0,015 Mt CO⁠₂⁠eq; ZEVO Termizo je (zatím) mimo systém ETS1, takže jde o neúplné údaje.

V současnosti využívá

komunální odpad zemní plyn

Vedlejší paliva:
TTO

Plánuje využívat

komunální odpad zemní plyn

Vedlejší paliva:
bioplyn

Zařízení dle integrovaného povolení (IPPC)

Dotace z Mod. fondu: 17 mil. Kč; Tepelné napaječe
17 mil. Kč

Elektrárna Tisová

Tisová

Připravují se plány odchodu od uhlí

Společnost zatím pro Tisovou veřejně nepředstavila jasný plán na transformaci. Dle veřejných informací staví novou záložní plynovou kotelnu, dále pak v roce 2026 získala provozní podporu na nový kogenerační plynový zdroj o výkonu 10 MWe. Tyto plynové zdroje by mohl doplnit kotel na biomasu nebo TAP.

Většinový vlastník:
SUAS

Vytápěné domácnosti: 12 000; 75 % domácností; Sokolov, Svatava, Březová, Bukovany, Habartov, Citice

Emise skleníkových plynů: 0,49 Mt CO⁠₂⁠eq

V současnosti využívá

hnědé uhlí

Plánuje využívat

???

Vedlejší paliva:
zemní plyn

Zařízení dle integrovaného povolení (IPPC)

Elektrárna Tisová - výroba a dodávka elektrické energie a tepla

Žádné dotace z Modern. fondu: 0 Kč; + provozní podpora pro 10 MW
Provozní podpora KVET: Zemní plyn (od 12/2030)
10 MWe

Elektrárna Poříčí

Poříčí

Odchod od uhlí do roku 2029

Elektrárna plánuje vybudovat nové kotle na biomasu (podpořeno z ModFondu) a také záložní a špičkovací plynové kotle.

Většinový vlastník:
Skupina ČEZ

Vytápěné domácnosti: 11 000; 59 % domácností; Trutnov, Mladé Buky, Svoboda nad Úpou, Janské Lázně, Úpice, Horní Maršov, Maršov u Úpice, Radvanice, Suchovršice

Emise skleníkových plynů: 0,27 Mt CO⁠₂⁠eq

V současnosti využívá

hnědé uhlí biomasa

Plánuje využívat

biomasa zemní plyn

Zařízení dle integrovaného povolení (IPPC)

Elektrárna Poříčí

Dotace z Mod. fondu: 1 172 mil. Kč; Biomasa
1 156 mil. Kč; Rekonstrukce části rozvodů Trutnov
17 mil. Kč

C-energy Planá

Planá nad Lužnicí

Bez uhlí

Inovativní teplárna využívající také FVE, elektrokotel s akumulací či bateriové úložiště. Od uhlí odešla už v roce 2022 (díky dotaci z ModFondu), cca 85 % palivového mixu nyní tvoří biomasa. Dále má teplárna plynové kogenerační jednotky (také podpořeno z MondFondu) a špičkovací plynové kotle. Ve výstavbě je také zařízení na energetické využití odpadu pro Táborsko (mělo by být hotové do roku 2028).

Většinový vlastník:
C-energy

Vytápěné domácnosti: 11 000; 54 % domácností; Planá nad Lužnicí, Sezimovo Ústí, Tábor

Emise skleníkových plynů: 0,015 Mt CO⁠₂⁠eq

V současnosti využívá

biomasa

Vedlejší paliva:
zemní plyn

Plánuje využívat

biomasa

Vedlejší paliva:
komunální odpad zemní plyn

Zařízení dle integrovaného povolení (IPPC)

C-energy s.r.o. - Planá nad Lužnicí

Dotace z Mod. fondu: 2 075 mil. Kč; Biomasa
379 mil. Kč (100 % vyplaceno); Plynový zdroj
318 mil. Kč (100 % vyplaceno); ZEVO
1 379 mil. Kč (22 % vyplaceno)

TTS energo – kotelna K13

Třebíč

Bez uhlí

Teplárna plánuje výstavbu multipalivového kotle na biomasu a směsný komunální odpad.

Většinový vlastník:
TTS Group

Vytápěné domácnosti: 9 200; 62 % domácností; Třebíč

Emise skleníkových plynů: 0,001 Mt CO⁠₂⁠eq; Jen malá část zdrojů teplárny. Ta ale 94 % energie vyrábí z biomasy, takže emise budou opravdu nízké.

V současnosti využívá: biomasa

Vedlejší paliva:
zemní plyn
Plánuje využívat: biomasa

Vedlejší paliva:
komunální odpad zemní plyn

Žádné dotace z Modern. fondu: 0 Kč

Energetika Třinec

Třinec

Odchod od uhlí do roku 2030

V rámci dekarbonizace má být stávající kotel na uhlí nahrazen paroplynovým cyklem (podpořeno z ModFondu a provozní podporou). Následovat má výstavba horkovodu, který povede také do Českého Těšína. Uvedení paroplynového zdroje do provozu se plánuje na druhou polovinu roku 2030.

Většinový vlastník:
Moravia Steel

Vytápěné domácnosti: 8 900; 60 % domácností; Třinec; + Třinecké železárny

Emise skleníkových plynů: 1,3 Mt CO⁠₂⁠eq

V současnosti využívá

hutní plyn hnědé uhlí černé uhlí

Plánuje využívat

hutní plyn zemní plyn

Zařízení dle integrovaného povolení (IPPC)

Dotace z Mod. fondu: 3 133 mil. Kč; + provozní podpora pro 71 MWe; Paroplynový zdroj
870 mil. Kč; Plynový zdroj
2 263 mil. Kč
Provozní podpora KVET: Zemní plyn (od 12/2030)
62 MWe; Zemní plyn (od 07/2030)
9 MWe

Elektrárna Kolín

Kolín

Bez uhlí

Uhelný kotel byl přestavěn na biomasu (štěpku), která nyní dodává cca 85 % energie pro výrobu elektřiny a tepla. Dalším palivem je zemní plyn.

Většinový vlastník:
Veolia

Vytápěné domácnosti: 8 300; 57 % domácností; Kolín

Emise skleníkových plynů: 0,032 Mt CO⁠₂⁠eq

V současnosti využívá

biomasa

Vedlejší paliva:
zemní plyn

Plánuje využívat

biomasa

Vedlejší paliva:
zemní plyn

Zařízení dle integrovaného povolení (IPPC)

Elektrárna Kolín

Dotace z Mod. fondu: 143 mil. Kč; Biomasa
143 mil. Kč (99 % vyplaceno)

Teplárna Strakonice

Strakonice

Téměř bez uhlí

Naprostou většinu mixu (98 %) tvoří biomasa, hnědé uhlí a mazut slouží jen jako záložní zdroje. Kromě toho je v plánu rekonstrukce rozvodů (z parovodů na teplovody), podpořená z ModFondu.

Většinový vlastník:
město Strakonice

Vytápěné domácnosti: 7 500; 75 % domácností; Strakonice

Emise skleníkových plynů: 0,004 Mt CO⁠₂⁠eq

V současnosti využívá

biomasa

Vedlejší paliva:
hnědé uhlí TTO

Plánuje využívat

biomasa

Vedlejší paliva:
hnědé uhlí TTO

Zařízení dle integrovaného povolení (IPPC)

Teplárna Strakonice – výroba tepelné energie, rozvod tepelné energie a výroba elektřiny

Dotace z Mod. fondu: 76 mil. Kč; Rekostrukce části rozvodů
51 mil. Kč; Rekostrukce části rozvodů
25 mil. Kč

Teplárna Písek

Písek

Nejasné dokončení odchodu od uhlí

V současnosti využívá jeden kotel na hnědé uhlí a jeden kotel na biomasu. Tyto zdroje plánuje do roku 2028 doplnit dvě kogenerační jednotky (s provozní podporou i dotací z ModFond). Do roku 2029 mělo uhelný kotel nahradit nové ZEVO (podpořené z ModFond), proti výstavbě se ale v roce 2025 postavili občané v závazném místním referendu a tak je dokončení odchodu od uhlí momentálně nejasné (včetně jeho financování).

Většinový vlastník:
město Písek

Vytápěné domácnosti: 7 500; 57 % domácností; Písek

Emise skleníkových plynů: Dočasně vyřazena ze systému ETS 1 (snížením výkonu zařízení), takže údaje o emisích nejsou dostupné.

V současnosti využívá

hnědé uhlí biomasa

Vedlejší paliva:
TTO

Plánuje využívat

biomasa zemní plyn ???

Zařízení dle integrovaného povolení (IPPC)

Zařízení na výrobu a rozvod tepelné a elektrické energie

Dotace z Mod. fondu: 1 403 mil. Kč; + provozní podpora pro 10 MWe; ZEVO
1 314 mil. Kč; Plynový zdroj
90 mil. Kč (90 % vyplaceno)
Provozní podpora KVET: Zemní plyn (od 05/2026)
5 MWe; Zemní plyn (od 12/2028)
5 MWe

Elektrárna Hodonín

Hodonín

Téměř bez uhlí

Elektrárna Hodonín již nyní vyrábí elektřinu a teplo převážně z biomasy. Ačkoliv plán ČEZu "Biomasa MAX" dříve avizoval přechod na 100% biomasu, nyní konkrétní plán na úplný odklon od uhlí chybí. Do roku 2030 se zde plánuje postavit malý plynový kogenerační zdroj.

Většinový vlastník:
Skupina ČEZ

Vytápěné domácnosti: 6 800; 63 % domácností; Hodonín

Emise skleníkových plynů: 0,007 Mt CO⁠₂⁠eq

V současnosti využívá

biomasa

Vedlejší paliva:
hnědé uhlí

Zařízení dle integrovaného povolení (IPPC)

Elektrárna Hodonín - fluidní kotle FK 1 a FK 2

Žádné dotace z Modern. fondu: 0 Kč; + provozní podpora pro 3 MW
Provozní podpora KVET: Zemní plyn (od 12/2030)
3 MWe

Teplárna Otrokovice

Otrokovice

Odchod od uhlí do roku 2029

Teplárna má stále v provozu jeden kotel na uhlí. Druhý uhelný kotel byl přestavěn na 100% spalování biomasy (podpořeno z ModFondu). Teplárna kromě toho také využívá zemní plyn a průmyslové odpadní teplo. V roce 2026 získala dotaci z ModFondu na přestavbu druhého kotle z uhlí na biomasu a také provozní podporu od roku 2029 na turbogenerátory (na výrobu elektřiny z biomasy a zemního plynu), do té doby by tedy měl být hotov odchod od uhlí. Kromě toho teplárna získala provozní podporu od roku 2030 na kogenerační jednotky o výkonu téměř 24 MWe.

Většinový vlastník:
Lama Energy Group

Vytápěné domácnosti: 6 800; 63 % domácností; Otrokovice, Napajedla; + Continental Barum a další průmyslové podniky.

Emise skleníkových plynů: 0,18 Mt CO⁠₂⁠eq

V současnosti využívá

hnědé uhlí biomasa

Vedlejší paliva:
zemní plyn odpadní teplo

Plánuje využívat

biomasa zemní plyn

Vedlejší paliva:
odpadní teplo

Zařízení dle integrovaného povolení (IPPC)

Teplárna Otrokovice

Dotace z Mod. fondu: 501 mil. Kč; + provozní podpora pro 62 MWe; Biomasa
101 mil. Kč (100 % vyplaceno); Biomasa
400 mil. Kč
Provozní podpora KVET: Zemní plyn, biomasa (od 05/2028)
15 MWe; Zemní plyn (od 11/2030)
24 MWe; Zemní plyn, biomasa (od 11/2029)
4 MWe; Zemní plyn, biomasa (od 11/2029)
20 MWe

Elektrárna Tušimice

Tušimice

Odchod od uhlí (v teple) do roku 2028

V rámci dekarbonizace by teplo z Tušimic měl nahradit nový zdroj, který bude součástí areálu elektrárny Prunéřov.

Většinový vlastník:
Skupina ČEZ

Vytápěné domácnosti: 6 200; 77 % domácností; Kadaň

Emise skleníkových plynů: Zařízení produkuje řádově více elektřiny než tepla, souhrnné emise v rámci ETS 1 tak nejsou vypovídající.

V současnosti využívá

hnědé uhlí

Plánuje využívat

zásobování odjinud

Zařízení dle integrovaného povolení (IPPC)

Elektrárna Tušimice II – Výroba a dodávka elektrické energie a tepla

Žádné dotace z Modern. fondu: 0 Kč

DEZA – teplárna závodu

Valašské Meziříčí

Bez uhlí

Teplárna kromě zemníhu plynu spaluje také mazut a různé vedlejší produkty vlastní chemické výroby. Spolčnost DEZA uvádí, že má „dekarbonizační vizi“, konkrétní plán však chybí.

Většinový vlastník:
Agrofert

Vytápěné domácnosti: 5 400; 57 % domácností; Valašské Meziříčí; + DEZA, Masný průmysl Krásno, Mlékárna Valašské Meziříčí

Emise skleníkových plynů: 0,23 Mt CO⁠₂⁠eq

V současnosti využívá

zemní plyn

Vedlejší paliva:
TTO

Plánuje využívat

zemní plyn

Vedlejší paliva:
TTO

Zařízení dle integrovaného povolení (IPPC)

Provoz energetika

Žádné dotace z Modern. fondu: 0 Kč

Teplárna Kralupy

Kralupy

Bez uhlí

Průmyslová teplárna dlouhodobě využívající primárně zemní plyn. Kromě toho spaluje další plyny z chemické výroby (acetylenový plyn, topný plyn z FCC).

Většinový vlastník:
TAMERO

Vytápěné domácnosti: 4 600; 54 % domácností; Kralupy nad Vltavou, Chvatěruby; + Areál chemických výrob Kralupy (Synthos i Orlen, tedy produkce syntetického kaučuku, zpracování ropy)

Emise skleníkových plynů: 0,32 Mt CO⁠₂⁠eq