Zdroj:
Unsplash
Autor:
Marcin Jozwiak
Licence:
Unsplash licence
Explainer

Co přináší nová Lesnická strategie EU do roku 2030?

Společná vize pro evropské lesnictví je v čase klimatických změn velmi důležitá: máme-li mít v budoucnu v Evropě lesy zdravé a odolné, je potřeba, aby státy co nejvíc spojily své síly – kůrovec ani sucho geopolitické hranice určitě respektovat nebudou. A i když lze samozřejmě diskutovat o tom, nakolik takovouto společnou vizi přináší nová Lesnická strategie EU do roku 2030, jisté je, že někde musíme začít a že čím dříve se do toho pustíme, tím lépe pro naše lesy i pro všechny, kdo jsou na jejich existenci závislí.

V následujícím textu se zaměříme na klíčové návrhy nové Lesnické strategie EU do roku 2030 (NLS), kterou v červenci 2021 vydala Evropská komise.1 2 Jedná se o právně nezávazný dokument, který si především klade za cíl vytvořit určitý společný rámec či jednotnou politiku, jež:

  1. pomůže překlenout velmi rozdílnou situaci v lesnictví v jednotlivých členských státech Unie (ať už jde o stav legislativy, úroveň ochrany lesních ekosystémů, míru zalesnění území, způsoby hospodaření v lese a těžbu, lokální dopady klimatických změn nebo třeba výzkumné aktivity) a umožní lepší koordinaci kroků v této oblasti, která je pro zlepšení stavu evropských lesů a jejich další prosperitu naprosto zásadní;
  2. bude v souladu s evropskou klimatickou politikou, jak ji popisují klíčové dokumenty Evropské komise, například Fit for 55 nebo Zelená dohoda, ale také s dalšími strategiemi, jako je Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 nebo strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“.

Co jsou hlavní problémy, které je třeba řešit?

Pojďme si nejprve krátce shrnout současnou situaci a pojmenovat klíčové otázky, na které bude nutné v souvislosti s evropskými lesy najít odpověď. Týkají se jak České republiky, tak ostatních zemích EU – jen se s nimi zatím každý stát vypořádává po svém.

  • Klimatická změna a s ní spojený posun vegetačních pásem na sever a do vyšších nadmořských výšek, což ovlivní většinu lesů v Evropě (například smrkům se v důsledku teplejšího a suššího klimatu už nebude dařit tam, kde je u nás běžně vídáme dnes – nedává už tedy ani ekonomicky smysl je v těchto oblastech dál sázet3).
  • Zhoršující se zdraví lesů a degradace lesních půd, častější kůrovcové kalamity a následná nahodilá těžba, jejímž výsledkem jsou rozsáhlé plochy téměř bez života4snižující se schopnost lesů plnit ekosystémové a další funkce: zadržovat vodu, bránit erozi půdy, udržovat biologickou rozmanitost, zmírňovat dopady klimatické změny, sloužit jako prostor pro rekreaci…
  • Nedostatek pracovních sil v sektoru lesnictví (v kalamitních situacích, ale i na práce spojené s hospodařením a obnovou lesa); těžká fyzická práce, často špatně placená.
  • Nestabilní příjmy vlastníků lesa, kteří musí celé desítky let čekat, než se jim vrátí náklady spojené s obnovou lesa, navíc mimo prodané dřevo momentálně jiný zisk z lesa v podstatě nemají, protože společnost zatím nedokáže další funkce lesa finančně ocenit.
  • Nevhodné lesní hospodaření, které klade ekonomický zájem nad přírodu a preferuje pěstování stejnověkých monokultur („plantáží“) oproti druhově pestrému, různověkému lesu plnému života.
  • Absence vzdělávacích a motivačních programů pro lesníky, aby hospodařili udržitelným, přírodě blízkým způsobem (přestože často dělají svou práci srdcem, chybí kvalitní osvěta i motivace začít jinak).
  • Nedostatečný monitoring stavu lesů a s tím související nedostatečná ochrana, problémy s nelegální těžbou (i ve zvláště chráněných původních lesích5) a obchodování s nezákonně vytěženým dřívím.
  • Absence dobře fungujícího systému certifikace dřeva, který bude skutečně motivující a ekonomicky výhodný jak pro lesní hospodáře, tak pro zpracovatele dřeva.
  • Nevhodné použití dřevní hmoty: kvalitní dřevo se mnohdy využívá na výrobu energie (spálí se jako biomasa), naproti tomu málo dřeva se dosud využívá ve stavebnictví6 – přestože v produktech na bázi dřeva s dlouhou životností by byl uhlík uložen minimálně na desítky let, a dřevo jako materiál by tedy mohlo v klimaticky neutrální ekonomice hrát důležitou úlohu.
  • Socioekonomická situace venkova, jehož prosperita je se zdravou krajinou, a tedy i lesy, úzce spjata, včetně pracovních příležitostí (zemědělství, lesnictví).
  • Nedostačující či zastaralá legislativa: zákony a směrnice o lesích jsou v jednotlivých zemích EU velmi různé a často je též nutná novelizace (v ČR např. novela lesního zákona, zákona o myslivosti a další legislativní změny).

S jakými návrhy přichází NLS?

Využívání dřeva

Důsledně uplatňovat tzv. kaskádový princip, tedy kvalitní dřevo využívat primárně na výrobky s dlouhou životností, které budou zároveň sloužit jako úložiště uhlíku, nepoužívat jej na výrobu energie (zde spíše méně kvalitní dřevo, zbytky z pilařských závodů či recyklované produkty).7

Posílit kritéria udržitelnosti pro bioenergii – dřevní biomasa již nesmí pocházet z původních lesních porostů a její čerpání z lesů s velkou ekologickou rozmanitostí bude značně omezeno. V oblasti výroby energie z dřevní biomasy budou též zpřísněna pravidla pro dotace.

Stavět na principech oběhového hospodářství, kde prioritou je lepší využití produktů na bázi dřeva, jejich opakované použití a recyklace.

Přestat využívat dřevo vysoké ekologické hodnoty, neboť jeho ekonomický přínos je menší než ten ekologický – apel Evropské komise na členské státy, aby využívání tohoto dřeva věnovaly pozornost.

Transformovat sektor stavebnictví ze zdroje emisí skleníkových plynů v odvětví vyznačující se propadem uhlíku, podporovat dřevostavby – finanční podporu pro inovativní projekty nabízí například evropský Inovační fond. Tyto změny se ovšem neobejdou bez revize předpisů o požární bezpečnosti, které zatím nejsou dřevostavbám nakloněny.

Obnova lesů a hospodaření

Vysadit nejméně 3 miliardy stromů do roku 2030, při zachování principu „správný strom na správném místě a za správným účelem“ – výsadba bude mít jasně daná kritéria a budou spuštěny webové stránky pro monitorování stromů (MapMyTree).

Posílit adaptabilitu lesů a přirozenou schopnost jejich obnovy, tedy podpořit druhovou a věkovou pestrost lesa (namísto zranitelných stejnověkých monokultur), nechávat v lese dostatečné množství mrtvého dřeva, regulovat stavy zvěře a šíření planě rostoucích druhů, vytvořit chráněné plochy vyňaté z produkce. Jednotná definice udržitelného hospodaření v lesích byla schválena již na celoevropské ministerské konferenci Forest Europe.

Pečovat o lesní půdu, například vyhýbat se používání těžké techniky, kdy dochází k velkému zhutnění půdy a to pak komplikuje obnovu lesa – stromům a rostlinám se v takto stlačené půdě nedaří.

Citlivě těžit, tedy co nejvíce se vyhýbat holosečím, neodstraňovat kořeny a pařezy, při těžbě brát ohled na ekosystém, například vzít v potaz období hnízdění ptáků.

Ekonomická podpora pro vlastníky lesů a venkov

Finančně motivovat vlastníky a správce lesů, aby hospodařili udržitelně: s ohledem na klima a biologickou rozmanitost. Jako jednu z možností podpory vlastníků uvádí NLS platby za ekosystémové služby, jako je ochrana pitné vody a biologické rozmanitosti, ukládání uhlíku apod. Tento model již v některých evropských státech funguje8 a Evropská komise poskytne v tomto směru potřebné poradenství a technické pokyny. Dalším zdrojem příjmů může být podobný systém odměňování jako v zemědělství,9 a to certifikace pohlcování uhlíku (s uhlíkovými certifikáty bude možné obchodovat na trzích) – regulační rámec je ve fázi přípravy.

Podporovat lesní ekoturistiku, která může být významným zdrojem příjmu pro venkovské oblasti. Odvětví cestovního ruchu spojeného s přírodou a blízkými destinacemi má dle NLS velký potenciál, poptávka stoupla zejména během pandemie COVID-19.

Podporovat bioekonomiku založenou na nedřevěných produktech, jako jsou houby, lesní ovoce, semena, byliny, korek, pryskyřice, maso volně žijící zvěře a další. Les produkuje mnoho hodnotného,10 navíc zcela ekologicky: bez průmyslových hnojiv, pesticidů či insekticidů. Například v Česku jsou však příjmové možnosti vlastníků u nedřevěných produktů značně omezeny legislativou.11

Ochrana lesů a lesních ekosystémů

Najít v rámci EU společnou definici pro původní lesní porosty,12 které jsou nejbohatšími lesními ekosystémy a zároveň významně pohlcují uhlík, a stanovit režim jejich ochrany.

Provést revizi legislativy: posílit Směrnici o trestněprávní ochraně životního prostředí, aby nedocházelo k dalšímu poškozování lesů, a revidovat Nařízení EU o dřevu, které zakazuje vstup nezákonně vytěženého dřeva do EU a stanoví další povinnosti pro obchod se dřevem.

Více chránit pralesy a další obzvláště cenné lesy: EU bude vyžadovat po členských státech, aby zajistily lepší monitorování nelegální těžby a prosazování právních předpisů, a bude kontrolovat, zda to skutečně dělají.

Vytvořit právně závazný nástroj pro obnovu ekosystémů v rámci provádění Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – bude se vztahovat především na ekosystémy s největším potenciálem pro ukládání uhlíku a předcházení dopadu přírodních katastrof. Evropská komise počítá také s investicemi v této oblasti.

Monitoring a výzkum lesů, vzdělávání

Vytvořit celounijní integrovaný rámec pro monitoring lesů, který bude využívat technologie pro dálkový průzkum (např. satelity) a umělou inteligenci.13

Zdokonalit stávající systém informací o lesích v Evropě (FISE), který umožní vytváření pravidelných reportů o stavu těchto lesů a bude poskytovat relevantní informace všem zúčastněným subjektům, včetně vlastníků lesů a veřejnosti.

Podporovat výzkumné aktivity o lesích, ekosystémech a jejich vazbě na klima a posílením spolupráce překlenout dosavadní roztříštěnost výzkumu v EU – jedním z klíčových programů zde má být Horizont Evropa.14

Vzdělávat lesníky v udržitelnějším hospodaření – členské státy mohou pro tyto účely využívat Evropský sociální fond (ESF+).

Další postup a navazující kroky

Evropská komise vyzvala Evropský parlament a Radu ke schválení NLS. V jednotlivých oblastech zmíněných výše nyní Komise rozpracovává programy a připravuje potřebné technické a finanční nástroje, které umožní strategii realizovat (dílčí kroky Komise jsou v dokumentu uvedeny v rámečcích).

Komise chce dělat další kroky v dialogu s členskými státy a opírat se o jejich zkušenosti – bude vytvořena široká skupina odborníků, v níž budou zástupci jednotlivých zemí z různých ministerstev a která bude disponovat mandátem pro všechny environmentální, sociální a hospodářské cíle NLS. Zároveň Komise vyzývá členské státy, aby zřídily široké platformy pro dialog zúčastněných stran a vedení diskuzí o dalším směřování lesnictví na vnitrostátní i evropské úrovni, a nabízí konzultace v oblasti lesnictví obdobné poradenství v zemědělství v rámci Společné zemědělské politiky EU.

Zdroje a poznámky

  1. Celý text Lesní strategie EU do roku 2030 v češtině je k dispozici na stránkách EUR-Lex↩︎

  2. NLS navazuje na Lesní strategii EU z roku 2013 a zaměřuje se především na kroky a cíle do roku 2030. V polovině dekády (2025) by měla projít důkladnou revizí a Evropská komise vyhodnotí, jak se daří ji naplňovat. ↩︎

  3. Více v našem exlaineru Jak v následujícím století hospodařit v českých lesích? ↩︎

  4. Těžbu v Česku přibližuje například infografika Plocha jehličnanů vytěžená v letech 2016–2020↩︎

  5. Mediálně známá je například těžba v Bělověžském pralese na hranicích Polska a Běloruska. ↩︎

  6. NLS uvádí, že stavební výrobky ze dřeva mají průměrný podíl na trhu v EU 2,4 %, zatímco například nekovové nerosty tvoří 93 %. Naprostá většina dnes používaných stavebních materiálů je tedy energeticky náročná a závislá na fosilních palivech. ↩︎

  7. Dle NLS je bioenergie na bázi dřeva v současné době v EU založena na zbytcích a odpadu z těžby a zpracování dřeva ze 49 %. ↩︎

  8. Strategie uvádí příklady Chorvatska, Francie, Portugalska či Německa. Jako inspiraci zmiňuje především finský program METSO, který platí soukromým vlastníkům lesů, aby vyňali svou půdu z produkce s cílem zajistit biologickou rozmanitost. Vyplacené částky závisí na hodnotě půdy a na tom, po jak dlouhou dobu bude les z produkce vyňat. ↩︎

  9. Přijetí iniciativy v oblasti uhlíkového zemědělství bylo oznámeno již ve strategii „Od zemědělce ke spotřebiteli“. ↩︎

  10. Dle NLS přispívají nedřevěné produkty k tržní hodnotě lesů zhruba z 20 %. ↩︎

  11. Více v článku SISAK, Ludek, Marcel RIEDL a Roman DUDIK. Non-market non-timber forest products in the Czech Republic—Their socio-economic effects and trends in forest land use. Land Use Policy [online]. 2016, 50, 390-398 [cit. 2021-12-02]. ISSN 02648377. Dostupné z: doi:10.1016/j.landusepol.2015.10.006↩︎

  12. Podle odhadu v NLS jsou to cca 3 % zalesněné půdy EU. ↩︎

  13. Některé země již využívají (například Portugalsko, Švédsko, Rumunsko) a tyto nástroje jim v minulosti umožnily odhalit nezákonnou těžbu. ↩︎

  14. Počítá se s příspěvkem z tohoto programu ve výši až 1 mld. EUR. ↩︎

Související infografiky a studie

Zaujala vás naše práce? Prozkoumejte další související infografiky a studie: