Co přináší nová Lesnická strategie EU do roku 2030?

Společná vize pro evropské lesnictví je v čase klimatických změn velmi důležitá: máme-li mít v budoucnu v Evropě lesy zdravé a odolné, je potřeba, aby státy co nejvíc spojily své síly – kůrovec ani sucho geopolitické hranice určitě respektovat nebudou. A i když lze samozřejmě diskutovat o tom, nakolik takovouto společnou vizi přináší nová Lesnická strategie EU do roku 2030, jisté je, že někde musíme začít a že čím dříve se do toho pustíme, tím lépe pro naše lesy i pro všechny, kdo jsou na jejich existenci závislí.

V následujícím textu se zaměříme na klíčové návrhy nové Lesnické strategie EU do roku 2030 (NLS), kterou v červenci 2021 vydala Evropská komise.^{1 2} Jedná se o právně nezávazný dokument, který si především klade za cíl vytvořit určitý společný rámec či jednotnou politiku, jež:

1. pomůže překlenout velmi rozdílnou situaci v lesnictví v jednotlivých členských státech Unie (ať už jde o stav legislativy, úroveň ochrany lesních ekosystémů, míru zalesnění území, způsoby hospodaření v lese a těžbu, lokální dopady klimatických změn nebo třeba výzkumné aktivity) a umožní lepší koordinaci kroků v této oblasti, která je pro zlepšení stavu evropských lesů a jejich další prosperitu naprosto zásadní;
2. bude v souladu s evropskou klimatickou politikou, jak ji popisují klíčové dokumenty Evropské komise, například Fit for 55 nebo Zelená dohoda, ale také s dalšími strategiemi, jako je Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 nebo strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“.

Co jsou hlavní problémy, které je třeba řešit?

Pojďme si nejprve krátce shrnout současnou situaci a pojmenovat klíčové otázky, na které bude nutné v souvislosti s evropskými lesy najít odpověď. Týkají se jak České republiky, tak ostatních zemích EU – jen se s nimi zatím každý stát vypořádává po svém.

• Klimatická změna a s ní spojený posun vegetačních pásem na sever a do vyšších nadmořských výšek, což ovlivní většinu lesů v Evropě (například smrkům se v důsledku teplejšího a suššího klimatu už nebude dařit tam, kde je u nás běžně vídáme dnes – nedává už tedy ani ekonomicky smysl je v těchto oblastech dál sázet³).
• Zhoršující se zdraví lesů a degradace lesních půd, častější kůrovcové kalamity a následná nahodilá těžba, jejímž výsledkem jsou rozsáhlé plochy téměř bez života⁴ a snižující se schopnost lesů plnit ekosystémové a další funkce: zadržovat vodu, bránit erozi půdy, udržovat biologickou rozmanitost, zmírňovat dopady klimatické změny, sloužit jako prostor pro rekreaci…
• Nedostatek pracovních sil v sektoru lesnictví (v kalamitních situacích, ale i na práce spojené s hospodařením a obnovou lesa); těžká fyzická práce, často špatně placená.
• Nestabilní příjmy vlastníků lesa, kteří musí celé desítky let čekat, než se jim vrátí náklady spojené s obnovou lesa, navíc mimo prodané dřevo momentálně jiný zisk z lesa v podstatě nemají, protože společnost zatím nedokáže další funkce lesa finančně ocenit.
• Nevhodné lesní hospodaření, které klade ekonomický zájem nad přírodu a preferuje pěstování stejnověkých monokultur („plantáží“) oproti druhově pestrému, různověkému lesu plnému života.
• Absence vzdělávacích a motivačních programů pro lesníky, aby hospodařili udržitelným, přírodě blízkým způsobem (přestože často dělají svou práci srdcem, chybí kvalitní osvěta i motivace začít jinak).
• Nedostatečný monitoring stavu lesů a s tím související nedostatečná ochrana, problémy s nelegální těžbou (i ve zvláště chráněných původních lesích⁵) a obchodování s nezákonně vytěženým dřívím.
• Absence dobře fungujícího systému certifikace dřeva, který bude skutečně motivující a ekonomicky výhodný jak pro lesní hospodáře, tak pro zpracovatele dřeva. Existuje sice certifikační systém FSC (Forest Stewardship Council), ten však zatím žádné velké ekonomické výhody nepřináší.
• Nevhodné použití dřevní hmoty: kvalitní dřevo se mnohdy využívá na výrobu energie (spálí se jako biomasa), naproti tomu málo dřeva se dosud využívá ve stavebnictví⁶ – přestože v produktech na bázi dřeva s dlouhou životností by byl uhlík uložen minimálně na desítky let, a dřevo jako materiál by tedy mohlo v klimaticky neutrální ekonomice hrát důležitou úlohu.
• Socioekonomická situace venkova, jehož prosperita je se zdravou krajinou, a tedy i lesy, úzce spjata, včetně pracovních příležitostí (zemědělství, lesnictví).
• Nedostačující či zastaralá legislativa: zákony a směrnice o lesích jsou v jednotlivých zemích EU velmi různé a často je též nutná novelizace (v ČR např. novela lesního zákona, zákona o myslivosti a další legislativní změny).

S jakými návrhy přichází NLS?

Využívání dřeva

Důsledně uplatňovat tzv. kaskádový princip, tedy kvalitní dřevo využívat primárně na výrobky s dlouhou životností, které budou zároveň sloužit jako úložiště uhlíku, nepoužívat jej na výrobu energie (zde spíše méně kvalitní dřevo, zbytky z pilařských závodů či recyklované produkty).⁷

Posílit kritéria udržitelnosti pro bioenergii – dřevní biomasa již nesmí pocházet z původních lesních porostů a její čerpání z lesů s velkou ekologickou rozmanitostí bude značně omezeno. V oblasti výroby energie z dřevní biomasy budou též zpřísněna pravidla pro dotace.

Stavět na principech oběhového hospodářství, kde prioritou je lepší využití produktů na bázi dřeva, jejich opakované použití a recyklace.

Přestat využívat dřevo vysoké ekologické hodnoty, neboť jeho ekonomický přínos je menší než ten ekologický – apel Evropské komise na členské státy, aby využívání tohoto dřeva věnovaly pozornost.

Transformovat sektor stavebnictví ze zdroje emisí skleníkových plynů v odvětví vyznačující se propadem uhlíku, podporovat dřevostavby – finanční podporu pro inovativní projekty nabízí například evropský Inovační fond. Tyto změny se ovšem neobejdou bez revize předpisů o požární bezpečnosti, které zatím nejsou dřevostavbám nakloněny.

Obnova lesů a hospodaření

Vysadit nejméně 3 miliardy stromů do roku 2030, při zachování principu „správný strom na správném místě a za správným účelem“ – výsadba bude mít jasně daná kritéria a budou spuštěny webové stránky pro monitorování stromů (MapMyTree).

Posílit adaptabilitu lesů a přirozenou schopnost jejich obnovy, tedy podpořit druhovou a věkovou pestrost lesa (namísto zranitelných stejnověkých monokultur), nechávat v lese dostatečné množství mrtvého dřeva, regulovat stavy zvěře a šíření planě rostoucích druhů, vytvořit chráněné plochy vyňaté z produkce. (Jednotná definice udržitelného hospodaření v lesích byla schválena již na celoevropské ministerské konferenci Forest Europe, je však značně vágní, aby dokázala zahrnout natolik odlišná prostředí, jako je finský boreální, středoevropský český nebo mediteránní španělský les. Proto je nutné další potřebné kroky zpřesnit a vyjít přitom ze situace v konkrétních regionech).

Pečovat o lesní půdu, například vyhýbat se používání těžké techniky, kdy dochází k velkému zhutnění půdy a to pak komplikuje obnovu lesa – stromům a rostlinám se v takto stlačené půdě nedaří.

Citlivě těžit, tedy co nejvíce se vyhýbat holosečím, neodstraňovat kořeny a pařezy, při těžbě brát ohled na ekosystém, například vzít v potaz období hnízdění ptáků.

Ekonomická podpora pro vlastníky lesů a venkov

Finančně motivovat vlastníky a správce lesů, aby hospodařili udržitelně: s ohledem na klima a biologickou rozmanitost. Jako jednu z možností podpory vlastníků uvádí NLS platby za ekosystémové služby, jako je ochrana pitné vody a biologické rozmanitosti, ukládání uhlíku apod. Tento model již v některých evropských státech funguje⁸ a Evropská komise poskytne v tomto směru potřebné poradenství a technické pokyny. Dalším zdrojem příjmů může být podobný systém odměňování jako v zemědělství,⁹ a to certifikace pohlcování uhlíku (s uhlíkovými certifikáty bude možné obchodovat na trzích) – regulační rámec je ve fázi přípravy.

Podporovat lesní ekoturistiku, která může být významným zdrojem příjmu pro venkovské oblasti. Odvětví cestovního ruchu spojeného s přírodou a blízkými destinacemi má dle NLS velký potenciál, poptávka stoupla zejména během pandemie COVID-19.

Podporovat bioekonomiku založenou na nedřevěných produktech, jako jsou houby, lesní ovoce, semena, byliny, korek, pryskyřice, maso volně žijící zvěře a další. Les produkuje mnoho hodnotného,¹⁰ navíc zcela ekologicky: bez průmyslových hnojiv a pesticidů. Například v Česku jsou však příjmové možnosti vlastníků u nedřevěných produktů značně omezeny legislativou.¹¹ Navíc všude ve střední Evropě i Skandinávii platí právo volného vstupu do lesa a s výjimkou chráněných oblastí je možné houby či lesní plody volně sbírat.

Ochrana lesů a lesních ekosystémů

Najít v rámci EU společnou definici pro původní lesní porosty,¹² které jsou nejbohatšími lesními ekosystémy a zároveň významně pohlcují uhlík, a stanovit režim jejich ochrany.

Provést revizi legislativy: posílit Směrnici o trestněprávní ochraně životního prostředí, aby nedocházelo k dalšímu poškozování lesů, a revidovat Nařízení EU o dřevu, které zakazuje vstup nezákonně vytěženého dřeva do EU a stanoví další povinnosti pro obchod se dřevem.

Více chránit pralesy a další obzvláště cenné lesy: EU bude vyžadovat po členských státech, aby zajistily lepší monitorování nelegální těžby a prosazování právních předpisů, a bude kontrolovat, zda to skutečně dělají.

Vytvořit právně závazný nástroj pro obnovu ekosystémů v rámci provádění Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – bude se vztahovat především na ekosystémy s největším potenciálem pro ukládání uhlíku a předcházení dopadu přírodních katastrof. Evropská komise počítá také s investicemi v této oblasti.

Monitoring a výzkum lesů, vzdělávání

Vytvořit celounijní integrovaný rámec pro monitoring lesů, který bude využívat technologie pro dálkový průzkum (např. satelity) a umělou inteligenci.¹³

Zdokonalit stávající systém informací o lesích v Evropě (FISE), který umožní vytváření pravidelných reportů o stavu těchto lesů a bude poskytovat relevantní informace všem zúčastněným subjektům, včetně vlastníků lesů a veřejnosti.

Podporovat výzkumné aktivity o lesích, ekosystémech a jejich vazbě na klima a posílením spolupráce překlenout dosavadní roztříštěnost výzkumu v EU – jedním z klíčových programů zde má být Horizont Evropa.¹⁴

Vzdělávat lesníky v udržitelnějším hospodaření – členské státy mohou pro tyto účely využívat Evropský sociální fond (ESF+).

Další postup a navazující kroky

Evropská komise vyzvala Evropský parlament a Radu ke schválení NLS. V jednotlivých oblastech zmíněných výše nyní Komise rozpracovává programy a připravuje potřebné technické a finanční nástroje, které umožní strategii realizovat (dílčí kroky Komise jsou v dokumentu uvedeny v rámečcích).

Komise chce dělat další kroky v dialogu s členskými státy a opírat se o jejich zkušenosti – bude vytvořena široká skupina odborníků, v níž budou zástupci jednotlivých zemí z různých ministerstev a která bude disponovat mandátem pro všechny environmentální, sociální a hospodářské cíle NLS. Zároveň Komise vyzývá členské státy, aby zřídily široké platformy pro dialog zúčastněných stran a vedení diskuzí o dalším směřování lesnictví na vnitrostátní i evropské úrovni, a nabízí konzultace v oblasti lesnictví obdobné poradenství v zemědělství v rámci Společné zemědělské politiky EU.

Zdroje a poznámky