Plocha jehličnanů vytěžená v letech 2016–2020

krajina-ekosystémy
Plocha jehličnanů vytěžená v letech 2016–2020

Naprostou většinu těžby v letech 2016–2020 tvořila nahodilá těžba, která je převážně spojena s kůrovcovou kalamitou. Těžil se hlavně smrk a nejvíce postižen byl Kraj Vysočina a také Olomoucký a Moravskoslezský kraj.

Kolik jehličnatého lesa bylo vytěženo v krajích?

Kolik jehličnatého lesa bylo vytěženo v krajích?

Co je v grafice zobrazeno?

  • Plocha jehličnatého lesa vytěženého v jednotlivých krajích v letech 2016–2020, která pro celé území ČR odpovídá obdélníku o rozloze cca 56 x 26 km1.
  • Největší část této plochy připadá na Kraj Vysočina, dále následují Jihočeský, Olomoucký a Moravskoslezský kraj. Lesy jsou však v různých krajích různě velké a mají jiné poměrné zastoupení jehličnatých a listnatých dřevin, proto větší vytěžená plocha automaticky neznamená horší situaci v daném kraji. Přesto například Kraj Vysočina přišel v tomto období o celou pětinu svých jehličnatých lesů. Další informace o těžbě ukazuje infografika Kolik jehličnatého lesa bylo vytěženo v krajích, z níž je zároveň dobře patrný současný trend, kdy se kůrovcová kalamita pozvolna přesouvá ze severovýchodní části Česka na západ a jih.

Vysvětlení pojmů a metodické poznámky

  • Les – v tomto textu a infografice vycházíme z definice lesa podle Organizace pro výživu a zemědělství (FAO)2, která se používá v rámci Národní inventarizace lesů (NIL). Chápeme zde les jako souvislý porost jehličnatých nebo listnatých stromů, který je charakteristický svým druhovým složením a vlastním mikroklimatem3.
  • Data o těžbě pocházejí z portálu Kůrovcová mapa, který je výsledkem spolupráce autorů monitorovacího projektu Kůrovcové INFO4 a Specializovaného pracoviště dálkového průzkumu země Ústavu pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL) ve Frýdku-Místku, které pracuje s družicovými snímky.

Další data a souvislosti

  • S kůrovcovou kalamitou se potýká nejen Česko, ale i řada dalších evropských zemí.5 Hmyz přitom nezasahuje pouze smrkový porost, jiný druh kůrovce najdeme například na borovici. Napadený les je u nás ve většině případů vytěžen, takže vznikají rozsáhlé holiny, což zásadně mění charakter krajiny a má dopady na celý ekosystém. Obrovské jsou i hospodářské škody a lesníkům výrazně narůstají také náklady spojené s obnovou lesa. Tyto ztráty se zatím snaží co nejvíce kompenzovat stát, který přispívá na vysazování stromků. Vzhledem k rychlosti ubývání našich lesů jsou to však miliardové položky ze státního rozpočtu6 a dlouhodobá udržitelnost tohoto postupu je přinejmenším diskutabilní.

  • Kůrovcová kalamita a s ní související ztráty lesního porostu se negativně promítají také do celkového množství emisí České republiky. Zatímco zdravý les napomáhá zachycování uhlíku z atmosféry a ukládá jej na dlouhou dobu ve dřevě, dnes se v našich lesích děje pravý opak: uschlé stromy jsou vytěženy a často spáleny, a i když zůstanou na místě (například v bezzásahových zónách), dochází k uvolňování CO2 do atmosféry při jejich rozkladu. Jinými slovy: lesy v Česku jsou dnes producentem emisí a nemálo přispívají k uhlíkové bilanci země.5 7 8

  • K rozvoji kalamity v Česku přispěly kromě klimatické změny, dlouhodobě nevhodného způsobu hospodaření v lesích a špatného stavu lesních půd9 i další faktory – například nedostatek kvalifikované pracovní síly a techniky potřebné na těžbu a asanaci kůrovcového dříví, značná rozdrobenost vlastnické struktury lesů (na Vysočině je to více než 30 000 vlastníků s lesním majetkem o rozloze do 1 hektaru10), nepružný systém veřejných zakázek a další.

Zdroje a poznámky

  1. V českém prostředí se obvykle vyskytují údaje o těžbě měřené na objem (metry krychlové). Například Český statistický úřad (ČSÚ) uvádí, že v roce 2020 bylo vytěženo 35,8 milionu metrů krychlových dřeva bez kůry. Tyto údaje ale nedávají jasnou představu o vykácené ploše lesů. Navíc data z ČSÚ mohou být zatížena nepřesnostmi, které pramení z metodiky. ČSÚ totiž získává od lesníků údaje o objemech dřeva skrze dotazníky bez ověřování hodnot přímým měřením. Množství dřeva dodaného na pilu nemusí odpovídat vytěženému objemu v lese a dále může docházet k nepřiznání některých těžeb (kvůli daním) nebo k hlášení většího objemu těžby, než kolik dříví bylo skutečně vytěženo (kvůli dotacím). ↩︎

  2. FAO (Food and Agriculture Organization of the United Nations) používá následující definici: Les představují pozemky s plochou větší než 0,5 ha s celkovým zápojem stromů o výšce alespoň 5 m dosahujícím 10 %. Dále jako les označuje pozemky se stromy schopnými dosáhnout výšky 5 m a zápoje 10 % na daném stanovišti. Do kategorie les se neřadí porosty s šířkou menší než 20 m (liniové porosty) a pozemky s převážně zemědělským nebo městským využitím. Dále do kategorie les nepatří větší vodní plochy a větší zpevněné cesty. Do kategorie les se však řadí pozemky, které jsou dočasně odlesněné (holé seče, kalamitní holiny, požářiště apod.), tedy pozemky, u nichž existuje předpoklad budoucího dosažení požadovaných 10 % zápoje stromů s výškou alespoň 5 m. ↩︎

  3. V rámci Národní inventarizace lesů (NIL) je za les považován také dočasně odlesněný pozemek, tzn. holé seče nebo kalamitní holiny. Tato definice nezohledňuje, jak je pozemek veden v katastru nemovitostí (a vzniká tak nesrovnalost oproti datům z ČSÚ) ani jak pestrý je místní ekosystém (takže jako les označuje i hustě sázenou smrkovou monokulturu bez jakéhokoliv podrostu). ↩︎

  4. Viz stránky www.kurovcoveinfo.cz. ↩︎

  5. Důsledky kůrovcové kalamity na budoucnost lesnictví ve střední Evropě. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. ↩︎ ↩︎2

  6. Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2020. Ministerstvo zemědělství ČR, 2021. ↩︎

  7. České lesy se staly významným emitentem skleníkových plynů ↩︎

  8. Masivní těžba českých lesů začala ovlivňovat klima. Způsobuje více emisí než auta ↩︎

  9. Viz text Proč umírají české jehličnaté lesy? ↩︎

  10. Bureš, P.: Podpora hospodaření v lesích na Vysočině ↩︎

Související infografiky a studie

Zaujala vás naše práce? Prozkoumejte další související infografiky a studie: