Vývoj světových cen elektřiny podle zdrojů

Jak číst tento graf

Graf znázorňuje vývoj sdružených nákladů na výrobu energie (LCOE – Levelized Cost of Energy) podle jednotlivých zdrojů v letech 2009 až 2025, na základě dat od společnosti Lazard (viz níže).

Sdružená cena energie je veličina umožňující srovnat ekonomickou výhodnost různých zdrojů energie. Počítá se jako podíl veškerých nákladů spojených se stavbou, provozem a likvidací elektrárny (včetně případného nákupu paliva) a množství energie, které elektrárna vyrobí za dobu své životnosti. Hodnoty uvádíme v korunách za kilowatthodinu. Ceny nezahrnují dotace ani ceny emisních povolenek.

Graf ukazuje výrazný pokles nákladů větrných a hlavně solárních zdrojů, s výjimkou období určitého nárůstu mezi lety 2021–2025 (z důvodu celosvětových inflačních tlaků v důsledku pandemie COVID-19 nebo energetické krize). Náklady na výrobu solární elektřiny se v roce 2025 opět vrátily ke klesajícímu trendu, pro větrnou elektřinu k tomu zatím nedošlo.

Metodické poznámky

• Graf nezobrazuje dodatečné náklady plynoucí z proměnlivé výroby¹ solárních a větrných elektráren. Rozdíl mezi poptávkou a nabídkou je možné vyrovnávat pomocí špičkových elektráren², úložišť elektřiny (bateriové, vodní přečerpávací), dynamického řízení poptávky (tzv. smart grid) nebo lepším propojením elektrické soustavy v rámci větších geografických celků.
• Uvedené ceny počítají s konstantním využíváním elektrárny po celou dobu její životnosti (tzv. koeficient využití). Větrné a solární elektrárny však mají minimální variabilní náklady (když svítí slunce, tak je „dodatečná“ elektřina skoro zadarmo), proto je levnější vyrábět v těchto zdrojích než spalovat drahou surovinu jako uhlí nebo zemní plyn. Důsledkem je, že s rozvojem obnovitelných zdrojů postupně klesá koeficient využití tradičních elektráren, což jejich cenu za kWh dále zdražuje. Graf tento aspekt nezohledňuje.
• V grafu nezobrazujeme některé druhy obnovitelných zdrojů, buď kvůli omezenému potenciálu jejich růstu (vodní či geotermální elektrárny, spalování biomasy), nebo proto, že nejsou pro Českou republiku relevantní (větrné elektrárny na moři).
• Veličiny vstupující do výpočtu se většinou značně liší v závislosti na konkrétním regionu: různá je jak cena stavby zdroje, tak náklady spojené s jeho provozem, a stejně tak i množství vyrobené energie – což platí zejména pro obnovitelné zdroje. Graf zobrazuje zjednodušený pohled pro celý svět.
• Graf ukazuje vývoj cen v běžných cenách, tedy není očištěn o inflaci. Pro jednoduchost jsou částky přepočteny z amerických dolarů na české koruny podle průměrného směnného kurzu roku 2024.

Komentáře k cenám zdrojů

• Elektřina z jaderných elektráren je drahá (a vždy byla). Jde o obrovské projekty, které zpravidla nemohou vzniknout bez pomoci státu. Výstavba těchto elektráren také tradičně trpí na velká zpoždění a navýšení nákladů až o stovky procent. Další zdražení představují rostoucí nároky na bezpečnost. Většinu zmíněných problémů by mohly řešit malé modulární jaderné reaktory, jde ale zatím o relativně nezralou technologii bez hodnověrných odhadů nákladů na výstavbu.

• Elektřina z uhelných i plynových elektráren je levnější než z jaderných zdrojů, srovnání v tomto grafu ovšem nezahrnuje zpoplatnění uhlíku např. ve formě emisních povolenek. Srovnání cen se započítáním emisních povolenek nabízí studie od společnosti Lazard (s. 11). Cena emisní povolenky odráží dodatečné náklady, které způsobuje uhelná elektrárna svým dopadem na životní prostředí (tzv. negativní externalita). Povolenky pravděpodobně budou výrobu elektřiny z fosilních zdrojů víc a víc prodražovat se zvyšujícím se tlakem na dekarbonizaci energetiky a průmyslu.
• Solární a větrné elekrárny jsou ve velké části světa už dnes nejlevnějším zdrojem. V dalších letech se opět očekává pokles jejich cen, tato situace proto nastává ve stále více zemích. Solární a větrné elektrárny se tak v mnoha zemích budují čistě na základě jejich ekonomické výhodnosti (bez ohledu na změnu klimatu). I v Česku jsou tyto zdroje výraznou součástí nákladově efektivní dekarbonizace výroby elektřiny.
• Elektřina ze střešní fotovoltaiky (nezobrazená v grafu) je přibližně dvakrát až třikrát dražší než z velkých elektráren. I přesto se domácnostem nebo firmám taková investice může vyplatit, protože koncové ceny elektřiny jsou několikanásobně vyšší než uvedené sdružené náklady (např. kvůli nákladům na distribuci).

Pro české podmínky vychází výroba ze solárních a větrných elektráren o něco dráž, než je zde zobrazený světový průměr (kvůli nižšímu osvitu a nižším průměrným rychlostem větru v Česku). Přesto i pro Česko platí, že solární a větrné elektrárny jsou nejlevnější nové zdroje elektřiny.

Zdroj dat

• Infografika čerpá z dat od společnosti Lazard. Jejich analýza LCOE spočívá ve vytvoření modelové elektrárny pro každý srovnávaný zdroj a dosazení reálných hodnot cen technologií, paliva, úrokové míry apod. – výsledkem je hodnota LCOE. To umožňuje porovnat jednotlivé zdroje, především z technologického a tržního hlediska. Srovnání se zpětně dopočítanými daty (např. ve studii IRENA) ukazuje, že výpočet z modelové analýzy a skutečnost se téměř neliší.
• Další relevantní data založená na jiné metodice nabízí IRENA a BNEF.

Poznámky