Podíl zdrojů na výrobě elektřiny v EU a Británii

Jak číst infografiku

• Infografika znázorňuje množství vyrobené elektřiny podle jednotlivých zdrojů energie v roce 2021 ve státech EU a ve Velké Británii. Hodnoty jsou uváděny v TWh vyrobené elektřiny za rok.
• Pozice státu v trojúhelníku je definovaná podílem fosilní, jaderné a obnovitelné energie na výrobě elektřiny.
• Čím blíže je stát vrcholu trojúhelníku (⬤ fialová část), tím více jsou v jeho mixu výroby elektřiny zastoupena fosilní paliva (uhlí a zemní plyn).
• Čím blíže je stát levému rohu trojúhelníku (⬤ modrá část), tím více je v jeho mixu zastoupena jaderná energie. Lze vidět, že v přibližně polovině států EU se pro výrobu elektřiny jaderná energie vůbec nevyužívá (jde o státy, které leží na pravém rameni trojúhelníku).
• Čím blíže je stát pravému rohu trojúhelníku (⬤ žlutá část), tím více jsou v jeho mixu zastoupeny obnovitelné zdroje energie (vítr, slunce, voda a biomasa).

Cesty transformace v Česku, Německu a Polsku

Pro bližší představu přinášíme základní informace o elektroenergetice v Česku, Německu a Polsku.

Česko

Hlavním zdrojem elektřiny Česka je stále uhlí, které má skončit v roce 2033¹. Dalším významným producentem elektřiny jsou čtyři bloky v jaderné elektrárně Dukovany a dva bloky v Temelíně. V současnosti probíhá tendr na výstavbu dalšího bloku v Dukovanech. Rozvoj solární energie byl koncem předminulé dekády utlumen kvůli špatně nastavenému systému financování a od té doby vidíme spíše stagnaci. U větrné energie je situace podobná.

Německo

Německo se se svou politikou Energiewende staví do pozice jednoho z hlavních lídrů přechodu na obnovitelné zdroje energie a chce být první velkou průmyslovou ekonomikou, která provede udržitelnou energetickou tranzici. Součástí tohoto plánu je další budování elektráren na obnovitelné zdroje, ale zároveň i tranformace přenosové sítě, aby se elektřina z větru, produkovaná převážně na severu Německa, dostala na průmyslový jih země. Energiewende znamená ovšem i odstup od jaderné energie, který měl nastat do konce roku 2022, ovšem v důsledku energetické krize dochází k odkladu uzavření zbývajících tří doposud neodstavených jaderných elektráren. I kvůli probíhajícímu odstupu od jaderné energie Německo stále ve velkém spoléhá na využívání fosilních paliv, zejména uhlí a plynu. Šest z deseti největších uhelných elektráren v EU se nachází v Německu², přičemž kompletní odklon od uhlí má podle programového prohlášení současné vlády nastat ideálně v roce 2030.

Polsko

Polsko je nadále silně závislé na uhlí a najdeme zde i největší uhelnou elektrárnu v EU (poblíž města Bełchatów). Uhlí má dosud velkou podporu mezi politiky i odbory. Polská vláda společně s odbory podepsala dohodu, ve které přislíbila podporovat těžbu uhlí až do roku 2049. Polsko dále vnímá hrozbu závislosti na ruském plynu, proto investovalo do strategických projektů s cílem zvýšit možnou kapacitu dovozu zkapalněného plynu, například přes LNG terminál ve Świnoujście. Země v posledních letech rovněž významně rozvíjí větrné a solární zdroje. Dlouhodobým strategickým cílem v energetice je i postavení první polské jaderné elektrárny, nicméně budoucnost tohoto projektu zůstává nejistá.

Mix výroby elektřiny vs. energetický mix

Mix výroby elektřiny zobrazuje kombinaci různých zdrojů, jež se využívají k výrobě elektřiny. Od energetického mixu se odlišuje tím, že ukazuje pouze produkci elektřiny, nikoli celkové využívání energie. Mix výroby elektřiny je užitečný k zobrazení procentuální závislosti na různých zdrojích, a lze se tak dívat třeba na to, jaké zastoupení v dané zemi mají nízkouhlíkové či obnovitelné zdroje.

Kromě relativního zastoupení jednotlivých zdrojů, je potřeba brát v úvahu i exportní bilanci země. Některé země mají z hlediska produkce elektřiny velmi čistý energetický mix, jejich produkce ale nepokrývá celou domácí spotřebu elektřiny a další elektřinu importují z fosilních zdrojů ze zahraničí. Skutečná uhlíková stopa takové země pak může být vyšší než u země, která je ve své domácí výrobě procentuálně více závislá na fosilních palivech. I přesto se jedná o užitečný nástroj k porovnávání různých zemí, zejména pokud jej zkombinujeme s poměrem produkce a spotřeby a uhlíkovou intenzitou.

Zdroj dat a poznámky

Infografika je založená na datech o výrobě a spotřebě elektřiny od organizace Ember. Jedná se o nezávislý klimatický think-tank, zaměřený na podporu přechodu od uhlí k čistým zdrojům elektřiny. Ember vychází především z dat Eurostatu (pro roky 2000–2019), novější data byla doplněna z ENTSO-E a z dalších zdrojů.