Podíl OZE na výrobě elektřiny v EU a Británii

energetika
Podíl OZE na výrobě elektřiny v EU a Británii

Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny v EU se mezi lety 2000–2023 zvýšil přibližně 16×. Nejvyšší podíl těchto zdrojů má Dánsko, nejnižší Česko.

Jak číst tuto infografiku

  • Infografika znázorňuje podíl jednotlivých zdrojů na výrobě elektřiny se zaměřením na obnovitelné zdroje energie v letech 2000–2023 ve všech členských státech Evropské unie a ve Velké Británii.1
  • Zvýrazněna je především elektřina z větru, slunce a biomasy. Podíl výroby z těchto zdrojů se v EU navýšil z 2 % v roce 2000 na 32 % v roce 2023, tedy přibližně 16×.
  • Pro srovnání je v infografice zobrazena i výroba z vodních elektráren2 (která víceméně stagnuje) a výroba z jaderných a fosilních zdrojů (uhlí a zemního plynu).
  • Situace tří z uvedených zemí je specifická – Lucembursko a Litva více než polovinu spotřebované elektřiny dováží, v Estonsku v posledních pěti letech výrazně klesla výroba z fosilních paliv (zatímco výroba z obnovitelných zdrojů se příliš nezměnila). Z toho důvodu jsou tyto tři země v infografice potlačeny.
  • Některé další země (v grafu jsou označeny *, např. Chorvatsko nebo Itálie) alespoň jednou v letech 2020 až 2023 dovážely více než 10 % spotřebovávané elektřiny. Vývoj výroby elektřiny z OZE je proto nutné interpretovat s ohledem na tento fakt.
  • Pohled na jednotlivé země a jejich výrobu elektřiny na osobu podle zdrojů (včetně spotřeby) nabízí infografika Výroba elektřiny na osobu v EU a Británii.

Komentáře k infografice

Celkový rozvoj OZE

  • Nejvyšší podíl obnovitelných zdrojů (větru, slunce, biomasy a vody) na výrobě elektřiny ze států EU má Dánsko3 (88 % v roce 2023, nárůst o 72 procentních bodů v letech 2000–2023), nejnižší Česko (15 %). Dalšími zeměmi s podílem OZE vyšším než 60 % jsou Rakousko, Portugalsko, Švédsko a Chorvatsko.4
  • Kromě Dánska došlo k největšímu nárůstu obnovitelné elektřiny v Německu (+46 p. b.), Velké Británii (+45 p. b.) a Nizozemsku (+44 p. b.).
  • Česko, jak je zmíněno výše, má podíl obnovitelné elektřiny nejmenší: 1 % vyrobené elektřiny je z větru, 4 % ze slunce, 7 % z biomasy a 3 % z vody.

Rozvoj jednotlivých OZE

  • Vítr v roce 2023 vyráběl v EU celkem 17 % elektřiny. Největší podíl má Dánsko (58 % v roce 2023, +46 p. b. mezi lety 2000–2023), dále Irsko (37 %, +36 p. b.) a Portugalsko (29 %, +29 p. b.). Na Maltě a na Slovensku zatím nedošlo k žádné výstavbě větrných elektráren, v Česku (+1 p. b.) nebo Maďarsku (+2 p. b.) byla výstavba zatím jen minimální.
  • Zatímco v roce 2000 až na zanedbatelné výjimky nebyly solární elektrárny nikde v EU, v roce 2023 se podílely na 8 % vyrobené elektřiny. Tyto elektrárny mají největší podíl na Maltě (21 %), v Řecku (19 %) a Maďarsku (18 %). Méně než 2 % výroby pokrývají ve Finsku, Chorvatsku, Švédsku nebo Irsku.
  • Z biomasy bylo v roce 2023 vyrobeno 6 % elektřiny. Největší podíl má v Dánsku (17 %), Lotyšsku (11 %) a Velké Británii (11 %).5 Méně než 2 % elektřiny produkují z biomasy v sedmi zemích (Malta, Rumunsko, Kypr, Řecko, Slovinsko, Francie, Španělsko).
  • Výroba z vodních elektráren spíše stagnuje (v roce 2023 pokrývala 12 % v EU), ve více než polovině států EU navíc mírně poklesla. Největší podíl má v Lotyšsku (61 %), Rakousku (58 %) a Chorvatsku (47 %). Elektřinu z vodních elektráren vůbec neprodukují (nebo jen v zanedbatelném množství): Kypr, Malta, Dánsko a Nizozemsko.

Další kontext

  • Mnoho států vyváží nebo dováží větší množství elektřiny, Evropská unie jako celek je však v oblasti výroby elektřiny prakticky soběstačná (v posledních letech dováží v průměru méně než 0,5 % spotřebovávané elektřiny). V zemích s významným dovozem tak domácí obnovitelné zdroje pokryjí menší díl spotřeby než výroby – například Chorvatsko v roce 2023 z obnovitelných zdrojů vyrobilo 69 % elektřiny, ale ve vztahu ke spotřebě tyto zdroje pokryly jen 63 %.
  • Elektřina představuje pouze část z celkové spotřeby energií, například většina energie spotřebovaná na dopravu či vytápění není v infografice zahrnuta (jedná se o přímé spalování fosilních paliv, nikoli o elektřinu).

Zdroj dat

  • Infografika je založena na datech o výrobě a spotřebě elektřiny od organizace Ember. Jde o nezávislý klimatický think-tank, zaměřený na podporu přechodu od uhlí k čistým zdrojům elektřiny. Ember vychází především z dat Eurostatu.

  • Kromě datových sad publikuje think-tank Ember každý rok také souhrnné zprávy o výrobě elektřiny v Evropské unii a celosvětově.

Poznámky

  1. Infografika ukazuje všechny státy, které patřily do EU-28, tedy současné členy Unie (označované EU-27) a Velkou Británii, jež Unii opustila 31. ledna 2020. ↩︎

  2. Včetně zanedbatelné výroby z elektráren geotermálních, přílivových a těch, které získávají energii z pohybu mořských vln. ↩︎

  3. Striktně vzato by na prvním místě bylo Lucembursko s 92 % v roce 2023. To ale vyrábí pouze 20 % spotřebovávané elektřiny, proto není do dalších statistik v textu zahrnuto. ↩︎

  4. Litva vyrábí z obnovitelných zdrojů 74 % elektřiny, ale podobně jako Lucembursko většinu elektřiny dováží – přibližně 65 %. Do dalších statistik v textu není zahrnuta. ↩︎

  5. V Estonsku se z biomasy vyrábí 21 % elektřiny, avšak tento podíl je důsledkem uzavření tamních uhelných elektráren, nikoliv nárůstem výroby z biomasy v absolutním měřítku. ↩︎

Související infografiky a studie

Zaujala vás naše práce? Prozkoumejte další související infografiky a studie: