Elektřina na Slovensku: výroba, spotřeba a emise

Jak číst tento graf

• Předložený graf zobrazuje bilanci slovenské elektroenergetiky za (předcovidový) rok 2019. Při pohledu zleva je vidět podíl jednotlivých zdrojů na výrobě elektřiny, ke kterým jsme přiřadili odpovídající množství emisí CO₂eq. Na celkové bilanci se na straně výroby podílí také import elektřiny ze zahraničí. Stejně tak strana spotřeby, zobrazená napravo od celkové bilance, se dále dělí na export elektřiny do zahraničí, ztráty a čistou spotřebu členěnou dle jednotlivých sektorů národního hospodářství.
• Z grafu je na první pohled patrný nepoměr mezi výrobou elektřiny a souvisejícími emisemi u uhelných elektráren a tepláren. Ty se na výrobě elektřiny podílejí 8 %, přitom ale produkují na 44 % všech emisí v sektoru elektroenergetiky. Pokud bychom sečetli výrobu uhelných a plynových elektráren, tak se dostáváme na 20 % podíl výroby z fosilních zdrojů, které jsou ale současně odpovědné za 84 % emisí v daném sektoru. Je třeba vzít v potaz, že asi 75 % výroby elektřiny z fosilních paliv probíhá v teplárnách (při kombinované výrobě elektřiny a tepla). Tedy dekarbonizace slovenské elektroenergetiky velmi úzce souvisí s dekarbonizací slovenského teplárenství.
• Slovensko do jisté míry snižuje emise z energetiky na vlastním území díky importu elektřiny (hlavně z Česka a v menší míře z Polska). Většinu celkového importu Slovensko dále exportuje, hlavně do Maďarska. Čistý import (1,7 TWh) tak tvoří jen malou část celkového importu elektřiny, ale přesto pokrývá 6 % slovenské spotřeby, což odpovídá asi 30 % spotřeby slovenských domácností.
• Koncová spotřeba elektřiny je v posledních 15 letech poměrně stabilní (viz IEA). Největší podíl na spotřebě má sektor průmyslu (47,1 %), následovaný sektorem obchodu, služeb, školství a zdravotnictví (25,6 %) a domácnostmi (21,0 %).

Použitá metodika a původ dat

• Pro výpočet emisí jsme použili údaje o hrubé výrobě elektřiny dle jednotlivých typů elektráren, případně použitých paliv, ze statistické zprávy Energetika 2019. Na základě těchto údajů jsme následně s využitím příslušných koeficientů dle IPCC (IPCC 2014: ANNEX III, Technology-specific Cost and Performance Parameters) vypočítali odpovídající emise. Uvedený zdroj jsme zvolili mimo jiné s ohledem na jednotu a dostupnost dat pro různé typy zdrojů. Podobný postup použili například také autoři projektu ElectricityMap.
• Za účelem zjednodušení a větší přehlednosti jsme některá data sloučili. Například položka „Elektrárny na biomasu“ v sobě obsahuje jak výrobu z elektráren spalujících biomasu, tak výrobu elektřiny z bioplynu. Položka „Vodní elektrárny“ zase zahrnuje jak výrobu z vodních, tak z vodních přečerpávacích elektráren apod.
• Zvolené emisní koeficienty představují střední hodnotu z „lifecycle emissions“, které v sobě zahrnují i emise spjaté se související infrastrukturou nutnou k provozu jednotlivých zdrojů. To je důvodem, proč mají v tomto přehledu nenulové emise i např. jaderné elektrárny.
• Položka „Ztráty“ v sobě zahrnuje technologickou vlastní spotřebu energetických zdrojů, ztráty v síti provozovatele přenosové soustavy, ztráty v sítích provozovatelů jednotlivých distribučních soustav a spotřebu vodních přečerpávacích elektráren.