Elektřina na Slovensku: výroba, spotřeba a emise

Elektřina na Slovensku: výroba, spotřeba a emise

Přehled výroby elektřiny podle zdrojů, souvisejících emisí CO2eq a spotřeby elektřiny podle sektorů. Uhelné a plynové zdroje měly v roce 2019 20% podíl na výrobě elektřiny, ovšem stály za naprostou většinu emisí v rámci slovenské elektroenergetiky.

Jak číst tento graf

  • Předložený graf zobrazuje bilanci slovenské elektroenergetiky za (předcovidový) rok 2019. Při pohledu zleva je vidět podíl jednotlivých zdrojů na výrobě elektřiny, ke kterým jsme přiřadili odpovídající množství emisí CO2eq. Na celkové bilanci se na straně výroby podílí také import elektřiny ze zahraničí. Stejně tak strana spotřeby, zobrazená napravo od celkové bilance, se dále dělí na export elektřiny do zahraničí, ztráty a čistou spotřebu členěnou dle jednotlivých sektorů národního hospodářství.
  • Z grafu je na první pohled patrný nepoměr mezi výrobou elektřiny a souvisejícími emisemi u uhelných elektráren a tepláren. Ty se na výrobě elektřiny podílejí 8 %, přitom ale produkují na 44 % všech emisí v sektoru elektroenergetiky. Pokud bychom sečetli výrobu uhelných a plynových elektráren, tak se dostáváme na 20 % podíl výroby z fosilních zdrojů, které jsou ale současně odpovědné za 84 % emisí v daném sektoru. Je třeba vzít v potaz, že asi 75 % výroby elektřiny z fosilních paliv probíhá v teplárnách (při kombinované výrobě elektřiny a tepla). Tedy dekarbonizace slovenské elektroenergetiky velmi úzce souvisí s dekarbonizací slovenského teplárenství.
  • Slovensko do jisté míry snižuje emise z energetiky na vlastním území díky importu elektřiny (hlavně z Česka a v menší míře z Polska). Většinu celkového importu Slovensko dále exportuje, hlavně do Maďarska. Čistý import (1,7 TWh) tak tvoří jen malou část celkového importu elektřiny, ale přesto pokrývá 6 % slovenské spotřeby, což odpovídá asi 30 % spotřeby slovenských domácností.
  • Koncová spotřeba elektřiny je v posledních 15 letech poměrně stabilní (viz IEA). Největší podíl na spotřebě má sektor průmyslu (47,1 %), následovaný sektorem obchodu, služeb, školství a zdravotnictví (25,6 %) a domácnostmi (21,0 %).

Použitá metodika a původ dat

  • Pro výpočet emisí jsme použili údaje o hrubé výrobě elektřiny dle jednotlivých typů elektráren, případně použitých paliv, ze statistické zprávy Energetika 2019. Na základě těchto údajů jsme následně s využitím příslušných koeficientů dle IPCC (IPCC 2014: ANNEX III, Technology-specific Cost and Performance Parameters) vypočítali odpovídající emise. Uvedený zdroj jsme zvolili mimo jiné s ohledem na jednotu a dostupnost dat pro různé typy zdrojů. Podobný postup použili například také autoři projektu ElectricityMap.
  • Za účelem zjednodušení a větší přehlednosti jsme některá data sloučili. Například položka „Elektrárny na biomasu“ v sobě obsahuje jak výrobu z elektráren spalujících biomasu, tak výrobu elektřiny z bioplynu. Položka „Vodní elektrárny“ zase zahrnuje jak výrobu z vodních, tak z vodních přečerpávacích elektráren apod.
  • Zvolené emisní koeficienty představují střední hodnotu z „lifecycle emissions“, které v sobě zahrnují i emise spjaté se související infrastrukturou nutnou k provozu jednotlivých zdrojů. To je důvodem, proč mají v tomto přehledu nenulové emise i např. jaderné elektrárny.
  • Položka „Ztráty“ v sobě zahrnuje technologickou vlastní spotřebu energetických zdrojů, ztráty v síti provozovatele přenosové soustavy, ztráty v sítích provozovatelů jednotlivých distribučních soustav a spotřebu vodních přečerpávacích elektráren.