Zdroj:
autorský archiv
Autor:
Jiří Lněnička
Licence:
Díl série
Indikátory zdraví krajiny

I. Hmyzí opylovači

23. 9. 2025
krajina-ekosystémy
Andy Snováková
Jiří Lněnička
Andy Snováková
Jiří Lněnička

Opylování si většina lidí nejspíše spojí hlavně se včelami, ale hmyzích opylovačů existuje mnoho různých druhů. Některé druhy jsou úzce navázány na konkrétní druhy rostlin a určité typy květenství.

Indikátory zdraví krajiny

Tento text je součástí série, která se věnuje několika indikátorům zdravé krajiny.

I. Hmyzí opylovači
II. Krajinotvorné prvky
III. Ptáci zemědělské krajiny
IV. Tlející dřevo a staré stromy

Čeho si všímat

Kolik různých druhů opylovačů lze pozorovat kolem sebe a jaká je jejich četnost. Kromě včel jsou důležitými hmyzími opylovači také čmeláci, pestřenky, vosy, mouchy, denní a noční motýli (můry). Existuje jich mnoho druhů: v Česku například žije 29 druhů motýlů,1 desítky druhů čmeláků,2 zhruba 700 druhů včel (v Evropě je to dokonce více než 2000 druhů).3

Fotografie pestřenky na květu čekanky obecné

Pestřenky (lidově vosičky) patří mezi důležité opylovače

Zdroj: Jiří Lněnička, Fakta o klimatu

  • Kvůli opylování rostlin – je na nich částečně závislá většina pěstovaných i přirozeně rostoucích rostlin v Evropě (které se neopylují se samy, s pomocí větru či vody).
  • Kvůli pestrosti – některé druhy rostlin mají opylování navázáno na specifické druhy hmyzu, jinak k němu nedojde (například hmyz s krátkým sosákem se nedostane k pylu rostlin s hlubokými květy).
  • Kvůli úrodě – ta je při nedostatečném opylení plodin je nižší – pokles v počtu opylovačů tak může mít i významné negativní ekonomické dopady.

Jaký stav a vývojové trendy lze pozorovat

V současnosti neexistuje v Česku ani Evropě jednotný systém pravidelného a dlouhodobého monitoringu opylovačů, z něhož by bylo možné získat ucelenou představu o probíhajících změnách. Například trendy ve změnách populací včel jsou dostatečně prozkoumány pro méně než polovinu známých druhů.4

Přesto lze z dostupných dat vyčíst pokles v populacích opylovačů v celé Evropě i na úrovni jednotlivých států. Například u motýlů klesají počty u třetiny druhů a 7 % druhů hrozí vyhynutí, ještě více mizí čmeláci (vyhynutí hrozí čtvrtině druhů), ale ohroženy jsou například také volně žijící včely.5

Intenzivní zemědělství

Pěstování monokultur, velké lány polí, používání jedovatých postřiků a další postupy intenzivního zemědělství vytvářejí málo rozmanité prostředí, v němž některé druhy opylovačů nejsou schopny přežít (nemají potravu ani úkryt). Pesticidy navíc zabíjejí hmyz přímo (insekticidy) nebo redukují množství rostlin (herbicidy), jež mohou opylovači využít jako zdroj potravy.

Urbanizace a další využívání krajiny

V důsledku odlesňování, sečení velkých ploch, urbanizace, budování energetické a dopravní infrastruktury a dalších činností člověka v krajině přicházejí opylovači o možnost úkrytu a zdroje potravy a vznikají pro ně nová nebezpečí. Motýl nebo čmelák na louce obklopené zástavbou, která je posečená naráz, nedokáže najít potravu či úkryt, stejně tak nárazy do rychle jedoucích vozidel jsou pro opylovače smrtelné.

Klimatická změna

Extrémní projevy počasí, které jsou v důsledku klimatické změny častější a intenzivnější, mají na hmyz negativní dopady – ať už jde o intenzivní srážky, silný vítr, krupobití nebo pozdější jarní mrazy. V důsledku oteplování dochází také k posunu vegetačních stupňů a tím i areálů, kde se různé druhy hmyzu vyskytují. Například čmelákům vyhovuje spíše chladnější podnebí a přesouvají se do hor, případně z jižních částí Evropy více na sever.

Další vlivy

K úbytku opylovačů přispívají rovněž choroby (například varroáza u včel) a znečištění (například těžké kovy, jde ale třeba i o světelné znečištění v okolí měst, které narušuje život nočních motýlů).

Jak tuto situaci zlepšit

Klíčové je zvyšovat krajinnou pestrost. Tedy například:

  • zakládat květnaté a travnaté pásy na okraji polí
  • vysazovat aleje i solitérní stromy (a pečovat o ty stávající)
  • podporovat pestrost plodin a omezovat monokulturní pěstování
  • sečení luk rozdělit na více etap (tedy nesekat vše naráz)

Příklad dobré praxe: Zvýšení pestrosti opylovačů v CHKO Dunajské luhy

Druhovou pestrost i množství opylovačů se díky vhodnému managementu podařilo mezi lety 2020 a 2023 zvýšit například v lokalita Číčov v CHKO Dunajské luhy na jihozápadě Slovenska. Zdejší podmáčené louky byly v minulosti přeměněny na pole a do současnosti se zachovala jen malá část, což mělo značně negativní dopad na početnost i druhovou pestrost opylovačů. Obnova lokality začala v roce 2017, kdy byla pole oseta směsí různých trav a kvetoucích bylin. Od té doby je lokalita pravidelně sečena, což podporuje růst kvetoucích rostlin, z nichž mohou opylovači získávat potravu.

Fotografie louky se vzrostlými stromy a cestičkou uprostřed

Číčov, CHKO Dunajské luhy

Zdroj: Szeder László, CC BY-SA 3.0

Zdroje a poznámky

  1. Seznam motýlů vyskytujících se v ČR. ↩︎

  2. Více viz Akademie věd ČR ↩︎

  3. Viz Pollinator Academy ↩︎

  4. Viz IUCN Red List ↩︎

  5. Viz IUCN Red List ↩︎

Související infografiky a studie

Zaujala vás naše práce? Prozkoumejte další související infografiky a studie: