Zdroj:
Unsplash
Autor:
Stephan Eickschen
Licence:
Unsplash licence
Díl série
Indikátory zdraví krajiny

II. Krajinotvorné prvky

Už název napovídá, že krajinotvorné prvky tvoří, přesněji řečeno spoluutvářejí krajinu. Jsou to takové malé oázy v často jednotvárné krajině, která se intenzivně využívá k produkci potravin a ve které pro pestrý život mnohdy nejsou vhodné podmínky.

Indikátory zdraví krajiny

Tento text je součástí série, která se věnuje několika indikátorům zdravé krajiny.

Čeho si všímat

Kolik je v krajině různých drobných prvků, které podporují její pestrost a život v ní – například kolik je stromů či jejich skupinek uprostřed polí, kolik je polních cest a stromořadí, kolik mezí, mokřadů na loukách či v lesích, kolik tůní, travnatých nebo květnatých pásů v polích.1

Fotografie stromu uprostřed velkého lánu

Strom jako útočiště v jednotvárné zemědělské krajině

Krajinotvorné prvky podporují pestrost krajiny, která pak:

  • Je odolná. Pestrá krajina lépe zadržuje vodu a dokáže tak odolávat suchu či povodním. Množství vody v krajině regulují mokřady, tůně či remízky. Pestrá krajina je také odolnější vůči vodní a větrné erozi. Odnášení půdy z polí brání například travnaté pásy či aleje stromů.
  • Podporuje biodiverzitu. Krajinotvorné prvky vytvářejí v krajině rozmanité podmínky (stín, vlhkost, různé zdroje potravy a úkrytů) a tím podporují výskyt nejrůznějších druhů živočichů.

Jaký stav a vývojové trendy lze pozorovat

V současnosti na mnoha místech v Česku tyto krajinotvorné prvky chybějí nebo se vyskytují jen sporadicky. Je to dáno především scelováním pozemků v minulosti (kolektivizace od 50. let 20. století a vznik velkých družstev) a intenzivním zemědělstvím. Politické a legislativní změny stejně jako důraz na výnosy sice přinesly větší efektivitu produkce a ekonomický zisk, ale znamenaly také velké zásahy do krajiny s mnoha negativními důsledky. Krajina tak přišla o svou rozmanitost a s tím i o značnou část své dřívější hodnoty.

Rozorání mezí a polních cest, vysoušení mokřadů, vykácení lesíků a remízků a další změny – to vše vedlo k tomu, že v Česku dnes najdeme jedny z největších ucelených bloků zemědělské půdy v celé EU.2 Na těchto plochách se navíc často opakovaně pěstuje jedna plodina, zpravidla intenzivně ošetřovaná pesticidy a přihnojovaná syntetickými hnojivy. Vzniká tím prostředí nehostinné pro život dalších druhů a každý krajinotvorný prvek pak představuje pomyslnou malou “oázy v poušti”, kde mohou tyto druhy přežívat.

V posledních letech zvolna přibývá snahy ztracenou pestrost do krajiny vracet, a to zejména na lokální úrovni (viz příklad dobré praxe níže). Při splnění podmínek je na to možné využít i evropské dotace – například v rámci Společné zemědělské politiky. Opatření potřebná pro obnovu krajinotvorných prvků definuje také evropské nařízení o obnově přírody (Nature Restoration Law).

Jak tuto situaci zlepšit

Pečovat o existující krajinotvorné prvky, obnovovat už neexistující prvky (např. odvodněné mokřady či květnaté pásy) a zakládat úplně nové prvky (např. vysazovat stromořadí podél cest). Kromě lokálních projektů a zapojení veřejnosti (viz příklad níže) jsou neméně důležité i systémové změny – na úrovni legislativy a souvisejících dotačních programů, které budou k péči o krajinotvorné prvky motivovat zemědělce i finančně. Svou roli hraje také osvěta, hlubší pochopení tématu odolnosti krajiny a ochota měnit dlouho používané způsoby hospodaření.

Příklad dobré praxe: Obnova rašeliniště v Jizerských horách

Obnova krajinotvorného prvku probíhá na lokální úrovni a často vychází z iniciativy jednotlivců či malých skupin. Vždy je třeba k ní přistupovat promyšleně, s ohledem na historii a podmínky dané lokality.

Příkladem může být vysychající rašeliniště v přírodní rezervaci Nová louka. Díky lidem z místního ochranářského spolku dochází k jeho postupné obnově – odvodňovací kanály byly přehrazeny dřevěnými přepážkami (bez použití těžké techniky), aby voda neodtékala tak rychle. Rašeliniště tak postupně zarůstá, opět pomáhá s regulací vody v lokalitě a vytváří prostor pro život nejrůznějších rostlin a živočichů.

Fotografie dřevěných přehrážek na říčce v rašeliništi

Obnovené rašeliniště v Jizerských horách

Zdroje a poznámky

  1. Dalšími příklady jsou různé příkopy, terasy, krajinotvorné sady, skalky či travnaté údolnice. Všechny krajinotvorné prvky definuje zemědělský zákon jako ekologicky významné prvky (EVP). Zákon rovněž stanovuje, že všechny EVP musí být evidovány v registru LPIS. ↩︎

  2. Od roku 1948 do konce osmdesátých let bylo v Československu rozoráno 270 tis. hektarů luk a pastvin, 145 tis. ha mezí (což odpovídá jejich délce nejméně 800 tis. km), 120 tis. km polních cest, 35 tis. ha hájků, lesíků a remízků ve volné krajině a došlo k odstranění 30 tis. km liniové zeleně (Státní politika životního prostředí ČR 2030 s výhledem do 2050). ↩︎