II. Krajinotvorné prvky

Už název napovídá, že krajinotvorné prvky tvoří, přesněji řečeno spoluutvářejí krajinu. Jsou to takové malé oázy v často jednotvárné krajině, která se intenzivně využívá k produkci potravin a ve které pro pestrý život mnohdy nejsou vhodné podmínky.

Čeho si všímat

Kolik je v krajině různých drobných prvků, které podporují její pestrost a život v ní – například kolik je stromů či jejich skupinek uprostřed polí, kolik je polních cest a stromořadí, kolik mezí, mokřadů na loukách či v lesích, kolik tůní, travnatých nebo květnatých pásů v polích.¹

Jaký stav a vývojové trendy lze pozorovat

V současnosti na mnoha místech v Česku tyto krajinotvorné prvky chybějí nebo se vyskytují jen sporadicky. Je to dáno především scelováním pozemků v minulosti (kolektivizace od 50. let 20. století a vznik velkých družstev) a intenzivním zemědělstvím. Politické a legislativní změny stejně jako důraz na výnosy sice přinesly větší efektivitu produkce a ekonomický zisk, ale znamenaly také velké zásahy do krajiny s mnoha negativními důsledky. Krajina tak přišla o svou rozmanitost a s tím i o značnou část své dřívější hodnoty.

Rozorání mezí a polních cest, vysoušení mokřadů, vykácení lesíků a remízků a další změny – to vše vedlo k tomu, že v Česku dnes najdeme jedny z největších ucelených bloků zemědělské půdy v celé EU.² Na těchto plochách se navíc často opakovaně pěstuje jedna plodina, zpravidla intenzivně ošetřovaná pesticidy a přihnojovaná syntetickými hnojivy. Vzniká tím prostředí nehostinné pro život dalších druhů a každý krajinotvorný prvek pak představuje pomyslnou malou “oázy v poušti”, kde mohou tyto druhy přežívat.

V posledních letech zvolna přibývá snahy ztracenou pestrost do krajiny vracet, a to zejména na lokální úrovni (viz příklad dobré praxe níže). Při splnění podmínek je na to možné využít i evropské dotace – například v rámci Společné zemědělské politiky. Opatření potřebná pro obnovu krajinotvorných prvků definuje také evropské nařízení o obnově přírody (Nature Restoration Law).

Jak tuto situaci zlepšit

Pečovat o existující krajinotvorné prvky, obnovovat už neexistující prvky (např. odvodněné mokřady či květnaté pásy) a zakládat úplně nové prvky (např. vysazovat stromořadí podél cest). Kromě lokálních projektů a zapojení veřejnosti (viz příklad níže) jsou neméně důležité i systémové změny – na úrovni legislativy a souvisejících dotačních programů, které budou k péči o krajinotvorné prvky motivovat zemědělce i finančně. Svou roli hraje také osvěta, hlubší pochopení tématu odolnosti krajiny a ochota měnit dlouho používané způsoby hospodaření.

Příklad dobré praxe: Obnova rašeliniště v Jizerských horách

Obnova krajinotvorného prvku probíhá na lokální úrovni a často vychází z iniciativy jednotlivců či malých skupin. Vždy je třeba k ní přistupovat promyšleně, s ohledem na historii a podmínky dané lokality.

Příkladem může být vysychající rašeliniště v přírodní rezervaci Nová louka. Díky lidem z místního ochranářského spolku dochází k jeho postupné obnově – odvodňovací kanály byly přehrazeny dřevěnými přepážkami (bez použití těžké techniky), aby voda neodtékala tak rychle. Rašeliniště tak postupně zarůstá, opět pomáhá s regulací vody v lokalitě a vytváří prostor pro život nejrůznějších rostlin a živočichů.

Zdroje a poznámky