Zdroj:
autorský archiv
Autor:
Jiří Lněnička
Licence:
Díl série
Indikátory zdraví krajiny

IV. Tlející dřevo a staré stromy

23. 9. 2025
krajina-ekosystémy
Andy Snováková
Jiří Lněnička
Andy Snováková
Jiří Lněnička

Přestože mohou staré stromy a tlející dřevo působit jako jakýsi „nepořádek“ v lese, jejich přítomnost má pro lesní ekosystém velký význam.

Indikátory zdraví krajiny

Tento text je součástí série, která se věnuje několika indikátorům zdravé krajiny.

I. Hmyzí opylovači
II. Krajinotvorné prvky
III. Ptáci zemědělské krajiny
IV. Tlející dřevo a staré stromy

Čeho si všímat?

Kolik je v lese starých (odumírajících) stromů a dále kolik je zde tlejících (stojících nebo ležících) stromů a kmenů, ulomených větví a dalších částí stromů.

Lesy se hospodářsky využívají (získáváme z nich zejména dřevo), vedle toho však plní i řadu dalších, ekosystémových funkcí. Pro některé z těchto funkcí je přítomnost starých stromů a tlejícího dřeva v lese velice důležitá.

  • Podporují biodiverzitu – vytvářejí v lese řadu mikrostanovišť se specifickými podmínkami – může jít například o různé dutiny, praskliny, prostor pod kůrou či vývrty po aktivitách hmyzu. Na tyto podmínky jsou navázány nejrůznější druhy hub, mechů, brouků a podobně. Z hlediska biodiverzity jsou zásadní hlavně staré stromy a velké kusy tlejícího dřeva.
  • Podporují cirkulaci živin – tlející dřevo je v neustálém procesu rozkladu. Živiny v něm uložené se díky tomu postupně uvolňují do půdy a stávají se dostupnými pro další organismy. Z hlediska živin mají význam zejména tenké větve a menší kusy dřeva, neboť se rozkládají rychle.
  • Ukládají uhlík do půdy – podobně jako živiny se i uhlík při rozkladu biomasy postupně uvolňuje do půdy, kde může zůstat dlouhodobě uložen. Část se také uvolňuje do atmosféry ve formě CO2. Staré (živé) stromy jsou z hlediska zachytávání a ukládání uhlíku důležité mimo jiné svou velikostí – s věkem se zvětšuje jejich koruna (a listová plocha), proto ve srovnání s mladými stromy zachytí mnohem více oxidu uhličitého a uloží více uhlíku do své biomasy. Stejné množství uhlíku, jaké mladý strom uloží za pár desítek let své existence, dokáže velmi starý strom uložit za jediný rok.
  • Zadržují vláhu – velké kusy tlejícího dřeva fungují jako „houba“ – absorbují vodu, kterou pak mohou využít okolní rostliny. Uvolňující se vlhkost funguje také jako přírodní klimatizace – ochlazuje okolní vzduch a zmírňuje teplotní rozdíly mezi dnem a nocí.
Fotografie popadaných kmenů stromů pokrytých mechem uprostřed lesa

Tlející dřevo v lesích v okolí Hádecké planinky v Brně

Zdroj: Andy Snováková

Jaký stav lze pozorovat?

Tlející dřevo

Nelze obecně určit, jaké množství tlejícího dřeva v lese je optimální – vždy záleží na konkrétních podmínkách dané lokality. Do lesa však toto dřevo určitě patří a plní v něm důležité funkce (viz výše).

V průměru se na jednom hektaru lesa v Česku nachází 20 m3 tlejícího dřeva. (1 m3 si lze představit jako kmen zhruba 20 metrů vysokého rovného smrku s průměrem 35 cm). Množství se vždy odvíjí od toho, jak se daný les využívá a jak se v něm hospodaří.1

Hlavní účel využití lesa Množství tlejícího dřeva
(m3/ha) 		Podíl z celkového objemu tlejícího dřeva Podíl z celkové rozlohy lesů
Zachování biodiverzity 38 18 % 7 %
Ochrana vody a půdy 18 8 % 8 %
Těžba dřeva 14 58 % 70 %
Společenské využití 13 4 % 5 %

Do uvedeného objemu tlejícího dřeva jsou započítány stojící stromy a ležící dřevo silnější než 7 cm.

Nejvíce tlejícího dřeva na plochu lze najít tam, kde jsou lesy do velké míry ponechány samovolnému vývoji, tedy zejména v národních parcích a dalších chráněných oblastech. Přibližně tři čtvrtiny lesů v Česku jsou však tzv. lesy hospodářské, využívané k produkci dřeva. V těchto lesích má mrtvé dřevo převážně podobu stojících mrtvých kmenů – často jde o pozůstatky nedávné kůrovcové kalamity. Ulomené nebo uříznuté větve jsou po těžbě zpravidla z lesa odváženy pryč. V důsledku toho jsou hospodářské lesy na mrtvé dřevo poměrně chudé. Nejméně tlejícího dřeva je ponecháváno v lesích určených na rekreaci – především kvůli bezpečnosti návštěvníků.

Z hlediska ekosystémových funkcí jsou významné zejména silné kusy tlejícího dřeva. Rozkládají se totiž déle, proto zajišťují stabilní přísun živin po delší období a vytvářejí životní prostor pro různé organismy. Silných kusů tlejícího dřeva (nad 60 cm v průměru) však v Česku není mnoho: je to pouze 7 % veškerého tlejícího dřeva v lesích.

Staré stromy

Množství stromů starších 120 let v Česku postupně roste. Za posledních 30 let se jejich podíl více než zdvojnásobil – dnes je to více než 9 % stromů v lesích v Česku. Tento nárůst může být způsoben hospodařením v chráněných oblastech, kde je více stromů ponecháno na dožití, a také omezenou možností těžby v obtížně přístupných lokalitách. Ponechávání starých stromů na dožití se může jevit jako ekonomicky nevýhodné, pro zachování zdraví a funkčnosti lesa je ale klíčové.2

Jak situaci dále zlepšit?

Pro lesní hospodaření je zásadní přístup, který vždy bere v úvahu podmínky konkrétní lokality a typu lesa. Totéž platí i pro hospodaření s tlejícím dřevem. Aby mohlo toto dřevo co nejlépe podporovat různé funkce lesa, je vedle jeho množství v lese vhodné zohlednit také další faktory, jako je například:3

  • Tloušťka dřeva – protože silnější kusy se rozkládají pomaleji, zajišťují přísun živin po delší dobu a poskytují stabilnější podmínky.
  • Druh stromu – některé organismy jsou navázány na tlející dřevo konkrétních druhů stromů. Dřevo různých druhů stromů se také rozkládá různou rychlostí (např. dubové dřevo se rozkládá pomaleji než dřevo buku či smrku).
  • Rozmístění dřeva v lese – některé organismy navázané na tlející dřevo mají specifické nároky na teplo a světlo – např. mechům vyhovuje spíše stín a vlhko, zatímco lišejníkům spíše teplejší a světlejší podmínky. Tlející dřevo by tedy mělo být v lese rozmístěno tak, aby různé kusy byly vystaveny různým podmínkám.
  • Typ lesa a jeho využívání – v lesích s vyšší návštěvností (lesy určené převážně k společenskému využití) je při ponechávání tlejícího dřeva důležité zohlednit i bezpečnost lidí – např. zamezit pádu stromu na cestu.4 V hospodářských lesích jde spíše o to vhodně skloubit těžbu s ponecháním určitého množství dřeva v lese k zetlení.
  • Kontinuita – pro fungování lesa je důležité, aby se v něm vyskytovaly různé typy tlejícího dřeva (různé druhy stromů, různé tloušťky) v různém stadiu rozkladu.
Velké kusy tlejícího dřeva v CHKO Český les

Velké kusy tlejícího dřeva v CHKO Český les

Zdroj: Jiří Lněnička

Zdroje a poznámky

Odbornou konzultaci k textu poskytli experti z Mendelovy univerzity v Brně.

  1. Data o množství tlejícího dřeva poskytuje v Česku Národní inventarizace lesů. Výsledky třetího cyklu inventarizace týkající se tlejícího dřeva je možné najít v tomto článku časopisu Lesnická práce. ↩︎

  2. Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství 2023 ↩︎

  3. Konkrétní přístupy k hospodaření s tlejícím dřevem v lesích střední Evropy popisuje studie od Vítková a kol. (2018). Faktorům ovlivňujícím množství tlejícího dřeva v lese se věnuje studie od Doefler a kol. (2017) ↩︎

  4. Na bezpečnost návštěvníků se samozřejmě dbá i v ostatních typech lesů. Majitelé lesů jsou povinni na lesních cestách odstraňovat suché a nebezpečné stromy nebo jejich části. ↩︎

Související infografiky a studie

Zaujala vás naše práce? Prozkoumejte další související infografiky a studie: