Výroba elektřiny na osobu v EU a Británii

Výroba elektřiny na osobu v EU a Británii

Vývoj vyrobené elektřiny na osobu podle jednotlivých zdrojů v letech 2000–2023 a srovnání se spotřebou pro členské státy Evropské unie a Velkou Británii. Hodnoty jsou uváděné v kWh na osobu za rok.

Jak číst tento graf

  • Graf znázorňuje množství vyrobené elektřiny na osobu podle jednotlivých zdrojů v letech 2000–2023 ve všech členských státech Evropské unie1 a ve Velké Británii. Hodnoty jsou uváděné v kWh vyrobené (a spotřebované) elektřiny na osobu za rok.
  • Výroba elektřiny je také doplněna o průměrnou spotřebu, která v roce 2023 v celé Evropské unii byla 5 976 kWh na osobu. Graf ukazuje, jak se tato průměrná spotřeba liší v jednotlivých členských státech a jak se tato spotřeba vyvíjí v čase. Rozdíl mezi průměrnou výrobou a průměrnou spotřebou představuje dovoz a vývoz elektřiny.
  • Ostatní fosilní paliva zahrnují především zemní plyn, obnovitelné zdroje obsahují solární, větrné i vodní elektrárny, výrobu elektřiny z biomasy, bioplynu a ze spalování odpadu.
  • Podobné srovnání výroby elektřiny na osobu z jednotlivých zdrojů pro celý svět a hlavní regiony nabízí infografika Výroba elektřiny na osobu ve světových regionech.

Komentáře ke grafu

  • Elektřina představuje pouze část z celkové spotřeby energií, například většina energie spotřebovaná na dopravu či vytápění není v grafu zahrnuta (neboť se jedná o přímé spalování fosilních paliv, nikoli o elektřinu).
  • Z grafu jsou zřejmé velké rozdíly v množství vyrobené i spotřebované elektřiny mezi jednotlivými státy. V některých případech lze tyto rozdíly vysvětlit právě rozdílnou mírou elektrifikace dopravy nebo vytápění, například u Švédska.
  • Ačkoli uhlí je jen jedním z fosilních paliv, jeho spalování uvolňuje nejvíce emisí v přepočtu na získanou energii. Například zemní plyn uvolňuje přibližně jen poloviční množství skleníkových plynů na jednotku energie oproti uhlí (zejména hnědému). Proto má smysl uvádět v infografice podíl uhlí jako samostatnou kategorii – a proto je samozřejmě také důležité usilovat o snížení podílu uhlí ve výrobě elektřiny.
  • Podíl uhlí na výrobě elektřiny v EU klesl z 30,5 % v roce 2000 na 12,5 % v roce 2023. Uhlí bylo nahrazeno obnovitelnými zdroji (nárůst z 15,5 % na 44,2 %), především rozvojem větrných elektráren, ovšem ke značnému nárůstu došlo i u solárních elektráren a výroby elektřiny z biomasy a odpadu. Podíl jaderné elektřiny se snížil z 32,8 % na 23 %, podíl ostatních fosilních paliv mírně klesl z 21,2 % na 20,3 % (mírně se zvýšilo zastoupení plynu mezi ostatními fosilními palivy).
  • Pokles zastoupení uhlí a jeho nahrazení obnovitelnými zdroji vedly v EU k výraznému zlepšení uhlíkové intenzity při výrobě elektřiny, v roce 2000 se při výrobě 1 kWh elektřiny uvolnilo 419 gramů CO2, v roce 2023 již pouze 244 gramů CO2.
  • Nejvyšší podíl uhlí na výrobě elektřiny ze států EU má Polsko – 61 % v roce 2023, Česká republika byla druhá se 40,2 %. Polsko však vyrábí i spotřebovává výrazně méně elektřiny na osobu než Česká republika, při srovnání absolutních hodnot Česká republika vyrábí nejvíce elektřiny z uhlí na osobu z celé Evropské unie – 2 829 kWh na osobu (druhé Polsko vyrábí z uhlí 2 654 kWh na osobu). Pouze 6 států Evropské unie má podíl uhlí na výrobě elektřiny vyšší než 15 %. Naopak nejnižší (nebo žádný) podíl uhlí na výrobě elektřiny mají Portugalsko (v roce 2021 došlo k vypnutí poslední uhelné elektrárny, elektřina je vyráběna z obnovitelných zdrojů a zemního plynu), Švédsko (téměř veškerá energie je vyráběna z obnovitelných zdrojů – vodních a větrných elektráren – a z jádra), Belgie (kombinace jaderné elektřiny, obnovitelných zdrojů a zemního plynu), Rakousko (provoz poslední uhelné elektrárny byl ukončen v roce 2020, většinu elektřiny dodávají vodní elektrárny), Francie (vyrobí více než 70 % elektřiny z jaderných elektráren) a další menší státy (Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko a Malta, některé z nich však vyrábí většinu elektřiny z jiných fosilních paliv).
  • Mnoho států vyváží nebo dováží větší množství elektřiny, Evropská unie jako celek je však v oblasti elektřiny prakticky soběstačná (dováží v průměru pouze 0,5 % spotřebované elektřiny).

Zdroj dat

  • Infografika je založená na datech o výrobě a spotřebě elektřiny od organizace Ember. Jedná se o nezávislý klimatický think-tank, zaměřený na podporu přechodu od uhlí k čistým zdrojům elektřiny. Ember vychází především z dat Eurostatu (pro roky 2000–2017), novější data byla doplněna z národních a dalších zdrojů.
  • Think-tank Ember kromě datových sad publikuje také každý rok souhrnné zprávy o výrobě elektřiny v Evropské uniina celém světě.
  • Data o populaci jsou převzata od Organizace spojených národů.

Poznámky

  1. Jde o tzv. EU-27: 27 států, které jsou k roku 2023 součástí Evropské unie, tedy bez Velké Británie, která formálně Unii opustila 31. ledna 2020. ↩︎

Související infografiky a studie

Zaujala vás naše práce? Prozkoumejte další související infografiky a studie: