Výroba elektřiny na osobu ve státech EU

Výroba elektřiny na osobu ve státech EU

Vývoj vyrobené elektřiny na osobu podle jednotlivých zdrojů v letech 2000–2019 a srovnání se spotřebou pro členské státy Evropské unie a Velkou Británii. Hodnoty jsou uváděné v kWh na osobu za rok.

Ke stažení

Líbí se vám naše infografika? Stáhněte si ji a používejte dál! (Který formát vybrat?)


Podkladová data

Chcete vidět konkrétní čísla? Podívejte se na naši tabulku s daty nebo na původní zdroje.

Naše tabulka s daty

Sdílení a licence

Všechny naše infografiky jsou k dispozici pro další použití pod licencí CC BY 4.0.

Data, licence a sdílení

Podívejte se na podkladová data nebo infografiku sdílejte. Všechny naše infografiky jsou k dispozici pod licencí CC BY 4.0. Přečtěte si, jak je správně používat a citovat.


Data

Chcete vidět konkrétní čísla? Podívejte se na naši tabulku s daty nebo na původní zdroje.

Naše tabulka s daty

Sdílení

Jak číst tento graf

  • Graf znázorňuje množství vyrobené elektřiny na osobu podle jednotlivých zdrojů v letech 2000–2019 ve všech členských státech Evropské unie a ve Velké Británii. Hodnoty jsou uváděné v kWh vyrobené (a spotřebované) elektřiny na osobu za rok.
  • Výroba elektřiny je také doplněna o průměrnou spotřebu, která v roce 2019 v celé Evropské unii byla 6 259 kWh na osobu. Graf ukazuje, jak se tato průměrná spotřeba liší v jednotlivých členských státech a jak se tato spotřeba vyvíjí v čase. Rozdíl mezi průměrnou výrobou a průměrnou spotřebou představuje dovoz a vývoz elektřiny.
  • Ostatní fosilní paliva zahrnují především zemní plyn, obnovitelné zdroje obsahují solární, větrné i vodní elektrárny, výrobu elektřiny z biomasy, bioplynu a ze spalování odpadu.
  • Podobné srovnání výroby elektřiny na osobu z jednotlivých zdrojů pro celý svět a hlavní regiony nabízí infografika Výroba elektřiny na osobu ve světových regionech.

Komentáře ke grafu

  • Elektřina představuje pouze část z celkové spotřeby energií, například většina energie spotřebovaná na dopravu či vytápění není v grafu zahrnuta (neboť se jedná o přímé spalování fosilních paliv, nikoli o elektřinu).
  • Z grafu jsou zřejmé velké rozdíly v množství vyrobené i spotřebované elektřiny mezi jednotlivými státy. V některých případech lze tyto rozdíly vysvětlit právě rozdílnou mírou elektrifikace dopravy nebo vytápění, například u Švédska.
  • Ačkoli uhlí je jen jedním z fosilních paliv, jeho spalování uvolňuje nejvíce emisí v přepočtu na získanou energii. Například zemní plyn uvolňuje přibližně jen poloviční množství skleníkových plynů na jednotku energie oproti uhlí (zejména hnědému). Proto má smysl uvádět v infografice podíl uhlí jako samostatnou kategorii – a proto je samozřejmě také důležité usilovat o snížení podílu uhlí ve výrobě elektřiny.
  • Podíl uhlí na výrobě elektřiny v EU klesl z 30,6 % v roce 2000 na 14,5 % v roce 2019. Uhlí bylo nahrazeno obnovitelnými zdroji (nárůst z 15 % na 35,4 %), především rozvojem větrných elektráren, ovšem ke značnému nárůstu došlo i u solárních elektráren a výroby elektřiny z biomasy a odpadu. Podíl jaderné elektřiny se snížil z 31,4 % na 25,6 %, podíl ostatních fosilních paliv mírně vzrostl z 23,1 % na 24,6 % (a zejména zastoupení plynu mezi ostatními fosilními palivy se zvýšilo).
  • Pokles zastoupení uhlí a jeho nahrazení obnovitelnými zdroji vedly k výraznému zlepšení uhlíkové intenzity při výrobě elektřiny, v roce 2000 se při výrobě 1 kWh elektřiny uvolnilo 450 gramů CO2, v roce 2019 již pouze 256 gramů CO2.
  • Nejvyšší podíl uhlí na výrobě elektřiny ze států EU má Polsko – 74 % v roce 2019, Česká republika byla druhá se 42,6 %. Polsko však vyrábí i spotřebovává výrazně méně elektřiny na osobu než Česká republika, při srovnání absolutních hodnot Česká republika vyrábí nejvíce elektřiny z uhlí na osobu z celé Evropské unie – 3 452 kWh na osobu (druhé Polsko vyrábí z uhlí 3 152 kWh na osobu). Pouze 7 států Evropské unie má podíl uhlí na výrobě elektřiny vyšší než 15 %. Naopak nejnižší podíl uhlí při výrobě elektřiny mají Francie (vyrobí více než 70 % elektřiny z jaderných elektráren), Švédsko (téměř veškerá energie je vyráběna z obnovitelných zdrojů – vodních a větrných elektráren – a z jádra), Belgie (kombinace jaderné elektřiny, obnovitelných zdrojů a zemního plynu) a další menší státy (Estonsko, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko a Malta, některé z nich však vyrábí většinu elektřiny z jiných fosilních paliv).
  • Mnoho států vyváží nebo dováží větší množství elektřiny, Evropská unie jako celek je však v oblasti elektřiny prakticky soběstačná (dováží v průměru pouze 0,5 % spotřebované elektřiny).

Zdroj dat

  • Infografika je založená na datech o výrobě a spotřebě elektřiny od organizace Ember (dříve nazývaný Sandbag). Jedná se o nezávislý klimatický think-tank, zaměřený na podporu přechodu od uhlí k čistým zdrojům elektřiny. Ember vychází především z dat Eurostatu (pro roky 2000–2017), novější data byla doplněna z národních a dalších zdrojů.
  • Jednou z hlavních činností think-tanku Ember je publikování zpráv o výrobě elektřiny v Evropské unii, v roce 2020 publikoval také zprávu o globální výrobě elektřiny, jejíž shrnutí naleznete ve studiích.
  • Data o populaci jsou převzata od Organizace spojených národů.

Související infografiky a studie

Zaujala vás tato infografika? Prozkoumejte další související infografiky a studie: