Podíl OZE na výrobě elektřiny v EU a Británii

Podíl OZE na výrobě elektřiny v EU a Británii

Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny v EU se mezi lety 2000–2024 zvýšil přibližně 17×. Nejvyšší podíl těchto zdrojů má Dánsko, nejnižší Česko.

Jak číst tuto infografiku

  • Infografika znázorňuje podíl jednotlivých zdrojů na výrobě elektřiny se zaměřením na obnovitelné zdroje energie v letech 2000–2024 ve všech členských státech Evropské unie a ve Velké Británii.1
  • Zvýrazněna je především elektřina z větru, slunce a biomasy. Podíl výroby z těchto zdrojů se v EU navýšil z 2 % v roce 2000 na 34 % v roce 2024, tedy přibližně 17×.
  • Pro srovnání je v infografice zobrazena i výroba z vodních elektráren2 (která víceméně stagnuje) a výroba z jaderných a fosilních zdrojů (uhlí a zemního plynu).
  • Situace tří z uvedených zemí je specifická – Lucembursko a Litva více než polovinu spotřebované elektřiny dováží, v Estonsku v posledních pěti letech výrazně klesla výroba z fosilních paliv (zatímco výroba z obnovitelných zdrojů se příliš nezměnila). Z toho důvodu jsou tyto tři země v infografice potlačeny.
  • Některé další země (v grafu jsou označeny *, např. Chorvatsko nebo Itálie) alespoň jednou v letech 2020 až 2024 dovážely více než 10 % spotřebovávané elektřiny. Vývoj výroby elektřiny z OZE je proto nutné interpretovat s ohledem na tento fakt.
  • Pohled na jednotlivé země a jejich výrobu elektřiny na osobu podle zdrojů (včetně spotřeby) nabízí infografika Výroba elektřiny na osobu v EU a Británii.

Komentáře k infografice

Celkový rozvoj OZE

  • Nejvyšší podíl obnovitelných zdrojů (větru, slunce, biomasy a vody) na výrobě elektřiny ze států EU má Dánsko3 (88 % v roce 2024, nárůst o 73 procentních bodů v letech 2000–2024), Česko je druhé nejnižší (17 %) těsně před Maltou. Dalšími zeměmi s podílem OZE vyšším než 60 % jsou Rakousko, Portugalsko, Švédsko a Chorvatsko.4
  • Kromě Dánska došlo k největšímu nárůstu obnovitelné elektřiny v Portugalsku (+56 p. b.), Německu (+52 p. b.), Velké Británii a Nizozemsku (u obou +48 p. b.).5
  • Česko, jak je zmíněno výše, má podíl obnovitelné elektřiny druhý nejmenší: 0,9 % vyrobené elektřiny je z větru, 5,5 % ze slunce, 7,1 % z biomasy a 3,6 % z vody.

Rozvoj jednotlivých OZE

  • Vítr v roce 2024 vyráběl v EU celkem 17 % elektřiny. Největší podíl má Dánsko (58 % v roce 2024, +46 p. b. mezi lety 2000–2024), dále Irsko (37 %, +36 p. b.) a Portugalsko (31 %, +31 p. b.). Na Maltě a na Slovensku zatím nedošlo k žádné výstavbě větrných elektráren, ve Slovinsku (+0,1 p. b.), Česku (+1 p. b.) nebo Maďarsku (+2 p. b.) byla výstavba zatím jen minimální.
  • Zatímco v roce 2000 až na zanedbatelné výjimky nebyly solární elektrárny nikde v EU, v roce 2024 se podílely na 11 % vyrobené elektřiny. Tyto elektrárny mají největší podíl v Maďarsku (25 %), Řecku a Španělsku (u obou 21 %), na Kypru (19 %) a v Nizozemsku (18 %). Méně než 3 % výroby pokrývají ve Finsku, Slovensku a Švédsku.
  • Z biomasy bylo v roce 2024 vyrobeno 5 % elektřiny. Největší podíl má v Dánsku (19 %), Velké Británii (14 %), Finsku a Lotyšsku (u obou 12 %). Méně než 3 % elektřiny produkují z biomasy v osmi zemích (Malta, Kypr, Rumunsko, Řecko, Francie, Slovinsko, Španělsko, Irsko).
  • Výroba z vodních elektráren spíše stagnuje (v roce 2024 pokrývala 13 % v EU), ve více než polovině států EU navíc mírně poklesla. Největší podíl má v Rakousku (57 %), Lotyšsku (50 %) a Chorvatsku (44 %). Elektřinu z vodních elektráren vůbec neprodukují (nebo jen v zanedbatelném množství): Kypr, Malta, Dánsko a Nizozemsko.

Další kontext

  • Mnoho států vyváží nebo dováží větší množství elektřiny, Evropská unie jako celek je však v oblasti výroby elektřiny prakticky soběstačná (v posledních letech dováží v průměru méně než 0,2 % spotřebovávané elektřiny). V zemích s významným dovozem tak domácí obnovitelné zdroje pokryjí menší díl spotřeby než výroby – například Chorvatsko v roce 2024 z obnovitelných zdrojů vyrobilo 73 % elektřiny, ale ve vztahu ke spotřebě tyto zdroje pokryly jen 57 %.
  • Elektřina představuje pouze část z celkové spotřeby energií, například většina energie spotřebovaná na dopravu či vytápění není v infografice zahrnuta (jedná se o přímé spalování fosilních paliv, nikoli o elektřinu).

Zdroj dat

  • Infografika je založená na datech o výrobě a spotřebě elektřiny od organizace Ember. Jedná se o nezávislý energetický think-tank, zaměřený na podporu přechodu od uhlí k čistým zdrojům elektřiny. Ember vychází především z dat Eurostatu, nejaktuálnější data byla doplněna z národních a dalších zdrojů.
  • Think-tank Ember kromě datových sad publikuje také každý rok souhrnné zprávy o výrobě elektřiny v Evropské uniina celém světě.

Poznámky

  1. Infografika ukazuje všechny státy, které patřily do EU-28, tedy současné členy Unie (označované EU-27) a Velkou Británii, jež Unii opustila 31. ledna 2020. ↩︎

  2. Včetně zanedbatelné výroby z elektráren geotermálních, přílivových a těch, které získávají energii z pohybu mořských vln. ↩︎

  3. Striktně vzato by na prvním místě bylo Lucembursko s 90 % v roce 2024. To ale vyrábí pouze cca 20 % spotřebovávané elektřiny, proto není do dalších statistik v textu zahrnuto. ↩︎

  4. Litva vyrábí z obnovitelných zdrojů 74 % elektřiny, ale podobně jako Lucembursko většinu elektřiny dováží – přibližně 65 %. Do dalších statistik v textu není zahrnuta. ↩︎

  5. V Estonsku narostl podíl z obnovitelných zdrojů o 57 %, avšak tento nárůst je důsledkem uzavření tamních uhelných elektráren, nikoliv tak výrazným nárůstem výroby z obnovitelných zdrojů v absolutním měřítku. ↩︎

Související infografiky a studie

Zaujala vás naše práce? Prozkoumejte další související infografiky a studie: