Výroba elektřiny ve světových regionech

Jak číst tento graf

• Graf znázorňuje celosvětový vývoj celkové vyrobené elektřiny podle jednotlivých zdrojů v letech 2000–2019 a také srovnání s vybranými světovými regiony. Hodnoty jsou uváděné v TWh vyrobené elektřiny za rok.
• Světové regiony jsou rozdílně velké, také produkují různá množství elektřiny, proto vertikální osa není znázorněna. Celkové množství elektřiny vyrobené na začátku a na konci sledovaného období udávají přímo hodnoty v grafu. Procentní hodnoty pod názvy regionů doplňují podíl z globálně vyrobené elektřiny v roce 2019.
• Graf umožňuje srovnávání regionů z hlediska vývoje v daném období a zdrojů využívaných k výrobě elektřiny. Celkové množství vyprodukované elektřiny v jednotlivých regionech samozřejmě závisí na velikosti populace těchto regionů, proto přímé srovnávání celkových hodnot není smysluplné. Srovnání regionů z hlediska množství vyrobené elektřiny přepočtené na osobu znázorňuje doplňující infografika Výroba elektřiny na osobu ve světových regionech.

Komentáře ke grafu

• Celosvětově došlo v daném období k navýšení produkce elektřiny z 14 776 TWh v roce 2000 na 25 821 TWh v roce 2019, tedy k navýšení výroby o 75 %. Zároveň však v tomto období došlo k nárůstu populace o více než 25 % (o 1,6 miliardy obyvatel), v přepočtu na osobu se výroba elektřiny zvýšila o 39 %. Z grafu je patrné, že došlo k navýšení výroby u všech zdrojů výroby elektřiny s výjimkou jaderných. Došlo však ke změnám v relativním zastoupením jednotlivých zdrojů při výrobě elektřiny: podíl uhlí na výrobě elektřiny mírně klesl (z 37,9 % na 35,2 %), podíl jádra klesl ještě výrazněji (z 16,9 % na 10,5 %), naopak došlo ke zvýšení podílů zemního plynu (z 18,2 % na 23,5 %) a obnovitelných zdrojů (z 19,5 % na 27,3 %, především díky rozvoji větrných a solárních elektráren).
• Graf zobrazuje elektřinu vyrobenou v jednotlivých regionech, nikoli skutečně spotřebovanou. Například v případě České republiky tvoří čistý export téměř 15 % vyrobené elektřiny. U velkých regionů v grafu je však dovoz a vývoz prakticky zanedbatelný, u všech regionů je nižší než 1 %. Proto je zjednodušeně možné nahlížet na výrobu elektřiny ve světových regionech také jako na jejich spotřebu elektřiny.
• Je patrné, že k rozvoji obnovitelných zdrojů dochází ve všech regionech, avšak rozdílným tempem. Zatímco v některých regionech skutečně dochází k nahrazování fosilních zdrojů elektřiny novými obnovitelnými, v jiných regionech výroba elektřiny z uhlí a dalších fosilních zdrojů stále narůstá, neboť kapacity obnovitelných zdrojů nestačí pokrýt zvyšující se poptávku po elektřině.
  • V Evropské unii se celková produkce elektřiny jen mírně zvýšila (především v první dekádě období) a dochází k výraznému nahrazování uhlí ve výrobě elektřiny obnovitelnými zdroji. Množství vyrobené elektřiny z uhlí pokleslo z 920 TWh v roce 2000 na 465 TWh v roce 2019, množství elektřiny z obnovitelných zdrojů vzrostlo z 450 TWh v roce 2000 (z toho 387 TWh z vodních elektráren) na 1136 TWh v roce 2019 (z toho 354 TWh z vodních elektráren, došlo především k výraznému rozvoji větrných elektráren).
  • Produkce elektřiny v USA se rovněž během daného období zvýšila, avšak nižším tempem než nárůst populace. Spotřeba elektřiny na osobu v USA proto mírně poklesla, přesto je stále téměř čtyřnásobná oproti světovému průměru. Od roku 2007 dochází k poklesu podílu uhlí ve výrobě elektřiny, které je však nahrazováno především zemním plynem, v menší míře také obnovitelnými zdroji.
  • V Číně se mezi lety 2000 a 2019 zvýšila výroba elektřiny pětinásobně a v roce 2019 vyrobila téměř stejné množství elektřiny jako EU a USA dohromady – Čína má však výrazně vyšší počet obyvatel, proto spotřeba elektřiny na osobu je v ní stále nižší než v EU nebo USA. V Číně došlo k navyšování kapacit všech zdrojů výroby elektřiny, přesto uhlí je v Číně stále dominujícím zdrojem. V roce 2000 byl podíl uhlí při výrobě elektřiny 78 %, v roce 2019 již pouze 62 %. V absolutních hodnotách však došlo k navýšení produkce z uhlí z 1034 TWh na 4560 TWh.
  • V Indii se množství vyrobené elektřiny téměř ztrojnásobilo v daném období, podíl uhlí ve výrobě elektřiny se však nezměnil a tvoří 72 %. Indie vyprodukuje jen přibližně pětinu elektřinu ve srovnání s Čínou, ačkoli má téměř srovnatelnou populaci. Je velice pravděpodobné, že indická produkce elektřiny rychle poroste i v následujících dekádách.
  • Ostatní státy světa představují velice různorodou skupinu, kde výroba elektřiny na osobu některých států převyšuje USA (například v Kanadě nebo v ropných státech blízkého východu), zároveň v mnoha jiných státech je nižší než v Indii (zpravidla v afrických a některých asijských státech) – spotřeba elektřiny na osobu v ostatních státech je v průměru mnohem nižší než ve všech ostatních regionech s výjimkou Indie. Celková produkce elektřiny se navýšila o 58 %, podíl uhlí se prakticky nezměnil a zůstává přibližně na 21 %.
• Ačkoli uhlí je jen jedním z fosilních paliv, jeho spalování uvolňuje nejvíce emisí v přepočtu na získanou energii. Například zemní plyn uvolňuje přibližně jen poloviční množství skleníkových plynů na jednotku energie oproti uhlí (zejména hnědému). Proto je snižování podílu uhlí při výrobě elektřině z pohledu klimatu důležitější než snižování podílu ostatních fosilních paliv.
• V roce 2019 celosvětová výroba elektřiny z uhlí mírně poklesla, z 9341 TWh v roce 2018 na 9083 TWh v roce 2019. Vzhledem k trendu předchozích let patrném z grafu se však jedná spíše o jednorázový pokles způsobený nižším růstem HDP a mírnější zimou v Evropě a v USA. Navzdory příslibům mnoha států o snižování podílu uhlí při výrobě elektřiny není jasné, zdali bude globální podíl uhlí v budoucích letech skutečně klesat.
• Elektřina představuje pouze část z celkové spotřeby energií, například většina energie spotřebovaná na dopravu či vytápění není v grafu zahrnuta (neboť se jedná o přímé spalování fosilních paliv, nikoli o elektřinu).
• Do grafu nejsou zahrnuté některé další obnovitelné zdroje s marginálním podílem na výrobě (například geotermální energie), celosvětově se jedná o 0,4 % produkce elektřiny.

Zdroj dat

• Infografika je založená na datech o výrobě a spotřebě elektřiny od organizace Ember (dříve nazývaný Sandbag). Jedná se o nezávislý klimatický think-tank, zaměřený na podporu přechodu od uhlí k čistým zdrojům elektřiny.
• Ember vychází především z dat Eurostatu pro Evropskou unii, z národních databází pro USA, Čínu, Indii a další větší státy a z mezinárodní datové sekce amerického ministerstva energetiky pro ostatní státy světa.
• Think-tank Ember kromě datových sad publikuje také každý rok souhrnné zprávy o výrobě elektřiny v Evropské unii a na celém světě.