Světové emise CO₂ z fosilních paliv a výroby cementu

Jak číst tento graf?

• Graf ukazuje světové emise ze spalování uhlí, ropy a zemního plynu a pro srovnání také emise z výroby cementu. Celkové emise z těchto zdrojů za rok 2019 byly 35 897 milionů tun CO₂.
• V grafu jsou jako emise z výroby cementu znázorněny pouze emise pocházející z chemické reakce CaCO₃ + teplo ⟶ CaO + CO₂. Emise vzniklé spalováním uhlí či plynu na ohřev jsou započteny jako emise příslušného paliva.

Více o jednotlivých palivech a cementu

Uhlí

• Použití: Především pro výrobu elektřiny a tepla (Mapa uhelných elektráren světa), v průmyslu pro tavení železa či skla nebo jiné zahřívání.
• Těžba a přeprava: Celkově se za rok 2019 vytěžilo přibližně 8 miliard tun uhlí. Zdaleka nejvíce uhlí se těží v Číně (46 % světové produkce), následují Indie (10 %), USA (8 %), Indonésie (8 %) a Austrálie (6 %). Na rozdíl od ropy a zemního plynu, které lze přepravovat ropovody a plynovody, je uhlí nutné na místo spotřeby dovážet.
• V grafu je vidět pozoruhodný nárůst spotřeby uhlí po roce 2000, který byl způsoben industrializací Číny, Indie a dalších asijských zemí. Spotřeba uhlí v Evropě i USA v posledních desetiletích klesá.

Ropa

• Použití: Většina ropy – či přesněji řečeno benzínu a nafty z ropy vyrobených – se spaluje v dopravě. K výrobě elektřiny a tepla se používá spíše výjimečně.
• Těžba a přeprava: Celkově se na světě těží okolo 100 milionů barelů ropy za den, tedy asi 5 miliard tun za rok (2019). Nejvíce ropy se těží v zemích Perského zálivu (asi 32 % světové produkce), dále v USA (15 %) a Rusku (13 %). Zatímco USA pokrývá těžbou vlastní spotřebu, většina ostatních významných producentů ropy svou těžbu exportuje. Asi 61 % ropy se přepravuje po moři, zbytek skrze ropovody.
• V grafu je vidět několikaletý pokles spotřeby po roce 1979, který byl způsoben ropnou krizí po revoluci v Íránu a následné válce mezi Íránem a Irákem. Světová těžba tehdy poklesla asi o 4 % a cena ropy vyskočila na dvojnásobek.

Plyn

• Použití: Výroba elektřiny a tepla v domácnostech (topení, vaření, ohřev vody) i průmyslu.
• Těžba a přeprava: Celkově se za rok 2019 vytěžilo 4000 miliard m³, tedy asi 3,2 miliard tun zemního plynu. Mezi největší producenty patří USA (21 % světové produkce), Rusko (17 %) a státy Perského zálivu (dohromady 18 %). Přeprava zemního plynu probíhá jak skrz plynovody, tak pomocí lodí, které přepravují zkapalněný plyn.
• Spalování zemního plynu je pro výrobu elektřiny výrazně efektivnější než spalování uhlí. IPCC odhaduje emisní intenzitu zemního plynu v rozmezí 410–650 g CO₂eq/kWh (včetně těžby a přepravy), pro spalování uhlí uvádí rozmezí 740–910 g CO₂eq/kWh. Tato skutečnost představuje významný důvod pro tzv. uhelný phase-out, kdy dochází k nahrazování uhelných elektráren kombinací obnovitelných zdrojů energie a plynových elektráren.
• Kromě emisí CO₂ ze spalování vznikají při těžbě a přepravě zemního plynu i emise methanu. Jde především o úniky plynu při těžbě, jejichž roční objem se odhaduje přibližně na 100 miliónů tun CH₄, což odpovídá asi třetině antropogenních emisí methanu.

Cement

• Cement se vyrábí zahříváním směsi vápence a jílu na teploty okolo 1450 °C, kdy se působením tepla vápenec rozkládá na oxid vápenatý a oxid uhličitý. Přibližně polovina celkových emisí CO₂ z výroby cementu vzniká jako důsledek chemické reakce CaCO₃ + teplo ⟶ CaO + CO₂, druhá polovina celkových emisí souvisí se spalováním uhlí či plynu. V kategorii cement jsou v grafu zaneseny pouze emise z chemické reakce. Emise ze spalování jsou součástí grafů pro příslušná fosilní paliva.
• Celkové emise z výroby cementu (včetně paliv na ohřev) jsou přibližně 2,8 miliard tun CO₂, tedy asi 8 % světové produkce CO₂. Kdyby byl cementárenský průmysl státem, byly by jeho emise třetí největší na světě, hned po Číně a USA.