Největší emitenti ČR

Největší emitenti ČR

Téměř polovinu roční produkce skleníkových plynů vypustí několik desítek producentů - elektráren, železáren, cementáren a rafinerií. Většina z nich se nachází v Ústeckém nebo Moravskoslezském kraji. Data jsou k roku 2018.

Obsah

Emise skleníkových plynů ČR podle sektorů

ČR v roce 2018 vypustila 129,4 mil. tun CO2eq., což odpovídá 12,2 tun CO2eq. na obyvatele.

Co vidíme v mapě?

  • Mapa zobrazuje 30 největších zdrojů emisí skleníkových plynů v České republice – elektrárny a teplárny, ocelárny, cementárny a rafinerie. Zobrazení emitenti představují 87 % emisí pokrytých emisními povolenkami ze systému EU ETS pro Českou republiku a celkově 45 % ročních emisí skleníkových plynů České republiky.
  • U každého zdroje je znázorněno množství emisí, jeden čtvereček odpovídá 250 000 t CO2eq. Barvy odlišují jednotlivá zařízení podle typu hlavní aktivity: elektrárny a teplárny, vápenky a cementárny, rafinérie, železárny a ocelárny. V oblasti Západních Čech je nakumulována většina zařízení určených k výrobě elektřiny a tepla, zatímco v Moravskoslezském kraji jsou hlavními emitenty podniky určené k výrobě železa a oceli. Významným zdrojem emisí CO2 jsou také cementárny, jejichž celkový příspěvek v roce 2018 činil 3,5 Mt CO2eq.
  • Pro přehlednost jsme u některých zdrojů sloučili více různých emitentů registrovaných v systému ETS do jednoho zobrazeného celku. Např. Plzeňská teplárenská má zvlášť registrované dvě velké teplárny v různých částech města nebo mnohé elektrárny mají zvlášť registrované svoje jednotlivé bloky. Dále jsme přiřadili k hutním podnikům jejich teplárenské složky, protože jsou nutnou součástí jejich provozu (to je jisté zjednodušení, protože tyto teplárenské podniky část vyrobeného tepla či páry dodávají i externím zákazníkům).
  • Prakticky všechny zobrazené zdroje emisí produkují pouze CO2, jen rafinerie mohou vedle CO2 vytvářet další skleníkové plyny. V rámci systému obchodování s emisními povolenkami EU ETS i v naší grafice jsou jiné skleníkové plyny než oxid uhličitý převedeny na ekvivalentní množství CO2, označované CO2eq.
  • ČEZ vlastní 10 zařízení, další jsou ve vlastnictví Sev.en Energy, Skupiny TAURONLIBERTY Steel Group.

Další poznámky

  • Protože jsou údaje z roku 2018, některé podniky již omezily či ukončily provoz v důsledku růstu cen emisních povolenek nebo prošly rozsáhlejší ekologizací. Například v polovině roku 2020 byl ukončen provoz hnědouhelné Elektrárny Prunéřov I, a tak v provozu nadále zůstává pouze Elektrárna Prunéřov II. Emise Prunéřova se tímto do budoucna sníží asi o 50 % oproti tomu, co zobrazujeme v infografice.
  • Evropský ETS byl spuštěn v roce 2005 jako první mezinárodní systém pro obchodování s emisními povolenkami a pokrývá 45 % emisí skleníkových plynů v EU, především v sektorech energetiky, těžkého průmyslu a letectví. Data z EU ETS poskytují souhrnné údaje o emisích a povolenkách podle zemí, odvětví a roku a pocházejí hlavně z protokolu transakcí EU EUTL. Data jsou poskytována Evropskou komisí a spravována Evropskou agenturou pro životní prostředí.
  • Pro širší kontext si můžete prohlédnout uhelné elektrárny světa na interaktivní mapě, která mj. umožňuje i posun v čase. Odpoví na otázky typu kdy nastal uhelný boom v Číně nebo jak výkonné máme elektrárny třeba oproti Polsku.