Finance z fondů EU na klimatická opatření v ČR

Evropská unie (EU) se v rámci Zelené dohody pro Evropu (European Green Deal) zavázala k dosažení uhlíkové (klimatické) neutrality do roku 2050.

Součástí Zelené dohody jsou jak opatření a legislativní rámce zaměřené na snižování emisí skleníkových plynů, tak i konkrétní nástroje k jejich financování. Finance pocházejí zejména z rozpočtu EU, příjmů ze společných evropských dluhopisů (NextGenerationEU) a výnosů z prodeje emisních povolenek a jsou rozděleny mezi několik fondů,¹ z nichž část, případně celý objem putuje na klimatická opatření. Ptáme-li se tedy, kde na dekarbonizaci a transformaci hospodářství najít potřebné finanční prostředky, částečnou odpověď nabízejí právě fondy EU.

Jak číst infografiku

Infografika přináší přehled jednotlivých fondů EU, přičemž u každého z nich je uvedeno: jaký je zdroj a účel financování, jak velká část fondu směřuje na klimatická opatření, kdo jsou příjemci prostředků a na které oblasti je fond zaměřen.

Jak už bylo zmíněno výše, jednotlivé fondy získávají finance především z těchto tří zdrojů:

• Rozpočet EU (tzv. Víceletý finanční rámec, Multiannual financial framework) – skládá se z příspěvků členských zemí (více než 50 % rozpočtu), výnosů z DPH a cel (necelá třetina rozpočtu) a dalších zdrojů, jako jsou daně evropských zaměstnanců aj.
• NextGenerationEU (NGEU) – nástroj, který je tvořen zejména společnou půjčkou zemí EU ve výši 750 mld. €.²
• Emisní povolenky (EU Emissions Trading System, EU ETS) – jde o výnosy z tzv. systému pro obchodování s emisními povolenkami, kdy vybrané podniky musí zaplatit za emise skleníkových plynů, které vypouštějí, na základě principu znečišťovatel platí.

Klimatická opatření lze chápat jako opatření, jež zmírňují dopady změny klimatu (mitigace), a tedy podporují hlavně snižování emisí skleníkových plynů, nebo se dopadům klimatických změn přizpůsobují (adaptace). Jde o širokou paletu opatření od zavádění obnovitelných zdrojů energie (OZE) přes snižování emisní náročnosti dopravy a budov až po udržitelné zemědělství nebo komunitní energetiku. Do opatření však patří i velké projekty na vývoj technologií pro zachycování uhlíku či skladování energie. Na jaká klimatická opatření se jednotlivé fondy konkrétně zaměřují, přibližuje sekce „účel“.

Popis jednotlivých fondů

Evropské strukturální a investiční fondy (ESIF, ESI fondy)

ESI fondy jsou tvořeny celkem pěti fondy³ plus Fondem pro spravedlivou transformaci (viz níže). Jejich účelem je vyrovnat příjmové rozdíly mezi jednotlivými evropskými regiony. Čerpání z nich je navázáno na rozpočet EU, tedy Víceletý finanční rámec. V aktuálním období 2021–2027 obdrží Česko z ESI fondů přibližně 535 mld. Kč, z čehož by na základě podmínek stanovených Evropskou komisí mělo nejméně 25 % směřovat na klimatická opatření.⁴ Tento podíl odpovídá asi 134 mld. Kč⁵, v přepočtu na rok jde o 19,1 mld. Kč. V rámci ESI fondů lze financovat širokou škálu opatření – od zelené infrastruktury po zemědělství, vzdělávání a další.

Fond pro spravedlivou transformaci (FST)

Ačkoliv je FST formálně součástí ESI fondů, odlišuje se tím, že se jedná o nový fond, který vznikl za účelem minimalizovat negativní dopady dekarbonizace. Jinými slovy by měl podpořit sociálně spravedlivou rovinu transformace na bezuhlíkovou ekonomiku. Investice z FST ve výši 41 miliard Kč by měly směřovat zejména do malých a středních podniků, vzniku nových firem, do výzkumu a inovací, rehabilitace životního prostředí, čisté energie, rekvalifikace zaměstnanců ze zasažených odvětví, podpory při hledání nového zaměstnání a transformace uhlíkově náročných provozů. V Česku zamíří do Karlovarského, Ústeckého a Moravskoslezského kraje. Protože FST má hlavně minimalizovat negativní dopady dekarbonizace, všechny finance nemusí nutně směřovat přímo na klimatická opatření (prostředky mohou být využity například i na výstavbu montoven, rekvalifikace apod.).

Národní plán obnovy (NPO)

NPO je financován v rámci tzv. Nástroje pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Facility), kdy si EU v reakci na pandemii koronaviru ke svému rozpočtu půjčila další prostředky ve výši 750 mld. €.² Cílem NPO je oživit ekonomiku po pandemii. Každá z členských zemí vypracovala svůj vlastní NPO (tedy plán, na jaké konkrétní aktivity budou finanční prostředky alokovány), který následně schválila Evropská komise. Podmínkou přitom bylo, aby alespoň 37 % těchto prostředků bylo použito na klimatická opatření, přičemž Česko aktuálně dosahuje podílu ve výši 42,9 %.⁶ Na klimatická opatření by mělo putovat asi 99 miliard Kč, a to do OZE, energetických úspor, bezemisní dopravy, cirkulární ekonomiky, adaptace na změnu klimatu a dalších oblastí.⁷

Modernizační fond

Modernizační fond je nástrojem, jehož cílem je modernizovat hospodářství zemí, které jsou a budou dekarbonizací zasaženy nejvíce – tedy zemí, jejichž hospodářství je závislé na spalování fosilních paliv. Objem prostředků ve fondu není definován konkrétní finanční částkou, nýbrž počtem emisních povolenek. Počet povolenek ve fondu pro Česko činí 193 milionů.⁸ Objem financí ve fondu tak závisí na ceně emisní povolenky: při ceně 80 € za povolenku půjde přibližně o 386 miliard korun, při ceně 100 € až o 483 miliard. Platí tedy, že čím vyšší je cena povolenky, tím vyšší je objem financí v Modernizačním fondu a rovněž investice do klimatických opatření. Ty v případě Modernizačního fondu zahrnují investice do OZE, modernizace teplárenství, energetické účinnosti velkých i menších podniků, modernizace dopravy, energetické účinnosti veřejných budov a infrastruktury, komunitní energetiky či modernizace soustav veřejného osvětlení.

Inovační fond

Inovační fond slouží k podpoře inovativních projektů, přičemž o konkrétních projektech se rozhoduje na úrovni celé EU, nikoliv na národní úrovni, jako tomu je u fondů uvedených výše. Nelze tak dopředu říct, kolik českých projektů a v jakém objemu bude podpořeno. Podobně jako Modernizační fond je i Inovační fond financován výnosy z prodeje emisních povolenek (celkem 530 milionů povolenek). Fond směřuje na projekty zaměřené zejména na nízkouhlíkové technologie v energeticky náročných průmyslových odvětvích, skladování energie, zachycování a skladování uhlíku (Carbon capture and storage, CCS) či průmyslovém zachycování a využívání uhlíku (Carbon capture and utilization, CCU).

Sociální klimatický fond

Sociální klimatický fond je součástí balíčku Fit for 55 s cílem podpořit zranitelné skupiny zasažené dekarbonizací. Zdrojem financování budou (podobně jako v případě Modernizačního a Inovačního fondu) výnosy z prodeje emisních povolenek – s tím rozdílem, že půjde o povolenky z tzv. systému EU ETS 2, který se bude vztahovat na budovy a silniční dopravu. Česko by z fondu v letech 2026–2032 mělo obdržet přibližně 39 miliard korun, přičemž tyto finance by měly směřovat na energetickou účinnost, OZE a nízkouhlíkovou dopravu. Podobně jako u Fondu pro spravedlivou transformaci platí, že fond má minimalizovat hlavně negativní dopady dekarbonizace, a všechny finance tak nemusí být využity přímo na klimatická opatření.

Další možné zdroje financování klimatických opatření z EU a státního rozpočtu

Ekoschémata v rámci Společné zemědělské politiky

Společná zemědělská politika (SZP) tvoří přibližně třetinu výdajů z rozpočtu EU. Součástí reformy SZP pro období 2023–2027 jsou i tzv. ekoschémata, v rámci kterých by měli být farmáři odměňováni za aktivity, jež prospívají životnímu prostředí a pomáhají bojovat se změnou klimatu. V prvních letech by mělo jít o 20 % přímých plateb v rámci SZP, poté 25 %. Česko si pro ekoschémata ve svém Strategickém plánu SZP vyhradilo 1,2 miliard € (asi 30 miliard korun).⁹

Státní rozpočet

Česká republika se svým státním rozpočtem různou měrou podílí na kofinancování projektů z fondů EU. Míra tohoto kofinancování se liší jak mezi jednotlivými fondy, tak v rámci fondů – v závislosti na typu příjemce, kteří se rovněž ve většině případů na kofinancování podílejí, nebo na hospodářské rozvinutosti regionu.¹⁰

Do státního rozpočtu plynou také další výnosy z emisních povolenek, které Česko získá jejich dražbou (a které nejsou draženy např. pro Modernizační nebo Inovační fond). Podle současných požadavků Evropské komise by 100 % výnosů mělo směřovat na klimatická opatření. Podle odhadů Ministerstva životního prostředí by Česko mohlo v období 2021–2030 z aukcí emisních povolenek získat přibližně 193–316 miliard korun (v závislosti na ceně povolenky). V současné době ČR informace o tom, na jaké konkrétní projekty výnosy z povolenek směřují, nezveřejňuje.¹¹

Zdroje a poznámky

Na koho se dále obrátit

Pro další informace o jednotlivých fondech EU a alokacích financí na klimatická opatření je možné obrátit se na experty a expertky z Centra pro dopravu a energetiku nebo z Asociace pro mezinárodní otázky. Původní verze infografiky z roku 2022 vznikla za jejich spolupráce.

Hlavní zdroje informací

• DotaceEU.cz. Programové období 2021–2027
• Evropská komise. Funding for climate action
• Evropská komise. NextGenerationEU
• Ministerstvo životního prostředí. Fond pro spravedlivou transformaci
• Ministerstvo průmyslu a obchodu. Národní plán obnovy

Poznámky