Jak bude fungovat zpoplatnění emisí skleníkových plynů z dopravy a budov (tzv. ETS 2)?

Pro zpomalení změny klimatu je nezbytné modernizovat všechny sektory ekonomiky a vytvářet nástroje, které zajistí podmínky pro dekarbonizaci. Jedněmi z ekonomických nástrojů jsou uhlíkové daně nebo obchodování s emisními povolenkami. Systému zpoplatnění, tzv. EU ETS (EU Emissions Trading System), podléhají v současnosti velké elektrárny, teplárny, těžký průmysl nebo letecká a námořní doprava. Emise ze silniční dopravy a budov však na celoevropské úrovni dosud zpoplatněny nebyly. Jaké cíle z hlediska snížení emisí si nový systém klade? Jak chce ošetřit možné potíže domácností a malých podniků? Na tyto a další otázky odpovídáme v následujícím článku.

Nový systém tzv. ETS 2 naváže od roku 2027 na stávající systém obchodování s emisními povolenkami (ETS 1), který funguje od roku 2005. Zpoplatní přitom emise ze silniční dopravy, spalování v budovách a malé energetiky a průmyslu, které v současnosti nespadají pod ETS 1. Díky tomu dojde k narovnání trhu jak pro producenty emisí, tak pro podniky využívající nízkoemisní zdroje energie (např. biomasu či biopaliva). Zatímco ETS 1 v současnosti pokrývá přibližně 38 % všech emisí skleníkových plynů EU, ETS 2 pokryje dalších 47 %. Více než 85 % unijních emisí tak bude podléhat zpoplatnění. Zbývajících 15 % připadá hlavně zemědělství a odpadovému hospodářství.¹

Kde emise spadající pod ETS 2 vznikají? V silniční dopravě hrají zásadní roli auta se spalovacími motory, v menší míře pak autobusy a nákladní vozidla.² V případě budov nejde o emise vznikající při jejich stavbě, ale primárně o emise vznikající při lokálním vytápění, ohřevu vody nebo vaření či ty, které produkují malé teplárny a výtopny. Záměrem jejich zpoplatnění je motivovat domácnosti i podniky k využívání nízkoemisních způsobů dopravy, zateplení domu či pořízení tepelného čerpadla. Cílem bude snížit emise v těchto sektorech do roku 2030 o 42 % v porovnání s rokem 2005.

Jak bude ETS 2 fungovat

• Půjde o samostatný systém oddělený od ETS 1, což umožní vyšší kontrolu nad cenou povolenky.
• Pro nepřekročení sociálně udržitelné ceny pro domácnosti pracuje systém s mechanismy pro případ nadměrného nárůstu ceny povolenky. Pokud bude cena povolenky vyšší než její průměrná cena za určité období, nebo pokud cena překročí 45 eur za povolenku, budou do oběhu uvolněny další povolenky, aby byl nárůst cen zmírněn.³
• Nákup povolenek nebude vzhledem k administrativní náročnosti na jednotlivých producentech skleníkových plynů, tedy spotřebitelích, kteří jezdí autem nebo vytápějí svou domácnost, ale připadne dodavatelům energií a pohonných hmot.⁴
• Podobně jako v rámci ETS 1 se bude množství povolenek v oběhu každoročně snižovat podle předem stanoveného redukčního faktoru.⁵
• Pokud budou v první polovině roku 2026 mimořádně vysoké ceny energie, bude spuštění odloženo z roku 2027 na rok 2028.⁶
• ETS 2 se nebude vztahovat na sektory zemědělství, armády a železniční a lodní dopravy.

Sociální klimatický fond a další využití výnosů

Výnosy z ETS 2 budou k dispozici v následujících dvou formách:

• Od roku 2026⁷ do roku 2032 bude fungovat Sociální klimatický fond, pro nějž bude na úrovni EU alokována částka ve výši až 65 miliard eur (Česko bude moci využít přibližně až 40 miliard korun). Úkolem každého členského státu EU bude vypracovat Sociální klimatický plán, ve kterém představí, jak chce využít prostředky z fondu s ohledem kompenzování možných negativních dopadů povolenek na nízkopříjmové domácnosti a mikropodniky. Každý stát přitom bude muset svůj plán dotovat z nejméně 25 % z vlastních zdrojů, tedy výdaje na český Sociální klimatický plán budou činit více než 50 mld. Kč.
• Zbylé výnosy budou stejně jako v případě ETS 1 rozděleny mezi členské státy. Státy by je měly směřovat k upřednostňování nízkoemisních a bezemisních způsobů dopravy (veřejné dopravy, carsharingových služeb, cyklodopravy, elektromobility atd.) a renovacím budov s cílem dosáhnout vyšších energetických standardů a nižších emisí (zateplování a instalace tepelných čerpadel, kotlů na biomasu, fotovoltaiky nebo fototermiky). Část prostředků lze použít na přímou výplatu podpory nízkopříjmovým domácnostem. Tyto výnosy budou pro Česko podle odhadů ministerstva životního prostředí činit 36–73 mld. Kč v letech 2027–2030. Klíčové však je, aby podpora nevedla k vyšší spotřebě fosilních paliv.

Jak se zavedení povolenek promítne do ceny paliv?

Dopady zpoplatnění paliv zatíží především nízkopříjmové domácnosti a menší podniky, které typicky za pohonné hmoty a energie vynakládají významnou část svých příjmů. Kromě materiální podpory je důležité včas komunikovat, že toto zpoplatnění v příštích letech přijde a ideálně souběžně s tvorbou Sociálního klimatického plánu představit opatření, díky nimž budou domácnosti moci přejít k nízkoemisním alternativám, aby se platbě za fosilní paliva a povolenky úplně vyhnuly.

Graf níže nastiňuje dopady tří různých cen povolenky na cenu benzínu, nafty, zemního plynu a uhlí. Za pozornost stojí dopad na cenu uhlí, kdy je ve všech případech její nárůst vyšší o více než 30 %.⁸ Co se týče biomasy (například dřeva), u té se při udržitelném pěstování předpokládá nulový emisní faktor, a tedy v takovém případě nepodléhá nákupu povolenek.

Pro výpočet je třeba zohlednit množství oxidu uhličitého vyprodukovaného spálením paliva. Například litr benzínu obsahuje přibližně 650 gramů uhlíku a při jeho spálení vznikne asi 2,4 kilogramu oxidu uhličitého. Při ceně 45 eur (1 125 Kč) za povolenku to znamená náklad ve výši 2,7 Kč, což k současné ceně benzínu okolo 40 korun za litr představuje 4,5% nárůst (pro srovnání: spotřební daň a DPH tvoří přibližně polovinu ceny).

Světový kontext

Emise ze silniční dopravy a budov jsou v současnosti zpoplatněny v 18 státech světa (a v 11 případech na nižší než celostátní úrovni, například v Britské Kolumbii). Pouze budovy jsou pak zpoplatněny v dalších 8 místech, doprava ve 4. Převážná část tohoto zpoplatnění je reprezentovaná uhlíkovou daní (25), zbytek systémy obchodování s emisními povolenkami (16).

Jak v těchto místech vypadá využití výnosů ze zpoplatnění emisí uhlíku?

• Rakousko: Tamní vláda od roku 2023 zavedla tzv. Klimabonus, kdy dochází k vrácení prostředků zpět k domácnostem. V roce 2021 spustila tzv. Klimaticket, cenově výhodnou jízdenku pro veškerou veřejnou dopravu.
• Kanada: Ve vybraných provincích dochází k návratu části prostředků vybraných uhlíkovou daní zpět k domácnostem.
• Švýcarsko: Dvě třetiny prostředků získaných z uhlíkové daně jsou využívány pro slevy na zdravotním pojištění obyvatel a jedna třetina slouží k dekarbonizaci budov.

Poznámky a zdroje

Data k jednotlivým grafům jsou k dispozici v našem datasetu.