Evropské fondy a financování klimatických opatření v ČR
Podle analýzy Centra pro dopravu a energetiku bylo v České republice na prokazatelně prospěšná klimatická opatření alokováno v období let 2014–2020 pouze 13 % finančních prostředků z evropských fondů. A to navzdory tomu, že cíl pro dané období stanovený Evropskou komisí činil 20 %.
Obsah
Tato infografika vznikla ve spolupráci s Centrem pro dopravu a energetiku (CDE) pro jejich publikaci Revize climate taggingu evropských fondů v České republice.
Jak číst tuto infografiku
Infografika zobrazuje podíl finančních prostředků z Evropských strukturálních a investičních (ESI) fondů1 alokovaných v rámci rozpočtového období let 2014–2020 na klimatická opatření. Porovnává přitom výsledky v hodnocení dle metodik Evropské komise a CDE. Zatímco podle metodiky Evropské komise dosáhl celkový podíl klimaticky přínosných projektů 18,7 %, podle metodiky CDE pouze 12,7 %. Cíl Evropské komise pro dané období přitom činil 20 %.2 Ambicí analýzy CDE je upozornit na nízkou podporu klimaticky přínosných opatření v Česku a zároveň navrhnout změny k úpravě celého systému tak, aby byl v rámci rozpočtového období 2021–2027 podpořen větší objem klimaticky prospěšných projektů a zvýšila se transparentnost reportování o vynaložených prostředcích.
Jakými dalšími fondy EU podporuje ochranu klimatu?
V infografice přinášíme informace o jednotlivých fondech.
Jak probíhá hodnocení klimatického přínosu
Obě metodiky využívají tzv. taggování alokovaných prostředků, pomocí kterého vyhodnocují, jak podpořené aktivity přispívají k ochraně klimatu. Využívají se přitom 100%, 40% a 0% tagy, kdy 100 % označuje významný a dostatečně měřitelný přínos, 40 % významný, ale nedostatečně popsaný nebo měřitelný přínos a 0 % neutrální přínos (tedy daná aktivita nepřispívá k ochraně klimatu, ani klima nepoškozuje). Na rozdíl od Evropské komise pracuje CDE také s označováním negativního klimatického přínosu, a to −40 %. Tento negativní tag slouží k označení vysokoemisních aktivit, případně aktivit, které porušují zásadu významně nepoškozovat (do no significant harm, DNSH).
Více o metodice a výsledcích analýzy je možné najít v samotné publikaci.
Zdroje a poznámky
Na koho se dále obrátit
Další informace o fondech EU a alokacích financí na klimatická opatření lze získat od expertů a expertek z Centra pro dopravu a energetiku, v tomto případě především od Evy Mariničové nebo Barbory Urbanové.
Poznámky
-
ESI fondy byly v období let 2014–2020 tvořeny pěti fondy. Šlo o Evropský fond pro regionální rozvoj, Fond soudržnosti, Evropský sociální fond+, Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova. ↩︎
-
Podíl vychází z požadavku Evropské komise alokovat v rámci Víceletého finančního rámce na období 2014–2020 na klimatická opatření alespoň 20 % z rozpočtu EU. Pro jednotlivé ESI fondy mohou být stanoveny různé podíly. ↩︎
