Co je taxonomie EU

Co je taxonomie EU

K dosažení klimatických cílů bude potřeba velký objem jak veřejného, tak soukromého kapitálu. V rámci Evropské unie by mobilizaci soukromého kapitálu měla napomoci právě taxonomie, neboť přináší klasifikaci udržitelných a klimatu prospěšných aktivit.

Kontext a základní fakta o taxonomii

Evropská unie se v rámci Zelené dohody pro Evropu zavázala do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality. Do roku 2030 si EU také stanovila závazek snížit emise skleníkových plynů o 55 % (ve srovnání s rokem 1990).1 Pro transformaci k bezemisnímu hospodářství bude ovšem potřeba velký objem finančních prostředků, a to jak veřejných, tak soukromých. Mobilizaci soukromého kapitálu směrem k udržitelným a nízkouhlíkovým projektům má napomoci právě taxonomie udržitelných aktivit z roku 2020.

Jakými finančními prostředky EU podporuje klimatická opatření?

V infografice přinášíme přehled fondů EU a jejich alokaci na klimaticky prospěšné projekty.

Taxonomie EU je především nástrojem umožňujícím klasifikaci udržitelných ekonomických aktivit. Její existence vytváří společný jazyk pro jednotlivé aktéry, a sjednocuje tak definici toho, jaké aktivity lze považovat za udržitelné. Přispěje také k transparentnosti charakteru investic, a tím pádem povede k informovanějším investičním rozhodnutím. Hlavním očekávaným přínosem taxonomie je přesun soukromého kapitálu od znečišťujících projektů k udržitelným. Nejde o povinný seznam projektů k investování – taxonomie sama o sobě nezakazuje investici do aktivit, které nesplní její kritéria. Navíc je v ní zakotvena zásada technologické neutrality, což znamená, že nestanovuje ani konkrétní technologie, jimiž by bylo nutné klasifikačních kritérií dosáhnout.

Unijní taxonomie se týká v prvé řadě aktérů na finančních trzích, jimž usnadní reportování o environmentálních cílech, ke kterým svými investicemi přispívají, a o podílu investic, které jsou s taxonomií v souladu. Dále se týká podniků, na něž se již nyní vztahuje povinnost nefinančního reportování (dosažené výsledky v environmentální nebo sociální oblasti), a EU a členských států, pro které může být užitečným vodítkem při stanovování standardů pro environmentálně udržitelné finanční produkty.

Taxonomie pracuje s 6 hlavními cíli:

  1. Zmírňování změny klimatu (mitigace)
  2. Přizpůsobování se změně klimatu (adaptace)
  3. Ochrana a obnova biodiverzity a ekosystémů
  4. Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů
  5. Prevence a omezování znečištění
  6. Přechod na oběhové hospodářství

Podmínkou pro naplnění taxonomie je přispívat alespoň k jednomu ze zmíněných cílů a zároveň významně nepoškozovat2 cíle ostatní. Investice by měla také splňovat minimální záruky (safeguards) v ostatních oblastech podnikání – nepodléhat korupci, nevyužívat dětskou práci, nediskriminovat apod.3

Taxonomie se týká 3 typů aktivit:

  1. Nízkouhlíkové aktivity – tj. takové, jež jsou v souladu s cíli klimatické neutrality. Jde například o výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů.
  2. Přechodové aktivity – tedy takové, pro něž neexistuje ekonomicky a technologicky realizovatelná udržitelná alternativa. Přičemž platí, že emise skleníkových plynů spojené s touto aktivitou odpovídají nejlepšímu výkonu v sektoru, nebrání rozvoji nízkouhlíkových alternativ a nevedou k tzv. uzamčení uhlíku (carbon lock-in).4 Příkladem může být výroba cementu za předpokladu, že daný výrobce dosahuje nejnižších emisí v tomto odvětví.
  3. Podpůrné aktivity, které přímo napomáhají ostatním aktivitám naplňovat cíle taxonomie – třeba výroba technologií na využívání obnovitelných zdrojů energie nebo výzkum materiálů pro ochranu před povodněmi.

Legislativní ukotvení taxonomie

Taxonomie EU je legislativně ukotvena v nařízení o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic z června 2020. To obsahuje principy a cíle pro klasifikaci udržitelných hospodářských aktivit. Konkrétní kritéria pro označení aktivity jako udržitelné jsou pak obsažena v tzv. technických screeningových kritériích. Ta nejsou součástí zmíněného nařízení, nýbrž jsou přijímána v tzv. aktech v přenesené pravomoci (Delegated Acts, DAs)5, které tvoří doplněk k samotnému nařízení.

První akt v přenesené pravomoci o taxonomii v oblasti klimatu (týkající se prvních dvou cílů taxonomie – mitigace a adaptace) vstoupil v platnost v lednu 2022. V únoru 2022 byl doplněn o podmínky pro zařazení investic spojených s jadernou energií a zemním plynem (ty totiž v původním aktu zahrnuty nebyly), přičemž platit bude od roku 2023.6 Kromě toho byl přijat akt v přenesené pravomoci o zveřejňování informací o taxonomii, který stanovuje metodiku pro reportování o souladu aktivit s taxonomií. V procesu příprav (ke květnu 2022) je ještě akt v přenesené pravomoci týkající se zbylých 4 environmentálních cílů. Akty, a tedy technická screeningová kritéria, budou podléhat pravidelné aktualizaci.

Konkrétní kritéria stanovená DAs určují, zda lze hospodářskou aktivitu označit za udržitelnou či nikoliv. Jestliže se aktivita jako udržitelná nekvalifikuje, neznamená to, že do ní nelze investovat, může to však ovlivnit atraktivitu a přijatelnost investice pro investory, což je ostatně i žádoucím výsledkem – mobilizovat toky soukromého kapitálu směrem k udržitelným aktivitám.

Další taxonomie mimo EU

Obdoba taxonomie udržitelných aktivit již funguje v Číně, kde byl v roce 2015 spuštěn katalog zelených dluhopisů s cílem ozelenit celý finanční systém. Katalog pokrývá následující sektory: energetické úspory, prevenci a ochranu znečištění, ochranu zdrojů a recyklaci, čistou dopravu, čistou energetiku, ekologickou ochranu a adaptaci na změnu klimatu. Centrální banka v Bangladéši v roce 2017 vytvořila seznam zelených produktů a iniciativ, přičemž bankám a dalším finančním institucím ukládá povinnost věnovat alespoň 5 % investic a půjček na zelené projekty. V Mongolsku byla v roce 2019 přijata zelená taxonomie, jejíž ambicí je nasměrovat investice do zelených a udržitelných projektů. Tento cíl je podle Světové banky společný všem zmíněným taxonomiím, včetně té unijní. Kromě globálních klimatických cílů se taxonomie zaměřují i na lokální environmentální cíle. Liší se však ve své granularitě: například mongolská na rozdíl od čínské uvádí konkrétní technologie, které se kvalifikují jako zelené.

Podle Climate Bonds Initiative dále existují taxonomie například v Rusku, Kolumbii, Singapuru nebo Malajsii. Ve fázi příprav či zvažování jsou pak ve Velké Británii, Mexiku, Brazílii, Kanadě, Indii, Jihoafrické republice, Japonsku a dalších zemích.7

Zdroje a poznámky

  1. Konkrétní legislativní návrhy, které mají podpořit snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030, představujeme v infografice Co je Fit for 55↩︎

  2. V angličtině se pro toto pravidlo používá spojení do no significant harm (DNSH)↩︎

  3. Dle čl. 18 nařízení (EU) 2020/852 jde obecně o „postupy uplatňované podnikem, který provádí hospodářskou činnost, jež zajišťují soulad s pokyny OECD pro nadnárodní společnosti a obecnými zásadami OSN v oblasti podnikání a lidských práv, včetně zásad a práv stanovených v osmi základních úmluvách uvedených v Deklaraci Mezinárodní organizace práce o zásadách a základních právech při práci a v Mezinárodní listině lidských práv.“ ↩︎

  4. Uzamčení uhlíku (carbon lock-in) hrozí například při investicích do fosilní infrastruktury, které předurčí využívání uhlíkově intenzivních provozů na několik let dopředu, na úkor nízkouhlíkových alternativ. ↩︎

  5. Akty v přenesené pravomoci jsou právně závazné nástroje, které umožňují měnit nebo doplnit méně podstatné části legislativních aktů v EU. Navrhuje a přijímá je Evropská komise. Rada EU a Evropský parlament mohou proti jejich přijetí vyslovit námitky, nicméně na rozdíl od nařízení či směrnic není formální přijetí aktů nutné. Více o rozdílech mezi jednotlivými typy právních aktů lze najít na stránkách Evropské komise↩︎

  6. Ohledně zařazení jaderné energie a zemního plynu do taxonomie proběhla široká diskuze – jednotlivé členské země se k tomu stavěly různě. Ač byl návrh nakonec schválen, kritéria pro označení uvedených zdrojů jako udržitelných jsou poměrně přísná. V případě jaderné energie je podmínkou mít do roku 2050 vybudováno hlubinné úložiště pro jaderný odpad. U zemního plynu jde o infrastrukturu vybudovanou do roku 2030 a nahrazující uhelné elektrárny, přičemž v roce 2035 by měla přejít na obnovitelné nebo nízkouhlíkové plyny. ↩︎

  7. Report organizace Climate Bonds Initiative Global Green Taxonomy Development, Alignment and Implementation obsahuje podrobnější informace o národních taxonomiích, včetně mapy ukazující fázi, ve které se taxonomie v dané oblasti právě nachází. ↩︎

Související infografiky a studie

Zaujala vás naše práce? Prozkoumejte další související infografiky a studie: