Co navrhuje plán REPowerEU a jak se dotýká Česka?

Invaze Ruska na Ukrajinu v roce 2022 naplno ukázala, že energetická i klimatická krize mají společného jmenovatele: fosilní paliva. Zároveň je zřejmé, že na cestě ke klimatické neutralitě nemůže Evropa dále v tak velké míře spoléhat na fosilní plyn coby přechodné řešení. Současnou krizi je však možné vnímat i jako příležitost k přechodu na čisté zdroje energie, k investicím do energetické účinnosti a úspor a také k zajištění větší evropské a národní energetické soběstačnosti a bezpečnosti. Tyto změny současně povedou ke snížení emisí skleníkových plynů a naplnění závazků Pařížské dohody.

Jak změnil konflikt na Ukrajině energeticko-klimatickou politiku EU?

V květnu 2022, tři měsíce po začátku ruské invaze na Ukrajinu, představila Evropská komise plán REPowerEU s cílem zbavit EU závislosti na fosilních palivech z Ruska a akcelerovat energetické úspory a rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Doplnila tak stávající energeticko-klimatický rámec tvořený Zelenou dohodou pro Evropu (European Green Deal, EGD) a balíčkem legislativních návrhů Fit for 55, jehož ambicí je snížit emise skleníkových plynů v EU o 55 % do roku 2030 v porovnání s rokem 1990.

V lednu 2023 byl pak představen Průmyslový plán Zelené dohody (Green Deal Industrial Plan), který s REPowerEU souvisí sice nepřímo, ale vzhledem k aktuální situaci stojí za to jej zmínit také. Jeho cílem je podpořit inovace v evropském průmyslu směrem ke klimaticky neutrálním technologiím a posílit konkurenceschopnost evropských firem na globálním trhu.¹ Předvídatelné investiční prostředí, které bude produkovat čisté technologie, významně urychlí rozvoj čisté energetiky.

Jaké jsou cíle REPowerEU?

Pro ukončení závislosti EU na fosilních palivech z Ruska vytyčil plán REPowerEU tři hlavní cíle:

1. Dodávky zdrojů energie z dalších zemí
   Cílem je snížit závislost na dodávkách fosilních paliv z Ruska. V krátkodobém horizontu jde především o posílení infrastruktury pro přepravu a skladování zkapalněného zemního plynu (liquified natural gas, LNG), v dlouhodobém pak o rozvoj vodíkové infrastruktury.
2. Úspory energie a energetická účinnost
   Plán se zaměřuje především na systémová řešení a legislativní ukotvení vyšších cílů v oblasti energetických úspor². Zmiňuje však také možnosti, jak mohou svou spotřebu energie snižovat i jednotlivci.³
3. Rozvoj obnovitelných zdrojů energie
   Klíčovou součástí plánu je navýšit podíl OZE ve všech sektorech energetiky, tedy ve výrobě elektřiny, vytápění i dopravě. Kromě rozvoje solární a větrné energie (a to jak na celostátní, tak na komunitní úrovni⁴), tepelných čerpadel a ukládání energie jde též o snahu posílit roli vodíku a biometanu.⁵

V letech 2023 a 2024 probíhá v celé EU aktualizace vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu (National Energy and Climate Plans, NECPs). Jde o klíčové strategické dokumenty, ve kterých jednotlivé členské státy představují, jak bude vypadat jejich energeticko-klimatická politika v následující dekádě. Potřebu jejich revize přitom vyvolala právě nová geopolitická a energetická realita ovlivněná především konfliktem na Ukrajině. Členské státy by měly svoje NECPs upravit tak, aby tuto novou realitu odrážely a zároveň byly v souladu s ambicemi REPowerEU.⁶

Plán REPowerEU jako takový není právně závazný, navrhuje ale vznik nové legislativy nebo úpravy stávajících zákonů – zde jde především o navýšení cílů ve směrnici o obnovitelných zdrojích energie (Renewable Energy Directive, RED) a směrnici o energetické účinnosti (Energy Efficiency Directive, EED), jejichž revize je součástí balíčku Fit for 55.

Pokud jde o podíl OZE na konečné spotřebě energie, navrhuje REPowerEU dosáhnout 45 % v roce 2030 v celé EU (oproti původnímu návrhu v balíčku Fit for 55, kde to bylo 40 %). V březnu 2023 se členské státy společně s Evropskou komisí a Evropským parlamentem shodly na kompromisu ve výši 42,5 %.⁷

V oblasti energetických úspor (energetické účinnosti) navrhuje REPowerEU snížení spotřeby energie o dalších 13 % v roce 2030 (původní návrh v balíčku Fit for 55 počítal s 9 %) v porovnání s poklesem, který pro rok 2030 modeloval referenční scénář Evropské komise z roku 2020. V březnu 2023 se členské státy společně s Komisí a Parlamentem dohodly na kompromisu ve výši 11,7 %.

Co znamená REPowerEU pro Česko?

Stejně jako ostatní členské státy EU by i Česko mělo záměry REPowerEU promítnout do své národní strategie a přijímaných opatření. Konkrétní vnitrostátní cíle (např. podíl OZE na konečné spotřebě energie nebo energetické úspory) si každý členský stát stanovuje sám podle svých možností. Zároveň však musí přispívat k plnění celounijních cílů. Vnitrostátní cíle by měly být explicitně uvedeny ve strategických dokumentech. Kromě již zmíněné revize NECP, jehož současná verze je z roku 2019, probíhá v Česku také revize Státní energetické koncepce (SEK) a Politiky ochrany klimatu (POK).⁸ Aktualizace všech tří dokumentů vychází ze společných východisek schválených vládou ČR – ta mj. zmiňují záměr ukončit před rokem 2030 využívání fosilních paliv z Ruska a přispět tak k plnění cílů REPowerEU. Součástí REPowerEU jsou i nové finanční prostředky, které mají realizaci modernizačních opatření v energetice podpořit – Česko díky tomu získá dalších 16,7 mld. Kč prostřednictvím Národního plánu obnovy.⁹

Protože jsou výše zmíněné dokumenty v procesu aktualizace, oficiální cíle stanovené vládou ČR (resp. ministerstvem průmyslu a obchodu a ministerstvem životního prostředí) zatím nejsou známé. Kdyby však ambice například pro podíl OZE na konečné spotřebě energie byly stejné jako ve stávajícím NECP, kde je český cíl 22 % (oproti dosavadnímu celounijnímu cíli 32 %)⁷, znamenalo by to pro ČR cíl ve výši 29 % (nový celounijní cíl je 42,5 %).

Poznámky a zdroje

Tento text vychází ze studie zpracované Fakty o klimatu, jejímž zadavatelem byl TOPAZ, z.s. Zahrnuje už ale i další vývoj jednání o balíčku REPowerEU.