Obsah
Jak číst tento graf
-
Co je to uhelný phase-out? Je to úplné ukončení výroby elektřiny z uhlí a náhrada této produkce zdroji s výrazně nižší emisní intenzitou.
-
Výroba z uhlí na osobu – v levé části grafiky je zachycena roční výroba elektřiny, původem z uhelných elektráren, vztažená na počet obyvatel daného státu [kWh/osobu] pro rok 2019. Tento graf současně určuje pořadí zobrazených zemí. V České republice byla v daném roce výroba elektřiny z uhlí na obyvatele nejvyšší v celé EU (to stejné platí i pro instalovaný výkon uhelných elektráren na osobu).
-
Podíl uhlí na výrobě elektřiny – nalevo od údajů o výrobě z uhlí na osobu jsou zobrazeny hodnoty určující podíl elektřiny z uhlí na energetickém mixu daného státu. Např. v Polsku je tento podíl 74 %. Uhelný phase-out tak bude pro Polsko mnohem větší výzvou než např. pro Francii, kde v roce 2019 tvořila výroba z uhlí méně než 1 % z celkové produkce elektřiny.
-
Stav uhelného phase-outu – země jsou v přehledu barevně rozlišeny podle toho, jaký je jejich aktuální stav z hlediska uhelného phase-outu. V Belgii, Rakousku, Švédsku a Portugalsku již byl phase-out dokončen a všechny další země EU kromě Polska mají stanovený konkrétní termín, kdy se tak stane. V Česku tzv. Uhelná komise doporučila na konci roku 2020 ukončit využívání uhlí do roku 2038. Současná vláda se však v programovém prohlášení z ledna 2022 přihlásila k roku 2033. Ač Polsko podepsalo s těžařskými odbory dohodu o podpoře těžby uhlí do roku 2049, oficiální diskuze o termínu na národní úrovni stále chybí. Mapový přehled v pravé části grafiky ukazuje rozdělení Evropy na bloky zemí dle jejich stavu.
-
Plánovaný termín uhelného phase-outu – udává rok, ke kterému se dané země zavázaly k vyřazení uhlí ze svého energetického mixu, tj. nejzazší datum, kdy má dojít k odstavení poslední uhelné elektrárny.
Komentáře ke grafu
Státy se zanedbatelnou uhelnou kapacitou – zvláštní kategorii představují evropské státy, které nikdy uhelnými kapacitami nedisponovaly (resp. jsou v jejich případě zanedbatelné). V praxi to ovšem neznamená, že se jich energetická transformace netýká:
- Některé z nich ve výrobě elektřiny výrazně závisí na jiných fosilních palivech. Kypr z 95 % spoléhá na výrobu elektřiny z kapalných paliv. Malta vyrábí asi 80 % domácí elektřiny ze zemního plynu. Estonsko vyrábí 70 % elektřiny spalováním ropných břidlic (nově v roce 2019 i z menší části ze syntetických plynů z uhlí, pro technické odlišnosti od běžných uhelných zdrojů a pro neustálenost této změny Estonsko přesto neuvádíme mezi uhelnými zeměmi).
- Jiné z těchto států nejsou soběstačné ve výrobě elektřiny. V roce 2019 importovalo Lucembursko přes 70 % své spotřeby elektřiny, Litva přes 65 %, Malta 35 %. Za touto nesoběstačností ve všech případech stojí odstavení předchozích (zastaralých) zdrojů elektřiny a nedostatečné budování nových zdrojů.
U těchto státu nelze mluvit přímo o uhelném phase-outu, protože energetická transformace u nich bude probíhat odlišným způsobem.
Vliv uhelných elektráren na globální klimatickou změnu – podle dat za rok 2017 z IEA a ourworldindata.org mají emise ze spalování uhlí přibližně 40% podíl na celkových globálních emisích CO2 (nikoli CO2eq). Pokud je řeč výlučně o uhelných elektrárnách a teplárnách, je tento podíl přibližně 27 %.
Časový horizont pro splnění cílů Pařížské klimatické dohody – řeší studie A stress test for coal in Europe under the Paris Agreement (Zátěžový test pro uhlí v Evropě vzhledem k Pařížské dohodě o ochraně klimatu), kterou v roce 2017 vypracovala německá organizace Climate Analytics. V té se uvádí, že pro dosažení cílů Pařížské dohody je nezbytné odstavit všechny evropské uhelné elektrárny do roku 2030.
Jakými zdroji je uhlí při výrobě elektřiny nahrazováno? V USA bylo uhlí dosud nahrazováno z velké části zemním plynem, v případě EU především obnovitelnými zdroji. Detaily viz související infografika o výrobě elektřiny ve světových regionech. Uhelný phase-out nutně neznamená zavření všech současných uhelných elektráren. Napříč Evropou jsou některé uhelné elektrárny přestavovány na zemní plyn (který má asi poloviční emisní intenzitu oproti uhlí) nebo na biomasu (jejíž emisní intenzita závisí na způsobu výroby a transportu biomasy, samotné spalování přirozeně vyrostlé biomasy je v principu uhlíkově neutrální).
Jaké by byly dopady uzavření českých uhelných elektráren do roku 2030 na stabilitu elektrizační soustavy? Podívejte se na náš výtah ze související studie od Energynautics.
Jaké jsou konkrétní mechanismy, jejichž prostřednictvím lze realizovat uhelný phase-out?
- Zpoplatněním emisí napříč mnoha sektory – v rámci EU je energetika zahrnutá do obchodování s emisními povolenkami (EU ETS), kterého se jako členský stát účastní i Česká republika. Díky změnám v systému a vyšším klimatickým ambicím Evropské unie cena tuny CO2 v posledních letech výrazně stoupla z přibližně 10 EUR na začátku roku 2018 až k 80 EUR v prosinci 2021, a tím se výrazně posílil tlak na snižování emisí v zahrnutých sektorech. Na konci roku 2021 k vyšší ceně povolenek přispěla také energetická krize, neboť kvůli extrémně drahému zemnímu plynu se začalo opět více využívat uhlí při výrobě elektřiny (a tedy se zvýšila poptávka po povolenkách kvůli vyšším emisím z uhlí). Pokud cena povolenek zůstane ve srovnatelné výši i po odeznění energetické krize, uhelné elektrárny nebudou dlouhodobě konkurenceschopné a k uhelnému phase-outu během několika let pravděpodobně dojde čistě z ekonomických důvodů.
- Omezením dotací – na úrovni EU např. došlo k úplnému zákazu dotování těžby černého uhlí (od roku 2018) a dalšímu tlaku na snižování všech dotací pro těžbu a spalování fosilních paliv.
- Doplňkovou uhlíkovou daní v energetice nad rámec EU ETS (např. ve Velké Británii zavedena v roce 2013, v současnosti v přepočtu asi 20 EUR za tunu CO2).
- Zákonným omezením emisní intenzity pro elektrárny (např. ve Francii bude v platnosti od roku 2022).
- Přímým zákazem provozování uhelných elektráren (např. ve Finsku od května 2029 nebo v Nizozemsku od ledna roku 2030).
- Vyplacením odškodného provozovatelům uhelných zdrojů (plánováno v Německu částečně pomocí fixního odškodnění a částečně pomocí aukcí; Finsko nabízí provozovatelům symbolické odškodné pokud přestanou s výrobou o 5 let dříve než ji zakazuje zákon)
- Prostřednictvím strukturální podpory pro zasažené uhelné regiony (plánuje např. Německo, Španělsko, Francie).
Zdroj dat
- Infografika je založená na datech o výrobě a spotřebě elektřiny od organizace Ember (dříve nazývaný Sandbag). Jedná se o nezávislý klimatický think-tank, zaměřený na podporu přechodu od uhlí k čistým zdrojům elektřiny.
- Pro státy EU Ember vychází především z dat Eurostatu. Data za roky 2018 a 2019 (pro které zatím nejsou oficiální statistiky Eurostatu zpracované) vychází z vlastní analytické práce této organizace, založené na datech Evropské sítě provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E) a na dalších zdrojích. Tyto údaje jsou tedy jejich nejlepší možné odhady skutečného stavu, jak ho později zachytí Eurostat. Z minulých let se ukazuje, že tyto odhady zachycují realitu velmi přesně, s odchylkami v řádu desetin procenta celkové produkce elektřiny.
- Think-tank Ember kromě datových sad publikuje také každý rok souhrnné zprávy o výrobě elektřiny v Evropské unii a na celém světě.
- Přehled o termínech phase-outu je založen na rešerši organizace Europe Beyond Coal nazvané Coal Exit Tracker. Některé údaje jsme zpřesnili na základě naší vlastní rešerše.
- Data o populaci jsou převzata od Organizace spojených národů.
Související infografiky a studie
Zaujala vás naše práce? Prozkoumejte další související infografiky a studie: