Elektřina v ČR: výroba, spotřeba a emise

Elektřina v ČR: výroba, spotřeba a emise

Přehled výroby elektrické energie podle zdrojů, souvisejících emisí CO2eq a spotřeby elektrické energie podle sektorů. Uhelné zdroje produkují naprostou většinu emisí v rámci české elektroenergetiky.

Data, licence a sdílení

Podívejte se na podkladová data nebo infografiku sdílejte. Všechny naše infografiky jsou k dispozici pod licencí CC BY 4.0.

Ke stažení

Líbí se vám naše infografika? Stáhněte si ji a používejte dál!


Podkladová data

Chcete vidět konkrétní čísla? Stáhněte si náš zpracovaný dataset, nebo ten původní, ze kterého vycházíme.

Naše zpracovaná data

Sdílení a licence

Všechny naše infografiky jsou k dispozici pro další použití pod licencí CC BY 4.0.

Jak číst tento graf

  • Předložený graf zobrazuje bilanci české elektroenergetiky za rok 2018. Při pohledu zleva je vidět podíl jednotlivých zdrojů na výrobě elektřiny, ke kterým jsme přiřadili odpovídající množství emisí CO2eq. Na celkové bilanci se na straně výroby podílí také import elektřiny ze zahraničí. Stejně tak strana spotřeby, zobrazená napravo od celkové bilance, se dále dělí na export elektřiny do zahraničí, ztráty a čistou spotřebu, členěnou dle jednotlivých sektorů národního hospodářství.
  • Z grafu je na první pohled patrný nepoměr mezi výrobou a souvisejícími emisemi u uhelných elektráren a tepláren. Ty se na výrobě elektřiny podílejí 47 %, přitom ale produkují na 88 % všech emisí v sektoru elektroenergetiky. Pokud bychom sečetli výrobu uhelných a plynových elektráren, tak se dostáváme na 54 % podíl výroby z fosilních zdrojů, které jsou ale současně odpovědné za 96 % emisí v daném sektoru. Fosilní část české elektroenergetiky tak představuje zdaleka největší zdroj emisí skleníkových plynů v ČR napříč všemi sektory, viz související infografika.
  • Další nepoměr je vidět mezi množstvím elektřiny, která byla v průběhu roku 2018 importována ze zahraničí (11,6 TWh) a elektřinou, která byla naopak exportována do sousedních zemí (25,5 TWh). Vzniklý čistý export (13,9 TWh) je srovnatelný se spotřebou domácností (15,1 TWh) a převyšuje spotřebu terciálního sektoru včetně dopravy (13,2 TWh). Čistý export je také vyšší než například roční výroba ve dvou největších hnědouhelných elektrárnách v ČR. Odpovídající emise pak (při dosazení průměrného koeficientu pro český energetický mix, viz níže popsaná metodika) odpovídají přibližně polovině emisí osobní automobilové dopravy v ČR. Čistý vývoz elektřiny se navíc od roku 2015 opět zvyšuje (viz strana 32, ERÚ: Roční zpráva o provozu ES ČR 2018). Česká republika se obecně řadí mezi přední vývozce elektřiny ve světě, kdy český export předstihuje např. export mnohonásobně větší Čínské lidové republiky (viz data za rok 2016 nebo data za rok 2018).
  • Koncová spotřeba elektrické energie, která po roce 2008 zaznamenala mírný propad, v posledních pěti letech opět setrvale roste (viz strana 12, ERÚ: Roční zpráva o provozu ES ČR 2018). V loňském roce pak zaznamenala koncová spotřeba nejvyšší hodnoty za celé sledované období od roku 1983. Největší nárust byl přitom zaznamenán na hladině vysokého a velmi vysokého napětí, tedy u energeticky náročnějších provozů. Spotřeba naopak klesla u domácností a malých podnikatelů, viz analýza TZB-info. Největší podíl na spotřebě má sektor průmyslu (30,7 %), následovaný domácnostmi (24,7 %) a sektorem obchodu, služeb, školství a zdravotnictví (20,5 %).

Použitá metodika a původ dat

  • Pro výpočet emisí jsme použili údaje o hrubé výrobě elektřiny dle jednotlivých typů elektráren, případně použitých paliv, z roční zprávy o provozu české elektrizační soustavy za rok 2018 ERÚ: Roční zpráva o provozu ES ČR 2018. Na základě těchto údajů jsme následně s využitím příslušných koeficientů dle IPCC (IPCC 2014: ANNEX III, Technology-specific Cost and Performance Parameters vypočítali odpovídající emise. Uvedený zdroj jsme zvolili mimo jiné s ohledem na jednotu a dostupnost dat pro různé typy zdrojů. Podobný postup použili například také autoři projektu ElectricityMap.
  • Za účelem zjednodušení a větší přehlednosti jsme sloučili některá data. Například položka „Elektrárny na biomasu“ v sobě obsahuje jak výrobu z elektráren spalujících biomasu, tak výrobu elektřiny z bioplynu. Položka „Vodní elektrárny“ zase zahrnuje jak výrobu z vodních, tak z vodních přečerpávacích elektráren apod.
  • Zvolené emisní koeficienty představují střední hodnotu z „lifecycle emissions“, které v sobě zahrnují i emise spjaté se související infrastrukturou, nutnou k provozu jednotlivých zdrojů. To je důvodem, proč mají v tomto přehledu nenulové emise např. i jaderné elektrárny.
  • Položka „Ztráty“ v sobě zahrnuje technologickou vlastní spotřebu energetických zdrojů, ztráty v síti provozovatele přenosové soustavy, ztráty v sítích provozovatelů jednotlivých distribučních soustav, spotřebu vodních přečerpávacích elektráren a bilanční rozdíl.
  • Jednotlivé kategorie spotřeby jsou rozděleny do příslušných sektorů národního hospodářství podle jejich hlavního kódu CZ-NACE. Detaily k tomuto rozdělení lze nalézt v příslušném výkladovém stanovisku ERÚ (Výkladové stanovisko ERÚ č. 8/2018. Položka „Ostatní“ pak v sobě zahrnuje lokální spotřebu výrobců elektřiny (dodávka do vlastního podniku nebo zařízení).

Související infografiky

Zaujala vás tato infografika? Zde je přehled souvisejících infografik: