Elektřina v ČR: výroba, spotřeba a emise

Jak číst tento graf

• Předložený graf zobrazuje bilanci české elektroenergetiky za rok 2022. Při pohledu zleva je vidět podíl jednotlivých zdrojů na výrobě elektřiny, ke kterým jsme přiřadili odpovídající množství emisí CO₂eq. Na celkové bilanci se na straně výroby podílí také import elektřiny ze zahraničí. Stejně tak strana spotřeby, zobrazená napravo od celkové bilance, se dále dělí na export elektřiny do zahraničí, ztráty a čistou spotřebu, členěnou dle jednotlivých sektorů národního hospodářství.
• Z grafu je na první pohled patrný nepoměr mezi výrobou a souvisejícími emisemi u uhelných elektráren a tepláren. Ty se na výrobě elektřiny podílejí 44 %, přitom ale produkují na 88 % všech emisí v sektoru elektroenergetiky. Pokud bychom sečetli výrobu uhelných a plynových elektráren, tak se dostáváme na 50 % podíl výroby z fosilních zdrojů, které jsou ale současně odpovědné za 95 % emisí v daném sektoru. Fosilní část české elektroenergetiky tak představuje zdaleka největší zdroj emisí skleníkových plynů v ČR napříč všemi sektory, viz související infografika.
• Další nepoměr je vidět mezi množstvím elektřiny, která byla v průběhu roku 2022 importována ze zahraničí (16,7 TWh) a elektřinou, která byla naopak exportována do sousedních zemí (30,3 TWh). Vzniklý čistý export (13,6 TWh) je srovnatelný se spotřebou terciárního sektoru spolu s dopravou (dohromady 13,7 TWh). Také je srovnatelný například s roční výrobou tří největších hnědouhelných elektráren v ČR (Chvaletice, Počerady I a Tušimice v roce 2022 dohromady vyrobily 13,1 TWh). Odpovídající emise skleníkových plynů (10,7 Mt CO₂eq, viz níže popsaná metodika) jsou pak o něco nižší než emise osobní automobilové dopravy v ČR (11,2 Mt CO₂eq v roce 2021). Čistý vývoz elektřiny se navíc od roku 2020 opět zvyšuje.¹ Česká republika se obecně řadí mezi přední vývozce elektřiny ve světě, kdy český export předstihuje např. export mnohonásobně větší Čínské lidové republiky.²
• Koncová (čistá) spotřeba elektřiny, která po roce 2008 zaznamenala mírný propad, od roku 2014 opět stoupala a v posledních pěti letech stagnuje.³ Navzdory tomu v roce 2021 zaznamenala koncová spotřeba nejvyšší hodnotu za celé sledované období od roku 1983. V roce 2022 spotřeba opět klesla, meziročně o 4 %. K největšímu poklesu došlo u domácností (9 % meziročně).
• Největší podíl na spotřebě má sektor průmyslu (37,1 %), následovaný domácnostmi (26,5 %) a sektorem obchodu, služeb, školství a zdravotnictví (21,9 %).

Použitá metodika a původ dat

• Pro výpočet emisí jsme použili údaje o hrubé výrobě elektřiny dle jednotlivých typů elektráren, případně použitých paliv, z roční zprávy o provozu české elektrizační soustavy za rok 2022 ERÚ: Roční zpráva o provozu ES ČR 2022. Na základě těchto údajů jsme následně s využitím příslušných koeficientů dle IPCC (IPCC 2014: ANNEX III, Technology-specific Cost and Performance Parameters) vypočítali odpovídající emise. Uvedený zdroj jsme zvolili mimo jiné s ohledem na jednotu a dostupnost dat pro různé typy zdrojů. Podobný postup použili například také autoři projektu ElectricityMap.
• Za účelem zjednodušení a větší přehlednosti jsme sloučili některá data. Například položka „Elektrárny na biomasu“ v sobě obsahuje jak výrobu z elektráren spalujících biomasu, tak výrobu elektřiny z bioplynu. Položka „Vodní elektrárny“ zase zahrnuje jak výrobu z vodních, tak z vodních přečerpávacích elektráren apod.
• Zvolené emisní koeficienty představují střední hodnotu z „lifecycle emissions“, které v sobě zahrnují i emise spjaté se související infrastrukturou, nutnou k provozu jednotlivých zdrojů. To je důvodem, proč mají v tomto přehledu nenulové emise např. i jaderné elektrárny.
• Položka „Ztráty“ v sobě zahrnuje technologickou vlastní spotřebu energetických zdrojů, ztráty v síti provozovatele přenosové soustavy, ztráty v sítích provozovatelů jednotlivých distribučních soustav, spotřebu vodních přečerpávacích elektráren a bilanční rozdíl.
• Jednotlivé kategorie spotřeby jsou rozděleny do příslušných sektorů národního hospodářství podle jejich hlavního kódu CZ-NACE. Detaily k tomuto rozdělení lze nalézt v příslušném výkladovém stanovisku ERÚ (Výkladové stanovisko ERÚ č. 8/2018). Položka „Ostatní“ pak v sobě zahrnuje lokální spotřebu výrobců elektřiny (dodávka do vlastního podniku nebo zařízení).

Poznámky