Emise skleníkových plynů Slovenska podle sektorů

Jak číst tento graf a co znamenají jednotlivé sektory?

• Všechny hodnoty emisí uvádíme v jednotkách CO₂eq.
• Roční objem emisí Slovenska je 43,53 mil. tun CO₂eq (údaj z roku 2018). V přepočtu na obyvatele to je 8 t CO₂eq/obyvatele.
• V grafu jsou zobrazeny antropogenní emise CO₂ a N₂O, CH₄, HFC, PFC, SF₆, NF₃ vyjádřené jako CO₂eq. Jednotka CO₂ ekvivalent zohledňuje dlouhodobý efekt skleníkových plynů v atmosféře a převádí je na množství CO₂, které by mělo stejný efekt. Více viz článek Global warming potential.
• Průmyslové procesy: 9,61 mil. tun CO₂ (22,1 % celkových emisí, 1 770 kg CO₂eq na obyvatele ročně). Emise z průmyslových procesů, při kterých dochází k uvolňování skleníkových plynů do atmosféry jinak než spalováním fosilních paliv – výroba železa a oceli, výroba cementu apod. Konkrétní roční údaje jednotlivých položek: výroba oceli a jiných kovů 4,75 Mt (10,9 %); výroba cementu a jiných minerálů 2,28 Mt (5,24 %); chemický průmysl 1,7 Mt (3,9 %); plyny pro chlazení a klimatizaci 0,7 Mt (1,6 %).
• Doprava: 7,92 mil. tun CO₂ (18,2 % celkových emisí, 1 460 kg CO₂eq na obyvatele ročně). Osobní automobilová doprava vyprodukuje 4,03 mil. tun CO₂ (9,3 %) ročně, zatímco nákladní a autobusová doprava je zodpovědná za 3,29 mil. tun CO₂ (7,6 %). Vlaková doprava je v grafu započtena, ale je příliš malá na to, aby se zobrazila (93 tisíc tun CO₂eq, což je 0,2 % celkových ročních emisí). Emise z letecké dopravy jsou 189 tisíc tun tun CO₂ (0,4 %, 35 kg na obyvatele ročně) a odpovídá emisím vyprodukovaným lety z letišť na Slovensku. Je to tedy pravděpodobně podhodnocený údaj (mnoho Slováků létá z Vídně) a neodpovídá zcela množství emisí, které Slováci způsobí (typicky např. let z Bratislavy do New Yorku s přestupem v Dublinu se započítá do zobrazených emisí jen jako Bratislava–Dublin, zatímco emise z letu Dublin–New York se započtou Irsku). Není také započítáno, že emise vypuštěné vysoko v atmosféře mají přibližně dvojnásobný efekt. Snížit emise z dopravy je možné přechodem na nízkouhlíková paliva (např. na elektřinu, biometan nebo vodík), zvýšením podílu vlakové a autobusové dopravy a snížením nutnosti přepravy (což může znamenat třeba bydlet blíže práci).
• Spalování v průmyslu: 7,63 mil. tun CO₂ (17,5 % celkových emisí, tedy 1 400 kg CO₂eq na obyvatele ročně). Emise, které pochází ze spalování fosilních paliv pro potřeby průmyslu, typicky když je při výrobě potřeba něco zahřívat (destilace, sušení, tavení apod.). Největší část tvoří výroba železa a oceli a to 3,53 mil. tun CO₂ (8,1 %).
• Energetika: 7,43 milionů tun CO₂ (17,1 % celkových emisí, 1 370 kg CO₂eq na obyvatele ročně). Emise v energetice pochází především z výroby a úpravy paliv (2,67 milionů tun, resp. 6,1 % celkových ročních emisí) a tepláren (2,4 mil. tun, či 5,5 % celkových emisí ročně) a dále z tepelných elektráren (2,37 milionů tun, resp. 5,4 % celkových ročních emisí). Emise skleníkových plynů původem z energetiky je možné snížit energetickými úsporami a rozvojem obnovitelných a nízkouhlíkových zdrojů energie.
• Spalování v domácnostech, institucích a zemědělství: 4,83 mil. tun CO₂ (11,1 % celkových emisí, tedy 890 kg CO₂eq na obyvatele ročně). Jde o topení a ohřev vody (pokud energie není dodávána z teplárny), vaření apod. Také sem patří spalování pohonných hmot v zemědělství a lesnictví.
• Zemědělství: 2,75 mil. tun CO₂eq (6,3 % celkových emisí, 500 kg CO₂eq na obyvatele ročně). Emise v zemědělství pochází především z chovu hospodářských zvířat (1,27 mil. tun) v podobě emisí metanu a také z obdělávání půdy a s tím spojenými emisemi N₂O (1,39 mil. tun CO₂eq). K omezení emisí metanu ze zemědělství by vedlo snížení počtu chovaného dobytka (a s tím související snížení spotřeby hovězího masa a mléčných výrobků), správné nakládání se statkovými hnojivy (například jejich stabilizací v bioplynových stanicích) a méně intenzivní hnojení průmyslovými hnojivy.
• Odpadové hospodářství: 1,68 mil. tun CO₂eq ročně (3,9 % celkových emisí, 310 kg CO₂eq na obyvatele ročně). Emise z odpadového hospodářství produkují především skládky odpadu, ze kterých do atmosféry uniká metan, který vzniká rozkladem biologicky rozložitelného materiálu v tělese skládky. Řešením je zákaz skládkování využitelných odpadů po vzoru většiny zemí EU a využití biologicky rozložitelných odpadů k produkci biometanu pro užití namísto zemního plynu například v dopravě.

Poznámky k datům o emisích

• Emisní inventura poskytovaná Eurostatem využívá formát a strukturu dat CRF (common reporting format), veškerá metodika k výpočtům a reportingu je na stránkách národního programu inventarizace emisí (NGGIP - national greenhouse gas inventory programme) a je závazná pro všechny státy UNFCCC.
• Data o emisích poskytují Eurostatu jednotlivé země EU – tedy data za Slovensko reportovalo přímo Slovensko, konkrétně skrze Ministerstvo životného prostredia a Slovenský hydrometeorologický ústav, viz web národního inventarizačního systému emisí.
• Údaje odpovídají emisím vyprodukovaným v dané zemi, avšak vzhledem k vývozu a dovozu zboží nemusejí odpovídat emisím vzniklých ze spotřeby v dané zemi. Slovensko například do dalších zemí EU vyváží automobily, ocel apod. a dováží zboží z jiných zemí EU nebo z Číny. Zahrnutí letecké dopravy je podobně problematické – zobrazený příspěvek letecké dopravy odpovídá emisím vyprodukovaným lety z letišť na Slovensku. Je tedy pravděpodobně podhodnocený (mnoho Slováků létá z Vídně) a neodpovídá zcela množství emisí, které Slováci způsobí (typicky např. let z Bratislavy do New Yorku s přestupem v Dublinu se započítá do zobrazených emisí jen jako Bratislava-Dublin, zatímco emise z letu Dublin-New York se započtou Irsku). Není také započítáno, že emise vypuštěné vysoko v atmosféře mají přibližně dvojnásobný efekt.