Emise skleníkových plynů Slovenska podle sektorů

Jak číst tento graf a co znamenají jednotlivé sektory?

Všechny hodnoty v grafu jsou antropogenní emise skleníkových plynů CO₂, N₂O, CH₄, HFC, PFC, SF₆, NF₃ vyjádřené jako CO₂eq. Jednotka CO₂ ekvivalent zohledňuje dlouhodobý efekt skleníkových plynů v atmosféře a převádí je na množství CO₂, které by mělo stejný efekt. Více viz článek Global warming potential.

Roční objem emisí Slovenska je 41,34 mil. tun CO₂eq (údaj z roku 2021). V přepočtu na obyvatele to je 7,57 t CO₂eq/obyvatele.

• Průmysl: 19,75 mil. tun CO₂ (47,8 % celkových emisí, 3,62 t CO₂eq na obyvatele ročně). V této kategorii jsou zahrnuty tři druhy emisí. Za prvé jde o emise ze spalování fosilních paliv v průmyslu (např. koksu ve vysokých pecích nebo zemního plynu v cementárně). Za druhé jde o procesní emise, které vznikají chemickou reakcí při výrobním procesu – například při redukci uhlíku z železné rudy nebo při kalcinaci vápence při výrobě cementu. Za třetí jde o úniky skleníkových plynů související s průmyslem – například úniky F-plynů při jejich používání v chladících průmyslových produktech nebo úniky metanu při těžbě uhlí či v plynárenské infrastruktuře.
• Doprava: 7,47 mil. tun CO₂ (18,1 % celkových emisí, 1,37 t CO₂eq na obyvatele ročně). Osobní automobilová doprava ročně vyprodukuje 4,39 mil. tun CO₂ (10,6 %), zatímco nákladní a autobusová doprava je zodpovědná za 2,90 mil. tun CO₂ (7,0 %). Neelektrifikovaná vlaková doprava ročně způsobí emise 0,09 mil. tun CO₂eq (0,2 %), v grafu je započtena v rámci ostatní dopravy. Emise z letecké dopravy jsou 0,07 mil. tun tun CO₂ (0,2 %, 12,3 kg na obyvatele ročně) a odpovídají emisím vyprodukovaným lety z letišť na Slovensku. Je to tedy pravděpodobně podhodnocený údaj, více v poznámkách níže. Snížit emise z dopravy je možné přechodem na alternativní druhy pohonu (např. na biometan, CNG, vodík nebo na elektřinu), zvýšením podílu hromadné dopravy a snížením počtu vozidel na silnicích. Objem silniční dopravy lze snížit vyšší obsazeností vozidel (např. spolujízdou) či obecně snížením nutnosti dopravy (např. prací na dálku).
• Budovy: 4,94 mil. tun CO₂ (12,0 % celkových emisí, tedy 0,90 t CO₂eq na obyvatele ročně). Jde o topení a ohřev vody v domácnostech, kancelářích a institucích (pokud energie není dodávána z teplárny) a také o vaření plynem. Průmyslové budovy jsou zahrnuty v kategorii Průmysl.
• Výroba elektřiny a tepla: 4,38 milionů tun CO₂ (10,6 % celkových emisí, 0,80 t CO₂eq na obyvatele ročně). Tyto emise pochází především z tepláren (2,12 mil. tun, či 5,1 % celkových emisí ročně) a dále z tepelných elektráren (2,26 milionů tun, resp. 5,5 % celkových ročních emisí). Emise skleníkových plynů původem z energetiky je možné snížit energetickými úsporami a rozvojem obnovitelných a nízkouhlíkových zdrojů energie.
• Zemědělství: 2,81 mil. tun CO₂eq (6,8 % celkových emisí, 0,51 t CO₂eq na obyvatele ročně). Emise v zemědělství pochází především z chovu hospodářských zvířat (1,27 mil. tun) v podobě emisí metanu a také z obdělávání půdy a s tím spojenými emisemi N₂O (1,09 mil. tun). Také sem patří spalování pohonných hmot v zemědělství a lesnictví (0,38 mil. tun). K omezení emisí metanu ze zemědělství by vedlo snížení počtu chovaného dobytka (a s tím související snížení spotřeby hovězího masa a mléčných výrobků), změna nakládání se statkovými hnojivy (například jejich stabilizací v bioplynových stanicích) a méně intenzivní hnojení průmyslovými hnojivy. Omezení chovu dobytka však může mít i negativní dopad na kvalitu půdy, dostupnost přírodního hnojiva atd.
• Odpadové hospodářství: 1,88 mil. tun CO₂eq ročně (4,6 % celkových emisí, 0,35 t CO₂eq na obyvatele ročně). Emise z odpadového hospodářství produkují především skládky odpadu, ze kterých do atmosféry uniká metan. Ten vzniká rozkladem biologicky rozložitelného materiálu (papíru, kartonu, textilií a bioodpadu) v tělese skládky.

Pro snadnější možnost srovnávání emisí napříč státy EU vynecháváme kategorii lesnictví a využití půdy (která bývá označována LULUCF podle anglického Land use, land use change, forestry). Díky ukládání uhlíku v zeleni má totiž tato kategorie ve většině států EU záporné emise, což komplikuje vizualizaci. Sektor LULUCF se také často ze srovnávání vynechává, protože jednak obsahuje vysokou nejistotu v datech, neboť záporné hodnoty mohou zakrývat strukturální emise z energetiky, průmyslu a zemědělství, a jednak je tento sektor náchylnější na výkyvy v čase. Za rok 2021 byly podle odhadů emise v tomto sektoru záporné ve výši −7,66 Mt CO₂eq.

Poznámky k datům o emisích

Emisní inventura poskytovaná Eurostatem využívá formát a strukturu dat CRF (Common Reporting Format). Veškerá metodika k výpočtům a reportingu je na stránkách národního programu inventarizace emisí (NGGIP – national greenhouse gas inventory programme) a je závazná pro všechny státy UNFCCC. Data o emisích poskytují Eurostatu jednotlivé země EU – data za Českou republiku sestavuje ČHMÚ, podílí se na tom ovšem více českých institucí.

Údaje odpovídají emisím vyprodukovaným v dané zemi, avšak vzhledem k vývozu a dovozu zboží nemusejí odpovídat emisím vzniklých ze spotřeby v dané zemi. Slovensko například do dalších zemí EU vyváží automobily, ocel apod. a dováží zboží z jiných zemí EU nebo z Číny. Zahrnutí letecké dopravy je podobně problematické – zobrazený příspěvek letecké dopravy odpovídá emisím vyprodukovaným lety z letišť na Slovensku. Je to tedy pravděpodobně podhodnocený údaj (mnoho Slováků létá z Vídně) a neodpovídá zcela množství emisí, které Slováci způsobí (typicky např. let z Bratislavy do New Yorku s přestupem v Dublinu se započítá do zobrazených emisí jen jako Bratislava–Dublin, zatímco emise z letu Dublin–New York se započtou Irsku). Není také započítáno, že emise vypuštěné vysoko v atmosféře mají přibližně dvojnásobný efekt.