Emise světových regionů přepočtené na osobu

Emise světových regionů přepočtené na osobu

Srovnání ročních emisí vybraných států a světových regionů, vyjádřeno na obyvatele i za celou populaci.

Jak číst tento graf?

  • Vertikální osa zobrazuje výši emisí CO2eq v tunách na obyvatele, šířka obdélníků regionů odpovídá jejich populaci. Plocha obdélníků tedy odpovídá celkovým emisím CO2eq.
  • Světový průměr emisí připadajících na osobu je 6,53 tuny CO2eq za rok, v grafu jej znázorňuje šedá tečkovaná čára.
  • Velké geografické celky (kontinenty a Rusko) jsou seřazeny zleva doprava od nejvyšších celkových emisí po nejnižší. Srovnání emisí skleníkových plynů pro jednotlivé kontinenty přehledně znázorňuje infografika Světové emise skleníkových plynů.
  • Vybrané státy jsou v infografice zobrazeny samostatně (typicky státy s větší populací nebo s vyššími emisemi skleníkových plynů), ostatní státy daných regionů jsou zpravidla rozděleny na skupinu A s vyššími emisemi na osobu a skupinu B s nižšími emisemi na osobu. Přesné zařazení států do regionů popisuje následující odstavec.

Doplňující informace ke skupinám států

  • Asie A (Brunej, Malajsie, Mongolsko, Singapur): státy v této skupině mají emise vyšší než 9 t CO2eq na osobu a drtivá většina celkových emisí z těchto států připadá na Malajsii, která má v této skupině zdaleka největší populaci.
  • Asie B (Afghánistán, Bangladéš, Filipíny, Myanmar, Pákistán, Vietnam a další země Asie a ostrovní státy v Tichém oceánu): asijské a tichomořské státy s emisemi na obyvatele nižšími než 6 t CO2eq na osobu, přičemž většina států této skupiny má emise na osobu nižší než 3 t CO2eq. Nejvyšší celkové emise z této skupiny má Pákistán, který je také nejlidnatější zemí regionu – emise na osobu má přibližně 2 t CO2eq.
  • Blízký východ A (Bahrajn, Katar, Kuvajt, Omán, Spojené arabské emiráty): ropné státy Blízkého východu s poměrně malou populací. Všechny státy této skupiny mají emise na obyvatele vyšší než 25 t CO2eq.
  • Blízký východ B (Izrael, Jemen, Jordánsko, Libanon, Sýrie): státy Blízkého východu, které nejsou významnými vývozci ropy. Emise na osobu mají nižší než 5 t CO2eq kromě Izraele, který má 10 t CO2eq na osobu.
  • Evropa A (Bělorusko, Estonsko, Finsko, Gibraltar, Irsko, Island, Lucembursko a Norsko): malá skupina evropských států, které mají vyšší emise na osobu než Česká republika (tedy více než 12 t CO2).
  • Evropa B (Belgie, Dánsko, Maďarsko, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Švédsko a další menší evropské státy): ostatní evropské státy s nižšími emise na osobu než Česká republika (méně než 12 t CO2).
  • Afrika (Africké státy mimo Egypt, Etiopii, Libyi, Jihoafrickou Republiku a Nigérii): typické emise na osobu jsou 1–4 t CO2eq.
  • Jižní Amerika (Státy Jižní a střední Ameriky mimo Brazílii): typické emise na osobu jsou 2–6 t CO2eq, některé rozvinutější státy jako např. Argentina mají emise 8–10 t CO2eq na osobu.

Komentáře ke grafu

  • Česká republika vyprodukovala více než 12 tun CO2eq na osobu v roce 2015, zatímco světový průměr byl 6,5 tun CO2eq. Průměrný obyvatel České republiky tedy vypouští téměř dvojnásobné množství skleníkových plynů oproti celosvětovému průměru. Z více než 200 zahrnutých zemí jich pouze 29 má vyšší emise na obyvatele než Česká republika, celková populace těchto států je 693 milionů obyvatel (tedy méně než 10 % celosvětové populace).
  • Asie produkuje více než polovinu globálních emisí, zároveň však představuje 60 % globální populace. Pokud by každý obyvatel planety produkoval stejně emisí jako průměrný Asiat, celkové emise by poklesly přibližně o 10 %.
  • Nejvyšší emise skleníkových plynů na obyvatele má Katar, 67 t CO2 ročně. Z větších států pak Austrálie, 28 t CO2 ročně. V celkovém množství vypouštěných skleníkových plynů jsou největšími znečišťovateli Čína a Spojené státy americké.
  • Přepočet emisí skleníkových plynů na obyvatele umožňuje srovnání zemí z určitého pohledu, avšak nezohledňuje rozdíly v životní úrovni jednotlivých zemí. Například Norsko má mírně vyšší emise na osobu než Česká republika (průměrný Nor vyprodukuje necelých 14 t ročně, průměrný Čech 12 t CO2eq), zároveň však obyvatelé Norska mají dvojnásobnou životní úroveň oproti České republice. Oproti tomu obyvatelé Běloruska mají ještě vyšší průměrné emise (15,6 t), avšak téměř poloviční životní úroveň v porovnání s obyvateli České republiky. V mezinárodním srovnání je proto užitečná tzv. emisní intenzita ekonomiky, její rozdíly mezi státy ukazují, že vhodnými opatřeními lze snižovat emise skleníkových plynů a zároveň zvyšovat životní úroveň obyvatel.
  • Rozdíly v emisní intenzitě zobrazuje infografika Emise světových regionů přepočtené na HDP.

Poznámky k datům o emisích

  • Zdrojem emisních dat je databáze EDGAR (Emission Database for Global Atmospheric Research, Emisní databáze pro globální výzkum atmosféry) provozovaná Společným výzkumným střediskem Evropské komise, data o velikosti populací jsou od Světové banky.
  • Graf uvádí data za rok 2015, novější data pro všechny významné skleníkové plyny zatím nejsou dostupná.
  • Údaje odpovídají emisím vyprodukovaným v daném regionu, avšak vzhledem k vývozu a dovozu zboží nemusí odpovídat emisím vzniklým ze spotřeby v daném regionu.
  • V grafu jsou zobrazeny antropogenní emise CO2, N2O a CH4 vyjádřené jako CO2eq, nejsou zde zahrnuty některé marginální skleníkové plyny.

Související infografiky a studie

Zaujala vás naše práce? Prozkoumejte další související infografiky a studie: