Hodnota lesa pro přírodu a společnost

Co vidíme v grafice?

• Z grafiky je na první pohled zřejmé, že potenciál přírodního kapitálu lesů dnes využíváme jen velmi omezeně: z deseti hlavních funkcí lesa přinese jeho vlastníkovi nějaké finance pouze produkce dřeva. Logicky pak v takovém lese najdeme především dřeviny, které rostou rychle a jejichž dřevo se dobře prodává – například smrk. Přitom všechny zbývající funkce lesa uvedené v grafice jsou neméně klíčové jak pro přírodu, tak pro člověka a zásadním způsobem přispívají ke kvalitě a rozmanitosti života na naší planetě.
• Hned několik z nich bezprostředně souvisí s klimatem. Díky své sekvestrační funkci les pomáhá s mitigací klimatické změny – stromy i lesní půda zadržují velké množství uhlíku, který by se jinak formou skleníkových plynů uvolnil do atmosféry. Zároveň les pomáhá i s adaptací na klimatickou změnu – zmírňuje například letní vedra díky svému mikroklimatu a zvlhčuje vzduch, lesy mohou fungovat i jako částečná ochrana během povodní (v důsledku změny klimatu roste častost a intenzita extrémních srážek). Významná je rovněž funkce ochrany půdy před erozí a degradací.

Čím jsou lesy ohroženy v ČR?

• V ČR stoupla za posledních 60 let průměrná teplota o 2 °C, což odpovídá přibližně 300 m nadmořské výšky – pro smrky ve středních polohách byla tato změna příliš náhlá a výsledky dnes můžeme snadno pozorovat například na Vysočině. Oteplování přitom bude ještě minimálně několik dekád pokračovat, a protože ČR se vzhledem ke své vnitrozemské poloze otepluje přibližně dvakrát rychleji než světový průměr, lze v Česku očekávat oteplení nejméně o čtyři stupně oproti předindustriálnímu období. Tedy za předpokladu, že se lidstvu podaří udržet celosvětový nárůst teploty okolo hranice 2 °C (a neoteplí se více). To mimo jiné znamená, že smrkům se u nás bude v druhé polovině století dařit už jen v horských polohách, kde pro ně bude stále ještě dost chladno a vlhko. Kvůli častějším a intenzivnějším suchům ale budou postupně víc a víc strádat i jiné druhy dřevin – s výjimkou těch, jež jsou na teplé a suché klima dobře uzpůsobeny, jako třeba dub. (Roční úhrn srážek na našem území sice zůstává dlouhodobě víceméně stejný,¹ mění se však jejich rozložení v průběhu roku, například prší intenzivněji, ale méně často, což lépe zvládají právě suchomilnější dřeviny.)
• Kromě změny klimatu má na kondici lesů v Česku významný dopad také vyčerpaná a překyselená půda v řadě oblastí a důsledky pěstebních postupů používaných v minulosti (velké plochy jednodruhových lesů se stejně starými stromy, navíc rostoucími příliš blízko u sebe).

Čím jsou lesy ohroženy jinde ve světě?

• Kromě klimatické změny představuje z globálního hlediska největší problém probíhající intenzivní odlesňování: za posledních 30 let zmizelo 420 milionů hektarů porostů, tedy více než jedna desetina světových lesů.² Za téměř 90 % veškerého odlesnění v posledních dvou desetiletích přitom stojí zemědělství, hlavně pěstování palmy olejné, sóji a dalších monokultur (v Asii a Africe) a chov hospodářských zvířat (v Jižní Americe).² Původní druhy fauny a flóry tím přicházejí o svůj domov a zdroje potravy a mnohé navždy mizí, což celý ekosystém víc a víc destabilizuje. Také místní lidé ztrácejí svůj zdroj obživy, tradiční způsob života i práci – plantáže i velké farmy často patří velkým nadnárodním společnostem, které k jejich obhospodařování do značné míry využívají stroje a produkty pak exportují pryč. Odlesněná krajina rovněž bývá zranitelnější vůči extrémním meteorologickým jevům, jako jsou například sucha či povodně, a místo aby fungovala jako dlouhodobé úložiště uhlíku, stává se sama zdrojem emisí skleníkových plynů – v současnosti to platí například pro amazonský prales.³
• Evropské lesy stále více sužují požáry. Týká se to zejména oblasti Středomoří. V roce 2021 shořelo jen v EU více než 550 000 hektarů lesů,⁴ během léta s vlnami veder v roce 2022 to bylo 700 000 hektarů⁵ (pro srovnání: to je více než čtvrtina všech lesů v ČR – za jediný rok). Rozsáhlé lesní požáry představují kromě jiného nemalé riziko pro bezpečnost a zdraví obyvatel (nejen samotný požár, ale i obrovské množství kouře z něj), škody na lidských obydlích a infrastruktuře a v neposlední řadě také velké ztráty kvalitního dříví. Ani s kůrovcem se nepotýkáme pouze v ČR, resp. středoevropském regionu – suché a teplé počasí v posledních letech vytváří vhodné podmínky pro jeho šíření na různých místech kontinentu a velké množství kůrovcového dříví bylo vytěženo například i ve Švédsku⁶ a dalších zemích.

Zdroje a poznámky